Před několika týdny jsem se věnoval „dilematu“ změny a jistoty, které se odráží v mnoha koučovacích sezeních. Dnes se dotknu ještě jednoho tématu, které také bývá společným jmenovatelem práce kouče s klienty.

Jedno ze (zdánlivých) dilemat a prizmat, skrze něž se díváme na různorodé situace a životní výzvy, je míra našeho nadšení (entuziasmu) a míra našich zkušeností, s nimiž přistupujeme k různým výzvám. V mnohém se to zrcadlí při koučování mladých lidí na počátku kariéry, oproti zralejším lidem, kteří již jsou dostatečně „otřískáni životem“. Titulek se slůvkem „nebo“ v sobě skrývá manipulativní volbu. Vždyť existuje přece ideál – nadšení i zkušenost dohromady!

Zkušenost a/nebo nadšení?

Leckdy se (nám) „zkušenějším“ věkem zdá, že „nadšené mládí“ je (díky „nezkušenosti“) naivnější, tvárnější (v negativním smyslu slova manipulovatelnější), ovšem také otevřenější, autentičtější, bezstarostnější…

Opačně platí totéž. Nadšenému mládí se ti, kdož jsou věkem „zkušenější“ mohou jevit jako přízemní, uzavřenější, bojácní, konzervativní, méně autentičtí, příliš pragmatičtí, obtížně přizpůsobiví změnám apod. (Nebo se za tím skrývají má omezující přesvědčení?)

Jsou to domněnky o příčinách a důsledcích nadšení a/nebo zkušeností, o tom, která hodnota nebo vlastnost je pro nás v dané chvíli a situaci smysluplnější, důležitější, přijatelnější. Domněnkou je i to, že si řada lidí v mládí přeje být zkušenými (zkušenost leží mimo jejich zónu pohodlí) a ve zralejším věku naopak hledá vyprchaný entuziasmus (nadšení leží mimo jejich zónu pohodlí).

Obě proměnné se zrcadlí v mnoha koučovacích situacích a jsou zdrojem obav klientů, kteří chtějí učinit změnu v životě – např. najít si práci, nemají-li příliš zkušenosti (to zažívá prakticky každý) nebo naopak, s mnoha zkušenostmi hledají práci a mají obavu, zda dokáží prokázat dostatek nadšení a vášně pro nového zaměstnavatele a jeho požadavky.

Toto dilema a jeho řešení se dotýká řady fenoménů dnešní doby – (syndromu) vyhoření, prokrastinace, rovnováhy mezi prací a osobním životem, věkové skupiny 50+ a dalších. Z hlediska koučování a jeho etiky se zde nachází také hranice, co lze řešit koučováním a kde jsou situace, které si žádají odborníky z oblasti terapií a lékařských disciplin.

Dva faktory? „Hoďte“ to do matice

Chcete-li (zjednodušeně) posuzovat dva faktory, doporučuji nakreslit si matici. Situaci poté lépe posoudíte vizuálně, uvědomíte si rozdíly a hranice, můžete jednotlivé kombinace (kvadranty) pojmenovat a rozebrat.

V zásadě existují dva přístupy k takovému maticovému mapování.

• Ve zjednodušené podobě, obecnější – 4 kvadranty = 4 situace (příklad na obrázku).
• V relativizované podobě – faktory (zde Nadšení a Zkušenosti) neposuzujeme pouze jako „malé“ či „velké“ (slabé/silné…), ale na škále (0-100%, 1-10…, jsou různé možnosti).

V obou případech hraje roli konkrétní kontext. Jako ve všem, i zde jde o situační pojetí. Konkrétní kontext z části předurčuje, zda jsou – nadšení, zkušenosti nebo jiné faktory, které posuzujeme – pro danou situaci relevantní.

Nadšení i zkušenosti jsou hybnou silou naší motivace.

• V prvním případě nadšení, vášeň, entuziasmus samy o sobě. Legendární CEO Jack Welch vycházel ve svém programu 4E leadershipu z Energie, která umožní lídrům Energetizovat sama sebe a/nebo následovníky. Nadšení takovou energetizační energií je. Lze se jím „nakazit“, dodává Elán.
• Ve druhém případě může být hybnou silou a motivací buď zkušenost sama o sobě (snaha ji prokázat a uplatnit) nebo také touha a zájem nějakou zkušenost získat/nabýt. I z těchto zdrojů pochází náš Elán – s nadšením se vrhnout do získávání zkušeností.

Může se zdát, že zkušenosti přichází „samy o sobě“ – ať něco děláme proaktivně nebo jen reagujeme na okolnosti. Získáme je i jako výsledek „nicnedělání“. Otázkou je zda budou pozitivní a do jaké míry budou vhodné pro život.

Je tomu stejně i u nadšení? Vždyť probouzí k aktivitě, dynamice, akci. Setkal jsem při koučování a konzultacích ovšem i s příklady nevědomě potlačovaného nadšení. Po náročném, stresujícím období, kdy jsme v zápřahu, se může objevit „nadšení z nicnedělání“, když objevíme kouzlo odpočinku, z něhož mají obavy workoholici. Případně se uvolní potlačené nadšení díky možnosti věnovat se „obyčejným věcem“, na které předtím „nebyl čas“, protože se ve svých rolích točíme jako křeček na kolotoči. V mnoha studiích je popisován fenomén po odchodu manažerů (z korporací) do „důchodu“.

Nedávno medializované případy několika švýcarských manažerů ukazují, že tato situace může vést i k opačným koncům. Místo nadšení zavládne prázdnota, ztráta (korporátní) půdy pod nohama, což může vést až k sebevraždě.

Hledejte odpovědi

Abychom mohli činit smysluplná rozhodnutí a pohybovat se v matici žádoucím směrem, je fajn provést sebereflexi.

• Které faktory považuji za důležité pro povzbuzení svého nadšení/vášně obecně?
• Co podle mého názoru (přesvědčení) nadšení obecně omezuje a brzdí?
• Jak je to v konkrétní situaci, která mě v současnosti nějakým způsobem irituje/trápí/přitahuje?
• Co zde hraje podstatnější roli – nadšení nebo zkušenosti?
• Proč si to myslím? Podle čeho to poznám?
• Co konkrétně s tím udělám?
• Čím a kdy začnu? (Nejlépe hned teď)…

Změna je vždy možná. Impulsem k mnohým změnám jsou vnější okolnosti. Ty často způsobí, že se začneme (nejen) otázkami našeho nadšení a zkušeností zabývat. Sebereflexe nás může např. přivést fenoménu „work-life balance“, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Jste-li v kvadrantu IV matice v pracovní oblasti, ve kterém kvadrantu se nacházíte v soukromé oblasti (rodina, životní zážitky…)? Matice nemusí být nutně jedna, univerzální. Můžete si je vytvořit pro různé oblasti života a situace a udělat si tak individuální situační mapování.

Trocha poradenství…

Kvadranty I a II jsou vašimi nabíjejícími. Dobrým řešením je (znovu) si uvědomit své silné stránky. Zdrojem energetizace jsou neprojevené silné stránky (kvadrant I). Najděte příležitost pro jejich projevení. Dejte jim šanci na úkor naučeného chování (kvadrant IV), tedy chování, které dobře zvládáte (a máte v něm zkušenosti), ale zároveň vás vybíjí. Je to závaží, které vás stahuje z kvadrantu III dolů. Chování, které je pohodlné (zkušené), ale již nemusí být autentické nebo Sebe-vědomé.

Hra může začít. Nadšení bez zkušeností a nadšení se zkušenostmi, to jsou dvě různé kvality a každá má něco do sebe. Kvadrant IV může mnohým stačit k životu. Bude mu však chybět určitá kvalita. Myslím si, že v tom má nadšení lehce navrch. Je lepší hledat příležitosti, jak uplatnit všechny naše Dary, tedy i ty, jichž jsme si dosud nehleděli (kvadrant I), než být dobří a „zkušení“ v něčem, co nás nebaví a neděláme to s (velkým) nadšením. Napomůže to i k větší integritě a Celistvosti.

Otázky pro vás

Výše uvedený závěr byl záměrně spíše poradenským vyjádřením, než postojem kouče.

Pár dodatečných otázek si však položit můžete.

• Jaké jsou vaše názory, zkušenosti a pohledy na věc?
• V jakých situacích spoléháte na zkušenost?
• Kdy se můžete opřít o své nadšení?
• Co je pro vás „bodem zvratu“ mezi nadšením a zkušeností?
• …

Napište do komentářů nebo pošlete vzkaz.