Minule jsem načal téma, které jako lektor a konzultant dělím např. mezi spolupráci s Českou společností pro jakost a jako garant předmětu strategický management v European Business School SE. Jde o téma kvality a strategie ve světle revidovaných standardů kvality ISO 9001:2015 a IATF 16949:2016, jejichž úplná implementace ve firmách a organizacích musí být dokončena do 14.9.2018.

Text článku:

• Revize ISO 9001:2015 jako (vynucená) šance pro strategii?
• Strategická analýza a kontext organizace – styčný bod strategie a kvality
• Lokální manažeři a „jednatelé“, bděte
• Naděje na závěr
• Ještě je tady „leadership“

Téma „kvalita strategie“ a „strategie kvality“ zmiňuji z důvodu, že mnoho „certifikovaných“ firem je nyní ve fázi přechodu, kdy je třeba začít aplikovat požadavky standardů ISO 9001, které prošly revizí v roce 2015. K tomu se na podzim 2016 přidala nadstavba v podobě požadavků IATF 16949:2016, která shrnuje požadavky zákazníků v jediném, specifickém odvětví – automobilovém průmyslu. Prosazení vlivu a moci této specifické zainteresované strany je evidentní. Bohužel se v mnoha firmách zdá, že požadavky zmíněných standardů nahrazují strategii podniku či odvádí pozornost od strategie, směrem k „mechanickému“ plnění požadavků „norem“.

Může standard ISO 9001 nahradit strategii podniku? Podle mého názoru a zkušeností z firem rozhodně nemůže. Už proto, že to není jeho oficiálním účelem a cílem. ISO 9001 by však mohly/měly být součástí strategií a strategických úvah. Jako dlouhodobý (spíše) skeptik vůči „systémům ISO“, vkládám do nových požadavků základního standardu IS0 9001:2015 určité naděje – právě z hlediska strategického řízení.

Konkrétní požadavky normy ISO 9001:2015, začínají kapitolou 4 – Kontext organizace. V prvním článku (4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu) čteme:

„Organizace musí určit interní a externí aspekty, které jsou relevantní pro její účel a strategické zaměření a které ovlivňují její schopnost dosahovat zamýšleného výsledku (výsledků) jejího systému managementu kvality.“

Jakou to přináší naději pro strategický management? Nebo to snad může být hrozba, že se strategická analýza vnějších a vnitřních podmínek a faktorů ještě více „formalizuje“ do plnění požadavků revidovaného standardu? Žiji zatím v (idealistické?) naději, že výše zmíněný požadavek spíše strategické myšlení povzbudí, než aby byl jeho hrozbou.

Obr. 1 – Různé vrstvy ve struktuře QMS.

Zdroj: vlastní zpracování s využitím schématu ISO 9001:2015

Lokální manažeři a „jednatelé“, bděte

Diskutovaný požadavek porozumění kontextu organizace klade důraz i na manažery výrobních závodů s centrálami v zahraničí. Splnění požadavku na porozumění kontextu je možné pouze skrze lokální analýzu. Výroba v závodu v Německu či ve Španělsku, probíhá za jiného kontextu, než výroba v závodu/pobočce v ČR. V současné době „český kontext“ silně ovlivňuje např. nedostatek kvalifikovaných operátorů a mnohdy i nesmyslně přezíravý postoj „mateřských firem“ k lokálnímu kontextu. Domnívám se, že některé požadavky ISO 9001:2015 tak (záměrně nebo paradoxně?) pozdvihují roli lokálních manažerů výrobních závodů, kteří se často cítí (cítili) spíše jako vykonavatelé příkazů, než (alespoň v minimální rovině) jako stratégové.

Některé požadavky tím pádem zvyšují důležitost řešení interních „rozhraní“ mezi mateřskou firmou např. v Německu a výrobním závodem u nás. Týká se to zejména komunikace a oboustranné zpětné vazby a sdílení, zvládání procesu a jednotlivých kroků projektového řízení i obecně procesů při plnění požadavků zákazníka od vývoje a návrhu, až po výrobu a výstupní logistiku.

Kvalita a s ní spojená technicko-technologická bezpečnost a stabilita, vyšší míra jistoty a spolehlivosti produkce, to jsou bezesporu důležité přínosy, vnímané zákazníky v dodavatelských řetězcích a posléze spotřebiteli a konečnými uživateli.

Tak jako ke kvalitě strategie patří a přispívají strategické cíle, tak ke strategii kvality a utváření či udržování systému managementu kvality patří:

• plánování tzv. „politiky kvality“ (článek 5.2 v ISO 9001:2015) a
• stanovení „cílů kvality“ (článek 6.2 v ISO 9001:2015).

Pro mě osobně je to srdcem QMS, které poukazuje na formálnost či „opravdovost“  a zdraví přístupu vedení organizace ke kvalitě. Svým způsobem lze odhadnout, zda cíle kvality organizace nahrazují strategii či ji redukují pouze na plnění požadavků normy ISO nebo politika a cíle kvality opravdu udržují QMS jako součást své (kvalitní) strategie.

Stanovení cílů (kvality)

V této souvislosti je samostatným tématem (někdy se zdá, že bez konce) umění stanovit cíle. Poučení ze špatné zkušenosti z minulých let vedlo k ještě jasnějšímu definování požadavků, co má stanovení cílů kvality obsahovat. Z mého hlediska je to smutné až absurdní, že mnozí manažeři nejsou schopni „správně“ definovat cíle a musí je k tomu „nutit“ norma. Poznávám to při mnoha příležitostech v rolích konzultanta nebo kouče.

Vzhledem k „novým“ požadavku na určení kontextu a lepší nastavení politiky a cílů kvality se domnívám, že „formálnost“ se v těchto věcech bez jasnější organizační strategie stane průhlednější lépe odhalitelná. S tím je spojena i má naděje a jistá dávka optimismu, že vedení dotčených firem a organizací obecně, bude mít v nových požadavcích normy „pobídky“ k tomu, aby se více zamýšlelo nad strategií kvality, což je snad dovede i ke zvažování kvality strategie. Ideálem samozřejmě je, aby je k tomu žádná „norma“ nemusela nutit. Je to sice opačný postup než „akademicky správný“, ale pro implementaci strategie a praktický organizační život zřejmě lepší, než žádný.

Obdobným tématem, propojujícím reálné potřeby lídrů/vůdčích osobností v organizacích, v návaznosti na manažerskou hierarchii, reprezentovanou „vedením firmy“, spolu s požadavky kapitoly č. 5 standardu ISO 9001:2015 je leadership a závazek vedení ke kvalitě. Podrobněji se o tématu dozvíte v některém z dalších článků.

Důvod je prostý. Kontext a lídři roztáčí kolo cyklu zlepšování (PDCA), známé od dob pana Deminga! Dalším důvodem (např. pro mé studenty) je, že jde o doplněk k předmětu „Tvorba podnikové vize“.

Pokud se vás téma kvality strategie a strategie kvality (do)týká:

• Jak se na věc díváte vy?
• Co je pro vás důležitější?
• Co je pro vás uchopitelnější? Spíše „strategie“ nebo spíše „kvalita“?
• Jaké jsou vaše aktuální dobré a špatné zkušenosti?

Napište prosím do komentářů zde na blogu, na Facebook stránku nebo mi pošlete vzkaz na e-mail.

Použitá a doporučená literatura (týká se také 1. části)

• ČSJ. Norma pro systém managementu kvality v automobilovém průmyslu IATF 16949:2016. 1. vyd. Praha: Česká společnost pro jakost, 2016. 119 s. ISBN 978-80-02-02699-0.
• KAPLAN, S. Robert, NORTON, P. David. Balanced Scorecard: Translating Strategy into Action. 1. vyd. Boston: Harvard Business School Press, 1996. 322 s. ISBN 0-87584-651-3.
• KAPLAN, S. Robert, NORTON, P. David. The Strategy-Focused Organization: How Balanced Scoreard Companies Thrive in the New Business Environment. 1. vyd. Boston: Harvard Business School Press, 2001. 400 s. ISBN 1-57851-250-687584-6.
• KAPLAN, S. Robert, NORTON, P. David. Strategy Maps: Converting Intangible Assets into Tangible Outcomes. 1. vyd. Boston: Harvard Business School Press, 2004. 454 s. ISBN 1-59139-134-2.
• KOLEKTIV. Komentované vydání ČSN EN ISO 9001:2016. 1. vyd. Praha: Česká společnost pro jakost, 2016. 136 s. ISBN 978-80-02-02642-6.
• MOLLER, Claus. Osobní kvalita, základ všech dalších kvalit. 1. vyd. Hillerod: Time Manager International, 1990. 191 s. ISBN 87-89264-51-7.