minulém článku jste se seznámili se sedmi stupni (neuro)logických úrovní. Upravená Diltsova pyramida vás vedla po schodišti od jejího vrcholu (= identita) k přízemí či základně (= prostředí). Prošli jste následující patra (viz. obrázek 1).

  • Identita
  • Role
  • Hodnoty
  • Přesvědčení a víra
  • Znalosti, schopnosti a způsobilosti
  • Chování, jednání
  • Prostředí

Byla to cesta uvolňování (vize na vrcholu), na níž může probíhat změna. Cesta po schodech dolů je leckdy snadnější, obvykle rychlejší, ale hrozí i riziko pádu. Cesta dolů je proaktivnější a tvůrčí protože jde ve směru utváření příčin a důsledků

Cesta po schodech nahoru do vyšších pater je namáhavější. Možná není dobré „brát schody po dvou“. Tento článek je o směru nahoru. Jde o cestu uvědomování, na níž je změna rovněž možná. Poptávka po změně v nižším patře (důsledek) vyvolá nutnost změny ve vyšším patře (příčina). Je to reaktivnější cesta, zejména ve spodních patrech pyramidy. Jak jste si už možní v minulém článku uvědomili, „kritickým“ patrem je střed Diltsovy pyramidy, který se týká naší víry a přesvědčení.

Máte rádi pyramidy? Jsou populární také jako „manažerské“ modely. např. Maslowova pyramida potřeb. Jiným modelem je Diltsova pyramida (neuro)logických úrovní. Cestu jejími úrovněmi jsme zahájili minulý týden na vrcholu a skončili v přízemí. V tomto článku vás čeká cesta opačná – vzhůru po schodech, vzhůru za změnou!

Diltsova pyramida – otázky cestou dolů

Změna díky uvolnění a uvědomění je jednou z inspirací, které Diltsova pyramida logických úrovní a její konstrukce přináší do našich životů. Cesta je dlážděna řadou otázek, které považuji za přínosné a užitečné si nejen položit, ale také si na ně (nejlépe písemně) odpovědět. V následujících řádcích jsou příklady pro „cestu dolů“.

  • Kdo jsem?
  • Co jsou hlavní zdroje mé identity?
  • Co je „větší než já“, něco, co mě přesahuje?
  • (Jak si „to, co mě přesahuje“ pro sebe pojmenovávám?)
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – např. Jak to ovlivňuje a formuje mé životní role? Jakými rolemi sytím svou identitu?
  • Které role jsou opravdové a které jsou příliš umělé, nepřirozené?
  • Ve kterých rolích se cítím dobře?
  • Ve kterých rolích tápu?
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – např. Které hodnoty jsou ovlivněny mými rolemi?
  • Jakými hodnotami žiji?
  • Jak vypadá můj hodnotový žebříček?
  • Které hodnoty vychází z mé identity a jsou trvale platné?
  • Ve kterých hodnotách vnímám synergii a soulad?
  • Mezi kterými hodnotami pociťuji nesoulad a rozpor?
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – např. K jakým vnitřním přesvědčením a víře mé hodnoty směřují?
  • Jaké jsou má přesvědčení (o životě, o druhých lidech, o práci, a vztazích, o penězích,,,)?
  • Která z těchto přesvědčení mi pomáhají v rozvoji a růstu? (Jak to vím? Jak se to projevuje?)
  • Která přesvědčení mě omezují a brzdí? (Jak to vím? Jak se to projevuje?)
  • Z jakých mých hodnot tato podpůrná či omezující přesvědčení vyrůstají?
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – např. O čem jsem nejvíce přesvědčen/a, že se ještě potřebuji naučit a zvládnout?
  • Co se právě učím?
  • Jaké znalosti, schopnosti a způsobilosti chci získat? Proč?
  • Z jakých přesvědčení pramení tato má touha a úsilí?
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – Jaký to má či bude mít efekt a dopad na mé jednání a chování?
  • Co je pro mé jednání a chování typické?
  • Do jaké míry jednám a chovám se v souladu s tím, co jsem se (na)učil a využívám při tom své schopnosti a způsobilosti?
  • Jaké hodnoty se v mém chování a jednání (v jednotlivých rolích) zrcadlí?
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – např. Jaký to má vše dopad na mé nejbližší prostředí a okolí?
  • V jakém prostředí (osobním, pracovním, rodinném…) žiji?
  • Co je pro takové prostředí charakteristické?
  • Jak se v něm cítím? Jak se v něm cítí/mohou cítit druzí?
  • Do jaké míry mě toto prostředí uspokojuje?
  • Co bych v něm mohl/a změnit k lepšímu? (Chci v něm něco změnit?)

Cestou dolů je pro každého možné si uvědomit důsledky a dopady vyšší úrovně (patra) na úroveň nižší a na to, „co se v ní děje a odehrává“. Potvrzujete si co je pro vás užitečné a dobré. Na druhé straně také uvolňujete potenciál pro změnu díky poznání toho, co vám nevyhovuje a neslouží. Vše ve vztahu k celkovému kontextu, vizi nebo konkrétním cílům vašeho rozvoje a růstu (naplnění potenciálu a snů). Cesta dolů z vrcholu pyramidy je proaktivním inspirátorem změn.

4 možnosti změny

Mám v oblibě podání změny jako čtyř možných způsobů, jak ji dosáhnout:

  1. Dělejte něčeho (co už jste předtím dělali a příliš se to neosvědčilo) méně.
  2. Dělejte něčeho (co už jste předtím dělali a bylo to přínosné a užitečné) více.
  3. Začněte něco nového (co jste ještě nikdy předtím nedělali) dělat.
  4. S něčím zcela přestaňte (co už jste předtím dělali).

Jsou to čtyři varianty, které můžete cestu po logických úrovních uplatnit a vyzkoušet. Třeba sami sebe více chválit a méně kritizovat. S touto výzvou ke změně se jako kouč docela často setkávám.

Jedna či více z uvedených čtyř variant vždy zafunguje! Přesvědčte se sami. „To (ne)bude fungovat!“ je také jedno z přesvědčení. Diltsova pyramida (obrázek 1) obsahuje patro o přesvědčeních přesně uprostřed. O jeho stěžejní roli jsem se už dříve zmínil.

Největší pyramida na světě není žádná z těch egyptských, ale nachází se stranou pozornosti v Mexiku. Pyramida v Cholule (Tlachihualtepetl) je se svými 450 metry délky každé strany a výškou téměř 70 metrů nejen největší pyramidou, ale zároveň největším monumentem, který kdy byl na světě postaven. Obrovská pyramida na místě stojí zhruba 2400 let. Ke znovuobjevení pyramidy došlo až v roce 1910. Od třicátých let minulého století dochází k postupnému odkrývání pyramidy, kterou je tak dnes možno obdivovat v celé její monumentálnosti.

(Zdroj: Expres.cz, 27.8.2016 + Wikipedia)

Obr. 1 – Diltsova pyramida – seřazení logických úrovní podle Roberta Diltse znáte i z minulého článku.

Zdroj: vlastní zpracování podle Roberta DIltse

Cesta vzhůru (za změnou)

Jak už jsem napsal, cesta vzhůru může být namáhavější. Je do cesta uvědomování si a reakce (= změny) na důsledky, které pociťujeme na nižší úrovni pyramidy. Ovšem s potenciálem tyto důsledky do budoucna pozitivně ovlivnit změnou ve vyšším patře našeho „neurologického domu„.

Cestu zahájíme v přízemí, obklopeni prostředím. Týká se vás osobně, rodiny, práce apod.

Panuje zde pohoda nebo „dusno“?

K posouzení využijte některý z lidských darů, o kterých psal Stephen Covey (2007):

  • sebeuvědomění (odstup od sebe sama, pohled na sebe z různé perspektivy),
  • tvůrčí představivosti a
  • svědomí.

Poslední dar, nezávislá vůle (= jen vy rozhodujete, ne počasí, vláda, šéf…) vás povede k rozhodnutí o změně. Chce to „maličkost“ – přijmout odpovědnost za důsledky a dopady, příjemné i nepříjemné.

Od prostředí k chování/jednání

1. části článku jsem popsal definici managementu (procesu řízení) jako procesu vytváření a udržování prostředí pro výkon a dosahování cílů. Vytvořené prostředí je jedním z konečných důsledků tohoto procesu. Prostředí je možné popsat prostřednictvím pocitů, můžeme pojmenovat jeho různorodé „kvality“. Je na každém z vás zda vsadíte na první dojem nebo podrobně zkoumáte a  analyzujete. Prostředí je odrazem toho, co se odehrává ve všech vyšších patrech Diltsovy pyramidy. „Leží na něm tíha“ toho dobrého, ale zejména špatného/negativního.

Stupněm nad prostředím, kde je nutné hledat příčinu, je chování a jednání. Otázka, kterou si položte, pokud tápete v přízemí je následující:

  • Co mohu změnit na úrovni chování a jednání, aby tato změna měla pozitivní dopad na prostředí (v němž žiji, pracuji…)?
  • Jak mohu/musím změnit své chování/jednání, abych napomohl/a žádoucí změně v prostředí?

Začněte u sebe! Ne u kolegů nebo jiných zainteresovaných stran (byť je to oblíbený „folklór“ mnoha lidí). „Jak musí šéf změnit svůj přístup ke mně, abych já změnil své chování?“ není správný konec, za kterou se taková změna dá uchopit, třebaže jako „nabídka“ vypadá lákavě. Pravda, někdy je to obtížné (protože nás omezují naše přesvědčení o práci, šéfech apod.).

Změnit rozložení nábytku v prostředí nebo vyměnit doplňky je nejsnazší pokus o změnu. O tu ani tak moc nejde. Změnit chování je obtížnější (o tu v tuto chvíli jde). Změnit přesvědčení je „jádrem pudla“. K tomu vás povede Diltsova pyramida a cesta po jejich schodech nahoru.

Koučování je jedním ze způsobů, jak se pustit do křížku s mentální leností a zpochybnit některá svá přesvědčení.

Od chování/jednání ke znalostem, dovednostem a způsobilosti

Kráčejme po schodech dále nahoru.

Je pravděpodobné, že ke změně chování budete potřebovat nové/jiné znalosti, dovednosti, návyky… Jste na druhém patře, které Diltsova pyramida pojmenovává (chování) a hledáte (uvědomujete si), co musíte změnit na úrovni třetí (znalosti, způsobilosti…).

  • Abych se choval jinak (a spoluvytvářel žádoucí prostředí), co nového/jiného se potřebuji naučit, dozvědět?
  • Jaké dovednosti potřebuji získat/posílit, aby mě posunou k žádoucímu chování?

Ve vzdělávání je takový přístup předmětem procesu analýzy vzdělávacích/tréninkových potřeb. Způsob měření efektu vzdělávání je totiž prostý. Na jedné straně (a na stejném patře Diltsovy pyramidy) můžete testovat a „známkovat“ naučené a znalosti (to se děje ve školách). Užitečnější a přínosnější je však sledovat dopad naučeného do chování a jednání, tedy v Diltsové pyramidě o úroveň níže. Co je efektivnější, asi lehce odhadnete sami.

Od znalostí k přesvědčení

No a „jde do tuhého“. Jak nám v Koučink akademii říkal její zakladatel a kouč Zdeněk Štěpánek, změna, která se odehraje do této úrovně (znalostí) je změnou „transakční“. Můžete se učit a aplikovat spoustu znalostí a dovedností, navštívit řadu kurzů, poslechnout si hodiny webinářů apod. Lze změnit své chování a jistě to bude mít „nějaký dopad“ do prostředí. Otázkou a potenciálním limitujícím faktorem je naše víra a naše přesvědčení.

Když jsem žil naplno s přesvědčením, že „život je boj“, hledal jsem cesty, finty a „manažerské prášky“, jak takový boj lépe ubojovat a zvládnout. Jako řada jiných „bojovníků“ (nemám teď na mysli archetyp), jsem se domníval, že přece musí být nějaká finta! Motivační řečníci do vás napumpují spoustu pouček, tipů a například afirmací. Nejste-li přesvědčeni, že afirmace fungují, nic se (ve smyslu změny) nestane. Pravděpodobně budete dál hledat a zkusíte jinou knihu či jiného motivačního řečníka, který vás na semináři nabudí. Druhý den budete na sítích sdílet své nadšení… a pak? Narazíte-li na limit vnitřního přesvědčení, může přijít deziluze. V cestě stojí mnohým další přesvědčení, že všechno jde snadno, bez práce, bez námahy, jednoduše, na jedno kliknutí, nejlépe z pláže. Taková falešná marketingová „jaknatologie“ (pozor, třeba je to jen přesvědčení(?)). Zejména však zákonitosti a principy strategie, konkurenční (ne)výhody, přístup k riziku apod.

Ano, je to všechno v hlavě (to není nic nového). „Transformace“ jako kvalitativně vyšší typ změny začíná na úrovni (změny) přesvědčení. Svým způsobem je nutná destrukce, zničení neužitečných pravd, které do nás vtloukali rodiče, škola, společnost, média, reklamy… Prosévat však musíte pozorně a vědomě. Jediné řešení neexistuje, jsou zde oblasti jako legislativa, etika, svědomí…

  • Jaká přesvědčení mi brání, abych se stal/a… (doplňte schopnost, způsobilost, kterou chcete získat)?
  • Proč si myslím, že se (ne)dokážu naučit…?

Pro mě je kupříkladu výzvou přesvědčení, že „nejsem dobrý obchodník“. (Z koncepce a obsahu mého webu a blogu je to myslím v tuto chvíli dost patrné.)

Pravdivost rčení, že zázraky se odehrávají za hranicí zóny pohodlí v tomto patře Diltsovy pyramidy jistě poznáte. Analyzovat svá přesvědčení, roztřídit je na užitečná a neužitečná, a poté postupně nahrazovat omezující, neužitečná přesvědčení takovými, které vám pomohou, to vyžaduje mentální energii, čas a prostor. Tady s mentální leností nikdo neuspěje. Koučování je jedním ze způsobů, jak se pustit do křížku s mentální leností a zpochybnit některá svá přesvědčení. O patro výše čeká další výzva.

Mám pro Vás e-book!

Obr. 2 – Světový den hodnot připadá v roce 2018 na 18.října. Proto jsem i tento obrázek v článku nechal z minula.

Od přesvědčení k hodnotám

Na pomoc přichází úroveň o patro výše – hodnoty. Odráží v našich životech to, co je pro nás důležité (a co si velice často neuvědomujeme, zejména, když žijeme v režimu jakéhosi autopilota). Jsou v mnoha směrech kotvou pro naše chování a jednání, filtrovanou skrze víru a přesvědčení.

  • Které (většinou žité, ale neuvědomované) hodnoty mi brání v tom, abych změnil/a svá přesvědčení?
  • Jaké hodnoty povzbudí a posílí získání nových přesvědčení?

V úvahu jako negativní hodnoty můžete vzít např. to, co je považováno za sedm smrtelných hříchů (pýcha, závist, hněv, lenost…).

Velice inspirativním způsobem pracuje s hodnotami na osobní i organizačními hodnotami britský psycholog Richard Barrett. Hodnoty také rozděluje do (další) „pyramidy“, vzhledem k našim potřebám a úrovním vědomí. Zkuste si jeho osobní zrcadlo zde.

18.10.2018, za pár dnů od publikování tohoto články, tady máme světový den hodnot (obrázek 2). Zapojte se, využijte tento stimul k prozkoumání vlastních hodnot a pohyb v Diltsově pyramidě.

Od hodnot k rolím

minulém článku jsem zmiňoval, že hodnoty jsou univerzální, ale že můžeme mít (a v mnoha případech máme) individuální hodnotové žebříčky pro různé své role. Minimálně pro osobní a pracovní. Rozdíly v těchto hodnotách jsou hybnou silou úsilí, které má nálepku „work-life balance“. Jsem přesvědčen (= úroveň přesvědčení v pyramidě), že čím méně je hodnotových rozporů mezi hodnotami v našich různých rolích, tím větší je naše životně-pracovní rovnováha. Až do stavu pomyslného ideálu (který má každý jiný).

Na místě jsou otázky typu:

  • Kolik rolí mě „zaměstnává“ a jaká je mezi nimi ne/rovnováha?
  • S jakými rolemi se nejvíce identifikuji?
  • Jsem schopen/schopna stále vnímat hranu mezi rolemi a vlastní identitou?

Pozor si dejte na to, že životní role nejsou životními oblastmi (škatulkami), na které soustřeďujete svou pozornost (rodina, práce, zdraví, finance, hobby, rozvoj…).

Zrekapitulujme si stav a pomyslný řetězec, který nám Diltsova pyramida napovídá.

Chcete-li ovlivnit to, jaké je prostředí, které spoluvytváříte, je pravděpodobné, že potřebujete změnu v tom, jinak se chovat nebo jednat. Abyste se mohli jinak chovat a jednat, musí se něco stát (= změna) s vašimi znalostmi či dovednostmi. Aby to bylo možné, nesmíte být omezeni žádným přesvědčením, které vám bude bránit si nové znalosti či dovednosti osvojit a začít je uplatňovat ve svém chování. To může záviset na vašem hodnotovém nastavení a hodnotách, které je třeba si (možná pro různé role) uvědomit a v případě potřeby je změnit. Může to být různé, roli od role, na osobní i pracovní či organizační úrovni.

Vzhůru k identitě

Občas nastávají trable (a mohou vést až k tragickým koncům), dojde-li k přílišné identifikaci se s některou z pracovních rolí. Bývá to ve světě příčina problémů s penzionovanými armádními představiteli, vrcholovými manažery korporací, kteří díky svým manažerským pracovním rolím žijí zdánlivě „ve vatě“, ale také se jimi nechají pohltit v režimu 24/7. Naštěstí to není pravidlo a jde snad spíše o výjimky. Přesto to svědčí o tom, jak je důležité si své různé životní role uvědomovat a zvažovat, kterým dáme přednost, abychom udrželi svou identitu a autentičnost. Zpětný vliv mají hodnoty a přesvědčení o tom, o které pomyslnou zeď jste opřeli či se chystáte opřít svůj kariérový žebřík.

Je spousta příkladů, kdy lidé různého věku „našli sami sebe“ až poté, co odešli z korporátního prostředí. Dramaticky změnili své role i prostředí. To ukazuje na skutečnost, že logické úrovně fungují a můžete zahájit změnu postupem dolů i nahoru v pyramidě. Diltsova pyramida a její logika všechny úrovně propojuje. Vstupní dveře potenciální změny naleznete na každém patře.

Je na vás, zda je pro vás užitečnější vydat se po schodech dolů, jak jsem popsal v minulém článku nebo začíst stoupat nahoru. Domnívám se, že ani nepotřebujete být „NLP mastery“, byť Diltsova pyramida je nahlížena jako nástroj NLP.

Pomoci s přechodem a změnou vám pomůže dobrý kouč. Podle obou dílů komplikovaného článku (= mé přesvědčení – neumím se vyjadřovat jednoznačně a jednoduše, protože tak věci nevnímám, vidím spíše různorodé souvislosti) můžete odvodit i své vlastní sebekoučování.

A je to!

To byla Diltsova pyramida cestou dolů i cestou nahoru. V článcích padla řada otázek. Důležitější než ony jsou vaše odpovědi. Uvítám vaše názory v diskusi. Bezprostřední i ty s odstupem času.

  • Jak vnímáte Diltsovu pyramidu jako „nástroj“ změny?
  • V čem tkví vaše pozitivní či naopak negativní zkušenosti s logickými úrovněmi?
  • S jakým přesvědčením jste se v životě nejvíce „potýkali“? Jak se vám podařilo dospět ke změně?

Doporučuji test osobních hodnot podle Richarda Barretta. Když jsem absolvoval jeho trénink byl jsem nadšen. Tak ochutnejte zdarma! Díky za zájem a pozornost.

 

Literatura: (bibliografii všech knih z článků na blogu LF najdete ZDE!)

  • COVEY, R. Stephen. 7 návyků skutečně efektivních lidí. Praha: Management Press, 2007. 342 s. ISBN 978-80-7261-15-0.

Světový den hodnot 18.10.2018 pominul. Zapojit se do průzkumu hodnot můžete stále.

Vyplňte ZDARMA krátký dotazník a získejte pro sebe reflexi o vašich hodnotách a tipy na cvičení.

Kontaktuje mě

14 + 15 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

Slova moudrých

„Růst je bolestivý. Změna je bolestivá. Ale nic není tak bolestivé, jako zůstat a uvíznout tam, kam nepatříte.“

(Narayana Murthy)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma (Sebe)poznání či Modelů a nástrojů nebo Koučování zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplnit můžete také anketu ZDE.

Děkuji. LF

Share This