V březnu 2016 mi v časopisu Perspektivy kvality (č. 1/2016) vyšla „recenze“ knihy 5 možností – Cesta k mimořádné produktivitě [1]. Upravenou a doplněnou verzi vám nabízím v tomto článku.

Nejsem profesionální recenzent, ani články o knihách za recenze moc nepovažuji. Rád doplňuji souvislosti a další myšlenky a mým cílem je vytvořit širší perspektivu na knihu, o níž „je řeč“. Nejinak je tomu i dnes.

Stephen Covey / David Allen (?)

Stephen R. Covey A/NEBO David Allen? Jeden proti druhému nebo jeden s druhým? Takové otázky mě napadly, když jsem poprvé četl knihu 5 možností.  Management Press ji vydal v roce 2015, s „pečetí“ FranklinCovey na obálce.

Při prvním pohledu pouze na název knihy, jsem se domníval, že je další z řady publikací, které útočí na manažery tzv. japonskými metodami typu „lean“. Navíc i  titulek je jako z partesu (=chcete-li nalákat, uveďte v něm číslo)! Koneckonců, o jedné z takových metod (5S) a jejím uplatnění při „čištění hlavy“ jsem už psal.

Publikace, o níž je řeč, se však týká osobní produktivity. Stephen Covey a jeho kultovní kniha o 7 návycích [2], patří k mým celoživotním inspiracím. Stále, i po 22 letech od jejího českého prvního vydání ve vydavatelství Pragma, (znovu)objevuji sílu myšlení dr. Coveyho a jeho PŘÍSTUPU, založeného na vizi, proaktivitě, životních rolích a „dělání důležitých věcí“ [3]. Ve spoustě různých e-booků, on-line seminářů a dalších digitálních produktech k osobnímu rozvoji a růstu zní jeho myšlenky, tipy, inspirace. Bohudík, protože reprezentují univerzální principy a jdou k podstatě věci. Bohužel často bez uvedení originálního zdroje. Kdo by se s tím páral…

V roce 2008 se na českém knižním trhu zjevil překlad jiné, pragmatické knihy, která v anglickém originále akcelerovala úsilí o osobní produktivitu a uvedla do celosvětového pojetí zkratku GTD – Getting Things Done [4]. David Allen se příliš nezabývá obecnými věcmi, jako jsou principy, etika charakteru a etika osobnosti, tak jako Stephen Covey. Nastínil propracovaný NÁVOD, jak si „odškrtávat“ úkoly z vašich seznamů a zavést systém ve „zvládání věcí“ a realizace projektů. Coveyho přívrženci se pokoušeli a pokouší oba systémy, Coveyho a Allenův, nějak harmonicky propojit. Do toho přišla podpora v podobě mobilních aplikací, další nástroje projektového managementu…

Stephen Covey v červenci 2012 zemřel. V jeho odkazu pokračují další, v čele se synem Stephenem M. R. Coveyem, propagátorem tématu „chytré důvěry“ [5] a také rodina Merillových. Na nové knize se podílel Adam Merrill, vice-president FranklinCovey pro inovace. Kniha Pět možností se dle mého názoru snaží vyhovět dnešní rychlé, zkratkovité době a „vybírá“ z Coveyho filozofie pouze „něco“ a toto „něco“ balí do přehledného návodu, který se má přiblížit Allenovu konceptu GTD.

Mimořádná produktivita

Co je to mimořádná produktivita podle autorů knihy? Charakterizují ji čtyři fenomény (s. 20):

• Žijeme a pracujeme, jak nejlépe dokážeme.
• Do toho, co děláme, vkládáme to nejlepší, co je v nás.
• Při všem, co děláme, využíváme jedinečné vlohy a potenciál, jimiž jsme obdařeni.
• Z toho, co děláme, máme opravdu dobrý pocit.

Za první odrážkou se skrývá princip excelence. Druhá odrážka symbolizuje, že „do hry“ vkládáme své SRDCE. Třetí bod hovoří o našich Darech a čtvrtý o Radosti.

Východiskem je, že můžeme být mimořádní – „uléhat večer do postele spokojeni, s pocitem, že jsme něčeho skutečně dosáhli“ (s. 64). Ovšem „mnoho lidí si nenajde dostatek času na to, ujasnit si, jaké věci jsou pro ně nejdůležitější a neinvestují svůj čas na jejich dosažení. To vede k tomu, že nepociťují dostatečné uspokojení z toho, jak prožili ten který den svého života. Namísto toho zakoušejí stísněný pocit prostoupený obavami a znepokojením nad tím, že jim v životě a v tom, co dělají, něco chybí“ (s. 65).

Základem řešení je tzv. II. kvadrant, na jehož základě S. Covey koncipoval také jednu ze svých knih [3]. Tento kvadrant v tzv. Matici času, nabádá soustředit se na věci, které jsou pro nás důležité, avšak nejsou (ještě) naléhavé – prevence, plánování, relaxace (broušení pily)…

Pro zvládnutí našich záležitostí doporučují autoři v knize tři základní stavební kameny, vyplývající ze tří výzev, jimž v naší době čelíme.

1. Činíme více rozhodnutí než kdykoliv předtím. Proto bychom měli našemu (běžnému, každodennímu) ROZHODOVÁNÍ věnovat pečlivou vědomou pozornost.
2. Naše POZORNOST je vystavena bezprecedentnímu útoku. Proto bychom měli „věnovat pozornost naši pozornosti“ a naučit se být pozorní.
3. Trpíme kritickým nedostatkem osobní ENERGIE a jeho důsledky. Management osobní energie (mentální, fyzické, duchovní) je další fenomén, kterému bychom měli věnovat pozornost.

5 možností

Tyto tři pilíře utváří osu knihy. Na nich je vystavěno pět možností, jak být produktivní. Záměrně použiji negativní vyjádření. Pozitivní návod „jak na to“ si můžete najít přímo v knize nebo si jej sami odvodit.

1. Nereagujte na naléhavé.
2. Nespokojte se s obyčejným.
3. Nepřehazujte štěrk.
4. Nedovolte, aby vás ovládly technologie.
5. Nevyhořte.

Kam zaměřujeme naší pozornost, to roste („kam pozornost plyne, tam energie kyne“). Věc, známá v ezoterickém světě prostupuje díky výzkumům mozku a neurovědám i do světa manažerského. Zaměření naši pozornosti na drobná, malá, běžná, každodenní rozhodnutí (dát si čokoládu nebo jablko, zapnout TV nebo si 10 minut číst…) způsobuje, že se pohybujeme na nepatrné hraně [6] (zmiňoval jsem ji už v několika článcích). Okamžité pozitivní efekty nebo důsledky jsou téměř nerozpoznatelné. V průběhu delší doby (měsíců a let) však důsledky mohou být (a také v drtivé většině jsou) velmi zásadně odlišující.

Podle autorů je vstupem na tuto nepatrnou hranu právě II. kvadrant. S tím nelze jinak, než souhlasit. V Coveyho filozofii budování 7 návyků, jde „až“ o návyk č. 3 (= Dejte přednost důležitým věcem – tzv. velkým kamenům, ne štěrku). V tom spočívá z mého pohledu určitá „zkratka“ poplatná dnešní rychlé době. Možná jde i o snahu autorů vymezit se a nabídnout alternativu vůči systému GTD, popř. k jeho minimalistické verzi od Lea Babauty [7]. V knize totiž zazní rada, která oba systémy propojuje a do jisté míry je  „vrací“ do jiné generace managementu času – vytvořte si „master list“. Seznam všech úkolů, které chcete zvládnout. Kniha vám dá návod v podobě Mapy postupu v kvadrantu II (alternativa ke GTD) a nakopne vás k prvním krokům.

Naštěstí kniha rovněž varuje – viz. titulek „Technologie: droga nebo volba?“ (s.106). Dokonce v tomto smyslu využívá i slovník bojovníků – samurajů.

Být či nebýt (produktivní)?

Myslím, že v podstatě kniha neopomíjí nic důležitého. Klade nároky na to, abychom byli sami sobě lídry, soustřeďuje se na naše vědomé konání a jednání, bere v potaz technologický rozvoj a vrací nás zpět k práci s naší fyzickou a duševní energií.

Hamlet si s lebkou v ruce kladl zdánlivě jednoduchou otázku:

„Být či nebýt?“

Dnes si s knihou 5 možností v ruce můžeme také položit otázku:

„Být produktivní či nebýt produktivní?“

Možnosti jak odpovědět jsou pouze dvě. Je to na každém z nás. Kupříkladu, aby si položil otázky, na něž odpověď „ano“ není tou pozitivní zprávou a v nichž nejde o „umění říci ne“. Spíše jde o pravdu vůči sobě samému.

• Jste perfekcionista?
• Plníte představy druhých, jak má vypadat váš život?
• Snažíte se vyhovět vrtochům druhých?
• Srovnáváte se s druhými a snažíte se s nimi soupeřit?

Provokativní otázky, které zasluhují upřímnou odpověď.

Zajímavá a trochu provokativní je i kniha. Myslím, že stojí za přečtení/prostudování, ať už odkaz Stephena Coveyho znáte (a ctíte) či nikoliv. Nezapomeňte – rozhodnutím o přečtení nebo nepřečtení pravděpodobně vstupujete na „nepatrnou hranu„. Na jejím konci může být na jedné straně život pod vlastní kontrolou a s vlastní odpovědností nebo na druhé straně (nepatrné hrany) život plný výmluv a stěžování. Je na nás, jak si vybereme a pro co se rozhodneme.

Přeji vám hodně štěstí a moudrá rozhodnutí. Podělit se o ně můžete v komentářích.