Nadšení bez zkušenosti nebo zkušenost bez nadšení?

Nadšení bez zkušenosti nebo zkušenost bez nadšení?

autor: | Koučování

Před několika týdny jsem se věnoval „dilematu“ změny a jistoty, které se odráží v mnoha koučovacích sezeních. Dnes se dotknu ještě jednoho tématu, které také bývá společným jmenovatelem práce kouče s klienty.

Jedno ze (zdánlivých) dilemat a prizmat, skrze něž se díváme na různorodé situace a životní výzvy, je míra našeho nadšení (entuziasmu) a míra našich zkušeností, s nimiž přistupujeme k různým výzvám. V mnohém se to zrcadlí při koučování mladých lidí na počátku kariéry, oproti zralejším lidem, kteří již jsou dostatečně „otřískáni životem“. Titulek se slůvkem „nebo“ v sobě skrývá manipulativní volbu. Vždyť existuje přece ideál – nadšení i zkušenost dohromady!

Někdy (a pro někoho) je příjemné, když po koučování může zvažovat „témata“ z dalších úhlů pohledů a třeba zobecňovat či vyslovovat domněnky nebo dokonce radit, což je v roli kouče zapovězeno. Patřím mezi „obojživelníky“, tak jsem pár zkušeností shrnul do článku.

Zkušenost a/nebo nadšení?

Leckdy se (nám) „zkušenějším“ věkem zdá, že „nadšené mládí“ je (díky „nezkušenosti“) naivnější, tvárnější (v negativním smyslu slova manipulovatelnější), ovšem také otevřenější, autentičtější, bezstarostnější…

Opačně platí totéž. Nadšenému mládí se ti, kdož jsou věkem „zkušenější“ mohou jevit jako přízemní, uzavřenější, bojácní, konzervativní, méně autentičtí, příliš pragmatičtí, obtížně přizpůsobiví změnám apod. (Nebo se za tím skrývají má omezující přesvědčení?)

Jsou to domněnky o příčinách a důsledcích nadšení a/nebo zkušeností, o tom, která hodnota nebo vlastnost je pro nás v dané chvíli a situaci smysluplnější, důležitější, přijatelnější. Domněnkou je i to, že si řada lidí v mládí přeje být zkušenými (zkušenost leží mimo jejich zónu pohodlí) a ve zralejším věku naopak hledá vyprchaný entuziasmus (nadšení leží mimo jejich zónu pohodlí).

Obě proměnné se zrcadlí v mnoha koučovacích situacích a jsou zdrojem obav klientů, kteří chtějí učinit změnu v životě – např. najít si práci, nemají-li příliš zkušenosti (to zažívá prakticky každý) nebo naopak, s mnoha zkušenostmi hledají práci a mají obavu, zda dokáží prokázat dostatek nadšení a vášně pro nového zaměstnavatele a jeho požadavky.

Toto dilema a jeho řešení se dotýká řady fenoménů dnešní doby – (syndromu) vyhoření, prokrastinace, rovnováhy mezi prací a osobním životem, věkové skupiny 50+ a dalších. Z hlediska koučování a jeho etiky se zde nachází také hranice, co lze řešit koučováním a kde jsou situace, které si žádají odborníky z oblasti terapií a lékařských disciplin.

„Slovo entuziasmus (nadšení) je náboženského původu. Ve starém Řecku znamenalo božské nadšení či zápal, stav člověka, do něhož vstoupilo božstvo (enthúsios = naplněný božským). I české slovo „na-dchnouti“ má podobný původ. Tato schopnost se přičítala především jasnovidcům, prorokům a věštkyním (sibyllám).“

(Zdroj: Wikipedia)

Obr. 1 – Nadšení má co do činění s naší Radostí a Elánem.

Zdroj: Pixabay

Dva faktory? „Hoďte“ to do matice

Chcete-li (zjednodušeně) posuzovat dva faktory, doporučuji nakreslit si matici. Situaci poté lépe posoudíte vizuálně, uvědomíte si rozdíly a hranice, můžete jednotlivé kombinace (kvadranty) pojmenovat a rozebrat.

V zásadě existují dva přístupy k takovému maticovému mapování.

  • Ve zjednodušené podobě, obecnější – 4 kvadranty = 4 situace (příklad na obrázku).
  • V relativizované podobě – faktory (zde Nadšení a Zkušenosti) neposuzujeme pouze jako „malé“ či „velké“ (slabé/silné…), ale na škále (0-100%, 1-10…, jsou různé možnosti).

V obou případech hraje roli konkrétní kontext. Jako ve všem, i zde jde o situační pojetí. Konkrétní kontext z části předurčuje, zda jsou – nadšení, zkušenosti nebo jiné faktory, které posuzujeme – pro danou situaci relevantní.

Nadšení i zkušenosti jsou hybnou silou naší motivace.

  • V prvním případě nadšení, vášeň, entuziasmus samy o sobě. Legendární CEO Jack Welch vycházel ve svém programu 4E leadershipu z Energie, která umožní lídrům Energetizovat sama sebe a/nebo následovníky. Nadšení takovou energetizační energií je. Lze se jím „nakazit“, dodává Elán.
  • Ve druhém případě může být hybnou silou a motivací buď zkušenost sama o sobě (snaha ji prokázat a uplatnit) nebo také touha a zájem nějakou zkušenost získat/nabýt. I z těchto zdrojů pochází náš Elán – s nadšením se vrhnout do získávání zkušeností.

Může se zdát, že zkušenosti přichází „samy o sobě“ – ať něco děláme proaktivně nebo jen reagujeme na okolnosti. Získáme je i jako výsledek „nicnedělání“. Otázkou je zda budou pozitivní a do jaké míry budou vhodné pro život.

Je tomu stejně i u nadšení? Vždyť probouzí k aktivitě, dynamice, akci. Setkal jsem při koučování a konzultacích ovšem i s příklady nevědomě potlačovaného nadšení. Po náročném, stresujícím období, kdy jsme v zápřahu, se může objevit „nadšení z nicnedělání“, když objevíme kouzlo odpočinku, z něhož mají obavy workoholici. Případně se uvolní potlačené nadšení díky možnosti věnovat se „obyčejným věcem“, na které předtím „nebyl čas“, protože se ve svých rolích točíme jako křeček na kolotoči. V mnoha studiích je popisován fenomén po odchodu manažerů (z korporací) do „důchodu“.

Nedávno medializované případy několika švýcarských manažerů ukazují, že tato situace může vést i k opačným koncům. Místo nadšení zavládne prázdnota, ztráta (korporátní) půdy pod nohama, což může vést až k sebevraždě.

Energii v nás dokáží zažehnout naše neprojevené silné stránky. Click To Tweet

Hledejte odpovědi

Abychom mohli činit smysluplná rozhodnutí a pohybovat se v matici žádoucím směrem, je fajn provést sebereflexi.

  • Které faktory považuji za důležité pro povzbuzení svého nadšení/vášně obecně?
  • Co podle mého názoru (přesvědčení) nadšení obecně omezuje a brzdí?
  • Jak je to v konkrétní situaci, která mě v současnosti nějakým způsobem irituje/trápí/přitahuje?
  • Co zde hraje podstatnější roli – nadšení nebo zkušenosti?
  • Proč si to myslím? Podle čeho to poznám?
  • Co konkrétně s tím udělám?
  • Čím a kdy začnu? (Nejlépe hned teď)…

Změna je vždy možná. Impulsem k mnohým změnám jsou vnější okolnosti. Ty často způsobí, že se začneme (nejen) otázkami našeho nadšení a zkušeností zabývat. Sebereflexe nás může např. přivést fenoménu „work-life balance“, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Jste-li v kvadrantu IV matice v pracovní oblasti, ve kterém kvadrantu se nacházíte v soukromé oblasti (rodina, životní zážitky…)? Matice nemusí být nutně jedna, univerzální. Můžete si je vytvořit pro různé oblasti života a situace a udělat si tak individuální situační mapování.

Obr. 2 – Matice Z/N, zkušenost a/nebo nadšení?

Zdroj: vlastní zpracování

Trocha poradenství…

Kvadranty I a II jsou vašimi nabíjejícími. Dobrým řešením je (znovu) si uvědomit své silné stránky. Zdrojem energetizace jsou neprojevené silné stránky (kvadrant I). Najděte příležitost pro jejich projevení. Dejte jim šanci na úkor naučeného chování (kvadrant IV), tedy chování, které dobře zvládáte (a máte v něm zkušenosti), ale zároveň vás vybíjí. Je to závaží, které vás stahuje z kvadrantu III dolů. Chování, které je pohodlné (zkušené), ale již nemusí být autentické nebo Sebe-vědomé.

Hra může začít. Nadšení bez zkušeností a nadšení se zkušenostmi, to jsou dvě různé kvality a každá má něco do sebe. Kvadrant IV může mnohým stačit k životu. Bude mu však chybět určitá kvalita. Myslím si, že v tom má nadšení lehce navrch. Je lepší hledat příležitosti, jak uplatnit všechny naše Dary, tedy i ty, jichž jsme si dosud nehleděli (kvadrant I), než být dobří a „zkušení“ v něčem, co nás nebaví a neděláme to s (velkým) nadšením. Napomůže to i k větší integritě a Celistvosti.

Obr. 3 – Různé oblasti života nebo různé situace, znamenají různé rozložení nadšení a zkušeností, které se mohou ovlivňovat.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázky pro vás

Výše uvedený závěr byl záměrně spíše poradenským vyjádřením, než postojem kouče.

Pár dodatečných otázek si však položit můžete.

  • Jaké jsou vaše názory, zkušenosti a pohledy na věc?
  • V jakých situacích spoléháte na zkušenost?
  • Kdy se můžete opřít o své nadšení?
  • Co je pro vás „bodem zvratu“ mezi nadšením a zkušeností?
  • …

Napište do komentářů nebo pošlete vzkaz.

Kontaktuje mě

7 + 1 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Člověk, který v padesáti vidí svět stejně, jako jej viděl ve dvaceti, promarnil třicet let svého života.“

(Muhammad Ali)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma koučování zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Věčná otázka „Kdo jsem?“

Věčná otázka „Kdo jsem?“

autor: | (Sebe)poznání a analýza, Knihovna, Osobní

„Kdo jsem?“

Magická otázka. Past pro věčně hledající. Výzva pro sebe-poznání a Sebe-vědomí. Otázka, na níž je jiná odpověď ve 20 letech, jiná v 50+. Proto je to otázka magická (pro mě určitě).

Chcete-li někoho motivovat, musíte apelovat na jeho hodnoty. Lidé mají přirozenou tendenci považovat své hodnoty za nejlepší. Proto je důležité poznat sám sebe a své hodnoty, abychom mohli porozumět kdo jsou ostatní a jaké jsou jejich hodnoty. Kniha Stevena Reisse nabízí řešení.

Článek je o Reissově stěžejní knize, týkající se výzkumu fenoménu (sebe)motivace a hodnot. Doporučuji!

Co mě motivuje?

Americký psycholog Steven Reiss (*1947) se zabývá fenoménem vnitřní motivace, ale také např. psychologií náboženství. Svůj dlouholetý výzkum korunoval knihou, která má zmíněnou magickou otázku v názvu. Podtitul (obr. 1) napovídá, že publikace rozebírá našich 16 základních tužeb, které jsou motivátory našeho jednání a formují naši osobnost.

Publikace je staršího data, vydaná už v roce 2000. Českého překladu se nedočkala. Stejně tak ani další Reissova kniha, s volně přeloženým názvem „Normální osobnost – Nový způsob přemýšlení o lidech“.

Obě knihy jsou adepty, aby nechyběly v knihovnách koučů, kteří se zabývají životním koučováním a stavějí koučování na silných stránkách člověka.

Reiss není zdaleka jediným výzkumníkem ve „škatulkování“ osobností, jejich motivů, typologie, charakterových vlastností, silných stránek atd. V této oblasti zkoumání se mi zdá, že jde o přirozenou touhu (= touha po moci, nezávislosti, zvědavost… jako základní tužby Reissem popsané) vytvořit metodiku, rámec, kontext či taxonomii, jež by byla užitečná pro sebepoznání a měla dopad do osobního rozvoje a růstu. Reiss své úsilí dotáhl do „nástroje“ zvaného Reiss Profile®.

„Steven Reiss měl život ohrožující nemoc, která ho vedla k přehodnocení toho, co dělá život smysluplným. Jeho výzkum byl základem této knihy.“

(Zdroj: goodreads)

Obr. 1 – Kdo Jsem? Obálka knihy.

Zdroj: Amazon

Po čem toužíme?

16 tužeb a hlavních motivů (Reiss, 2000, s.17-18), vychází z již dříve publikovaných studií. Pořadí nevyjadřuje žádné priority. Autor je pojmenovává následovně:

  • Moc (Power) – touha ovlivňovat ostatní.
  • Nezávislost (Independence) – touha  po samostatnosti.
  • Zvědavost (Curiosity) – touha po znalostech.
  • Přijetí (Acceptance) – touha po začlenění.
  • Pořádek (Order) – touha po organizaci.
  • Střádání (Saving) – touha sbírat či shromažďovat věci.
  • Čest (Honor) – touha být loajální k rodičům a dědictví.
  • Idealismus (Idealism) – touha po společenské spravedlnosti.
  • Společenský kontakt (Social Contact) – touha po společnosti.
  • Rodina (Family) – touha vychovat vlastní děti.
  • Status (Status) – touha po společenském postavení.
  • Pomsta (Vengeance) – touha se pomstít.
  • Romantika (Romance) – touha po sexu a kráse.
  • Jídlo (Eating) – touha konzumovat potravu.
  • Fyzická činnost (Physical Activity) – touha cvičit svaly.
  • Klid (Tranquility) – touha po emočním klidu.  

Každá touha má evoluční (instinktivní) základ, je s ní spojena nějaké emoce (Reiss, 2000, s. 20-21) a vede nás k určitému chování (a to přináší své důsledky).

Např. moc je evolučně založena na odhánění konkurenta od potravy (u politické moci jde o známá „koryta“). Emoce, která je mocí spojená je schopnost/způsobilost a vliv (schopnost/způsobilost v politice bohužel příliš často neplatí). Chováním se projevuje ve vůdcovství/lídrovství a dosahování efektů a výsledků (dosahování „něčeho“). (Přirozené lídry aby v politice člověk lupou pohledal).

V osobním lídrovství podle mého jde o to, mít moc sám nad sebou, ovlivňovat sebe sama a mít schopnost „odehnat sebe sama od plané potravy“ od toho, co není smysluplné, užitečné, přínosné, efektivní… (a je naopak zbytečné).

Zvědavost (zvídavost) vychází z vyhledávání nových impulsů u zvířat. Emočně se pojí s překvapením, úžasem či stavem obdivu a respektu. Vede k chování, kdy hledáme pravdu, snažíme se řešit problémy apod.

Osobně mi v různých testech a dotaznících vychází a opakuje se touha, motiv a silná stránka zvídavosti. Jsou situace, kdy tato touha život zjednodušuje i situace, kdy život naopak komplikuje. Do hry vstupuje výše zmíněná „moc sama nad sebou“ a Sebe-vědomí.

Pomsta je založena na instinktu agresivity, emočně podložena nepřátelstvím a nenávistí. Vede k odplatě (revanši).

Dějiny světa jsou v pozitivním i negativním slova smyslu těmito třemi, pro příklad uvedenými touhami, naplněny měrou vrchovatou.

Posouzení osobnosti je možné prostřednictvím tzv. Reiss Profile®. Vytvoření profilu je založeno na sebehodnotícím dotazníku, s následnou osobní zpětnou vazbou. Profil ukazuje silné, slabé a průměrné motivátory.

Reiss, jak už bylo řečeno, identifikuje 16 tužeb. Stejný počet profilů má např. typologie MBTI® podle Myers-Briggsové. Nelze však mezi nimi hledat spojitost.

Moc je evolučně založena na odhánění konkurenta od potravy. Click To Tweet

Sebehodnocení

V závěru obsahuje kniha jednoduché sebehodnocení. Můžete si jej udělat sami nebo můžete pro srovnání požádat někoho, kdo vás velice dobře zná, aby sebehodnocení udělal na vaši osobu. Pak lze výsledky porovnat a prodiskutovat.

Podívejme se na dva příklady – přijetí a romantiku.

Přijetí (s. 252)

Ohodnoťte přijetí jako pro vás velmi důležité, pokud obecně považujete za pravdivé některé z následujících tvrzení:

  • Obvykle si stanovujete snadné cíle.
  • Snadno se vzdáváte.
  • Činí vám velké potíže vyrovnat se s kritikou.

Přijetí ohodnoťte jako pro vás méně důležité, pokud je pravdivé některé z těchto tvrzení:

  • Máte hodně sebedůvěry.
  • Zvládáte kritiku znatelně lépe než většina lidí, tzn. že se jí nenecháte nadměrně rozrušit.

Jako průměrnou ohodnoťte svou touhu po přijetí, pokud jste ji neohodnotili ani jako velmi důležitou, ani jako méně důležitou nebo pokud souhlasíte s prohlášeními, které naznačují, že přijetí je pro vás jak velmi, tak méně důležité.

Romantika (s. 258)

Ohodnoťte touhu po romantice jako pro vás velmi důležitou, pokud obecně platí jako pravdivé některé z následujících tvrzení:

  • Ve srovnání s ostatními lidmi, které znáte  akteří jsou ve stejném věku jako vy, trávíte neobvykle mnoho času snahami o milostný románek
  • Máte obsáhlou sexuální historii s mnoha partnery.
  • Obtížně ovládáte svou sexuální touhu.
  • Ve srovnání s většinou lidí, které znáte, trávíte mnohem více času oceňováním krásy.

Ohodnoťte svou touhu po romantice jako méně důležitou, pokud je obecně pravdivé jakékoliv z následujících prohlášení:

  • Vyhledáváním sexu nebo přemýšlením o něm trávíte velmi málo času.
  • Myslíte si, že sex je nechutný. 

Ohodnoťte svou touhu po romantice jako průměrnou, pokud jste ji neohodnotili ani jako velmi důležitou, ani jako méně důležitou nebo pokud souhlasíte s prohlášeními, které naznačují, že touha po romantice je pro vás jak velmi, tak méně důležitá.

Silné stránky VIA pro vás

Získejte vlastní pořadí 24 silných stránek Values In Action.

U bezplatného testu přes uvedenou stránku navíc s mou individuální zpětnou vazbou (+ plakát 6 skupin ctností a 24 silných stránek v češtině)!

http://liborfriedel.pro.viasurvey.org

Vstupte a poznejte zdarma své silné stránky!

E-book ZDARMA

Obr. 2 – „Přijetí znamená vidět srdcem, nikoli očima.“

Zdroj: Teachers Paradise

Závěr

Máte-li chuť, můžete si zkusit jednoduché sebehodnocení (a angličtině) udělat sami. Úryvek z knihy se sebehodnocením je na Internetu dostupný. Podle mě je však dostupnost na úkor porušení autorských práv, takže konkrétní link zde uvádět nebudu.

Při sebe-poznávání jako cestě k Sebe-vědomí, nemůže nikdo očekávat, že najde jediný, jednoduchý, univerzální nástroj nebo test. Každý z publikovaných, více i méně známých, má své zastánce a odpůrce, odborné články kritiků i vědců, kteří prokazují statisticky či jinými vědeckými a výzkumnými metodami jejich platnost či poukazují na úzká místa. Nejinak je tomu u Reisse a taxonomie tužeb. Domnívám se, že pro „obyčejného smrtelníka“ je poznání 16 motivů (dalším) dobrým nahlédnutím pod pokličku sebe sama.

Podstatnou část své knihy autor věnuje tomu, jak lze základní tužby uspokojit – v rodině, při volbě kariéry, ve sportu, ve vztazích, při hledání štěstí. Relativní důležitost, kterou věnujeme každé ze 16 tužeb je to, co nás činí individuálními a odlišnými. K tomu se navíc přidává naše genetická výbava, kulturní zázemí a zkušenosti. Důležité je zpracovat si souvislosti a nedívat se na hodnocení optikou „správně vs. nesprávně“ či „dobře vs. špatně“. Reissovy knihy to čtenáři umožňují. Reiss Profile® nabízí více než 2 bilióny možností (2 000 000 000 000). Zjistit svůj profil, znamená získat vhled na to, kdo jsme a proč děláme to, co děláme.

Literatura:

  • REISS, S. Who Am I? The 16 Basic Desires That Motivate Our Behavior and Define Our Personality. 1. vyd. New York: Jeremy P. Tarcher / Putnam, 2000. 280 s. ISBN 0-7865-1729-8.
  • REISS, S. The Normal Personality: A New Way of Thinking About People. 1. vyd. New York: Cambridge University Press, 2009. 201 s. ISBN 978-0-521-70744-2.

Kontaktuje mě

9 + 3 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Máme tendenci pokoušet se motivovat druhé tím, že je poučujeme o našich hodnotách.“

(Steven Reiss)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma sebepoznání a analýz zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

„Jsem nula, co s tím hodláš udělat?“

„Jsem nula, co s tím hodláš udělat?“

autor: | Osobní

„Jsem nula, co s tím hodláš udělat?“

Takto, vždy o půlnoci,  jakoby vyzýval fitness náramek z RUNGO Proměny 2016. Hlavní náplní náramku je měřit a počítat. Má zadány některé vstupní parametry (výška, váha, věk, pohlaví, délka kroku…) a počítá zejména kroky. V závislosti na vstupech vám nastaví cílový počet kroků pro každý den…

…A bez ohledu na to, kolik jich za den napočítal, vám vše o půlnoci vynuluje. Na displeji se objeví „0“.

 

I jednoduchý „krokoměr“ může být inspirativní a na jeho funkce lze nahlížet z vícero perspektiv. Několik úvah najdete v článku.

Špatná nebo dobrá zpráva?

Je to špatná zpráva. Vše, co jsme daný den zvládli, se v určité chvíli přestává počítat, neplatí. Je možné toho litovat, stěžovat si, lamentovat. Na druhé straně také naopak – mít radost, bylo-li to něco, nač nejsme hrdi (to pak je vlastně dobrá zpráva).

Je to dobrá zpráva (hurá!!!). Můžeme začít znovu, každý den. Můžeme být rádi, že neplatí, co se nám nepovedlo. Dobrá zpráva je to i proto, že ta předchozí špatná neplatí, jde-li o delší časový úsek (a s tím, co se nám nepovedlo, je to zase naopak(?)). Na počítadle se o půlnoci sice objeví nula, ale počet kroků se v paměti sčítá – týdně i celkově. Systém Garmin Connect vás pak odmění odznakem za prvních 25, 50, 75 a 100 tisíc kroků, pak vždy za každých dalších 100 tisíc.

 

Jsem NULA. Kuk! Co se mnou uděláš? 
Číslo nula ve významu matematického prázdna, prostého nic, je jednou z nejzákladnějších matematických konstant. Číslo 0 na číselné ose odděluje záporná čísla od kladných.
(Zdroj: MyCuteGraphics (obrázek), Wikipedia)

Obr. 1 – Odznak – odměna za učiněné kroky.

Zdroj: Garmin Connect

Buď fit!

Garmin vívofit 2 je FITness náramek. Vzpomínám si na Jardu Štercla, komika, který za mého mládí svým hlasem popularizovat, celonárodní akci „Buď FIT!“, podporovanou tehdejší Československou televizí. (V nové éře navázala např. Olga Šípková v „Buď fit s ČT“). Tehdy ještě žádné náramky nebyly a anglické „fitness“ byl buržoazní přežitek.

Ve smyslu „každý den začíná nulou“ je fitness náramek docela dobrou motivační a provokující pomůckou. Aby začala naskakovat čísla, je zapotřebí učinit/vykonat nějakou aktivitu – chůzi, běh, jízdu na kole apod. Když s náramkem stojíte, sedíte nebo ležíte, nic se nestane. Nepohnete se vy, nepohne se číslo. Dokonce, když se dlouhou dobu nic neděje, tak vás náramek signálem upozorní. „Hej, vstávej, je čas udělat nějaký krok!“

O počet kroků jde jen zdánlivě. Je to jedna z příčin. Důležité je udržet aktivitu a prostřednictvím cíle (např. určitého počtu kroků, zvládnutých za den), sledovat další důsledky – jak se mění váha, co se děje se zdravím fyzickou kondicí, se stavem „být fit“. Nastává-li očekávaný důsledek, kroky jsou smysluplné.

V širším kontextu vnímám náramek na ruce během Proměny 2016 jako symbol a připomínku následujících dvou poselství.

  1. Každý den je novou příležitostí – jak začít (zdánlivě) od nuly, s (zdánlivě) čistým štítem.
    • Přiznávám, že nejsem typem člověka, který si umí v noci „vynulovat mysl“ a ráno mít na „displeji mysli“ nulu (obrazně, zen-buddhistickou terminologií řečeno „být prázdný“). Nicméně cesty, jak si „vyčistit hlavu“ jsou různé a každý se „nulujeme“ po svém.
  2. Samo od sebe to nejde – je třeba udělat první krok, vykročit, do něčeho (nového, smysluplného) se pustit. Pak se číslo na displeji změní. Neudělá to ani pilný pan „SE„, ani jeho japonští kolegové „SETO“ a  „SAMO“.
    • Co má být oním „číslem na displeji“, záleží na každém individuálně. Krok je příčina, číslo na displeji důsledek. Ještě se mi nestalo, že bych stál, usilovně vysílal do Vesmíru přání, aby se číslo na displeji pohnulo a ono se tak stalo. Takto zákon přitažlivosti nefunguje. Není založen na pasivním přístupu. Platí staré známé „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Když do lesa nevyšlete ani hlásek, nic se z lesa neozve.

 

Hej, vstávej, je čas udělat nějaký krok! Click To Tweet

Všechno to zní (zdánlivě) tak „logicky“ a „samozřejmě“

Být si vědomi toho, co děláme je částí našeho Sebe-vědomí. Být si vědom, jaké to má důsledky a dopady, je další, zralejší částí našeho Sebe-vědomí. Mít Radost při zjištění, že nastávají takové důsledky, které očekáváme, je přirozený jev a nemá smysl jej potlačovat. Využijeme-li svých Darů nebo je rozvinete, je Radost o to větší. Pracujeme-li na tom „být fit“ nejen fyzicky, ale i duševně, duchovně a vztahově (sociálně), má to pozitivní dopady na naší Celistvost. Sytíme tak svůj Elán, který zároveň potřebujeme, když je před námi těžký krok. To je jednoduchý princip, jak pracuje Cesta SRDCE.

Měřící (fitness) náramek je jednou z pomůcek pro uvědomění, pro podporu Sebe-vědomí. Dělat kroky (při chůzi) se zdá automatické (nejsme si toho vědomi). Víte, kolik za den uděláte kroků? Kolik jste jich udělali včera? Ano, je to samozřejmě analogie.

Náramek ukazuje v průběhu dne jak počet kroků, které máte za sebou, tak počet kroků, které vám chybí do cíle. Je-li nastavena délka kroku, lze sledovat také vzdálenost. Počet kroků je předpokladem a příčinou k tomu, urazit určitou vzdálenost. Co je však důležité či důležitější?

  • Pro někoho je to počet kroků. To náramek reportuje.
  • Pro jiného je důležitá vzdálenost. To fitness náramek také reportuje.
  • Pro některé to, kam těmito kroky, za určitou vzdálenost dojdou, tedy cíl, milník apod. To už zmiňovaný náramek neukáže (nemá zabudovanou GPS).
  • A konečně je tady poslední prvek. Někdo považuje za nejdůležitější cestu, co se na ní děje, kudy vede… (opět otázka GPS).

Platí to pro chodce i běžce. Přeneseně to platí i pro ŽIVOT.

Jak je to s vámi?

To, oč běží je (sebe)vědomí si kroků (činů). CO děláme, PROČ to děláme, JAKÉ důsledky a dopady (a na KOHO) má/bude mít to, co děláme. To znamená, KAM svými kroky/činy dojdeme.

Vívo znamená „žít“ (in vívo = „v živém těle“). Vívo fit naznačuje cosi ve smyslu „žít a být fit“. Náramek ukazuje část našeho skóre, dotýkajícího se stavu „být fit“. Pokročilejší náramky a chytré hodinky toho umí ještě více, např. s (opravdovou) GPS.

 

Obr. 2 – O půlnoci jsem si na „náramkovou nulu“ počkal. Nová šance…

Zdroj: vlastní foto

Otázky pro vás

Náramek k měření svého životního skóre si musíme navrhnout a vyvinout sami. GPS by mělo mít podobu spíše GOAL (= cíl) Positioning System (GPS – Global Positioning System). Můžeme (si) nějaké hodnoty vynulovat. Pak přijde od „nuly“ na displeji otázka a výzva: „Jsem nula, co s tím hodláš udělat?“

Nuže.

  • V čem byste chtěli „mít nulu“ a začít znovu?
  • Co s tím hodláte udělat? (Netýká se hladiny alkoholu v krvi).
  • Dáváte přednost krokům, vzdálenosti, cíli nebo cestě?

Nestyďte se svěřit do komentářů.

(Od vánoc 2019 mám hodinky Vívofit 4.)

 

Kontaktuje mě

8 + 13 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„To, co dosažením svých cílů získáte není tak důležité jako to, kým se dosaženích svých cílů stanete.“

(Zig Ziglar)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma skóre a měření (výkonnosti) zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Síla i banalita prvního kroku

Síla i banalita prvního kroku

autor: | Koučování, Modely a nástroje, Osobní, Skóre a měření

Udělat první KROK. Spíše první krůček. A pak další. A další…

Toto máme v sobě jako batolata přednastaveno či „předprogramováno“. Je to náš nevědomý ZÁMĚR, mohutný motiv a hybná síla našeho vývoje a růstu v prvních měsících a letech našeho života.

Rozhodl jsem se z Proměny 2016 udělat inspiraci i pro druhé. Zda se to povede netuším, ale za pokus to stojí. Dnes je to o růstu – GROW.

První krok

„I cesta dlouhá tisíce mil začíná prvním krokem.“ (Konfucius)

Dělat kroky (= kráčet) se zdá být přirozené. Přinejmenším, jde-li o chůzi. POKROK nastává krok PO KROKu. Pokud jde o kroky v našem jednání a chování, kroky ve smyslu našich činů, o to, jak (lehce) kráčíme životem, bohužel tomu tak vždy není.

Mám za sebou první týden účasti v Proměně 2016. Měření je v podstatě založeno na počtu kroků, které ujdeme/uběhneme každý den. Kroky měří fitness náramek, který má i režim běhu, ale ne vlastní GPS.

Hodnotu prvního kroku jsem si opět připomněl díky aplikaci Garmin Connect, když jsem začal „dostávat odznaky“ – za počet kroků a za překročení cíle denního počtu kroků. Jde-li o hodiny, může být metou dosažení 10 000 hodin studia a práce, aby se člověk stal expertem. U kroků je doporučovanou denní metou 10 000 kroků, aby si člověk udržel zdraví.

Udělá-li člověk první krok, možná si hned nepředstaví, jaký, kdy a kde bude stotisící krok. Není to v tu chvíli důležité. Možná není důležité ani každý krok počítat. Co však důležité je, aby kroky měly nějaký záměr, aby někam či k něčemu vedly. Co myslíte?

V koučování je jedním ze základních modelů pojetí, kterému se symbolicky říká GROW (angl. růst). Je to slovní hříčka (jak jinak) a upozorňuje na 4 fáze našeho růstu.

Vždy existuje i jiný pohled (aktualizace 22.2.2017) – „Deset tisíc kroků denně je nesmysl, tvrdí vědci. Fitness náramky mohou nadělat víc škody než užitku.“

(Zdroj: Aktuálně.cz)

Obr. 1 – „Sbírka odznaků“ po prvním týdnu.

Zdroj: Gramin Connect

Goal (cíl)

Uvědom si, kam se chceš dostat (v GPS zadáte cílový bod). Je to obehraná písnička. A také podceňovaná. CÍL jako součást našeho Sebe-vědomí podle mé zkušenosti kouče a lektora, není pro lidi až takovou samozřejmostí, jak by se mohlo na první pohled zdát. První krok může pro mnohé z nás spočívat už jen v tom uvědomit si a stanovit si „cílový bod“. V jakékoliv oblasti života.

  • (V Proměně 2016 (do 30.6.2016) se chci dostat a udržet co nejvíce pod 100 kg, cílově na 91-92 kg. Květnový první zkušební půlmaraton chci uběhnout pod 2:40 hod. Ostravskou půlku do roku 2019 za méně než 2:30 hod.)

Reality (realita, skutečnost)

Uvědom si, odkud jdeš, jaká je tvá okolní a vnitřní realita (v GPS zadáte výchozí bod). Je skvělé, vědět do jakého bodu (B) se chceme dostat. Ostatně, bez toho nebude ani GPS fungovat. Jistá výhoda GPS spočívá v tom, že ukazuje na výchozí bod. V reálném životě je podle mě dobré, abychom to věděli i my (opět se to promítá do Sebe-vědomí). K tomu nám pomůže sebeanalýza, sebepoznání, reflexe. Jaké jsou mé silné stránky? Jaké jsou mé zkušenosti? Jakými lidmi jsem obklopen? Jaká je má situace v oblasti…? Možností a otázek je celá řada.

Důležité je nedívat se úplně těmi nejrůžovějšími brýlemi. Ovšem také ne těmi nejčernějšími. Jde totiž o REALITU, skutečnost, jaká je. Není moc užitečné si ji zkreslovat.

  • (O prázdninách 2015 jsem měl 108 kg, neuběhl jsem ani 2 km najednou, v botníku jsem mi dva roky ležely nové běžecké kecky. (A měl jsem velký pocit viny). Před několika lety jsem díky pohybu (chůzi) dokázal zhubnout na 93 kg…)
Co je snadné dělat, je stejně snadné nedělat. Click To Tweet

Options (možnosti)

Každý máme vždy několik možností, pro které se můžeme rozhodnout, chceme-li se  z výchozího bodu dostat „nějakou“ cestou do cílového bodu. Jsou cesty nejkratší, nejrychlejší, prošlapané a neprošlapané… Někdo hledá zkratky, jiný vyrazí „rovnou za nosem“. Máme možnost volby, můžeme (měli bychom, musíme) se rozhodnout. Je na nás, jak spojíme bod  A s bodem B. Užitečné je uvědomit si a přijít na více možností a variant. V rozhodování totiž platí jedna zákonitost. Máš-li pouze jednu možnost (variantu), je pravděpodobně špatná.

Brian Tracy doporučuje jedno mentální cvičení. Trefně mu říká mind-storming. Pokud se rozhodujete jak něco udělat/zvládnout, napište si alespoň 15 možností. Nepřestávejte a nečiňte volbu, dokud jich opravdu tolik nemáte. Za hranicí řekněme 5-7 možností leží ty kreativní, neotřelé… Bez cenzury si napište požadovaný počet možností a variant, pak se teprve zamyslete nad tím, které dávají smysl, jsou pro vás uskutečnitelné apod. Vyžaduje to více času, ale povzbudí to kreativitu i Sebe-vědomí.

  • (Jednou z možností je změna stravy (a ta otvírá další možnosti) bez pohybu. Další je pohyb (ten otvírá další možnosti) bez změny stravy. Jinou možností je úprava stravy a k tomu pohyb. Mohu na to být sám nebo do toho s někým jít. Proměna 2016 je také jednou z možností.)

Obr. 2 – Trasa pro dnešní výklus..

Zdroj: Endomondo

Will (vůle)

Jde ochotou na nějakou zvolenou cestu vyrazit. UDĚLAT PRVNÍ KROK! Může být chybný, špatným směrem. Po několika krocích se lze vždy vrátit a zvážit jinou variantu, pustit se jinou cestou. V minulém článku jsem psal o nepatrné hraně. Co je snadné dělat, je stejně snadné nedělat. V tom se skrývá leckdy velké nebezpečí (prokrastinace).

V koučování je jednou ze silných akčních otázek „Jaký bude tvůj první krok?“ nebo „Co teď uděláš jako první?“ Nejde však jen o otázku samotnou. Jde o to, aby zazněla ve správný čas a na správném místě. Při koučování a uplatnění modelu GROW je to právě ve chvíli, kdy jste si vědomi všech předchozích tří skutečností – kam se chcete dostat, odkud na cestu vyrážíte a jaké různé cesty k cíli vedou.

  • (V Proměně 2016 bylo prvním krokem vyfotit se, a pak poslat mail do RUNGO. Když jsem byl vybrán bylo prvním krokem navléknout náramek a vyrazit na trénink.)

„Banalita“ prvního kroku

Nejprve banální hádanka. Na kmeni nad rybníkem sedí pět žabek. Jedna se rozhodne skočit do vody. Kolik žabek pak bude sedět na kmeni? …(Stále pět žabek. Rozhodnout se skočit není totéž co skočit.)

Příklady s Proměnou 2016 mohou být pro mnohé banální (ale jsou „moje“), slouží k ilustraci či inspiraci. Právě v „banalitě“ se totiž skrývá nebezpečí. Banální je to, co je zdánlivě snadné a jednoduché. Banální je první krok. Banální je jej udělat. Banální je jej neudělat. Je to prostě nepatrná hrana.

Včera mě pobolíval lýtkový sval. Vynechal jsem trénink. V sobotu mám závod – RUNGO razovity běh (7,8 km). Tak se půjdu rozklusat.

  • Kam se chci dostat? Od domu zpět k domu. Jako obvykle, bude to okruh.
  • Jaká je realita? Možná bude pršet, fouká vítr (což je u nás na Vrchpolí docela běžný jev), je docela chladno (a doma teplo). Na náramku mám zatím jen 1 620 kroků (cíl je denních min. 10 000 kroků)
  • Jaké mám možnosti? V aplikaci Endomondo mám kolem 30 tras, kudy mohu z domu vyrazit. První krok však mohu udělat jen do tří směrů.  Rozhodl jsem se pro rozklusání 3 km a vybral si trasu. Uvidím co na to lýtko.
  • Jakou mám vůli to učinit? Jsem odhodlán. Obleču se (první přípravný krok) a vyrazím (první krok). Příspěvek zveřejním, až se vrátím. Jdu na to!

P. S.

Po prvním krok následovalo pár tisíc dalších. Z rozklusu jsem si nakonec dal nějaké „tempo“. Cíl a cestu jsem udržel, změnil jsem tempo, protože jsem se cítil dobře. Lýtko drží, Hanka mi na něj dá tejp.

Otázky pro vás

Tradičně se říká i to, že „nejtěžší je poslední krok“ (v případě tohoto článku třeba to, kdy už nechat úprav a kliknout na tlačítko „Publikovat příspěvek“. Mezitím totiž zapomeneme, jak byl těžký ten první – první (malý) krok.

Když se vy sami zamyslíte na d těmito „banálními“ otázkami…

  • Jaký první krok byl pro vás v životě nejtěžší?
  • Na který první krok nejraději vzpomínáte?
  • Jaký první krok se chystáte zvládnout dnes/tento měsíc…?
  • Chystáte-li se v něčem k prvnímu kroku, jak máte zmapovaný cíl, realitu a možnosti různých cest?

Napište své postřehy do komentářů, podělte se o názory a zkušenosti.

Kontaktuje mě

14 + 9 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Stanovit cíle je prvním krokem proměny neviditelného ve viditelné.“

(Tony Robbins)

Zkuste 7 dnů vděčnosti

Zkuste 7 dnů vděčnosti

autor: | Lídr sobě a druhým

Will Bowen je „idealista“. Nosí v sobě ideu, ideál a vizi světa bez stěžování. Na Facebooku sdílel obrázek s následujícím textem:

CVIČENÍ

MEDITACE

ZAPISOVÁNÍ DO DENÍKU

MODLITBA

Malé věci, které, provádějí-li se pravidelně, učiní, že velké věci v životě vypadají jako malé věci.

Přiznávám, že mi Bowenova čtveřice „malých věcí“ v životě moc nešla. Stále to není úplně ono. Pár dnů choroby mi přineslo poznání, že mi chybí běhání. K běhání patří i cvičení a rozcvičování. Je to pro mě náhražka cvičení a svým způsobem i meditace. Běžící Buddha Sakyong Miphan* píše o běhání s meditativní myslí. Ovšem pozor! Běhání nemůže být meditací, tak jako meditace nemůže být během. Stejně tak jako mysl není tělo a naopak.

Zapisování do deníku je u mě nárazové, spíše spojené s výklady tarotu, občasnými reflexemi a zapisováním vděčností. Určitě je fajn vyměnit klávesnici za pero a obrazovku za papír.

A modlitba? Nejde o angažovaný náboženský přístup, spíše o vnitřním rozhovor se sebou a s něčím, co je větší než já.

Nuže, mám co zlepšovat! Což začít s vděčností a zapisováním do deníku?

(Aktualizace 12.2.2024 – Zlepšuji se. 🙂 Téma VDĚČNOST je prvním tématem dnes zahájeného online kurzu Happiness Habits (návyky štěstí), který jako dobrovolníci mezinárodního hnutí Action for Happiness vedeme s kamarádkou Lenkou Mlýnkovou. Action for Happiness znáte třeba i díky inspirativním kalendářům, které lze pravidelně každý měsíc zdarma stáhnout zde>>. Opakování plánujeme na podzim 2024.)

Článek trochu s nádechem novoročních předsevzetí, s vděčností za uplynulý rok i za ten, který se na nás chystá. Spíše na který se chystáme my sami. Vděčnost je univerzální téma, nesouvisí jen s „vánoční reflexí“ nebo novoročními předsevzetími. Netýká se ani pouhých 7 dnů v roce. To je pouhá inspirace pro začátek.

7-denní experiment vděčnosti

Vděčnost je vděčné téma. Pro věřící, pro přívržence a propagátory fenoménu zákona přitažlivosti, pro milovníky osobního rozvoje i další. Nejsem přívrženec zjednodušujících frází typu „vděčnost – nejjednodušší cesta ke štěstí“, ani toho, že „vděčnost je jednou z technik…“. Vděčnost je emoce, dokáže být obrovsky silná, ale také ukrutně slabá. Patří k našim vvv stránkám (vize, vášeň, vděčnost). Je navýsost intimní svým způsobem vyjádření, hloubkou, mírou upřímnosti, vkladem našeho Sebe-vědomí. Voní člověčinou a otevřeným srdcem. Není prostě jen tak „obyčejná“.

Zkusme si vděčnost více uvědomit a třeba trochu ritualizovat prostřednictvím experimentu. Půjde spíše o experimentování s formami a způsoby vyjádření a různými adresáty. Experiment nemá vděčnost znevážit, zlehčit a zneuctít. Záměrně nechci z jednotlivých 7 dnů dělat seriál. Je na každém, zda a kdy začne a jednotlivé dny experimentu prožije, pokud se do toho pustí. Myslím, že den po dni je nejlepší přístup. Roli hrají také vaše zkušenosti s „tématem“ a zvolenými přístupy. Rád bych vás prostě k vědomé práci s vděčností inspiroval, cestu si jistě najdete svou individuální. Počátkem října 2015 jsem podobný experiment (14 dnů) zkoušel ve Facebook skupině Svět bez stěžování, s vděčností.

(Aktualizace – Bowenova kniha byla vydána v češtině, Facebook skupinu jsem pozastavil, protože vznikla „oficiální“ komunita, která s knihou Svět bez stížností souvisí.)

V listopadu 2014 zveřejnil Forbes článek, v němž ukazuje 7 vědecky ověřených přínosů vděčnosti. Můžete si jej přečíst zde.

(Zdroj: Forbes.com)

Obr. 1 – K článku mě inspiroval tento post Willa Bowena na Facebooku.

Zdroj: Facebook

1. den

Pořiďte si a upravte podle svého deník vděčnosti.

Nehodlám se zde „chlubit“ obrázkem svého deníku vděčnosti. Odmalička jsem miloval papírnictví, sešitky, bločky apod. V tomto smyslu panuje nyní na trhu pravý ráj. Vybere si každý – formát, styl, vazbu… Udělejte si malou (či velkou) radost, tržbu nějakému obchodníkovi a zkuste si založit „deník vděčnosti“ – na poznámky k tomuto týdennímu experimentu i (doufám) na další dobu. Možná zůstane deníkem vděčnosti, možná se změní na deník reflexe, běžecký deník či něco podobného. Vy jste páni a dámami svého deníku-společníka.

(P.S. S psaním/vedením deníku mám skvělé zkušenosti jako kouč u svých klientů.)

2. den

Zapište si 3, 5, 10 (kolik chcete) „věcí“, za které pociťujete vděčnost.

Vzhůru k využití nového a upraveného deníku/deníčku! Patří k tomu následující rady:

  • Raději méně položek zapisovaných často (nejlépe každý den), než velký seznam jednou za rok.
  • Rozhodně (zapisujte) ručně! Žádné klávesnice a myš! (Mi se na mobilu líbí aplikace Diaro, ale te pro mě není deníkem vděčnosti.)

Fígl nespočívá primárně v tom najít, za co jste vděčni, ale v uvědomění si důvodu PROČ jste za „to“ vděčni (a komu/čemu). Pak se teprve začínají rozehrávat ty správné emoce.

  • Proč jste vděčni za dobré zdraví?
  • Co vám to přináší?
  • Proč jste vděčni za pomocnou ruku?

Protože…

Význam vděčnosti spočívá v posílení Sebe-vědomí, toho, co nosíme v sobě v podobě důvodů a argumentů co a proč se nám líbí, nelíbí či nás nechává lhostejnými.

Nejsou to šťastní lidé, kteří jsou VDĚČNÍ. Jsou to vděční lidé, kteří jsou ŠŤASTNÍ. Click To Tweet

3. den

Poděkujte za život.

Kouzlo poděkování za život, v podobě poděkování otci a matce pro mě znovuobjevil Zdeněk Weber, nejprve v programu Cesta pravého muže. V koučování systémů má toto zásadní význam. Jde o uznání velikosti rodičů, jako našich stvořitelů. Poděkování by mělo proběhnout každému rodiči zvlášť. Jsou-li mrtvi, tak symbolicky, nejlépe na hřbitově, kde jsou pochováni. Poděkování může mít i obecnější či rituálnější charakter, podle vaší víry a duchovního založení.

4. den

Zapište si alespoň jednu „věc“, kterou považujete za samozřejmou… A něco s ní udělejte!

Co je pro vás samozřejmé, automatické, běžné, obvyklé… Nejsou to náhodou věci, za které nejsme příliš vděčni, protože jsou pro nás „samozřejmé“?

  • Je pro vás samozřejmé, že dýcháte?
  • Je pro vás samozřejmé, že vám někdo přinese na stůl snídani?
  • Je pro vás samozřejmé, že vám na účet pravidelně přistane každý měsíc nějaké částka?

Je na každém z nás individuálně, aby si alespoň v tento den experimentu uvědomil jednu takovou „samozřejmost“ a „něco“ s ní udělal. Co? Uvědomění, poděkování, vyjádření vděčnosti, protislužba, věnování pozornosti apod., to vše jsou možnosti, které máme. Třeba věnujte pozornost svému dechu, uvědomujte si nádech a výdech…

Obr. 2 – Při zapisování do deníku vděčnosti si třeba zapalte svíčku.

Zdroj: Pexels

5. den

Poděkujte/vyjádřete vděčnost druhému.

Můžete projevit vděčnost někomu, koho milujete a máte rádi, někomu, kdo před vás staví výzvy a učí vás, někomu, kdo s vámi pracuje, někomu, kdo vám poskytuje službu apod. Zkusit vyjádřit vděk (a uvědomit si důvod a pocity s tím spojené) lze bez ironie i nepříteli a někomu, koho zrovna v lásce nemáte, i když je to obtížné a není to pohodlné. Ale to o „vystoupení ze zóny pohodlí“ pravděpodobně znáte.

POZOR!!! Vyjádření vděčnosti není „lajk“ na sociální síti!

Poděkování a vyjádření vděčnosti sobě samým si nechte na poslední den tohoto experimentu vděčnosti.

6. den

Meditujte s vděčností.

Příspěvek není o návodu k meditaci. Pokud se však vsedě, v pohodlné, vzpřímené pozici uvolníte, zavřete oči, budete se soustředit na svůj dech a nebudete se nechat unášet myšlenkami, které vás zrovna napadnou, máte vcelku dobrou šanci postupně se zklidnit. Pokud se tak stane (a dostanete se do meditativního stavu či se mu přiblížíte), soustřeďte se postupně na dva cíle, kterých chcete v nejbližší době dosáhnout. Vizualizujte (představte si vizuálně, co nejpodrobněji, i se zvuky, vůněmi apod.) dosažení prvního cíle a snažte se procítit a uvědomit si vděčnost za jeho dosažení. Totéž pak udělejte v meditaci také s vašim druhým cílem. V této meditační a vizualizační „hře“ věnujte každému cíli alespoň 5 minut. Prožitky si poté můžete zapsat do deníku.

Pokud se vám to povedlo, tak „bravo“, právě jste využili Dar, kterému Stephen Covey říká tvůrčí vizualizace.

7. den

Poděkujte sami sobě (i za své chyby).

Jsem přesvědčen, že myslet na sebe, pečovat o sebe, (po)děkovat si a být sám vůči sobě vděčný, není známkou egoismu a sebestřednosti. Je to zdravý postoj Sebe-vědomí. Buďte vděčni za své pocity, za to co jste dokázali, přijměte svou minulost (nic jiného už s ní stejně nelze udělat), a to včetně chyb a omylů, kterých jste se dopustili. Vyjádřete vděčnost za tyto lekce. Měly by vést k poučení a stát se základem příštího úspěchu a zlepšení. Poděkujte za své Dary, které vám byly dány do vínku. Poděkujte za Elán a energii k dalším krokům.

Jaké jsou vaše silné stránky?

Získejte vhled do svých 24 silných stránek!

Navíc s bonusy v češtině formou 5-ti denního e-mail minikurzu!

Nově také test VIA pro mládež 13-17 let (např. projekty středních škol).

Více informací k silným stránkám Values In Action.

Vstoupit do testu! (ZDARMA)

„Osmý den schází nám (?)“

Pokud jste zvládli 7 dnů experimentu, mějte Radost, protože vděčnost patří k naší Celistvosti. Ještě jednou si tedy z celého SRDCE poděkujte.

Dál je to (stále) na vás – zda a jak pokračovat, zapojit do svého života vděčnost či 4 malé věci, o kterých se zmiňuje Will Bowen. Pro mě jsou to věci, kterých bych chtěl v letošním roce dělat více. Cvičit, meditovat, zapisovat do deníku a přizpůsobit rituál své „modlitby“.

A vy?

*Běžící Buddha je název stejnojmenné knihy Sakyonga Miphama, s podtitulem „běháním a meditací k posílení těla a mysli“. V roce 2014 knihu vydalo nakladatelství Rybka Publishers.

Kontaktuje mě

2 + 4 =

Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Vděčnost není jen největší z ctností, ale je rodičem všech ostatních.“

(Cicero)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma lídrovství a vedení sebe sama zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Přihlaste si ODBĚR ČLÁNKŮ z blogu!

Připojte se k seznamu odběratelů aktualizací z mého blogu. Žádný nový článek vám neunikne. Na uvítanou vám pošlu dárek - e-book DESATERO VELKOMYSLNÉHO OSOBNÍHO LÍDRA!

Vhled ☛ Lídrovství ☛ Strategie ☛ Skóre ☛ Excelence

Byli jste úspěšně přihlášeni k odběru novinek z blogu. Přijde Vám e-mail s odkazem na dárek.

*Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Share This