autor: | 14.4.2016 | Skóre a měření

Před rokem mě skončené golfové PGA Masters „vtáhlo“. Viděl jsem televizní přímý přenos, až do konce v pozdních nočních (spíše brzkých ranních) hodinách.

Letos, v neděli 10.4.2016, jsem při Masters od televizní obrazovky odešel před půlnocí. Loňský vítěz Jordan Spieth vedl s náskokem luxusních pěti ran… a do konce zbývalo posledních devět jamek.

Považoval jsem to za „jasné“. V pohodě titul z Masters obhájí.

Ale…

Sport nemá logiku. Tedy ani golf. Spieth neobhájil a server iDNES.cz poznamenal:

„…Jenomže Spieth nečekaně zkolaboval. Na desítce a jedenáctce zahrál bogey a katastrofa přišla na dvanáctce. Dvakrát trefil vodu, na třípar potřeboval sedm ran a rázem o náskok přišel. „Jen těžko se mi o tom mluví. Bylo to strašných třicet minut a doufám, že už nikdy něco takového nezažiju,“ hlesl dvaadvacetiletý Spieth.“

Hovořil o něčem, co už jsem v televizi neviděl. O něčem, co je velmi těžko měřitelné. O něčem, co se pravděpodobně odehrává v hlavě/mysli. Tam se rodí příčiny, které mají vnější efekty a důsledky ve „strašných třiceti minutách“.

Dělání i nedělání má své důsledky… a také své příčiny. Ať už děláme či neděláme cokoliv. Nemusí jít zrovna o golf. Koukání na televizi a čtení zpravodajství na webu je příčinou tohoto článku. Jaké to bude mít důsledky?

Člověk míní, život mění. Kdo měří?

Jak se říká, „člověk míní, život mění“. Jsme u tématu měření. Měření „výkonnosti“ je obvyklé ve sportu, v různé míře proniklo také do organizací, podniků a firem, mezi manažery i řadové zaměstnance. „Co neměřím, to neřídím“ je otřepanou frází. Avšak otřepané (protože opakované) neznamená, že je to automaticky nepravdivé. Naopak, měření je velmi pravdivým zrcadlem.

Přesto je obtížně představitelné, že by golfista Spieth popocházel mezi greeny s elektrodami pro snímání práce mozku a měřil si, jak mu funguje mozková chemie a energie, a jaké dopady to může mít do jeho „výkonnosti“ na další jamce. Stres, tlak okolí, tlak vlastních ambicí, vidina úspěchu či neúspěchu, minulé či podobné zkušenosti… To je příliš mnoho (měřitelných i neměřitelných) proměnných, které jsou ve hře.

Žijeme ve světě, kde platí neúprosný vesmírný zákon příčiny a následku. Na úrovni vědomé či nevědomé, chemické, fyzikální, hmotné či nehmotné. Vychází z jakési „energetické podstaty“ – vše je energie.

Má za takového předpokladu význam zabývat se měřením? Osobně si myslím (a jsem o tom dokonce přesvědčen), že ano. Vnímám, že můžeme měřit následky (to je snadnější) a můžeme měřit (nebo se pokoušet měřit) příčiny. To nám umožňuje potvrzovat nebo vyvracet naše domněnky a přesvědčení. Pravdivě. Pokud ovšem měření zmanipulujeme, tak falešně. Objektivně i subjektivně. Platí další otřepané – „každá mince má dvě strany“.

Postavit se doma na váhu a odečíst hmotnost na displeji, je měřením důsledků. Je to měření něčeho, co je zpožděno za příčinou. Stejně jako spočítat peníze na bankovním účtu. Manažerskou terminologií řečeno, jde o zpožděné měřítko/indikátor. Jistě vás napadá, že je lepší hledat a měřit rovněž „něco“, co předchází tomuto zpoždění. To je měření příčin, které reprezentují měřítka předstižená.

V procesu Proměny 2016, kterého jsem součástí, např. měřím počet kroků, dobu a průběh spánku, svou váhu, časy některých aktivit a cvičení… Neměřím spolykané a vypité kalorie/kilojouly. I tak je hypotéza nasnadě . vydat více energie, než přijmu. Teoretický předpoklad pro hubnutí. Zvyšujícím počtem kroků a hlídáním příjmu kalorií mohu regulovat energetickou rovnováhu a vytvořit podmínky k hubnutí, které zpožděně změřím na osobní váze. To je banální příklad. A také příklad v mých jiných článcích zmiňované „nepatrné hrany“ (Slight Edge).

The Masters – Golfový turnaj mistrů, organizovaný každoročně PGA v Augusta National Golf Club, ve státe Georgia. Patří mezi čtveřici nejvýznamnějších turnajů profesionálního golfu (obdoba tenisového Grand Slam). Koná se každoročně během prvního dubnového víkendu.“

(Zdroj: PGA Tour, Wikipedia)

Obr. 1 – Titulek z iDNES ke Spiethově kolapsu na Masters.

Zdroj: iDNES.cz

Dělat nebo nedělat?

Své životní strategie si také tvoříme (vědomě nebo nevědomě) svým vnímáním a vytvářením domněnek o příčinách a důsledcích.

Když „něco“ budu/nebudu dělat, tak se „něco“ stane/nestane.

Finta je zdánlivě jednoduchá. Vědět co je „(něco-)příčina“ a co je „(něco-)důsledek“ a zvážit zda a jak lze ono „něco“ (z)měřit. Naši hmotnost, fyzickou kondici, zdraví, bohatství, hojnost (finanční, materiální, citovou), štěstí, spokojenost… Nebo čas strávený s rodinou, v přírodě, čtením, hraním, přemýšlením o dobrém a o špatném…

Některé závislosti mezi příčinou a důsledkem jsou jednoduché, jednoznačné, vnímané. Většina je komplexních, komplikovaných, složitých, různě vzájemně závislých.

Měření umožňuje potvrzovat či vyvracet naše domněnky a přesvědčení.

Zvažte sami a zapojte SRDCE

  • Co je příčinou mého stěžování si? Jaký to má důsledek?
  • Co je příčinou toho, že mohu být za „něco“ vděčný/vděčná? Jaký to má důsledek?
  • Co je příčinou toho, že jsem/nejsem šťastný/šťastná? Jaký to má důsledek?
  • Co je příčinou mého Sebe-vědomí? Jaké důsledky má mé Sebe-vědomí?
  • Co je příčinou mé Radosti? Jaké důsledky má to, když mám (a sdílím) svou Radost?
  • Co je příčinou mých lidských Darů? Jaké Dary a talenty to jsou? Jaké důsledky má, když své dary uplatním a využiji?
  • Co je příčinou mé Celistvosti? Jaké důsledky a dopady má moje Celistvost? Na mě samotného, na nejbližší, na okolí…
  • Co je příčinou, že se (ne)cítím nabitý/nabitá a plný/plná Elánu? Jaké to má/bude mít důsledky, mít dostatek Elánu a energie?

Hledejte, objevujte, experimentujte. Možná zkuste kreativně vymýšlet, jak a co z různých příčin a důsledků v našich životech podchytit měřením. Jaké důsledky bude mít, když „něco“ zkusíte měřit? Jaké důsledky to bude mít, když se na to vykašlete?

Obr. 2 – Každý důsledek má své příčiny

Zdroj: Pexels

Každý důsledek má své příčiny

Jedno malé „tajemství“ k zamyšlení nakonec. Důsledky obvykle jsou nejen ty prvotní, ale i následné (prvotní důsledek se stane příčinou). Prvotní důsledky mohou být v danou chvíli pozitivní (zbaštit čokoládu, když jsem nervozní mě uklidní), druhotné naopak negativní (proč ta váha nejde ksakru dolů). Platí to i naopak. Po delším výběhu nebo včerejším atletickém tréninku jsem „rozlámaný“, ale váha a běžecké časy jdou POSTUPNĚ dolů, endorfiny nahoru.

To je cesta, jak si utváříme své životní skóre. Řetězením příčin a důsledků. Může to být cesta měřitelná, záměrná. Jiná v životě 2.0, jiná v životě 4.0, jiná v životě 5.0.

Na každé z nich můžeme o jakýkoliv náskok přijít. I když poctivě měříme příčiny i důsledky. Jordanu Spiethovi stačilo „strašných třicet minut“. Smůla nebo příčina a důsledek?

Co si myslíte vy?

(Pokud nic nenapíšu, nebudou komentáře. Když „něco“ napíšu, možná komentáře také nebudou. Zvýšil jsem pravděpodobnost, aby byly. Ale… Když něco napíšu a nebudou komentáře, možná článek nezaujal, možná se dostal jen k minimu lidí, možná…)

Kontaktuje mě

1 + 11 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Tajemstvím světa je vazba mezi člověkem a událostí. Člověk tvoří události a události utváří člověka.“

(Ralph Waldo Emerson)

Blog Libora Friedela

Přihlaste si ODBĚR ČLÁNKŮ z blogu!

Připojte se k seznamu odběratelů aktualizací z mého blogu. Žádný nový článek vám neunikne. Na uvítanou vám pošlu dárek - e-book DESATERO VELKOMYSLNÉHO OSOBNÍHO LÍDRA!

(Sebe)poznání ☛ Lídrovství ☛ Strategie ☛ Skóre ☛ Excelence

Byli jste úspěšně přihlášeni k odběru novinek z blogu. Přijde Vám e-mail s odkazem na dárek.

Share This