10 000 hodin – to je 1 250 pracovních dnů, přes 62 měsíců, tedy více než 5 let pracovního života. Ve strategickém řízení firem je pětiletý časový horizont „tak akorát“. Podle mého názoru to platí i v osobním strategickém řízení. Je to časový rámec, nad kterým je dobré se zamýšlet i v této rychlé a zkratkovité době. Od okamžiku, kdy vlasatý novinář Malcolm Gladwell vydal knihu Outliers: The Story of Success (v češtině vyšla pod názvem „Mimo řadu“) se vedou diskuse o „pravidlu 10 000 hodin“. Tady je pár mých zrnek do mlýna k těmto diskusím.

10 000 hodin

Gladwell vyzkoumal domněnku, že k tomu, aby se člověk stal odborníkem světové třídy potřebuje 10 000 hodin záměrné (úmyslné) praxe. Znamená to dotáhnout své dovednosti do maxima. V srpnu 2014 publikoval časopis Psychological Science výsledky mata-analýzy z Princeton University. Ta na základě výsledků 88 studií ukazuje, že to se záměrnou praxí nemusí být tak horké. Vše totiž závisí na profesi. V oblasti hudby mohou rozdíly ve výkonnosti činit až 21%, ve sportu 18%, ve vzdělávání 4% a v klasických profesích 1%. Čím menší procento rozdílu, tím oprávněnější domněnka/hypotéza o 10 000 hodinách.

Co když tuto konstrukci uplatníme na „profesi“ sebepoznání? Pouhá hodina denně věnovaná poznávání sebe sama by znamenala, že za 40 by se každý z nás mohl poznat natolik, aby byl světovým expertem na sebe sama. Kdyby s tím někdo začal systematicky v 18 letech, kolem šedesátky by měl „vystaráno“. Mohl by si vytisknout vizitky „pan XY – světový expert na pana XY“.

Položme si otázku: Lze „sebepoznávání“ brát jako „profesi“? (A tedy jako „práci“?)

Předpokládejme, že „cena“ (sazba) kouče, lektora či konzultanta je 2000,- Kč za hodinu. Jeden pracovní den (8 hodin) si kouč vyhradí na svépomocné sebepoznávání, event. k tomu přidá nějakou aktivitu pro osobní rozvoj a růst. Třeba hodinový webinář zdarma. Pak na svůj „pracovní den“, který zahrnuje výše uvedené, může pohlížet minimálně ze čtyř úhlů:

1. že do sebe investoval 16 000,- Kč,
2. že když nepracoval pro klienty (nevykonával fakturovatelnou činnost), měl náklady ušlé příležitosti 16 000,- Kč,
3. že nic nevydělal,
4. …vůbec to neřeší.

Pokud si někdo na takový den zapatí celodenní kurz za 6 000,- Kč, ještě více se mu toto vnitřní „účetnictví“ zkomplikuje. Investoval do sebe 22 000,- Kč (16 + 6 tis.) nebo jen 10 000,- Kč (16 – 6 tis.)? Nebo měl náklady ve stejné výši? Zkuste si s tou myšlenkou chvíli pohrát. Jak to máte vy? Možná poznáte, jaké je vaše vnímání hodnoty sebe-poznávání?

Obdobně (a zjednodušeně) platí, že kdybychom 10 000 hodin, o kterých Gladwell píše, ocenili např. sazbou 1 000,- Kč/hod., dostaneme se k (proinvestované) částce 10 000 000,- Kč. Je to moc nebo málo? Kdo by se cítil jako člověk, který „proinvestoval miliony“ a stal se světovým expertem (na sebe sama)? Nehledám „správnou odpověď“. Je to spíše inspirace k zamyšlení. Ono je totiž marketingově moderní zabývat se a řešit „jak být milionářem“. Ale my jimi jsme, dokonce ještě víc…

Miliardáři

Pro sebe jsem si vytvořil jinou metaforu. Počítá s tzv. střední délkou života. OSN pro Českou republiku odhaduje v roce 2015 střední délku života u můžů na 74,5 let, u žen 80,6 let. Od dosažení dospělosti v 18 letech tedy mají statisticky muži k dispozici přes 2,3 miliardy sekund a ženy přes 2,5 miliardy sekund. I když ukrojíme každodenní osmihodinový spánek, zůstává mužům téměř miliarda sekund dospělého bdělého života a ženám více než 1,6 miliardy sekund. Z toho vyplývá pozitivní zpráva: KAŽDÝ JSME MILIARDÁŘEM! Přinejmenším statisticky. V duchu učení „vědomí přítomnosti“ dle učení Jona Kabat-Zinna nebo „moci přítomného okamžiku“ v duchu Eckharta Tolleho tomu tak je.

Záleží na každém z nás, jak s měnou nazvanou sekunda mého života (SMŽ, v bankách nehledejte) naloží a jakou hodnotou takové sekundě dá. Ať už peněžní nebo pocitovou. Nejsou zde žádná depozita, úroky, spořící účty apod. Půjčit si a později splácet? Nelze. Tik, tak, tik, tak… 10 000 hodin = 36 000 000 sekund, to je téměř 1/28 z miliardy. Vypadá to, že za život bychom se mohli stát určitě několika (10, 15…?) na slovo vzatými odborníky.

… Cvak!

Už jste si někdy „luskli prsty“, když vám něco tzv. docvaklo? Zažili jste AHA moment? Frans Johannson, strategický a inovační konzultant, to nazývá okamžik CVAK. Ve své knize „The Click Moment“ (Jak se nepředvídatelném světě chopit příležitosti), poukazuje na důležitost shody okolností a šťastných náhod. To jsou „okamžiky cvak“, kterým úspěšní jdou naproti – experimentují, kříží cestu různým disciplínám, rozšiřují své obzory, kombinují, hrají si s hloubkou a rozsahem svých znalostí apod.

Rovnice úspěchu tedy není pouze „úspěch = tvrdá práce + štěstí“ (Pozor! „Štěstí přeje připraveným“). Spíše je to tak, že jedna z mnohých rovnic úspěch vypadá následovně:

úspěch = příprava + záměrná praxe + „cvak okamžik“

• Příprava – jít štěstí naproti (může být i součástí záměrné praxe) – sebepoznání, strategie, učení…
• Záměrná praxe – viz. 10 000 hodin
• Cvak okamžik – AHA moment / okamžik „lusknutí“ / osvícení / docvaknutí

Osobní závěr

Vzal jsem myšlenku 10 000 hodin v úvahu. Statisticky už nejsem „miliardářem“. V měně SMŽ nejsem kdovíjak dobrým hospodářem. Věřím však, že mám na kontě pořád dost SMŽ k tomu, abych mohl experimentovat, inspirovat a vědomě co nejužitečněji své statisícové jmění investovat a využít. Nemusím se naštěstí starat o žádné převodní kurzy, ani inflaci. Sekunda je stejná pro všechny na celém světě. I sekunda stačí na „docvaknutí“!

Otázky pro vás

Teď je řada na vás.

• Už jste zažili svůj „klik okamžik“?
• Kolik hodin jste ochotni investovat do poznání sebe sama?
• Co pro vás znamená sekunda jako časová jednotka v životě?
• Jak s nimi hospodaříte?
• Co můžete zlepšit?

Máte-li chuť, napište.

Mrkněte i na nějakou literaturu, kterou doporučuji.

• GLADWELL, M. Outliars: The Story od Success. Dotisk. New York: Back Bay Books, 2011. 336 s. ISBN 978-0-316-03669-6.
• GLADWELL, M. Mimo řadu – Anatomie úspěchu. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2015. 247 s. ISBN 978-80-265-0348-4.
• JOHANNSO, F. The Click Moment: Seizing Opportunity in an Unpredictable World. New York: Penguin, 2012. 256 s. ISBN 978-0-670-92215-4.
• KABAT-ZIN, J. Vědomí přítomnosti. Meditace bdělosti v každodenním životě.Olomouc: Votobia, 1996. 259 s. ISBN 80-85619-64-4.
• MacNAMARA, B.N. a kol. Deliberate Practice and Performance in Music, Games, Sports, Education and Professions: A Meta-Analysis. Psychological Science, 2014, (22)8, 1608-1618.
• TOLLE, E. Moc přítomného okamžiku. Kniha o duchovním osvícení. Hodkovičky: Pragma, 2001. 178 s. ISBN 80-7205-839-8.

Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.