Skrze mého kamaráda ze Slovenska, jsem objevil upoutávku na webinář o chybách koučů a konzultantů. Považuji se za člověka chybujícího, nikoli dokonalého (týká se to i profesní role kouče nebo konzultanta), tak mě téma zaujalo. Ovšem zarazil mě podtitul:

„…a jediný spolehlivý návod, jak se jim vyhnout jednou a navždy“.

Smělý marketingový a manipulativní trik. Nebo ne? Když podtitulku někdo nebude věřit, co to znamená? Věřit znamená být naivní? Nevěřit znamená být skeptický? Je to pobídka k diskusi nad kritickým myšlením. Kritické myšlení automaticky nepovažuji za skepticismus.

Jste skeptik?

Wikipedie říká, že skeptikem („pochybovačem“) je člověk, který:

• má nedůvěřivý postoj nebo smýšlení o všech nebo určitých věcech,
• tvrdí, že pravdivé poznání je nemožné,
• všechno soustavně kriticky posuzuje.

Aby v tom bylo jasněji, rozlišuje Wikipedie filozofický, vědecký a náboženský skepticismus.

Pseudoskeptici jsou lidé s převážně negativními názory. Zjednodušeně, s nadsázkou řečeno, existují ještě agnostici, svým způsobem „váhavci“ mezi vírou a nevírou (originálně v Boha).

Na věčné časy (a nikdy jinak)

Situaci „jednou a navždy“ jsem zažíval půlku svého života. Měla formu „na věčné časy a nikdy jinak“. (Myslelo se tím v nerozborné družbě s komunistickým Sovětským svazem, jehož okupační vojska byla rozmístěna „dočasně“ a našem území od roku 1968). Rozumím, že „jednou a navždy“ je lákavé politicky i marketingově.

• Jednou a navždy zhubnout.
• Jednou a navždy se zbavit bolesti zad.
• Jednou a navždy se zbavit dluhů.
• Jednou a navždy se zbavit… (může mít i extrémní formy)
• Jednou a navždy zbohatnout.
• Jednou a navždy se vyhnout chybám (zde jako konzultant a kouč)…

Bylo by to (bezpochyby) fajn. Jednou a navždy bychom tady měli dokonalý svět, plný zdravých, bohatých, štíhlých lidí, kteří nedělají chyby. Ano, je to trochu hodně přitažené za vlasy. Takové utopické…

Existuje však i jiné řešení – jednou a navždy se zbavit choutek vyřešit něco „jednou a navždy“. Jednou a navždy totiž znamená definitivně, nezvratně, totálně (nebo totalitně).

Na druhou stranu se nepovažuji za skeptika ve smyslu pojetí vědeckého a toho, co prezentuje Klub skeptiků. Věřím třeba konceptu psychosomatické a celostní medicíny, který prosazuje MUDr. Jan Hnízdil. Paradoxně (nebo možná právě proto) dostal vědeckou anticenu Bludný balvan od tohoto obludného klubu. Stejnou cenu dostali tvůrci technologie odvlhčování, která spolehlivě odvlhčila dům, jež má ve správě moje manželka. Věřím, že věci fungují, i když profesoři a vědci si s nimi neví rady a neumí je ohnout do svých pouček a principů vědeckého bádání a dokazování. Jako kdysi inkvizitoři dají někomu nálepku vědeckého kacíře. Naštěstí ne jednou a navždy. I Země se ukázala kulatou „a přece se točí.“

Co pomůže?

(Aneb „jediný spolehlivý návod, který vám jednou a navždy umožní zbavit se chyby věřit, že existuje jediný spolehlivý návod, jak se jednou a navždy zbavit chyb“.)

Je téměř jisté, že jste v životě slyšeli rčení typu „kdo nic nedělá, nic nezkazí“ (v našich končinách ještě vyšperkované o povyšování apod.) nebo „chybami se člověk učí“, popř. „cesta k úspěchu je vydlážděna chybami a omyly“ a „mýlit se je lidské“.

Za více než 10 000 hodin vlastní lektorské a konzultační praxe jsem udělal spoustu chyb a dopustil se mnoha omylů. Netroufl bych si radit to, co marketingový konzultant ze Slovenska ve svém podtitulku. Z pohledu své marketingové (re-klamní) profese odvádí zřejmě dobrou práci. Marketingem a titulky balamutí skvěle. A proč ne? Vždyť to zájemce stojí pouhé zadání e-mailové adresy. Toto „balamucení“ je přesně to, proč mi takový zjednodušující „marketingový“ přístup nesedí. A je to zřejmě přesně to, proč je (asi) tento koncept úspěšný. Je to „marketingový populismus“. Jak říká Seth Godin v titulu své knihy, všichni marketéři jsou lháři.

Lék, který „hledačům“ jednoduchých, jediných spolehlivých návodů, fungujících navždy doporučuji, má název KRITICKÉ MYŠLENÍ.

Ve srubu Koučink akademie v Libchavách je velký poster s vyobrazením J. A. Komenského a jeho vybranými citáty. Mezi nimi je i tento:

Tento citát výborně definuje kritické myšlení – „Schopnost nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení, nepřebírat naivně tradované názory, nýbrž dokázat zaujmout odstup a vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak jiných důvěryhodných osob.“ (Wikipedia)

11 přínosů kritického myšlení

Myslím, že kritické myšlení nelze zaměňovat za skepticismus. Kriticky myslící člověk není automaticky skeptikem. V kritickém myšlení spatřuji minimálně 11 výhod a přínosů.

• Kritické myšlení je výrazem Sebe-vědomí, které vždy vyžaduje odstup. Stephen Covey používá název sebeuvědomění a považuje jej za lidský dar, který nás odlišuje od ostatních tvorů.
• Kritické myšlení posiluje naši Radost, protože je prevencí proti mnohým zklamáním, která můžeme zažít, podlehneme-li různým prvním dojmům, marketingovým trikům a falešné víře. Znáte určitě sami: „Když ptáčka lapají, pekně mu zpívají“.“
• Pro někoho je kritické myšlení Darem, avšak všichni máme možnost se kritickému myšlení (na)učit.
• Kritické myšlení chrání naši Celistvost a integritu. Opět to souvisí s omezením našich budoucích zklamání, že jediné řešení nefunguje (kvůli lidskému faktoru, ne kvůli marketingu, ten je vždy z obliga) nebo že nefunguje spolehlivě, či dokonce navždy.
• Kritické myšlení není pohodlné. Vyžaduje Elán a energii. Není to pasivní konzumace předložených myšlenek. Na druhou stranu jednoduchá marketingové zkratky, titulky a motivační citáty jsou schopny dodat impuls, a elán, ovšem někdy jen do chvíle, než je třeba učinit první (těžší) krok. Jak vidno, kritické myšlení je v souladu s cestou SRDCE.
• Schopnost kritického myšlení je charakteristická pro osobní lídry (a lídry obecně). Je to pro ně přirozená schopnost a Dar. Proto mohou být autentičtí, nehrát podobné „hry“.
• Kritické myšlení potřebujeme k reflexi a sebepoznání, od něhož můžeme odvodit či na němž můžeme stavět svou osobní strategii a vědomý růst a rozvoj.
• Kritické myšlení je důležité také pro vizi a její přezkoumání. Ať už proto, abychom se svou vizí nedrželi příliš při zdi nebo naopak, aby naše vize nebyla zcela naivní a odpoutaná od reality.
• Kritické myšlení potřebujeme protože svět (a obecně systém) není mechanický, jak nám předkládají mnozí (internetoví) marketéři. Je organický, živý, proměnlivý, s nekonečnou řadou různých podmínek, podnětů, impulsů, které přináší své dopady a důsledky. Mnoho z nás oprávněně hledá cestu k jednoduchosti, marketing podle mě hledá cestu ke zjednodušení. Ne vždy je to jedno a totéž.
• Kritické myšlení potřebujeme k odlišení. Odlišení je ve světě byznysu, podnikání a konkurence účinnou strategií. Platí to i na osobní úrovni, na úrovni přírody a systémů. Jediný přístup, jediné správné řešení, jediná metoda, jediný návod k použití… jsou asi krásné sny pro mnohé, které láká monopol, moc, ovládání druhých. Ale ruku na srdce – je-li něco jediné, může „to“ dále růst nebo „to“ bude spíše degenerovat? Co kdyby v lesích rostly jen smrky, protože by si paní Příroda řekla, že je to navždy jediné spolehlivé řešení, a že bylo chybou stvořit jedle, doby, buky, břízy… V praxi rozhodování platí jedna zásada – máme-li na výběr pouze jednu variantu, je pravděpodobné, že je špatná.
• Kritické myšlení není nic negativního. Jde o užitečnou vlastnost, byť slovo „kritika“ má u nás spíše odpuzující kontext. Na školách v zahraničí a kontaktem se zahraničními studenty jsem měl možnost poznat, že výše zmíněná slova z citátu Komenského se spíše dotýkají metod výuky, diskuse a polemiky spíše v zahraničí, než u nás.

Co dodat?

K marketingovým (možná záměrným) omylům v nabídce na webinář patří také vzbuzení dojmu, že kouč dělá něco za klienta („když např. upravíte někoho váhu, stane se…“). Vše je podřízeno tomu, aby to krásně znělo, vyvolalo naději, jak se jednoduše, snadno, zřejmě bez přílišného vlastního přičinění zlepšit, zbavit chyb, zbohatnout…

Vidím jediný spolehlivý způsob, jak se zbavit chyb jednou provždy. Umřít. O tom snad webinář nebude. Obětuji svou e-mailovou adresu a nějaký čas, abych to zjistil. Myslím, že se k tématu ještě vrátím. Nebo to bude chyba, která mi jako kouči a konzultantovi zabrání, abych měl dostatek spokojených a dobře platících klientů?

Jaké jsou vaše názory na kritické myšlení (třeba ve vztahu k marketingově znějícím titulkům)?