Kritické myšlení je možné považovat (z jisté perspektivy) za součást profesionální praxe kouče. Je to podmínka, aby kouč mohl u klienta podporovat myšlení, založené na důkazech. Kouč by měl mít rozvinuto kritické myšlení (které nepokládám za pouhého „vnitřního kritika“, „ďáblova advokáta“ nebo „vnitřního experta) jako dovednost také proto, aby mohl analyzovat a usuzovat a také konstruovat argumenty pro smysluplnou diskusi, ve prospěch podpory klienta. Koučovo kritické myšlení umožňuje provokovat klientovo přemýšlení, jeho předpoklady či domněnky a povzbuzovat jej k tomu, aby se na ně díval různými „brýlemi“ nebo si nasazoval různé „klobouky“.

Zkusme se podívat v článku stručně na čtyři fáze, které charakterizují kritické myšlení.

Kritické myšlení je, když…

Z mé rešerše literatury vyplývá, že kritickému myšlení kouče, event. jeho přínosu pro klienta se nevěnuje příliš prostoru. Problematiky se dotkla např. Elanie Cox (2012). Spíše než o kritickém myšlení v koučování se častěji hovoří a píše o koučování ke kritickému myšlení nebo o kritickém myšlení pro žáky, studenty a ve vztahu ke čtení a psaní.

Především je třeba poznamenat, že kritické myšlení je proces, nikoliv výsledek. Jeho důležitost dokládá následující domněnka.

Život, při němž naše jednání vychází z přesného chápání naší situace, vnímáme jako mnohem uspokojivější, než život, kde jsou naše kroky nahodilé a svévolné.

Nejde tedy o to někoho zahanbit, ukázat na něj prstem, zahnat do úzkých či o podobné procesy a výsledky manipulace.

Začít můžeme vyvrácením mýtů a podívat se, co kritické myšlení není:

• Něčím, čím disponují pouze lidé s vyšším vzděláním.
• Řešení problémů nebo kreativita, ale „být logický / chovat se logicky“. Tyto aspekty se však v kritickém myšlení vyskytují.
• Něčím, co můžete dělat jedině, pokud jste studovali filozofii.
• Být nezbytně k něčemu kritický (jako když kritizujeme film nebo někoho za nedostatky v chování).
• Něčím, co se odehrává pouze tehdy, když dosáhnete určitého věku.
• Něčím, co můžete „spustit“ pouze tehdy, když máte čas si sednout a přemýšlet o nápadu nebo situaci.
• Nemá nic společného s IQ, osobností nebo dalšími měřítky inteligence.

Podle Brookfielda (1987) kritické myšlení nastává…

• …když se snažíme odhalit předpoklady, které ovlivňují náš způsob myšlení a jednání (identifikujeme předpoklady);
• …když se snažíme posoudit, zda naše předpoklady platí a jsou spolehlivými vodítky pro naše činy, akce a jednání (stáváme se skeptickými, ne cynickými) ;
• …když se snažíme vidět naše předpoklady a akce z několika rozličných úhlů pohledu (bereme v úvahu vliv kontextu);
• …když se snažíme odhalit co udělat, aby naše akce byly co nejinformovanější.

Pojďme si jednotlivé „fáze“ stručně popsat v kontextu koučování.

1. Identifikování domněnek a předpokladů

Při koučování se klient může dotýkat svých nejhlubších předpokladů, přesvědčení, víry a hodnot. Úkolem kouče je vytvořit klientovi bezpečný, důvěryhodný a povzbuzující prostor. Probíhá-li koučování na pracovišti klienta, mohou nastat případy, kdy je tato koučova snaha ovlivněna kulturou a kulisou klientovy organizace. Na kritické myšlení to má někdy paradoxně opačný vliv (klient může v pracovním prostředí pociťovat bezmocnost a úzkost). Proto je důležité, aby kouč získal „raport“ a postupně vytvořil důvěryhodný vztah, který otevře prostor pro kritické myšlení. Setkávám se takovými situacemi i při moderování workshopů, při konzultacích apod.

Otázky, vztahující se k odhalení předpokladů, přesvědčení a (často implicitních) domněnek jsou velmi různorodé.

• Co považujete v této situaci za „samozřejmé“?
• Která přesvědčení / hodnoty utvářela vaše předpoklady?
• Jaké možné (vyřčené či nevyslovené) domněnky/předpoklady přispěly k problému v této situaci?
• Jaké důvody a argumenty podporují vaše předpoklady?
• Jak se dozvíte nebo poznáte, že jsou vaše předpoklady správné?
• …

2. Skepse (k předpokladům)

Tady lze z hlediska prvního „dojmu“ narazit na negativní image, kterou si skepticismus vybudoval (= „všechno zpochybňuje a nic není dost dobrá pravda“). K situaci, kdy se klient „stane skeptickým“ mohou pomoci otázky, které se týkají hodnot, přesvědčení a dalších běžně si neuvědomovaných předpokladů (viz. Diltsova pyramida neurologických úrovní). Myslím, že je potřeba postupovat ze strany kouče citlivě, protože díky svým úvahám může klient znejistět, dostat se k řešení dilemat nebo se vystavit přemýšlení o zásadních principech a univerzální pravdě.

K (sebe)koučování je možné použít otevřených i uzavřených otázek.

• Co se stalo? Proč se to stalo?
• Jste si jist/a vlastním výkladem této situace?
• Jaké důvody máte pro svá rozhodnutí?
• Které aspekty této situace vyžadují nejvíce pozornosti?
• Proč bylo nutné zasáhnout?
• Co vás přimělo učinit nějakou akci?
• Co byste v této situaci mohl/a udělat? Jaké by byly priority? Proč?
• Jaké priority byly / mohly být opomenuty?
• Co je možné v této situaci delegovat?
• Co uděláte v budoucnu jinak, poté co jste zpětně promyslel/a tuto situaci?
• Co jiného by mohlo v této situaci ještě fungovat?
• …

3. A co kontext (širší souvislosti)?

Pro kouče odhalování kontextu znamená např. položit otázku „Co, když…?“, tedy co se může stát, když se změní kontext. Různý kontext přispívá k rozšiřování (Sebe-)vědomí klienta. Otevírá perspektivy a zvýrazňuje mimo jiné význam životních zkušeností klienta. Obdobnou možnost nabízí např. technika „přerámcování“ (jiný rámec = jiný kontext).

• Co se děje v této situaci, co může mít vliv na výsledek?
• Jaké faktory ovlivnily mé chování a chování ostatních v této situaci?
• Co se ještě současně děje a přitom to ovlivňuje tuto situaci?
• Co se stalo těsně předtím, než došlo k tomuto incidentu, který utvořil rozdíl?
• Jaké emocionální reakce ovlivnily, to jak jsem reagoval v této situaci?
• Co ještě potřebuji vědět? Jaké informace chybí?
• Jak mohu získat informace, které potřebuji?
• Co jsem o této situaci viděl? Co je odlišné?
• Kdo by měl být zapojen, aby se výsledek zlepšil?
• Co je a co není v této situaci důležité?
• Jaké změny v chování mě upozorní, že něco není v pořádku?
• …

4. Informovaná akce

Jsou situace a lidé, u něž hraje prim intuice a intuitivní rozhodnutí. Koneckonců typologie MBTI naznačuje, že ke kritickému myšlení z hlediska zpracování informací budou inklinovat lidé s profilem „T“ (thinking, myšlení), k intuitivnímu získávání informací (a rozhodování) budou inklinovat lidé s profilem „N“ (intuition, intuice).

Každé rozhodování má své důsledky. Primární, sekundární… Zvažování dopadů a důsledků také patří ke kritickému myšlení. Ve fázi koučovacího procesu při stanovení cílů a akcí ovšem kouč poskytuje prostor klientovi, aby se rozhodl. Je proto užitečné (pro klienta), aby jeho rozhodnutí bylo informované, vycházelo z absolvovaného předchozího procesu koučování a kritického myšlení. Otázky, které k tomu vedou jsou opět velice individuální, vzhledem k situaci.

• Jaké je jedno z možných vysvětlení pro…?
• Jaké jsou další vysvětlení pro to, co se děje?
• Co je tou jednou věcí, kterou mohu v této situaci (u)dělat?
• Jaké jsou další dvě možnosti / jiné alternativy?
• Co jiného bych potřeboval v této situaci vědět?
• Jsou další, kteří by mohli být schopni mi pomoci rozvinout více alternativ?
• Která z možných akcí, jež zvažuji, je nejpřijatelnější? Proč nejsou jiné tak přijatelné?
• Existují jiné prostředky, které potřebuji zmobilizovat? Které to jsou? Co s nimi mohu dělat?
• …

Tím to (ne)končí…

Koučování z pohledu kouče je proces, za nějž je jako profesionál zodpovědný. Kritické myšlení je proces, který kouč může u klienta a pro klientův přínos a užitek povzbudit. Hledání a posuzování alternativ, zvažování kontextu a přijetí co nejlepšího rozhodnutí na základě předchozích tří fází tomu může napomoci. Jisté je, že kritické myšlení lze (možná ještě lépe) rozvíjet také v mentoringu. Stejně tak je kritické myšlení fenoménem, který tento článek zachytil jen částečně.

Co si myslíte vy? Jakou roli hraje kritické myšlení v procesu koučování u kouče? Proč je kritické myšlení důležité z pohledu klienta (pro klienta)? Kde leží hranice kritického myšlení v koučování? Komentáře jsou otevřené. Díky vám za ně.

Literatura:

• BROOKFIELD, Stephen D. Developing Critical Thinkers: Challenging Adults to Explore Alternative Ways of Thinking and Acting. San Francisco: Jossey-Bass, 1987. 294 s. ISBN 1-55542-356-6.

• COX, Elaine. Coaching Understood: A Pragmatic Inquiry into the Coaching Process. London: SAGE Publications, 2013. 192 s. ISBN 978-0-85702-825-9.