autor: | 21.4.2016 | Koučování

V důsledku nedávné účasti na kurzu tvůrčího psaní v Cowo-Novo, se ve mě občas vzedme vlna hraní se slovy a „objevování“ tajů našeho jazyka.

Nyní je v módě KOUČOVAT a být KOUČ. Co to vlastně, etymologicky vážně i nevážně znamená?

Jako kouč jsem se rozhodl zapátrat, kde má koučování své kořeny. Byly pro to dva důvody – (1) pátrám také po svých rodinných kořenech, (2) slovo „coach“ je využíváno ve více smyslech. Překvapilo mě, že jsem s koučovacími kořeny skončil v Maďarsku.

Trocha etymologie a geografie… (kouče nezabije)

COACH – kočár, autokar, dálkový autobus, osobní železniční vůz. Myslíte, že to jsou zajímavá místa pro koučování? Já se domnívám, že ano. Však také jde o možné významy anglického slova „coach“. Kde hledat jeho původ?

Podle historiků byl „coach“ povozem, který původně vyrobili farmáři v maďarské vesnici Kocs.

To dokládá etymologický slovník. Kolem roku 1550 šlo o druh velkého kočáru z vesnice Kocs, kde byl poprvé vyroben. Svědčí o tom maďarské „kocsi“ a dále středofrancouzské slovo „coche“ a německé „kotsche“.

V Maďarsku se tento předmět a jeho jméno objevilo už v 16. století, jako jakási „nadstavba“ původního žebřiňáku. Různé formy slova odvozené od maďarského „kocsi“ lze poté nalézt ve většině evropských jazyků (španělsky a portugalsky „coche“, italsky „cocchino“, holandsky „koets“). I my máme přece slova kočár a kočí. Shodou okolností panským kočím byl můj prapra…děd Mathias (Matěj) Friedel. Roku 1735 se mu v Polance (nad Odrou) narodil syn Andreas (Ondřej), který byl mým dalším předkem v otcovské užské linii.

A jak by se vám líbilo „koučár“ nebo „koučí“ v jazyce czenglish? To už je skoro slang.

Etymologie je obor lingvistiky zkoumající původ a vývoj slov.“

(Zdroj: Wikipedia)

Obr. 1 – Maďarská obec Kocs je poměrně blízko hranic se Slovenskem. Etymologicky zde můžeme hledat původ slova „kouč“.

Zdroj: mapy Google

Od slangu ke koučování

Kolem roku 1830 se „coach“ objevuje ve slangovém významu – pro tutora, který provádí studenta zkouškou a jejím úskalím. Představuji si že kočí kočíruje kočár se studentem a obratně manévruje, aby studenta dovezl do cíle, k úspěšnému zvládnutí zkoušky.

Až poté přišel na řadu sport. Ve významu známém v atletice se slovo „coach“ objevilo kolem roku 1861. V tomto kontextu je pojem kouč zřejmě nejznámější i u nás.

Z tohoto významu pak čerpali propagátoři a „otcové“ koučování, Brit a  bývalý automobilový závodník, Sir John Whitmore a Američan, bývalý kapitán tenisového týmu na Harvardské univerzitě, W. Timothy Gallwey.

„Gallwey uhodil hřebíček na hlavičku, když napsal, že koučování uvolňuje potenciál člověka a umožňuje mu tak maximalizovat jeho výkon. Koučování, spíše než aby učilo, pomáhá učit se.“ John Whitmore: Koučování, s. 21 (Management Press, 3. doplněné a přepracované vydání, 2011).

U železničních vozů bylo slovo „coach“ použito v americké angličtině v roce 1866. Ve významu „ekonomická a turistická třída“ se začalo používat od roku 1949.

Moderní „kočáry“, dálkové autobusy, u nichž angličtina používá název „coach“ se za desetiletí a staletí proměnily. Jsou pohodlné. Koučování samo o sobě pohodlným pro klienta být nemusí. Je rozdíl, sedět v křesle autobusu (coach) a v koučovně či jinde při rozhovoru s koučem (coach).

Obr. 2 – Znak maďarské obce Kocs. Koučové by neměli být berani, název své profese však mohou historicky odvozovat od této obce a kočáru, který má Kocs ve znaku. Když se profese daří, mohou klienti i kouč sklízet to, co zaseli. To jsou „kořeny“ (a odpověď, proč byl tento znak před několika dny na mém Facebooku).

Zdroj: goodreads

KOUČ – KOoperuj a UČ se

Kdysi jsem kdesi viděl vtípek. „“Učit se, učit se, učit se!“ Zvolal prý Vladimír Iljič Uljanov (později zvaný Lenin), když spatřil své nebohé vysvědčení“. Můj děda k onomu slavnému „Učit se, učit se, učit se…!“ dodával: „…Ale nezkoušet!“.

Svým způsobem je učení vetkáno do profese, jíž kouč podporuje svého klienta (koučovaného). Aby (sebe)učení mohlo probíhat, je předpokladem, že koučovaný kooperuje/spolupracuje s koučem. Proto mi přijde logická a smysluplná slovní hříčka, uvedená v podnadpisu – KOoperuj a se.

Ovšem pozor – koovat je něco jiného, než doovat nebo dokonce poovat. Poučovat, ani doučovat není součástí role kouče. Kouč není učitel. Jistý styčný bod lze najít v tzv. Kolbově učebním cyklu. Je to model učení, vycházejícího z vlastní zkušenosti (prožitku, zážitku). Podle něj je zkušenost nejlépe využita tehdy, pokud je nejprve reflektována, následně zobecněna a poté využita pro plánování dalších činností.

Dobrým předpokladem pro fungování modelu je, že 80 % lidského poznávání pochází z vlastních, tedy nepřenosných zážitků, a zásadním způsobem zvyšuje zapamatovatelnost nových poznatků. Cyklus schematicky popisuje čtyři fáze procesu učení tak, jak se podle Kolba odehrávají v běžném životě.

  1. Setkání s konkrétní zkušeností, zážitek.
  2. Pozorování, přemýšlení, reflexe zkušenosti (možný „aha efekt“).
  3. Vytvoření abstraktního pojmu, představy (poučení se z „aha efektu“).
  4. Experimentování na základě získané zkušenosti, testování naučeného.

Kouč povzbuzuje a podporuje sebeobjevování klienta a do jisté míry ho procesem Kolbova cyklu učení provází, resp. utváří podmínky, aby si v konkrétních případech člověk tímto cyklem prošel sám.

Ko(učo)vat – Ko(čo)vat – Kovat – Ko(mando)vat

Nápad na článek, který čtete se dostavil, když jsem udělal překlep při psaní. Vypadlo mi písmenko „č“ a místo „koučovat“ jsem napsal „kočovat“. Kontrola pravopisu ve Wordu to nezachytila.

Vypouštěl jsem tedy další písmena a sledoval, jaká slova vznikají. Teoreticky bychom se mohli dostat k tomu, čím, by kouč být neměl – „kot“ (u vulgarismu bychom ještě jedno „ko-„ mohli přidat) nebo „kat“.

Jako lektor a konzultant jsem v minulosti žil dost kočovným způsobem života. „Kočoval“ jsem od firmy k firmě, od města k městu, od hotelu k hotelu. Vnímám, že koučování je užitečné pro lidi, kteří kočují svým životem bez cíle, potřebují pro sebe nějakou vizi, strategii nebo kotvu (někde zakotvit, ukotvit svůj život…). Proto je mi velmi blízké životní koučování (koučování životního skóre).

V rolích rodičů, manažerů/nadřízených/šéfů, míváme někdy tendence „komandovat“, nařizovat, přikazovat.

Jsou situace, kdy to dává smysl (o tom pojednává koncept tzv. situačního vedení). Ve většině situací jde však o přístup, který se míjí účinkem. Situační vedení zná také tzv. koučovací styl, opět vhodný do určitých situací vůči podřízeným a úkolu, který mají splnit či situace, kterou mají zvládnout. To nechám na jiný článek. Každopádně mezi koučováním a komandováním je obrovský rozdíl.

Rád (a tradičně) navštěvuji výstavu Hefaiston, vyvrcholení kovářského fóra (a letních prázdnin) na hradě Helfštýn. Fascinuje mě kovářská práce a to, jaké křehké věci dokáží kováři kovat, ukovat a vykovat z neforemného kusu železa. Potřebují k tomu žár ohně ve výhni. Proto se mi líbí představa a příměr „ko(učo)vat – kovat“. Vypustíte-li poUČOvání a doUČOvání, vytvoříte prostředí, v němž můžete koučovat tak, aby klient mohl „kovat“ své představy, sny, cíle, téma k vlastnímu výtvoru, který se mu bude zamlouvat. Někdy „ve výhni“ otázek kouče. I pro klienta však je zapotřebí, aby mohl kovat ve výhni své vášně a motivace. Lidově řečeno, aby chtěl (se sebou něco udělat, zlepšit se, někam se posunout, k něčemu dojít apod.)

18 vybraných knih o koučování v češtině

Obr. 3 – Ukovaný J. A. Komenský na hradě Helfštýn. I koučování může být hravé v duchu jeho „škola hrou“.

Zdroj: vlastní foto

Na závěr

Čeština je krásný a bohatý jazyk. Slova „kouč“ a „koučovat“ jistě nejsou historická. Vzbuzují různé představy, zejména v době, kdy jsme ovlivňováni nadvládou angličtiny. Své chápání a vnímání jsem se pokusil popsat.

  • A jak to máte vy, jako koučové či koučovaní/klienti?
  • Co ve vás profese kouče vyvolává? 
  • Jakou představu s ní máte spojenu?
  • V čem spatřujete přínosy koučování?
  • Kolik a co jste ochotni do koučování investovat? 

Kontaktuje mě

7 + 13 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

Slova moudrých

„Síla koučování je tato – očekává se, že lidem poskytnete cestu k nalezení odpovědí, ne odpovědi.“

(Tom Mahalo)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma koučování (nebo snad genealogie?) zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Share This