Můj příběh MBA, zvonu a SRDCE
MBA (Master of Business Administration) jsem studoval v letech 1997-2000 na Sheffield Business School, součásti britské Sheffield Hallam University. Profesory a vyučující z této univerzity přiváděl do Prahy Masarykův ústav vyšších studií při ČVUT v Praze. Výuka probíhala kompletně v angličtině s anglickými vyučujícími.
Bylo to náročné, měl jsem v té době několik firem a projektů a zároveň pracoval jako lektor a konzultant. Uchvátila mě v té době strategie a strategické řízení i např. EFQM Excellence Model, na který jsme se spolužáky dělali studentský výzkum. Ve škola se dbalo také na akademickou stránku věci, jak při zpracování tzv. „assignmentů“ v jednotlivých předmětech, tak zejména při zpracování závěrečné dizertační práce.
Právě akademické hledisko a tehdejší světový trend rozvoje managementu znalostí (knowledge managementu) mě vedlo k výběru tématu mé „dizertačky“. Asi jako první v republice jsem se věnoval výzkumu strategické významnosti managementu znalostí v ČR. Prováděl jsem výzkum mezi tehdejšími podniky z žebříčku TOP 100 a měl jsem celkem úspěch. Některé závěry mi vyšly také v tehdejším časopisu Moderní řízení.
Prostředí však nebylo příliš nakloněno praktickým aplikacím, důležitější byly třeba systémy ISO v kvalitě, štíhlá výroby („lean“) či výcvik mistrů jako liniových manažerů. Téma jsem tedy jsem držel spíše v koncepční a teoretické rovině, přednášel na konferencích a později na něj navázal rozvojem dalšího trendu – intelektuálního kapitálu a znalostních klastrů. Bylo to v období, kdy jsem několik let působil na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a věnoval se mimo vedení Centra aplikovaného ekonomického výzkumu, věnoval vlastnímu PhD výzkumu. Složil jsem sice státní zkoušky, ale dále jsem nepokračoval. Nad akademickým přístupem (a titulem) zvítězila praxe konzultanta a touha být ve styku s firmami, podniky, organizacemi a lidmi v nich. Byl (a stále je) to takový „hlas srdce“, který rozeznívá můj zvon.
Vše totiž souviselo opět s MBA studiem. Po jeho úspěšném dokončení (dostal jsem dokonce ocenění za dizertační práci), mi manželka věnovala zvon, vyrobený ve zvonařské dílně paní Tomáškové z Brodku u Přerova. Nechala na něj dopsat text a přání:
„Žij svůj život tak, jak jej prožít chceš, žij jej svým srdcem.“
Jsem jí za to moc vděčný. S různou mírou úspěchu se toto přání snažím naplňovat. Zpřesnil jsem si jej v roce 2015 během čtyřdenního vision questu v lesích na Českokrumlovsku. Pojmenoval jsem klíčové prvky SRDCE
Sebe-vědomí – Radost – Dary – Celistvost – Elán
Je součástí mé vize „Žij a sdílej pravdu svého SRDCE“. Otevřené SRDCE a rozezněný zvon během studia i po jeho ukončení přeji ze srdce i vám!
Libor Friedel
konzultant, kouč a lektor od roku 1996
