autor: | 17.4.2016 | Osobní

Je hluboká noc. Nemůžu spát. Vyplavené endorfiny z večerního AVON běhu při NIGHT RUN v Ostravě spolehlivě plní svou roli. Skvělý zážitek z běžecké akce, se stopou zvláštní pachuti.

Dlouho jsem nebyl v Ostravě na procházce do centra města. Zvědavost mě poháněla co uvidím, leč velké iluze jsem si nedělal.

Jsme rodilý „Ostravak“, ale od roku 2004 bydlím nedaleko Ostravy. Do centra nezavítám příliš často. Na běžeckém závodě jsem zde byl poprvé. Bylo to i s procházkou, která ukázala mnoho kontrastů…

Příjezd do krabice

Přijíždíme autem od Mariánských Hor, po třídě 28. října. Naproti bývalého Domu kultury Vítkovic, míjíme slavný ostravský „skelet“. Rozestavěné sídlo nevím jakého tehdejšího ústředí KSČ. Jeden z ostravských „vředů“, dědictví minulosti.

Aha moment – okamžik náhlé realizace, inspirace, vhledu, uznání nebo porozumění. Prostě docvaknutí.“

(Zdroj: Merriam-Webster)

Obr. 1 – Skelet, slavný ostravský „pomník“ komunismu.

Zdroj: Moravskoslezský deník

Paradoxně o pár desítek metrů stojí zánovní Tieto Towers. Vyrostly rychle, i když ne do takové výšky, jak bylo původně plánováno. Finská IT firma Tieto Enator přibrzdila růst.

Obr. 2 – Tieto Towers, sídlo finské IT firmy Tieto Enator.

Zdroj: Google

Za křižovatkou vstupuje do mého zorného pole obří, nepřehlédnutelná „krabice“. Ostraváci ji trefně říkají „Fukušima“, z doby, kdy fotka „krabice“ této japonské jaderné elektrárny obletěla svět po jaderné havárii. Oficiálně je „krabice“ Forum Nová Karolina. Novodobý „mega-chrám konzumu“, vyrostlý na místě bývalé koksovny Karolina. (To byla Ostrava „ocelovým srdcem“ republiky a byla „černá“.)

Vzpomínám si, že v době příprav a plánování, jak naložit s územím Karoliny, jsem si zafixoval, že Ostrava zde chce vytvořit nové „centrum města“, s bydlením a kancelářskými a obchodními prostory. Žalostným způsobem se to povedlo. (Alespoň z mého pohledu.)

Obr. 3 – „Krabice“ – Forum Nová Karolina alias „Fukušima“, ještě ve výstavbě.

Zdroj: ČT 24

Z podzemních garáží „krabice“ vycházíme s manželkou a dcerkou na čerstvý vzduch. Procházíme skrze ocelově-skleněný architektonický výdobytek kancelářského komplexu. Vlevo banka, vpravo banka. Vlevo cedule „kancelářské prostory k pronájmu“ (různých rozměrů ploch), vpravo cedule „obchodní prostory k pronájmu“. Uvnitř, jak se zdá, spíše zoufalé prázdno.

Přecházíme přes křižovatku. Je mi skoro líto se podívat na konstrukcí podepřenou budovu bývalého Módního domu Ostravica-Textilia. Živě si připomínám zvláštní „vůni“, když tam člověk vešel v době, kdy ještě Ostravica fungovala. I tlumený šum a tichý ruch, který tam panoval. Jdeme kolem budovy, o níž se vedou spory, zda ji bude možné ještě zachránit. Do nosu mě udeří vlhký, zatuchlý „sklepní“ puch. Těžko se bráním otázkám typu „Kterému idiotovi nebo idiotům to patří?“, „Co z toho mají, že skvost nechali takto zchátrat?“, „Existuje nějaká autorita, jež může tyto idioty pohnat ke zodpovědnosti?“. Ne, hlava mi tento způsob „podnikání“ opravdu nebere. Dědictví divokého kapitalismu na úvěr, dědictví bílých ponožek a fialových sak…

Obr. 4 – Toto byl kdysi vyhlášený Módní dům Ostravica (galerie fotek ve zdroji).

Zdroj: iDNES.cz

Kolem bývalého hotelu Imperial (nejsem si jist, zda se hotel tak pořád jmenuje) přicházíme zpět na třídu 28. října. Stačí 50 m a hle, pět kasin a heren – vlevo i vpravo.

Jdeme dál. Nalevo na nároží si pamatuji drogerii, za ní McDonald´s. Jedny i druhé prostory zejí prázdnotou. Naproti jakbysmet. Uff!

To je centrum Ostravy? Bohužel. Normálně po 19. hodině, kdy zavřou přežívající obchody, se centrum vylidní. Možná nastoupí „zvláštní existence“. Nevím…

Zážitek

Naštěstí už se blíží Masarykovo náměstí, slyšíme reproduktory. Je něco málo před 19. hodinou, za chvíli startuje Bosch Family Run. Ostrava zažije to, co už asi dlouho ne. Po 19. hodině večerní budou na náměstí lidé. Většinou poněkud specifické „zvláštní existence“, protože běžci. Minimálně kolem tisícovky. Je tady ŽIVO! To je pro centrum Ostravy vzácnost.

Běžím ve 20:00 – AVON běh proti rakovině prsu. Spolu se mnou dalších 600 běžců a běžkyň.

…Hmm, abych nezapomněl – rakovina. Hlavním znakem rakoviny je fakt, že určitá skupina buněk se začne rozvíjet nečekaným a pro tělo škodlivým způsobem. Dochází k tomu, že buňky začnou ničit svým růstem své okolí. Je to boj a konkurence nezdravých a zdravých buněk.

V tuto chvíli mi „Fukušima“ – Forum Nová Karolina, připadá jako rakovina. Krabice s obchody, kde neprší, ani nesvítí slunce, kde vzduch filtruje klimatizace. Svými dopady ničí své okolí v centru Ostravy. Vylidňuje a vybydluje centrum a stěhuje jej pod svou střechu. Zůstávají prázdné, uprášené prostory, rozpadající se domy, které byly např. chloubou prvorepublikové Ostravy. Stačila procházka, ani ne 500 m a to, co jsem viděl.

Ve 21:00 startuje hlavní závod – Night Run. Atmosféra je skvělá. Chvíli po startu odcházíme. Je čas myslet na návrat domů. Manželka nechce jít stejnou cestou kolem vlhké a smradlavé bývalé Ostravice. Obcházíme ji z druhé strany. Pro změnu narážíme na lešením a sítěmi obalenou další bývalou chloubu Ostravy, hotel Palace. V místním podzemním baru Boccaccio míchali skvělé drinky. S Hankou jsme před svatbou chodili randit do kavárny Monika, která byla součástí budovy hotelu. Roky prázdný a chátrající hotel se snad se zpožděním přetváří na univerzitní kampus.

Obr. 5 – Před startem AVON běhu, 16.4.2016, 20:00.

Zdroj: Facebook NIGHT RUN

Zpět do krabice

Jdeme zpět do garáží v „krabici“. Na obloze září dorůstající měsíc. Obchody už mají zavřeno, uklízí se a balí. Prodavačky budou brzy odcházet domů. Mnohdy za celou směnu ani netuší, jaké je venku počasí a vzduch. Ani, zda je světlo nebo tma. Je to prostě umělý svět. A tak pohodlný. Láká. Vždyť, kdo by všem těm akcím „již od…“ odolal.

Po příjezdu domů se kolem 21:15 rozpršelo. Myslím na běžce na trati Night Run. Běží 10 kilometrů, pravděpodobně ještě všichni nedoběhli. Osobně bych pravděpodobně také (při svém pomalém tempu) teprve dobíhal. Teď na ně prší (vzpomínka na minulý týden a „razovity běh“ v Bělském lese). Možná jim proprší medailový ceremoniál a užívání si občerstvení po závodu. V „shopping centru“ Nová Karolina o tom, že prší, ani neví.

Obr. 6 – Mapka mé „procházky“ s rodinou na AVON běh a zpátky. Ostrava!!!

Zdroj: Mapy.cz

„Razovita“ Ostrava

Něco z „úcty“ k předkům zaniká, něco jiného z „úcty“ ke konzumu a gemblerství roste. Je to můj osobní pohled. Narodil jsem se v Ostravě, přes deset let však žijeme s rodinou v její blízkosti. Tak, jak je Ostrava blízko Zbyslavicím, je Ostrava stále blízká mému srdci. Už nejsem její (každodenní) součástí, jezdím „do města“ na návštěvu. Ta dnešní, večerní návštěva se povedla, pokud jde o sport, pohyb, rodinu, kamarády a charitu. Ostravská pachuť zůstala, pokud jde o „rakovinu“, která zasáhla centrum tohoto města. Proti této „rakovině“ můj dnešní běh nepomohl.

Může za to „kapitál“? Mohou za to podnikatelé a pseudopodnikatelé? Mohou za to obyvatelé a návštěvníci města? Nesou vinu generace lokálních politiků a jejich neschopnost/neochota/nezodpovědnost…? Je za tím nedostatek identity komunisty protěžované, bývalé hornicko-hutnické aglomerace? Chybějící vize? Špatná legislativa?

Nelze jednoznačně ukázat prstem. Je to řetězení malých a velkých příčin a důsledků. Je to bolest, pro níž klesá počet obyvatel města. Je to z mého pohledu škoda. Samozřejmě jsou i další „nedorazy“ (bývalý Bauhaus, jatka, zašlá sláva Stodolní, díky níž vznikla i železniční zastávka). Bojím se, aby do výčtu nepřibyly Bazaly. Vyvažuje to pár pozitivních rozvojových projektů (VŠB-TUO, Dolní oblast Vítkovic…) a hlavně několik krabicových „shoping center“ na území města. Zdá se, že „vybydlování“ center měst je širším fenoménem „shopping extáze“ minulých let.

I takovým způsobem je tedy Ostrava „razovita“.

(Nejsou zde mé vlastní fotografie „dotčených míst“. Článek jsem neplánoval, vyplynul z nočních, vracejících se pocitů z toho, co jsem viděl. Použil jsem fotky z Internetu. Mapka ukazuje „místa činu“, které Ostraváci jistě znají.)

Kontaktuje mě

1 + 14 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

Tentokrát nejde o citát, ale „scénku“…

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás mé osobní, intimnější postřehy, zkušenosti a komentáře zajímají více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Share This