Ruku na srdce, použili jste někdy podobná „zaříkávadla“? Děláte to stále? Jaké bylo/je vaše oblíbené?

„Potom.“

„Až…“

„Za chvilku.“

„Teď?“

„Ještě ne.“

„Možná někdy jindy.“

„Až pak.“

„Když já nevím.“

„Zítra. Určitě.“

„Nebylo by lepší…?“

„Škoda, že jsem tehdy…“

„Já blbec, mohl jsem tehdy…“

„Tehdy to fakt nešlo.“

„Kdyby tehdy…, tak…“

„Ale já jsem tehdy…“

Kairos

Jsou okamžiky, kdy nás „cosi“ ponouká rozhodnout se, „něco“ udělat. A jsou okamžiky, kdy (po uplynutí určité doby) jsme buď rádi, že jsme ono „cosi“ poslechli, „něco“ udělali, pro „něco“ se rozhodli. Jsou na druhé straně také okamžiky, kdy litujeme, hledáme výmluvy, popř. si stěžujeme.

καιρος (Kairos) je řecké slovo, které představuje nedefinovaný časový úsek, v němž se stane něco zvláštního, speciálního.

Podle Greek Mythology Wiki byl Kairos řeckým bohem příležitosti. Jeho otcem byl Zeus. Kairos je často vyobrazován na špičkách, s okřídlenými nohami, pouze s jedním pramenem vlasů, jak drží váhy na břitu. Morbidní je, že prý často zabíjel cestovatele a pil jejich krev.

Čas Kairos je protipól k χρονος (Chronos), jež se vztahuje k logickému, postupujícími času. Stojí zde kvalita času proti kvantitě.

Kvantitu času lze snadno měřit. To, že jsme každý potenciální miliardář, který může prožít miliardu sekund, dokládají nesčetné časové kalkulátory na webu. V době psaní tohoto článku, jich mám v životě za sebou cca. 1 638 090 000. Dvě miliardy by to mohly být 16. října 2027.

Jaký je váš čas Chronos? Podívejte se např. na MyCount.org. Zadejte datum narození, objeví se vám, kolik sekund máte za sebou a jaká „výročí“ jsou před vámi. Sledujte chvíli, jak Chronos plyne…

Co vás napadá? Co se ve vás odehrává? Je lepší 1 sec. nebo 1,- Kč? Tik, tik, tik…

6 měsíců – 6 týdnů – 6 dnů…

Na uvědomění si času a posílení časového Sebe-vědomí se mi líbí cvičení od Briana Tracyho.

Představte si, že vám lékař řekne, že máte před sebou posledních šest měsíců života. Co a jak změníte v nakládání se svým časem? Jak se změní jeho kvalita? Co přestanete dělat? Na co se budete soustředit?…

…Po několika dnech vám lékař zavolá znovu a řekne, že se fatálně spletl. Času vám nezbývá šest měsíců, nýbrž šest týdnů. Změní se něco v pojetí času Kairos, když se vám tak radikálně zkrátil Chronos?

Můžete pokračovat dál, k šesti dnům, šesti hodinám, které máte k dispozici… Není to nejpříjemnější cvičení s představivostí, zato však velmi „výživné“.

Panta Rhei, vše plyne. V plynutí všeho času Chronos máme nesčetné příležitosti a momenty, kdy Kairos „klepe na dveře“. Australská zdravotní sestra Bronnie Ware doprovázela lidi na sklonku jejich života. O jejich a svých zkušenostech napsala knihu „5 věcí, kterých před smrtí nejvíce litujeme“ (Portál, 2012).

Toto bylo podle Bronnie Ware nejčastější uvědomění umírajících lidí. Když je už život téměř za nimi, tak zjistili, že už si své sny nikdy nesplní. Nebo by rádi vše napravili teď, ale už nemají dost síly a zdraví.

I takto je možné si představit promarněné okamžiky Kairos.

6 kroků Kairos koučování (Bůh jako kouč)

Kairos můžeme chápat jako správný, perfektní, křehký okamžik a místo, které utváří příznivou atmosféru pro čin, akci (i slovo). Může to být okamžik, kdy jste uvízli na „mrtvém bodě“, jste v něčem zablokováni, vnímáte možnost růstu apod.

(Jednou jsem udělal překlep a místo „Chronos“ jsem napsal „Chrnos“. To je zřejmě časový úsek nebo okamžik, kdy zaspíme a promarníme příležitost (čas Kairos)).

Ačkoli se v Bibli přímo o okamžicích Kairos nepíše, je zde hodně využíván cyklus učednictví (učební cyklus). V biblickém pojetí to znamená využít příležitosti a času, kdy k nám promlouvá Bůh. V civilním pojetí to znamená využít vnuknutí, intuice, šestého smyslu, „aha momentu“… Prostě a jednoduše – Kairos klepe (někdy zuřivě buší) na dveře.

V takové chvíli je užitečné zhluboka se nadechnout, vydechnout a projít si následujících 6 kroků (obrázek na konci článku).

1. Pozorování

• Chceme-li změnit v okamžiku Kairos něco ve svém životě, musíme sledovat, kde jsme. To znamená vzít na vědomí naše reakce, emoce a myšlenky (Sebe-vědomí). Myšlenky utváří naše emoce, emoce nás pudí k určitému jednání a chování, které přináší důsledky a výsledky. Ať se nám to líbí nebo ne.

2. Reflexe

• Nyní je čas se sami sebe zeptat, proč jsme reagovali tak, jak jsme reagovali. Co  jsme u toho pociťovali (radost, vina…)? Jak jsme se u toho cítili? Chceme-li zvládnout skutečnou změnu, musíme být ve svých odpovědích upřímní sami k sobě. Při koučování kouč neposuzuje, zda odpovídáte správně nebo špatně. Spoléhá a věří, že jste ve svých odpovědích opravdoví a upřímní. Věří ve VÁŠ pozitivní záměr.

3. Objevování, diskuse

• Diskuse o těchto myšlenkách je důležitá. S blízkými, s koučem, s mentorem… Nebývá to vždy snadné, podělit se o své myšlenky, vnitřní boj apod., s někým jiným. Pomůže vám to však růst a měnit se způsobem, jakým chce vaše intuice, šestý smysl, Vesmír, Bůh… V tomto je velmi cenný koučovací cyklus. To, co kouč zvládá a čím vás provádí.

4. Plán

• Dalším krokem je plán. V biblickém pojetí znamená zahrnout představu království nebeského, v pozemském pojetí svou vizi, spojenou s něčím větším, co nás přesahuje. Můžeme zvažovat, modlit se, meditovat/rozjímat… V plánu je vždy přínosné vnímat větší celek a souvislosti.

5. Odpovědnost

• Má-li plán být úspěšný, musí existovat alespoň jedna osoba, které se budeme zodpovídat. Požádejte někoho, kdo vám bude kráčet po boku a budete jej informovat o aktuálním stavu své proměny. Při koučování se toto děje prostřednictvím opakovaných setkání, provázení a průběžné komunikace. Neznamená to však, že by z nás druhá osoba (kouč, mentor) sňaly břímě vlastní odpovědnosti.

6. Akce

• Světe div se! Byl-li vytvořen a sdílen plán, je dalším přirozeným krokem jednat, konat, činit se, jít do akce. Skutečná víra se vždy projeví v činu. Myšlenky a záměry, které zůstanou v naší mysli a na základě nichž nejednáme, nemohou být plodné (= přinést ovoce). Není to víra. Ať jde o víru v Boha, ve svou vizi, záměr, cíl, cokoliv.

Záleží na každém z nás, jak s měnou nazvanou sekunda mého života (SMŽ, v bankách nehledejte) naloží a jakou hodnotou takové sekundě dá. Ať už peněžní nebo pocitovou. Nejsou zde žádná depozita, úroky, spořící účty apod. Půjčit si a později splácet? Nelze. Tik, tak, tik, tak… 10 000 hodin = 36 000 000 sekund, to je téměř 1/28 z miliardy. Vypadá to, že za život bychom se mohli stát určitě několika (10, 15…?) na slovo vzatými odborníky.

Test časem na závěr

Neuděláme-li „něco“, k čemu nás vnuknutí (Kairos) ponouká, uplyne čas a nic se nezmění. Můžeme litovat, čekat na další příchod boha Kairos nebo si takový okamžik vědomě vytvořit.

V manažerské praxi a řízení kvality je znám cyklus, nazývaný PDCA (nebo Demingův). Plan – Do – Check – Act. Naplánovat – Provést – Přezkoumat důsledky – Upravit jednání/chování. O něm však teď psát nechci.

Na závěr si z managementu vypůjčím jednu uzavřenou otázku, kterou zpopularizoval Peter Drucker a Brain Tracy. Je základem „myšlení od nuly“ a ověřuje (s odstupem času) správnost našich rozhodnutí. Chcete-li, je to určitý „test časem“ (Chronos).

„Kdybych tehdy, v okamžiku rozhodnutí (Kairos) věděl/a to, co vím dnes, rozhodl/a bych se stejně? Udělal/a bych totéž?“

Odpověď ANO – Gratuluji, Kairos byl na vaší straně.

Odpověď NE – Co s tím hodláte udělat? Naslouchejte, zda Kairos neklepe náhodou na dveře.

Zkuste to, je to „boží“ (koučování).

• Jaké životní „okamžiky Kairos“ jste zažili?
• Kdy u vás Kairos naposled „klepal na dveře“?
• Jak jste reagovali?

Podělte se s ostatními v komentářích.