V první části jsem z mého pohledu popsal impulsy a některé kontroverze knihy Budoucnost organizací, opírající se o integrální filozofii Kena Wilbera. Druhá část minisérie o Lalouxově knize naznačila obsah a souvislosti, šla „s barvami ven“ a představila zkoumané organizace.

A co závěr? Jak to bude s tou budoucností (organizací)? Vidím tady čtyři prvky. Když jsem četl Budoucnost organizací, postupně mi „naskočily“ následující pojmy. Kupodivu se rýmují:

• senzor,
• aktor,
• vektor,
• viktor.

Senzor

Senzor je zdroj informací pro „řídící prvek“. Každý čtenář a každý manažer či majitel firmy má nějak nastavené své „senzory“. Aby čtenář Lalouxovu knihu „zvládl“, musí mít nastaven(y) „senzor(y)“ – samozřejmě na budoucnost, udržitelnost, určitou pozitivní vizi. V tíživé, kritické nebo velmi nejisté situaci to není jednoduché.  Myslím, že kniha si čtenáře musí najít. Podle mě není pro každého. Vyžaduje zralost „příjemců“. V tomto duchu jsem skeptik. Zákon tzv. „normálního rozdělení“ nelže. Mnoho „senzorů“ je nastaveno na přežití, oportunismus, spíše stěžování, než vděčnost… Lze očekávat vlnu nadšenců a vlnu odpůrců, tedy skupiny na okrajích Gaussovy křivky normálního rozdělení.

Opět se projevuje velikost myšlení jednoho z mých učitelů, Stephena Coveyho a jeho „prosté“ kontinuum 7 návyků (od soukromého vítězství k veřejnému vítězství). Soukromá vítězství a nezávislost stále mají ve většině případů přednost, před veřejnými vítězstvími a vzájemnou závislostí. Kam směřuje Coveyho kontinuum 7 návyků, tam směřují i charakteristiky tzv. tyrkysových organizací.

Aktor

Čtení (žádné) samotné knihy nepomůže. Přinese poznání, „aha“ efekty, nadšení, chuť, motivaci. Ideálem je, aby každý z nás byl „aktor“. Přičinil se, odvedl svou akci, akt skutku. Stále si myslím a jsem přesvědčen, že není nutné mířit moc vysoko a zbytečně se soustředit směrem ven, na organizace. Postačí myšlení založené na osobní odpovědnosti, osobním lídrovství. Upínání na organizace, korporátní svět a další, vede mnoho lidí k myšlení „zvenku dovnitř“, ve stylu „nejprve (se musí změnit) systém, potom (se mohu změnit) já“.

Posun od inspirace k akci je pro někoho malinký krůček, pro jiného pořádná propast. Jak můžeme každý přispět a čím, závisí na sebe-poznání. Svých Darů, silných stránek, obav, omezujících přesvědčení… Koučovací model GROW to nazývá poznáním skutečnosti (Reality – druhé písmeno v GROW). Princip „zevnitř ven“ nabádá, ať začneme u sebe (poznáním, akcí, změnou…), a pak teprve ve svém okolí.

Tak, jak máme každý jinak nastavené senzory, tak jsme každý velmi individuálně (a v závislosti na situaci) aktéry, „aktory“ ve hře jak (z)měnit sebe a své myšlení směrem k tyrkysové barvě.

Vektor

Vektor je veličina, která má velikost a směr. Správný směr („vektor“) je „zevnitř ven“.

Osobní kvalita je základem všech dalších kvalit. Tak znělo motto a východisko evropského guru v oblasti kvality, dánského zakladatele TMI, Clause Mollera a jeho programu Lidé na prvním místě. To byla 90. léta minulého století. Parafrází se dostaneme k tomu, že osobní změna je základem všech dalších změn. Cestu proměny paradigmatu a kontinuum postupu k veřejným vítězstvím díky vzájemnému porozumění, vytvářeným synergiím a myšlení „výhra-výhra“, už Stephen Covey nabídl dávno.

Laloux a „vize“ tyrkysových organizací je začínající realitou pro nepatrné procento průkopnických organizací. Jak vzdálená je to vize pro její přechod do „mainstreamu“ je těžké odhadnout.

Před časem jsem psal o jiné vizi. Tou je Průmysl 4.0. Tuto vizi se snaží uchopit podle mého názoru daleko více organizací a zainteresovaných. Ona rýsuje změnu na pozadí technologického (vědecko-technologického) pokroku a změn. Mobily, sociální média Internet (a Internet věcí) apod. jsou, troufám si říct, pro většinu lidí, hmatatelnější, než „tyrkysová budoucnost“ představená v knize Frederika Lalouxe. Technologický rozvoj je „tam venku“, ale jsme osobními uživateli jeho výdobytků. V dobrém i ve zlém. Změna myšlení je „uvnitř nás“. A bolí, pokud připustíme, že potřebujeme jít za zónu pohodlí svého myšlení. Je snadnější vzít mobil do ruky a vyťukat na klávesnici to, co nám uleví od uvažování, přemýšlení, změny, nechuti (kvůli politikům, kvůli uprchlické krizi, kvůli všudypřítomné reklamě…).

I to je součást evolučních pochodů. Evoluce je založená na přežití silnějšího, odolnějšího, flexibilnějšího. I zde spolu soutěží (nejen tyto) koncepty, myšlenky, názory. Mé přesvědčení je, že Průmysl 4.0 nedokáže po všech stránkách vyhovět AQAL „hodnocení“. Lidské vizionářství mě oslovuje více, než technologické vizionářství. Technologická evoluce (a občas revoluce) je však jistě rychlejší, než evoluce myšlení.

Viktor

Kdo bude „viktor“ (victor = vítěz)? Která koncepce zvítězí? V tom tkví kouzlo života a tajemství evolucí. Laloux přináší v Budoucnosti organizací excelentní pohled, argumenty, vhled. Staví na práci jiných, jak je ve světě vědy běžné. Přináší vlastní výzkum praxe průkopnických firem. Díky za to, myšlenkově mě některými pasážemi kniha oslovila. Kniha má fanoušky a vše, co v síťově propojeném světě myšlenkový koncept jako „produkt“ asi má mít – web http://www.reinventingorganizations.com, audio verzi knihy, wiki, on-line platformu, nově také ilustrovanou verzi knihy…

Jako člověk autorovi a knize lidsky rozumím. Srozumitelnější a z pohledu mé role konzultanta, kouče a lektora, je však (pro mě) uchopitelnější, vysvětlitelnější např. Barrettův koncept sedmi úrovní vědomí. V tomto pojetí míří Lalouxova kniha k uspokojení potřeb 6. až 7. úrovně. Kulturní entropie je to, co firmám brání posouvat se do vyšších úrovní, vytvářet ještě lepší synergie. Barrettovo pojetí může dát do rukou manažerům nástroj měření a jakési inventury stavu a míry připravenosti pro rozvoj tématu „tyrkysové organizace“.

I když v mých očích není jednoznačným vítězem, přesto je Lalouxova kniha o znovuobjevování organizací plná námětů, principů a „praktik“.

Suma sumárum (bude pro každého jiné)

Knihy jsou od toho, aby je někdo četl. Nikdy nevíte, koho a jak osloví. Myslím, že je jen velmi málo knih, u kterých lze uvést zásadní důvody, proč je nečíst. Vždy je lepší se soustředit na to, proč knihu číst. Zde jsou mé důvody, proč si knihu Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe objednat a přečíst.

• Zjistíte „kde jste“, objevíte, co s vámi rezonuje, svá vlastní paradigmata (proto ani v tomto článku nehledejte „objektivitu“).
• Konzultanti, poradci a podobné profese, stejně jako manažeři, mohou srovnávat svou praxi, své praktiky, zkušenosti (a mumlat si něco o „teorii“…).
• Objevíte mnohé z toho, na co nahlíží systémová teorie, celostní přístup, principy vzájemné závislosti i toho, co je pro mnoho lidí stále obtížné – principy osobního vůdcovství, osobní odpovědnosti a jejího přijetí. Líbí se mi věta Gaye Hendrixe „Cesta vědomého života spočívá v tom, že na sebe bereme přesně tu pravou míru odpovědnosti: 100% pro sebe, 100% pro tebe“.

Vícekrát jsem zmínil, že kniha v mnohém paušalizuje a tím provokuje. Nechte se tedy vyprovokovat k jejímu přečtení a třeba také k diskusi pod článkem.

Plusy

• Vlastní „výzkum“ autora se zahrnutím 12 „průkopnických“ organizací.
• Případové studie z praxe průkopnických organizací.
• Další pohled na to, co sice není koncepčně zcela nové, ale vyžaduje neustálou osvětu, doplněný pokusem o praktickou aplikaci (za použití nejen filozoficko-spirituálních, ale i „byznys“ pojmů).
• Dobrá syntéza a rekapitulace vývoje a aplikace integrálního přístupu Kena Willbera (ale pro jistotu si přečtete přímo jeho knihy).
• Inspirace k mnoha experimentům, společným diskusím, hledání cest vzájemného porozumění – manažeři, máte volné pole působnosti.
• Pokus o jakási shrnutí a nabídka instrumentária či návodů v závěrech jednotlivých částí.

Mínusy či „rizika“

• Přílišnou paušalizací a katastrofickými pojmy sice (někdy nepřiměřeně) provokuje, ale může odradit čtenáře z cílové skupiny. U některých bude kniha vnímaná „sluníčkářsky“ a „pravdoláskově“ (ale to je jejich odpovědnost).
• Řada protichůdných argumentů a myšlenek.
• Bez znalosti či pochopení širších a systémových souvislostí, může být hůře čitelná a pochopitelná.
• Z toho může vyplynout hrozba „barevného zjednodušování a škatulkování“, bez pochopení podstaty jednotlivých vývojových stádií.
• Vzorek firem je ze statistického hlediska neprůkazný, aby bylo možné vše považovat za jisté trendy (byť tomu věřím). Cynicky lze na „průkopnické“ organizace pohlížet jako na anomálie. Zřejmě i výzkum uvnitř firem byl spíše konzultantský než akademický (byť jsem si to v úvodu nemyslel)
• Exkluzivnější způsob distribuce nenahrává masovějšímu šíření knihy a těžko odpovídá prosbě nakladatele z úvodu.

Špetka ironie na závěr

Frederic Laloux vstoupil na horkou českou půdu, kde se budoucnost organizací, ironicky řečeno, může zdát býti „čínská“.

Pplk. Batta z naší vojenské katedry na VUT v Brně, prohlásil (někdy kolem roku 1986) větu: „Socialismu je teď 1/6, ale my zvítězíme a bude nás 1/7, 1/8, 1/9…“

Zprvu to po pádu Východního bloku a SSSR tak vypadalo. Teď se zdá, že nástup čínského kapitalistického socialismu (oproti socialistickému kapitalismu EU) je trendem, který rezonuje na pozadí „pragmatického“ byznysu a snižování nákladů i v Česku. Budoucnost v tomto duchu vidím spíše do červena (ruda) a žluta – s jednou velkou hvězdou a čtyřmi malými žlutými hvězdami na červeném pozadí, alternativně do modra a žluta – s rostoucím počtem žlutých hvězd na modrém pozadí… Dokud nebudeme ze všech těch EU fondů „vyčerpaní“. Toto myšlení není zatím „tyrkysové“. (Vidíte, jak lze barvy a „škatulky“ zneužít).

Nuže… Co si o knize a o budoucnosti myslíte vy?

Aktualizace 18.4.2017

Pohled na budoucnost, roli Číny a cirkulární ekonomiku nabízí švédský futurolog Anders Wijkman v rozhovoru pro zpravodajský server iDNES.cz – přečtěte si jej zde.

Literatura

Literatura ironií už není. Slíbil jsem další doporučenou literaturu. Zde je, včetně té, kterou jsem použil při psaní článků. Velmi pochopitelně je napsaná kniha britského konzultanta Charlese Handyho. Knihu Billa Plotkina jsem v tomto článku také doporučil. Coveyho knihy a přístup jsou pro mě východiskem.

Použitá a doporučená literatura:

• LALOUX F. Budoucnost organizací. Průvodce budováním organizací v 21. století na základě evoluce lidského uvažování. 1. vyd. Praha: PeopleComm, 2016. 377 s. ISBN 978-80-87917-29-9.
  • Kniha o níž „byla řeč“.
• BARRETT, R. Liberating the Corporate Soul: Building a Visionary Organization. 1. vyd. Wobum: Butterworth-Heinemann,1998. 246 s. ISBN 0-7506-7071-1.
• BARRETT, R. The New Leadership Paradigm. Leading Self, Leading Others, Leading an Organization, Leading in Society. 1. vyd. lulu.com, 2010. 532 s. ISBN 978-1-4457-1672-5.
• BARRETT, R. The Values-Driven Organization: Unleashing Human Potential for Performance and Profit. 1. vyd. Abingdon: Rutledge, 2014. 280 s. ISBN 978-0-415-81503-1.
• BECK D. E., COWAN, Ch. C. Spiral Dynamics: Mastering Values Leadership and Change. Přepracované vyd. Malden: Wiley-Blackwell, 2005. 352 s. ISBN 978-1-4051-3356-2.
• COVEY, M. R. Důvěra: jediná věc, která dokáže změnit vše. 1. vyd. Praha: Management Press, 2008. 347 s. ISBN 978-80-7261-1176-8.
• COVEY, M. R., Link, G. Chytrá důvěra. Vytváření prosperity, osobní energie a radosti ve světě plném nedůvěry. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. 284 s. ISBN 978-80-7261-254-3.
• COVEY, S. R. Sedm návyků skutečně efektivních lidí. Zásady osobního rozvoje, které změní váš život. Akt. vyd. Praha: Management Press, 2007. 342 s. ISBN 978-80-7261-156-0.
• HANDY, Ch. Druhá křivka. Jak neminout odbočku do budoucnosti. 1. vyd. Praha: Management Press, 2016. 220 s. ISBN 978-80-7261-401-1.
• KOFMAN, F. Vědomý business. Integrita, úspěch a štěstí. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 343 s. ISBN 978-80-7367-747-3-
• LÁSZLÓ, E., GROF, S., RUSSEL, P. Revoluce vědomí. Transatlantický dialog. 1. vyd. Praha: Carpe Momentum, 2013. 158 s. ISVB 978-80-905334-0-0.
• LOGAN, D. a kol. Zrození kmenového vůdce. I firmy mají své kmeny. 1. vyd. Praha: Synergie, 2014. 355 s. ISBN 978-80-7370-252-6.
• PLOTKIN, B. Příroda a lidská duše. Kultivace celistvosti a společenství v roztříštěném světě. 1. vyd. Praha: Maitrea, 2013. 706 s. ISBN 978-80-87249-57-4.
• ROBERTSON, B. J. Holacracy: The New Management System for a Rapidly Changing World. 1. vyd. New York: Henry Holt and Co, 2015. 238 s. ISBN 978-1-62779-428-2.
• WILBER, K. Stručná historie všeho. 1. vyd. Praha: Triton, 2010. 375 s. ISBN 978-80-7387-307-3.

Další vybrané knihy Kena Willbera:

• Integral Psychology: Consciousness, Spirit, Psychology, Therapy (2000).
• Sex, Ecology, Spirituality: The Spirit of Evolution (2. vyd., 2001).
• The Eye of Spirit: An Integral Vision for a World Gone Slightly Mad (2001).
• Integral Spirituality: A Startling New Role for Religion in the Modern and Postmodern World (2007).
• The Integral Vision: A Very Short Introduction to the Revolutionary Integral Approach to Life, God, the Universe, and Everything (2007).
• Integral Life Practice: A 21st-Century Blueprint for Physical Health, Emotional Balance, Mental Clarity, and Spiritual Awakening (2008).