Život nás stále udržuje v naději, že něco přijde POPRVÉ. Nebo ne? To nechám na víře každého z nás. Každopádně to je na životě skvělé. Jsou POPRVÉ, která nás překvapí, na některá se těšíme a připravujeme, jiná moc milá či příjemná být nemusí.
V posledních dnech jsem pár POPRVÉ zažil. Mimo jiné i proto, že listopad je měsícem mladých vín, i proto že listopad je v České republice Měsícem kvality. Až mi z toho všeho ztěžkl kufr, který jsem vezl Pendolinem do Prahy a zpět.
Překvapení
Týden před Svatým Martinem, když jsem v Praze vedl kurz o manažerských dovednostech, jsem se od výkonného ředitele České společnosti pro jakost dozvěděl, že jsem byl Radou kvality ČR vybrán jako vítěz Ceny za publicistický příspěvek v oblasti kvality. Dostal jsem dvě vstupenky do Španělského sálu Pražského hradu na slavnostní vyhlášení 24.11.2015. Obrovské překvapení. V letošním roce jsem se po 15 letech vzdal role hodnotitele v Národní ceně ČR za kvalitu, byť „práci“ s modelem excelence EFQM neopouštím. Už jsem ani příliš nedoufal, že se na ceremonii vyhlášení vítězů na Pražský hrad ještě podívám. A vůbec mě nenapadlo, že bych kdy stál „na pódiu“ jako oceněný. To se mi stalo jedinkrát neoficiálně – firmě jsem pomáhal s přípravou k účasti v Ceně za kvalitu. Získali ji a všichni jsme se společně nechali na pódiu vyfotit po ceremoniálu. A teď tohle! S radostí jsem tedy využil příležitosti a v rámci „cestovního“ listopadu, pozval manželku Hanku do Prahy.
„Španělský sál je největším slavnostním prostorem Pražského hradu v severním křídle Nového královského paláce nad vstupní branou směrem od Prašného mostu. Užívá se pro reprezentační shromáždění, velké recepce prezidenta republiky, slavnostní koncerty a podobně.“
(Zdroj: Wikipedia)
Vyrobeno pro radost, potěšení a touhu poznání všeho nového
Cestoval jsem poslední dobou po Čechách, a tak se stalo, že jsem 11. listopadu minul ochutnávku nového vína. Proto nás s Hankou cestou Pendolinem do Prahy příjemně překvapila nabídka ochutnávky Svatomartinského z produkce Znovín Znojmo. Vždy můžeme najít příležitost, aby bylo něco v životě POPRVÉ. Někdy SE příležitost zkrátka objeví. Třeba k ochutnávce na kolejích. Sváteční cesta začala příjemným překvapením a kufr záhy ztěžkl o láhev Müller-Thurgau a láhev Zweigeltrebe rosé. Každé z těchto vín bylo podle Znovínu vyrobeno pro radost, potěšení a touhu poznání všeho nového, mladého. Proč s tím nesouhlasit?
Ostatně, vína značky Znovín nás doprovázela i v Praze, při rautu po vyhlášení cen v programu Národní politiky kvality.
Ve světle 2 000 žárovek
Španělský sál je největším slavnostním prostorem Pražského hradu. „Ceny za kvalitu“ se zde udělují každoročně. V sále k tomu svítí více než 2 000 žárovek. Jako hodnotitel Národní ceny jsem vyhlášení vítězů různých cen v oblasti kvality a společenské odpovědnosti mnohokrát zažil. Úterý 24.11.2015 bylo pro mě ve Španělském sále POPRVÉ specifické. Užil jsem si „minutu slávy“ – podle itineráře v 19:14, kdy se vyhlašovala Cena za publicistický přínos.
Byl jsem nadšený, že jsem ocenění mohl převzít od místopředsedkyně Rady kvality ČR, paní profesorky Růženy Petříkové, s níž se řadu let znám. Potkáváme se na různých konferencích a na akademické půdě a bylo milé se setkat při této příležitosti.
Do časopisu Perspektivy kvality jsem přispěl mnohokrát. V poslední době to byly články s komentovanými recenzemi knih vydavatelství Management Press. A „co čert nechtěl“? Jeden článek, týkající se koučování se stal oceněným publicistickým přínosem. Připadá mi to symbolické – opouštím po padesátce expertní roli a usazuji se spíše v roli kouče a mentora. Věřím, že se od recenzí a poznámek posunu (někdy) k vlastní knize. Krásné „české“ slovo to vystihuje – prokrastinace.
Každopádně, mám Radost!
Děkuji České společnosti pro jakost, Veronice Soukupové a Zdeňku Svatošovi z redakce Perspektiv kvality, Kláře Fouskové ze Sdružení ro oceňování kvality i Radě kvality České republiky.
Kufr k cestě domů tak opět ztěžkl – o skleněnou plastiku Q a „certifikát“.
Důležité pro život však je, aby mi hlavně netěžkla mysl. I když je to někdy těžké.
Anima Sana In Corpore Sano
Ve zdravém těle zdravý duch, latinský akronym – ASICS. Pokud vám to nic neříká, jde o značku japonského výrobce sportovní obuvi a oblečení. Radost z předchozího večera se totiž přelila do radosti, když jsem v několika různých párech běžeckých bot a v obleku pobíhal po prodejně Sportisimo v NC Palladium. Ve středu 25.11.2015 v 10:58 byly v mých rukou (prostřednictvím Hanky-Ježíška) ASICS Gel Pulse 7 GTX (s Goretxem).
Do kufru se nevešly a ani by moc neztěžkl, pouze o 2x 360 gramů. Značku ASICS jsem zvolil POPRVÉ.
Píšu a mám je na nohách, neboť jak říká osmé z běžcova desatera – „Své obutí ignorovat nebudeš. Pořádně vybereš si a prošlapání si ohlídáš.“ Těším se, až v nich POPRVÉ vyběhnu.
Tak vidíte. „POPRVÉ“ může nabývat v životě rozmanitých podob. POPRVÉ se na blogu nedávno objevil i první komentář. Snad to nebylo naposled.
Jaká „POPRVÉ“ jste v posledních dnech zažili vy?
Kontaktuje mě
Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.
Libor Friedel
Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996
Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.
Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!
Pokud Vás téma osobní kvality, systémové kvality či excelence zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.
Děkuji. LF