Jsem internetový introvert a pouštím se do „dobrodružství“ – nějakým (pro mě) kontrolovaným způsobem vstoupit do virtuálního prostoru. Vytvořil jsem si „soukromé“ stránky. Jejich účelem je si „osahávat terén“, zkoušet, učit se a sdílet ideu, že i po padesátce se člověk může stále měnit k lepšímu, obnovovat svou vizi, učit se a žít SRDCEm.

„Objevte 5 zásadních prvků své životní cesty„

Tak by asi mohl znít „správně“ nastavený marketingový titulek, týkající se SRDCE.

Důležitější je, co to (alespoň pro mě) znamená:

• Sebevědomí – ve smyslu vědomění si sebe sama a života tady a teď, s vnímáním každého barevného okamžiku (i když sedí člověk za stolem a datluje do klávesnice počítače). Není to sebevědomí někdy chápané jako přehlížení a nafukování ega.
• Radost – ve smyslu promítnutí sebevědomí do každodenních činností, výzev a tvorby. Takové prožívání radosti je výrazem orientace zevnitř ven (v terminologii Stephena Coveyho). Mnohdy přicházíme o drobné pocity radosti a štěstí práve díky nevědomí, když si náš autopilot přehrává nářky, většinou podmíněné vnějším světem. Aktuálně to může být třeba přechod na letní čas, krize v Řecku, chování fotbalového „letce“, sparťana Lafaty apod.
• Dary – můžeme (měli bychom) je poznat každý z nás. Třeba v našem dětství. Nebo i v 50 letech. A klidně i později. Uvědomění si darů (= daro-vědomí) a radost z nich je něco, co má naše vnitřní dítě rádo a co jej potěší. Stále to vidím a vnímám na příkladu své milované dcerky – pubertálního dítěte. Její dary jsou úplně na jiném konci spektra, než ty mé, ale je to ona, kdo se s tím lépe sžívá (je v „poho“), ne já (Proč se ksakru neučí matematiku a hraje si na laboratoř?)
• Celistvost – jednota bytí, osobnosti, rozumu, citu a těla… Cesta k této metě se zdá být jednoduchá – uvědomění si sebe sama a radosti z využívání svých darů nebo chcete-li talentů. Mnozí jsou (nebo se domnívají, že jsou) v padesáti celiství. Já si to o sobě nemyslím a je to pro mě výzva. Proto se učím zvládat tzv. systemické koučování, abych pochopil, jak funguje systém, co nás přesahuje a co přesahujeme my. Protože na té nejvyšší úrovni Vesmíru (Jsoucna, Boha, Přírody…) jako systému je, podle mého přesvědčení, vše celistvé.
• Elán (také Energie) je pověst alfou a omegou tlukotu SRDCE, o kterém se tady rozepisuji. Kromě několika jedinců na této planetě, podle mého názoru potřebujeme jako lidé (já za sebe zcela určitě) mnoho alfa energie. Pak si lze (sebe-)uvědomovat svou existenci, být schopni se radovat, využít svých darů ve prospěch svůj a k užitku druhým. Dokážeme-li to, stáváme se celistvými. Ze tohoto zdroje (= celistvosti) generujeme další energii a elán. A to je výsledná omega celého procesu této Cesty SRDCE. Jistě bude příležitost se o mnoha perspektivách tohoto pohledu rozepsat v dalších dnech, týdnech (letech?).

„To dám!“

S tímto SRDCEM se vrhám vstříc své nové vizi, abych zúročil rituál Vision Questu, který jsem absolvoval v létě 2014, už jako padesátník. Tehdy jsem šel „hledat své SRDCE“ a po návratu jsme přišel „dát pravdu svého SRDCE“. Díky Vašku a Zdeňku a chlapi. Tak snad to „dám“.

To dáte!

• A Vy/Ty? Co je Vašim/Tvým SRDCEm?
• Jaké jsou Vaše/Tvé Dary?
• Co Vám/Ti dělá Radost?
• Kolik si toho z denního či nočního (baru nebo snu) života uvědomujete/uvědomuješ?
• Nakolik se cítíte/cítíš být Celistvým/Celistvou? Zkus třeba škálu od 0 do 10.
• A kolik máte/máš Elánu nebo Energie na svou vlastní cestu SRDCE?

Napiš(te). To dáte/dáš!!!