Slovo genealogie vychází ze spojení řeckých výrazů:

• génos (rod) a 
• logos (sbírat, shromažďovat, smysl, důvod…).

Rod (a jeho zachování) je pradávnou instinktivní touhou živých tvorů, příčinou rozvoje a evoluce. Rod je důvodem naší existence. Proto má smysl se jím zabývat, sbírat a shromažďovat fakta a střípky ze života rodu, rodiny, předků… 

„Genealogie je věda zkoumající stav dvou souvisejících jevů nebo faktů, a také věda o rodové posloupnosti či rodokmen, rodopis.“

Toto zkoumání souvislostí a pátrání po rodové posloupnosti je už několik let mým koníčkem. Amatérská občanská genealogie a pátrání po předcích významně přispívá osobnímu rozvoji a růstu. Z vlastní zkušenosti jsem přesvědčen, že díky vlastní angažovanosti je tento „příspěvek“ ještě větší, než když si zadáte zpracování rodokmenu pouze jako službu u profesionála. Ošidíte se tak trochu o cestu hledání a poznávání. To je volba každého z nás.

Každopádně vám nabízím 7 hlavních důvodů a přínosů, proč a jak genealogie a poznání rodu přispívají k osobnímu růstu a rozvoji.

Obsah článku:

• 1. Opora pro vizi
• 2. Probuzení představivosti a fantazie
• 3. Tříbení logického myšlení a úsudku
• 4. Učení se (historickým) souvislostem
• 5. Výzva pro systematičnost a trpělivost
• 6. Praktikování vděčnosti
• 7. Učení se a poznávání
• Genealogie v tom není sama

Vědomí vlastních kořenů poskytuje oporu pro vizi. V tom platí analogie stromu. Roste s tím, jak posiluje své kořeny. Některý do hloubky, jiný do šířky. Bezesporu však kořeny brání tomu, aby nepřízeň počasí strom vyvrátila.

Před každým z nás stojí řada výzev, máme různorodě plastickou a barevnou představu o budoucnosti a vlastní osobní vizi. Mám zato, že je prospěšné vědomí a vnímání mnoha osob a událostí, které stojí za každým z nás a umožnily naší existenci. Bez naší minulosti a rodu bychom zde nebyli a nepotřebovali bychom uvažovat a uvědomovat si, jakou pro sebe chceme vytvořit budoucnost.

Poodhalit alespoň částečně tuto roušku „tajemné“ minulosti nám dodá(vá) energii k tomu, abychom se mohli odrazit k budoucnosti. Tu na rozdíl od minulosti (ještě) můžeme (spolu)utvářet. Genealogie je o minulosti, kterou naopak změnit nelze. V přijetí minulosti takové jaká byla, proto tkví jeden z důležitých principů léčení. 

Americký filozof, kritik a spisovatel George Santayana prohlásil, že ti, kdo si nepamatují svou minulost, jsou odsouzeni ji opakovat. Troufám si odhadnout, že není vaší vizí opakovat chyby minulosti. Jsem zastáncem (sebe)poznání, jako východiska každé cesty do budoucnosti. V životě i profesi konzultanta či kouče. Genealogie slouží k poznání předků, konkrétních osob a jejich příběhů. Každý z nás máme kořenový systém opory našeho rozvoje, stromu našeho života. Víte-li jaký je a jak se o něj můžete opřít, je důležitou informací pro turbulentní „větrné“ časy, které v životě každého z nás přicházejí. Být ukotven a mít jasnou vizi pro tyto časy jsou tedy dva důležité záchytné body.

Vytváření a uvědomování si příběhů předků probouzí fantazii a povzbuzuje tvůrčí představivost. V mém případě to funguje od samotného počátku. Jsem za to vděčný (o tom ještě „bude řeč“). Rád probouzím fantazii a tvůrčí představivost v druhých jako kouč nebo a konzultant. žijeme v době, kdy jsou populární příběhy.

• Co se lze z příběhů (vašich) předků naučit pro (váš) současný život?
• Jaké charakterové rysy prokazovali  předkové svými životními příběhy? 

Tvůrčí představivost je jedním z našich „lidských darů“, použiji-li slova svého učitele Stephena Coveyho. Funguje směrem do minulosti i do budoucnosti. Mezi nimi je naše realita „tady a teď“. Umíte-li „fantazírovat“ o budoucnosti a vytvářet o ní příběhy, nebude to pro vás velký problém ani směrem do minulosti, v příbězích vašich předků. Proces vlastního bádání tuto příležitost posiluje. Na druhou stranu, dostanete-li již zpracovaný rodokmen, fantazii a představivosti to nebrání, svou cestu si k ní jistě každý najde sám.

Proto je odhalování našich talentů, Darů a hodnot přístupné i skrze genealogii. Pracovitost, pokora, skromnost, víra, trpělivost… Naši předci se měli o co opřít. Vy máte možnost vše poznat tím lépe, čím více využijete všech dalších zde popsaných přínosů. Nakonec je však důležité odlišit příliš bujnou fantazii od doložitelných faktů a informací. Proto i umění neromantizovat si minulost je důležitá pro schopnost být střízliví vůči budoucnosti a vlastnímu rozvoji a růstu.

Na jedné misce pomyslných vah je představivost a fantazie (viz. předcházející bod). Práce se zdroji a rodokmenem přináší rovnováhu v tom, že pomáhá také tříbit úsudek a logické (i kritické) myšlení.

V zásadě i genealogie prvořadě pracuje s fakty a doložitelnými zdroji. Je to výzkumná práce a koneckonců práce opírající se o principy vědeckého bádání, kterým je kritické myšlení vlastní.

Mnohé v pátrání po předcích lze odvodit z různých souvislostí a využít jisté fantazie a představivosti. Poté lze mnohé ověřit v zápisech a listinách. Byť to neplatí ve všech případech, zažil jsem řadu situací, kdy mě vpřed posunul logický úsudek, nikoliv fantazie a představivost. Přehlédnete-li základní logiku (jako já v příběhu dvou Aloisů), narozených 4 dny po sobě, část práce může být zmarněna.

V současné době je poměrně snadné upadnout do pasti falešných zpráv, podlehnout různým samozvaným guruům a marketingovým pastičkám. Zejména pokud příliš opustíte cestu kritického myšlení, selského rozumu a zdravé logiky. Pro osobní rozvoj je potřeba obou ingrediencí ve vyvážené míře – jak fantazie a představivosti, tak logiky a kritického myšlení. Genealogie nás učí a upomíná na obojí.

Obr. 1 – Můj zájem o předky a genealogii se zrodil v kruhu mužů během první poloviny roku 2014.

Zdroj: vlastní foto

Při utváření a zpracování příběhů předků se postupně otevírají souvislosti a kontext. Můžete se mnohému naučit nejen o historii. Poznávat můžete také nová a někdy i překvapivá místa, spojená s historií rodu.

Míst k poznání je požehnaně. Lze z nich udělat cíl výletů pro rodinu, dospělé i děti. Konkrétní místa ve městech a obcích, muzea, archivy, hrady a zámky, technické památky i hřbitovy. Je např. srozumitelnější zařadit dětem některá místa a data do souvislosti s rodem. To je škola nenaučí. V roce stoletého výročí vzniku samostatné republiky jsem si uvědomil, kdo z mých předků se této události dožil. Poznal jsem, jak málo toho o té době vím a jak zkreslené jsem měl vnímání souvislostí.

Je spousta témat, která jdou jaksi kolem nás. Mnohdy proto, že jim chybí kontext. Snaha alespoň částečně porozumět životu předků, takový kontext poskytuje. Je to kontext, který může dopadat na současnost, naše rozhodování, vědomí hodnot i vnímání přínosů a užitku pro budoucnost a náš rozvoj a růst. Svým způsobem mi například dějepis dal větší smysl až v době, kdy jsem začal pátrat po předcích a tvořit blog MY ROOTS.

Osobní rozvoj a růst mohou probíhat intuitivně a živelně. Často lidé chtějí všechno hned. Ne vždy jsme dostatečně trpěliví nebo systematičtí.

Genealogie učí trpělivosti a učí i systematičnosti. Odhalování dat a faktů není vždy snadné, jednoznačné či dostupné. Tento důvod je pro řadu lidí tím, proč se do vlastního pátrání nepustí nebo proč je lepší svěřit práci profesionálům. Účelem mého článku není „obracet vás na pravou víru“ ve smyslu, aby se z vás stali amatérští genealogové. Netrpělivost však podle mého názoru (a v genealogii tomu tak je) vede mnohdy k neadekvátním a nesmyslným zkratkám. Nesystematičnost zase ke zmatku, nejasnostem, znásobenému úsilí, objevování objeveného apod. 

Trpělivost (spolu s vytrvalostí) i systematický přístup jsou vlastnosti, které považuji za užitečné pěstovat, a to nejen v souvislosti s osobním rozvojem a růstem, ale také v podnikání. Navzdory různým „agilním“ a „lean“ přístupům, které jsou módní (i užitečné). A není to jen genealogie jako hobby, která nám umožňuje se trpělivosti a systematičnosti učit.

6. Praktikování vděčnosti

Vděčnost jako charakterová silná stránka či postoj je dnes uznávána jako důležitý předpoklad našeho pocitu štěstí, spokojenosti a faktor rozvoje a růstu. Na blogu jsem se o ní už také zmiňoval.

Zpochybňovat můžeme lecjaké přístupy, „teorie“ a postoje. Nezpochybnitelným faktem však je, že bez našich předků bychom nežili své životy. Vděčnost není slabost. Vyjádřit vděčnost a poděkování našim předkům je v podstatě to nejmenší, co můžeme udělat. Z výše uvedeného hlediska role vděčnosti v našich životech je to také dobrý kontext, jak si vděčnost začít uvědomovat a praktikovat ji (pro ty, kdo tak dosud nečiní).

Rád praktikuji koučování systémů. O systemickém pohledu na předky jsem psal zde. Zejména při práci na tzv. vývodu předků zjistíme, kdo všechno „může za to“, že jsme na tomto světě. Přitom stačí jen pár generací. K vděčnosti z hlediska systémů patří i to, umět se sklonit a přijmout v životě to, co je „větší“ než my. Jsou to ti, kdo do různých systémů (od rodiny až po vesmír) vstoupili dříve než vy, jsou hierarchicky výše než vy, přispívají systému více než vy apod. Je to celá řada úhlů pohledů na systém, které mohou přispět k našemu rozvoji a růstu.

Genealogie a praktikování vděčnosti vůči rodu a předkům, kteří v rodovém systému byli dříve než my, je základem učení se, které můžeme s výhodou přenést do současnosti a budoucnosti i do porozumění celé řadě konfliktů, nedorozumění a chybných interpretací (které vedou až k rozdělení společnosti, jehož jsme v současné době svědky).

Učení se a poznávání (vč. sebe sama) je důsledkem mnoha různých aktivit a koníčků. Genealogie mezi ně jistě také patří. Stále se lze i díky ní něčemu novému učit. může udivovat i překvapit.

Díky propojení v sítí MyHeritage jsem zjistil, že příbuzní z mého rodokmenu žijí v Německu, Polsku, USA apod. Překvapivou domněnky přináší původ mých mužských předků. Jak z pohledu klasického rodopisu, tak z pohledu DNA a genetické genealogie.

Poznávání a neustálé učení k osobnímu rozvoji a životu patří. V genealogii dává smysl, protože je součástí osobního kontextu a sebepoznání a sebe-vědomí každého z nás (jsme součástí různých „systémů“ – viz bod 6). Tak jako je (sebe)poznání východiskem Cesty jednotlivce i Cesty organizace, tak je Sebe-vědomí východiskem Cesty SRDCE.

V rodopisné práci a pátrání po předcích se konkrétně naučíte či zdokonalíte např. v práci s Internetem a vyhledáváním, pravopisu, latině či němčině, starých stylech písma, v historii, zeměpisu, fotografování, filmování, skenování, hledání v mapách, komunikaci s úřady… Pro mě to byla i práce s blogem a systémy pro tvorbu blogu, sociální sítě apod. Na druhé straně chápu, že když se někdo rád „vrtá“ v autech a pořád něco opravuje a kutí, tak práce s knihami a archivními pomůckami pro něj nebude „to pravé ořechové“. Své poznávání a učení hledáme každý sám.

Genealogie v tom není sama

Rodopisné práci lze snadno podlehnout. Doba navíc nahrává tomu, že lze spoustu práce zvládnout „od stolu“. V tomto duchu to není příliš sportovní disciplína. 7 uvedených přínosů považuji za inspirativní.

Genealogie však jistě není jediný možný koníček s pozitivním dopadem na náš osobní růst a rozvoj.

• Jaká hobby napomáhají vám?
• Jak se vám daří je propojovat se svým životem?
• Zajímá vás genealogie? Jaké další přínosy pro osobní růst v ní spatřujete?

Potěší mě, když se podělíte o své názory v diskusi a komentářích.

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma Sebepoznání zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplnit můžete také anketu ZDE.

Děkuji. LF