Čas běží a stále se něčeho (nebo někoho) dotýkáme. Lze se dotknout (vlastní) vize? Zkuste najít svůj dotek. Třikrát jsme se „dotkli“ vize v první části, totéž i v části druhé. Na následujících řádcích je třetí trojice mých osobních pohledů a inspirací k dotekům s vizí. Inspirací budiž rozhledny, osobní lídrovství a trojice inspirativních mužů z generace, která pomalu odchází – Jim Rohn, Stephen Covey, Brian Tracy. pesimistické to ale nebude.

Vize vůdců – osobní lídr a osobní lídrovství

Vůdce. Má zkušenost říká, že to slovo nevyvolává příliš pozitivní emoce. Pak není jednoduché se slovem vůdce zacházet. Přijatelnější je vůdčí osobnost nebo počeštělé a sportovní lídr. Zcela anglické leader se mi moc nezamlouvá. Nebo je to jedno?

Lídra/vůdčí osobnost obvykle spojujeme s nějakou ideou, myšlenkou, vizí. Spojujeme jej s vedením (někoho). Ortodoxní autoři tvrdí, že pokud není následovník (vedený), není lídr. Osobně s tím nesouhlasím a myslím, že je to další z pastí úrovně „rolí“ v Diltsově pyramidě. Lídr jako role v organizačním uspořádání následovníky potřebuje.

Osobní lídr je pro mě člověk, který je s nadsázkou „tvůrcem i následovníkem své vize“ či vůdčí ideje, vycházející z jeho vlastní identity. Dokáže pro ni strhnout sám sebe (spojení s identitou je autentické), je si jasně vědom důsledků sledování a naplňování této vize a přijímá za tyto důsledky plnou odpovědnost. Proces uvědomování si a utváření své osobní vize, její vědomé následování či naplňování a vědomí i přijímání důsledků, to je osobní lídrovství, proces nesnadný, leč osvobozující. Vím, že „škatulkování“ nepomůže vyřešit pestrost, kdy jakákoliv vize může být z nějakého úhlu pohledu, z hodnotové, etické nebo kulturní základny vždy někým považována za negativní event. zavrženíhodnou. Podstatná je však esence oné vůdčí hybné síly. V tom je pro mě lákavé, inspirující, vzrušující a vyzývavé odhalovat a rozdmýchávat tuto esenci v sobě i druhých a pracovat s ní. Osobní lídr s touto esencí zachází ve prospěch svůj a ostatních. Jak stylem „zevnitř ven“, tak i „zvenku dovnitř“. Osobní lídrovství je naše, každého z nás. Nelze jej někomu svěřit, delegovat. Ovšem, můžeme se jej vzdát (se všemi z toho vyplývajícími důsledky). Někde jsem četl větu, kterou bych parafrázovat takto:

„Pokud si na cokoliv stěžuji, vím, že existuje lepší možnost, avšak JÁ nejsem ochoten podstoupit nutné riziko (opustit zónu pohodlí…) a této lepší možnosti dosáhnout.“

Osobní lídr si v tomto duchu nestěžuje. Snadno se to píše a říká, že jo?

O víkendu jsme s manželkou byli na Velkém Javorníku v Beskydech. Od srpna 2013 tam stojí stylová rozhledna. A je z ní opravdu krásný výhled či rozhled, což není vždy standard (viz. třeba zde a zde). Výhled a rozhled považuji za jednu stranu mince, zvané VIZE. To už známe od kněžny Libuše na hoře Říp a jejího výhledu a vize. Pro někoho z nás může tento přístup k vizi představovat „výkonnou část“. Dosáhnout takového rozhledu a výhledu, který přinese radost, krásu a potěchu smyslů, to vyžaduje porci energie (= vylézt na kopec, zdolat schody na vrchol rozhledny…). Perspektiva výhledu „směrem ven“, znamená, že vidíte dopady a důsledky vynaložené energie při naplňování vůdčí ideje. Věřím, že pro řadu z nás, může zmíněná esence vůdčí hybné síly být otiskem tohoto výhledu a rozhledu. To je v souladu s vizí na vrcholu, vizí v úrovni vlastní identity v pyramidě neurologických úrovní. Nad identitou je to, co nás přesahuje. „To“ k nám často proniká při výhledu a rozhledu (krajina, moře, oceán, hvězdná obloha…). Vize může přijít, dotkneme-li se vlastní identitou tohoto přesahu při dobrém, nezamlženém výhledu a rozhledu. Má osobní zkušenost to potvrzuje. Ku příkladu při svém Vision Questu jsem si vybral místo, z něhož jsem měl dobrý výhled a rozhled na plynoucí řeku pod skalním ostrohem.

Jiný pohled na vizi, který utváří rovnováhu je vhled (výhled dovnitř). Vědomí bohatého vnitřního světa a jeho krásy a rozsahu. Naše esence vůdčí hybné síly je pak otiskem tohoto vnitřního vhledu. Opět je to v souladu s vizí na vrcholu. Naše identita se dotýká toho, co nás přesahuje uvnitř („jak nahoře, tak dole“). Pro některé z nás, je „dotknout se sám sebe uvnitř“ stejně energeticky náročné, jako vyšlapat cestu na kopec a na rozhlednu. Mou osobní zkušeností byla např. samota a izolace během Vision Questu (introverti to mají snazší). Dotkl jsem se sám sebe, smysly byly zbystřeny a vše bylo smyslů-plné z jiné perspektivy.

Osobní lídr dokáže najít rovnováhu mezi výhledem a vhledem. Vědomě, autenticky, sám za sebe, SRDCEm.

Je čas k vašemu malému zamyšlení, tak do toho! Považujete se za lídra? V čem jste sami sobě lídry? Volíte spíše vhled nebo spíše rozhled? Co/kdo vás inspiruje? Co/koho následujete? Jak je pro vás důležitá rovnováha?

Vidíte „tvorbu“ nebo „osud“?

Při čtení různých knih, rozhovorech s lidmi (a jejich rolemi), pátrání po osudech předků, jsem nabyl zjednodušeného dojmu, že lze vystopovat dva způsoby naplňování vize. Oba jsou smysluplné, neboť vždy dávají smysl tomu, kdo je sleduje.

Tvůrci

Jeden z přístupů je o tvorbě, utváření, dotváření, vylaďování… Titulek – „tvorba vize“. Z nekonečného pole možností vybíráme stavební prvky své vize a svých idejí a záměrů a tvoříme celek. Když se vrátím k příměru se skládáním puzzle z 1. části, tak puzzle sami vyrábíme a poté skládáme. Do tohoto přístupu můžeme směle vložit své SRDCE – Sebe-vědomí, Radost, Dary, Celistvost a Elán.

Hledající

Druhý přístup spíše napovídá o „hledání“. Cesta už (jakoby) je někde narýsována a my ji potřebujeme a chceme ji najít, odhalit, (znovu)objevit. Tu cestu, která nás dovede k naší vizi. Cestu, jež se opírá o naše hodnoty a víru či přesvědčení (cesta rychlá, cesta levná, cesta trnitá, cesta slávy, cesta vlivu…). Titulek – „hledání vize“. Otevíráme různé dveře a nahlížíme, co se za nimi skrývá. Možná to někomu připomíná „následování svého osudu“. I takové hledání může být tvůrčím hledáním, v němž naše SRDCE má své místo.

Za koho se považujete vy? Jste více tvůrci nebo hledající? Jaká je vaše cesta? Kam vede? Pokud nemůžete něco najít, co to je? Pokud jste našli to, co jste hledali, co to bylo?

Moje „trojka“

Úlohu vize zdůrazňoval každý z mých tří učitelů a inspirátorů – Jim Rohn, Stephen Covey i Brian Tracy. Tato „trojka“ má stále co říci i ve světě „lajků“, „+1“, smajlíků a dalších vychytávek.

Jim Rohn (*1930 – †2009) měl své životní puzzle složené z 5 částí – životní filozofie, z níž vyplývají životní postoje. S těmito svými životními postoji přistupujeme k činům a konání a jejich prostřednictvím dosahujeme konkrétních výsledků. Tím utváříme svůj osobitý a jedinečný životní styl. Jim Rohn s oblibou říkal, že člověk může vynechat jídlo, ale neměl by vynechat (příležitost přečíst si) knihu. Věřil ve tvůrčí sílu a moc slova a tedy vyjadřování vize pomocí slov a činů.

Stephen Covey (*1932 – †2012) je znám díky svým 7 návykům. Důležitost vize spatřoval v návyku č. 2 – Začínejte s myšlenkou na konec. Jeho první návyk vyjadřoval podstatu osobního lídrovství – Buďte proaktivní. Celé jeho dílo vnímám jako zásadní. Jeho schopnost syntézy byla záviděníhodná. Dodnes zažívám „aha momenty“ nad některými myšlenkami, s nimiž jsem s poprvé seznamoval před více než 20 lety.

Dosud žijícím mohykánem je Brian Tracy (*1944). Jasnost (vize, záměru, cíle…) považuje za kritický faktor úspěchu. I on sází na úroveň vlastní víry a přesvědčení – vírou v neomezený potenciál člověka. Zkuste nechat na závěr rozehrát svou fantazii nad jeho 12 kritickými faktory úspěchu. Kde a jaké mají místo ve vaší vizi, cílech a záměrech?

1. Tvůj potenciál je neomezený.
2. Jasnost je kritickým faktorem.
3. Znalosti jsou moc (pokud je uplatníš).
4. Mistrovství má magickou schopnost.
5. Postoj je vším.
6. Vztahy jsou zásadní.
7. Na penězích záleží.
8. Jsi génius.
9. Výsledky předurčují ocenění.
10. Uchop svůj den.
11. Charakter se počítá.
12. Štěstí přeje odvážným.

Závěr(?)

Devět doteků s vizí je za mnou/námi. Rád jsem sdílet perspektivy a úhly pohledu, které ve vizi vnímám ze své osobní i profesní zkušenosti. Padlo mnoho myšlenek i otázek. Závěr si uděláte jistě každý sám. Takový, který je pro vás užitečný.

Pokud se vás něco dotklo, dejte vědět. Já se jedu dotknout své vize 31.7.2015. Čeká mě návrat na místo Vision Questu. Asi jej také budu sdílet jako „desátý dotek„.

Hezké léto. Už klepe na dveře.

Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.