Úrovně vědomí hodnot 3

Úrovně vědomí hodnot 3

Barrettův model 7 úrovní vědomí byl předmětem dvou článků tady na blogu:

Pak přišly dva prázdninové (a „sedmičkové“) studijní doplňky – filmy Sedm statečných a příběhy Agenta 007.

V „sedmičkovém“ modelu, do něhož jsou zařazeny i výsledky výběru 10 osobních hodnot, zůstávají ještě úrovně 5-7. Jim se věnují následující řádky.

Poté, co jste prošli „úzkým hrdlem“ transformace, je nyní možné vědomí rozšířit a lépe vnímat širší kontext a vzájemnost, do níž jako jednotlivci i v rámci organizací zapadáme.

Na 3.-5. úrovni vědomí se rovněž nabízí spousta myšlenek a výzev, jak pro strategický rozvoj a růst, pro lídry a samozřejmě pro Cestu jednotlivce a Cestu organizace.

Jsou to pohledy které sjednocují všechny tři články o Barrettově modelu, přestože nejsou vyčerpávající a „návodné“. Barrettův model je inspirací, ale i velmi praktickým nástrojem pro měření a transformaci organizační kultury. Lídři jsou pro vytváření a komunikaci organizační kultury na pracovišti životně důležití. Vztah mezi lídrovstvím a kulturou je však oboustranný. Na jedné straně jsou lídři hlavními architekty organizační kultury, na straně druhé zavedená organizační kultura ovlivňuje, jaký druh lídrovství je možný (Schein, 2010). Nesoulad vytváří podmínky pro to, co Barrett nazývá kulturní entropií.

 

Po dvou úkrocích stranou jde „sedmičkový“ Barrettův model tímto příspěvkem do pomyslného finále. V zaměření mé práce a pětistupňového modelu od „Vhledu“ k „Excelenci“, jej reprezentují hodnoty jako osobní zodpovědnost, vize, vůdcovství, podnikavost, integrita, rovnováha mezi Cestou jednotlivce a Cestou organizace apod. Většina jich podporuje úroveň transformace a cílí na tři vrstvy, které naznačuje článku. Barretův model je v těchto třech úrovních pro mnohé velmi inspirativní. Potvrzuje to i řada výsledků z dotazníků osobních hodnot. Děkuji všem, kteří se do něj na této stránce zapojují.

Úrovně vědomí – 5. Vnitřní soudržnost

„Czenglish“ slovo pro tuto úroveň je „interní koheze“ (internal cohesion). Česky – vnitřní soudržnost. Představuji si to tak, že např. váza z jednoho kusu skla je celistvá. Když rozbitou vázu slepíte ze střepů, doufáte, že bude držet (pohromadě). Už nejde o celistvost, spíše soudržnost a to, co se stane, nalijete-li do vázy vodu. Bude ji propouštět? Čím méně soudržnosti, tím méně bude plnit svou funkci.

 

Strategický dopad

Soudržnost vzniká díky různorodým přitažlivým silám.

  • Co na vaší (osobní nebo organizační) strategii přitahuje druhé?
  • Co přitahuje zákazníky?
  • Co přitahuje kolegy a zaměstnance?
  • Co přitahuje rodinu a přátele? …

Na špičce takové „přitažlivosti“ je význam, smysl, podstata a důvod existence, poslání, odpověď na vaše PROČ.

„Čím je PROČ jasnější, tím je JAK snadnější.“

To říkával Jim Rohn. Strategicky se ono JAK (= strategie) naplňuje snadněji, je-li opřeno nejen o poslání, ale také vizi a hodnoty.

Barrettův model a jeho poslední tři úrovně nejsou „přízemní“, mají strategický význam ve vzájemnosti. Čím si lidé mohou a dokáží vzájemně prospět, pomoci, podpořit se, tím větší soudržnost (a loajalitu k poslání, vizi a hodnotám) můžete očekávat. Strategicky v tom spočívá velká příležitost a síla. Ukotvuje se v (soudržné) organizační kultuře.

Dánská TMI měla pro toto ještě výraz „teamship“, týmovství. Nešlo o klišé týmové práce, ale o vnímání reality a míry soudržnosti firmy jako týmu v jednom dresu.

Dosažení soudržnosti (soudržné organizační kultury) vyžaduje úsilí, mnohou transformaci, vysokou sebeúctu, založenou na harmonických vztazích. To znamená „vyšplhat“ se po pyramidě, kterou Barrettův model představuje (úrovně 1, 2 3 a 4). Pak už je pyramida obrácená. Analogie v tomto duchu připomíná, že (vnitřní) soudržnost je křehké a vratké „téma“. O to strategicky důležitější. Soudržná „ideologie“ (viz, poslání, hodnoty), strategie a organizační kultura jsou spojité nádoby.

Strategii, vizi, poslání, hodnoty… vše potřebujete k dosažení soudržnosti sdílet a integrovat, sjednocovat. Čím komplikovanější „organismus“ (rodina, rodinná firma, střední firma, korporace…), tím komplikovanější cesta k soudržnosti. Na workshopech v různě velkých firmách se to účastníkům a mi potvrzuje prakticky i hypoteticky, v reáliích i během her, případových studií a diskusí. Chybějící vzájemnost a soudržnost jednoznačně negativně ovlivňuje výkonnost organizací. Pak bohužel bývá nahrazována vyšší mírou direktivního přístupu k řízení, řešením problémů a konfliktů, kterým bylo možné předejít apod. Když si uvědomíte Berrettův model a jeho úrovně, přežít (úroveň 1) samozřejmě nestačí. Potřebujete významné „vklady“ na účty vztahů a sebeúcty – jak se sebou samými, tak s dalšími lidmi v organizaci.

Barrett soudržnost definuje prostřednictvím snižující se (kulturní) entropie. To je množství energie, kterou musíte vynaložit na odstraňování a eliminaci negativních efektů, obav, konfliktů apod. (Mechanické tření je vždy doprovázeno produkcí entropie a snížením výkonu. Proto má nízká míra entropie má velkou schopnost konat práci.)

Na místě jsou tedy další otázky:

  • Jak přispíváte (vy osobně) ke snižování entropie – posilování soudržnosti a vzájemnosti v organizaci?
  • Co vnímáte jako nejdůležitější hybné síly, které k soudržnosti vedou?
  • Co rozvíjení a budování soudržnosti ztěžuje a brzdí (a díky tomu se zvyšuje entropie)?

Hodnoty, které strategickou soudržnost utváří se zdají být jasné. (Které to asi jsou?)

 

Dopad na lídrovství

Jak mohou k soudržnosti napomoci lídři? Inspirací, sdílením hodnot a vize, utvářením komunity.

Z pohledu Coveyho 7 návyků (Covey, 2007) se naplno uplatňují ty, které vedou k posilování vzájemnosti:

  1. Myslete způsobem „výhra-výhra“
  2. Vytvářejte synergii
  3. Nejprve se snažte pochopit, potom být pochopeni

To je jednoznačná „návyková kůra“, které ovšem vyžaduje zralost a „zmáknutí“ prvních tří návyků.

Entropie organizační kultury odhaluje stupeň nefunkčnosti (třenice, frustrace, konflikty) v organizaci. Růst entropie, utváří a přiživují sebestředné, osobními ambicemi a na strachu založené jednání lídrů a manažerů. To logicky přispívá ke snižování úrovně důvěry a vnitřní soudržnosti.

Aby lídři získali důvěru, musí podle Barretta jednat autenticky a žít s integritou. Musí dost jednoznačně prokázat, že se starají o své lidi a společné dobro. Zní to idealisticky?

Ale pozor! Inspirující/inspirativní lídr není na druhé straně pouhý motivační řečník.

  • Máte ve svém okolí (organizaci) inspirujícího lídra, který přispívá k soudržnosti?
  • Co vás k němu / na něm přitahuje? Čím inspiruje?
  • Co (ještě) potřebujete, abyste se inspirujícím lídrem stal/a i vy?

Váš profil hodnot a silné stránky mohou hodně napovědět. Základy a tipy také najdete v „harvardských“ článcích o lídrovství.

Osobně si myslím, že pro potvrzení je důležitá soudržnost „slov a činů“. Proto je výzvou nechat 10 hodnot vybrat někoho, kdo vás (jako lídra) dobře zná a výsledky potom porovnat, prodiskutovat různost vnímání a uvědomit si tak, co a proč brání větší soudržnosti. Ostatně, obdobně postupuje Barrettovo centrum při posuzování organizačních hodnot a kulturní entropie

 

Cesta organizace

Snad není těžké odhadnout, že k utváření a udržování soudržnosti potřebuje organizace podporovat otevřenost, důvěru, vysokou míru vášně a zápalu pro věc (= pro vizi). Podpořenou vhodnými strategiemi, přístupy a nástroji.

Již zmíněná důvěra je „rychlým“ nástrojem (Covey jr., 2008). V jejím pozadí je otevřenost (transparentnost), upřímnost i další hodnoty. Slovy jednoho z našich politiků by se dalo poznamenat: „Kdo z vás to má?“

Chcete-li soudržnost, nelze „koupit vizi za provizi“. Sdílená vize není koupená a prodaná vize za odměnu. Není to trans-akční záležitost.  Vyžaduje „commitment“ – angažovanost a závazek. V mysli pamětníků budování socialismu ze střední a starší generace jsou to asi ne úplně libě znějící slova, protože mohou (ještě stále) vyvolávat všelijaké vzpomínky na rudé nástěnky, stranické průkazy, formálnost a zkreslování výsledků.

Z opačného úhlu pohledu, pravděpodobně nelze očekávat soudržnost a angažovanost pro vizi v podmínkách minimální mzdy apod. Soudržná a integrovaná (Celistvost na Cestě SRDCE) musí být i osobnost jak lídra, tak do podstatné míry i „následovníků“ (na jejich Cestě jednotlivce).

Zní to (zase) idealisticky, ovšem v tom spočívá cesty k excelenci (a vyšší úrovni vědomí), jak napovídá Barrettův model. Platí však omílané a pravdivé:

Kdo chce, hledá způsob, kde nechce, hledá důvod.

 

Cesta jednotlivce

Na individuální cestě a v úrovni soudržnosti si můžete srovnat své hodnoty a silné stránky sami za sebe. Pozor na situaci „tak to je“ oproti situaci „tak bych chtěl/a, aby to bylo“. Aktuální hodnoty musíte nejprve „vydobýt“ z první situace. Hodnoty jsou volbou, kterou můžete korigovat.

Soudržnost na individuální úrovni se opírá o schopnost být sám sebou (autentický) a vnitřní celistvost (integrita – zkuste jako jeden z úhlů pohledu Kolo života). Není to výsada „hierarchických“ lídrů. Je to především přístup osobních lídrů. Dalšími přísadami bývají tvořivost a využití lidského daru tvůrčí představivosti, hojně diskutovaná vášeň, zmíněná upřímnost a čestnost.

  • Co vám napovídá váš profil (hodnoty i silné stránky)?
  • Kde potřebujete „zalepit díry“ vnitřní celistvosti?
  • Na jakou podporu okolí se můžete spolehnout na cestě k větší soudržnosti (sebe sama, v rodině…)?

Největšími překážkami, které jako kouč u jednotlivců nebo konzultant v organizacích sleduji, je (ne)jednota slov a činů a mnohdy spíše propast, než mezera mezi tím, jaká je situace aktuální a jaká je „vize“ zlepšení. Na workshopech se o tom s lidmi v organizacích bavíme a řešíme.

Kelvinova-Planckova formulace II. termodynamické věty říká: Nelze sestrojit cyklický tepelný stroj tak, aby v průběhu celého cyklu pouze odebral teplejší lázni teplo a veškeré je změnil v práci. Část tepla, která přešla do chladnějšího zásobníku, pozbyla schopnost se měnit v práci. Toto teplo může být převedeno v práci pouze použitím dalšího chladnějšího zásobníku atd. Určité množství tepla je tedy při vyšší teplotě z hlediska možnosti přeměny v práci cennější než totéž množství při teplotě nižší. V souvislosti s převodem tepla ze systému o vyšší teplotě do systému o nižší teplotě hovoříme o tzv. degradaci energie.

Entropii lze chápat jako míru neuspořádanosti systému. Čím je tedy entropie vyšší, tím více bude systém neuspořádán, bude se jevit jako chaotický a naopak.

Zdroj: WikiSkripta

Jaké je „teplo“ (motivace, uspořádanost…) ve vaší organizaci, které můžete přeměnit na práci (výkon a výsledky)?

Užitečná příručka ZDARMA

Obr. 1 – 7 úrovní vědomí – „sedmičkový“ model R. Barretta. V článku se pohybujeme v horních úrovních 5-7. 

Zdroj: vlastní zpracování podle Barretta (2006)

Úrovně vědomí – 6. Tvorba rozdílu

Making a Difference“. Fráze, která znamená hodně. V pojetí Coveyho (2007) je to je to zhmotnění naší motivace a touhy „zanechat odkaz“. Barrettův model tuto úroveň pojmenovává jako „tvorbu rozdílu“. Ve sportovní terminologii je to něco ve smyslu „rozdílového gólu“. Nemusí to být ta poslední, která padne, ale ta, která utvoří rozdíl ve skóre. Platí to jak pro organizační skóre (Steve Jobs, Apple, inovace, hodnota firmy…), tak pro životní skóre. (Gándhí, Matka Tereza, Albert Schweitzer…).

Vím, že motivační a mnohá jiná literatura odkazuje na „velikány“, tak jako jsem teď učinil o řádek výše. To mnohdy aktivuje naše různá omezující přesvědčení.  Barrettův model vnímá tvorbu rozdílu „ve světě“, ale nemusí jít o zanechání stopy v globálním měřítku a s globálním dopadem. I když změníte jen jeden život (třeba ten svůj) k lepšímu, zanecháte odkaz a utvoříte rozdíl. Nemusíte o této úrovni přemýšlet maximalisticky a „ve velkém“ jako v Americe, kde to budí všeobecné nadšení. (= Moje přesvědčení.)

 

Strategický dopad

Tvorba rozdílu je podstatou strategie odlišení (diferenciace). Ať už v pojetí Michaela Portera nebo modrého oceánu. Diferenciaci považuji za lepší strategii než tu, která se soustředí na náklady a nízkou cenu.

Dosažení této úrovně často pomáhají různorodá strategická partnerství, svazky, aliance, společné podniky apod. Fascinují mě spojení nápadů s investičním kapitálem, který reprezentují různí investoři a „andělé“.

Mnohem intimnější a skrytější verzi má tento strategický přístup ve využití mentorů a koučů, nejen v podpoře start-upových firem, ale i v pomoci stávajícím organizacím, jejím lidem a jednotlivcům, realizujících jejich (organizační či osobní) strategii. Cítím velkou vděčnost, že se na takových věcech mohu ve svých profesních rolích řadu let podílet (dokonce se to i rýmuje).

 

Dopad na lídrovství

Rozdíl nevznikne sám od sebe. Potřebuje lídry (a lídři také potřebují a využívají kouče a mentory). To otvírá prostor pro témata „manažer koučem“, „lídr koučem“, partnerství lídrů v projektech začínajících firem apod.

Skvělí lídři na této úrovni ovšem nezapomínají na zaměstnance a jejich spokojenost a vnitřní naplnění. Stejně tak nezapomínají na prostředí a okolí, na Matku Zemi a to, v čem a jak žijeme. V této úrovni je snadné (ale i obtížně posouditelné pokud jde o fakta i pravdu) nálepkovat přídomky „environmentalisté“, „ekologičtí alarmisté“ apod.

Jako jednotlivci jsme správci svých individuálních životů. Ve vzájemnosti a vzájemné závislosti jsme správci celé planety. Správcovství také zdůrazňuje Barrettův model na úrovni „vytváření rozdílu“, pokud jde o (životní) prostředí. Pro někoho je to rozdíl s mínusovým znaménkem (znečišťování, honba za ziskem za každou cenu), pro jiné (většinu?) s plusovým znaménkem a snahou, být odpovědnými správci.

Rozhodují lídři a strategie v organizacích (a korporacích) a hodnoty, které preferují.

 

Cesta organizace

Na Cestě organizace se odráží při tvorbě rozdílu strategické dopady popsané výše.

Soudržnost je východiskem pro budování partnerství, které se hned tak „nerozklíží“ a dostane šanci vytvořit onen rozdíl, který tato úroveň vědomí (a Barrettův model) očekává.

K tomu musí v organizaci dostat šanci lidé a chopit ji za pačesy. Jak? Angličtina na to má magické slovo – empowerment. Dát lidem důvěru a (pravo)moc, zmocnit je, posílit jejich postavení v organizaci. Jak je to v současnosti u vás, to posuďte zmapováním zainteresovaných stran a vnímejte u toho konkrétní organizační složky zaměstnanců,

 

Cesta jednotlivce

  • Máte po ruce svůj žebříček hodnot a Barrettův model 7 úrovní vědomí, v němž jsou tyto hodnoty rozprostřeny?
  • Je 6. úroveň prázdná, nebo se v ní odráží jedna či více vašich hodnot?

Mít/nemít na této úrovni svou hodnotu nelze posuzovat jako dobré či špatné. Zda takovou hodnotu či hodnoty chcete do budoucna, to už je jiná káva. Odkrývá se příležitost s tím něco (u)dělat.

Při tvorbě strategie (zejména obchodní) je důležité naslouchat světu zákazníků. Nejen v online prostředí k vnímání potřeb slouží mapy empatie. Je jasné, že empatie je to, co naslouchání vhodně doplňuje.

  • Vnímáte signály?
  • Kde je/bude příležitost „make a difference“?
  • Je to příležitost pro vás?
  • Co vám našeptává vaše intuice?
  • Jaký význam pro vás má zanechání odkazu v podobě rozdílu (ve světě)?

Nikdo vám nemůže poradit, každý vám však může věřit a inspirovat vás. Koučové vám mohou klást otázky (koučink), mentoři stavět před výzvy (mentorink)… V tom je přínos a hodnota pro Cestu jednotlivce na šesté úrovni vědomí.

 

Úrovně vědomí – 7. Služba

Čím může vyvrcholit sedm úrovní vědomí? Jak se může projevit vzájemná závislost na vrcholu? Odpověď spočívá ve službě ničemu menšímu, než je lidstvo a planeta. To jsou panečku zákazníci!… A také dodavatelé a klíčoví zainteresovaní.

 

Strategický dopad

Vědomí strategii v této úrovni je třeba posunout na vnímání meta-úrovně. U excelence a jejího posledního, osmého konceptu – Utváření udržitelné budoucnosti – jsem v článku zde zmiňoval 3P. People – Profit – Planet (lidé- zisk -planeta). Otázkou je CO a za JAKOU CENU? Co obětovat péči o lidi? Co obětovat péči o zisk? Co obětovat péči o planetu?

Tady už nejde (jen) o konkurenci mezi organizacemi a strategii takové konkurenceschopnosti. Jde spíše o to, jak se neukonkurovat k smrti a situace, kdy pomyslně (děje se však i reálně) umírají lidé, zisky i Země.

Velice dobře se hodí jedno z Mintzbergových pojetí strategií – strategie jako perspektiva. Strategie míří do časového horizontu 3-5 let, strategické výhledy do horizontu dekády, scénáře budoucnosti k horizontu 30 let. Pak nastupuje modelování našich perspektiv. V příspěvku o osobní excelenci najdete mezi literaturou knihu Michia Kaku o některých perspektivách lidstva a planety.

Jak vidno, jsme zřetelně na opačném pólu, než kterým začíná Barrettův model – úrovní „přežití“. V perspektivě planety se i na opačném vrcholu pyramidy vkrádá stejné palčivé téma – přežití. (Sucho si uvědomujeme i v naší nepatrné republice.)

Individuální a organizační strategie a cesty na to reagují a budou muset reagovat stále více.

 

Dopad na lídrovství

Pro lídry je vědomí služby výzvou, týkající se dlouhodobé perspektivy, etiky a myšlení či vědomi v horizontech budoucích generací.

(Je smutné, že aktuální problematický premiér ČR toto (z mého osobního pohledu) popírá a v žádném případě není příkladem lídra v žádné z Barrettových úrovní).

Typickými představiteli uvedených hodnot jsou vizionářští lídři, pokud jejich vize jsou pozitivní a dávají naději. U některých (Elon Musk, Jeff Bezos, Richard Branson) je patrné, že pro budoucí generace a jejich perspektivu hledí za hranici planety Země.

Vizionářské vůdcovství ale osobně neberu pouze jako vizionářství s miliardami dolarů v kapsách. Patří zde plejáda vědců, investorů i „obyčejných“ lidí, kteří se angažují pro službu lidstvu drobnými činy a projekty. Z osobní zkušenosti chci zmínit členy mezinárodního společenství Rotary International, které se dlouhodobě (nyní i s podporou nadace manželů Gatesových), angažuje a podílí na vymýcení dětské obrny. V tom naplňují své motto Rotary, které vystihuje podstatu sedmé úrovně vědomí: „Service Above Self.“ (služba nad vlastní zájem) a vše propojují k Cestě jednotlivce a Cestě organizace.

Přechod od „tvorby rozdílu“ ke „službě“, jak naznačuje Barrettův model je logický a přirozený.

 

Cesta organizace

Pro svou cestu mají organizace v rukou „nástroje“ jako je zmíněný osmý koncept excelence, standardy pro řízení v podobě ISO 14000 zaměření na management životního prostředí v organizacích, přístupy společenské odpovědnosti (CSR), etické kodexy apod.

Barrettův model však poukazuje na (úroveň) vědomí a hodnoty, nikoliv na techniky a nástroje. Svádí to ke klišé typu „záchrana planety je v našich hlavách“.

Osobně si myslím, že je lepší řešit věci z pohledu hodnot a našeho vědomí (viz. osobní kvalita), než se nechat „tlačit“ nástroji a normami. Ty se totiž mohou velice snadno změnit v prostředky marketingové komunikace a formálního přístupu. Příklady bychom našli nejen v domácích luzích a hájích.

V tuto chvíli nemám žádná data a výsledky výzkumů, které by ukazovaly na reálný stav „souboje“ hodnot a institucionálních norem, které ovlivňují nejvyšší úroveň Barrettova modelu.

V organizačním vědomí hodnot však je mezi jinými i jedna z těch, které jsou chápány a vnímány rozmanitě – byrokracie.

  • Jak vnímáte a podporujete službu lidstvu a planetě ve vaší organizaci?
  • Z jakých hodnot tento váš přístup vyrůstá?
  • Jak se v něm zrcadlí ostatní úrovně, které odhaluje Barrettův model?

 

Cesta jednotlivce

Soucit, pokora, skromnost… Mohou (a jak) tyto individuální hodnoty ovlivňovat Cestu organizace?

Jsou vůbec takové hodnoty „in“? Ať tak či tak, jsou to hodnoty, které ukazují na vnímání a vědomí související s úrovní služby, jak je definuje Barrettův model.

Na sociálních sítích, které jsou pro mnohé majákem Cesty jednotlivce, soucit, pokora a skromnost zdá se nevítězí. Na druhé straně mám dobrý pocit z toho, že v hodnotových profilech lidí, procházejících testem osobních hodnot zde, jsou hodnoty ze 7. úrovně zastoupeny.

Zmíněné hodnoty staví hráz velikášství, ješitnosti a přehnané zbytnělosti ega. Neznamená to však, že by se na úrovni vědomí služby nemohly objevovat stíny, rizika a nebezpečí. Vesměs se ukrývají v přesvědčení, víře a ideologii nabízení jediné pravdy.

  • Jaké jsou vaše osobní preference ve „službě lidstvu a planetě“?
  • Volíte cestu osobního poskytování služby či dáváte spíše přednost podporování služby (dary, finanční pomoc…)?

Nový článek vám neunikne

Obr. 2 – Dvě schémata „sedmičkových“ modelů – Barrettův model 7 úrovní vědomí a Coveyho model 7 návyků. V čem vidíte podobnosti? Kde vnímáte rozdíly?

Zdroj: vlastní zpravování podle Richarda Barretta (2006) a Stephena Coveyho (2007)

Vzhůru k transformaci!

Historicky jsou lidské hodnoty důležitými faktory pro sociální vědce, kteří zkoumají různé sociální, psychologické, ekonomické a politické jevy. Vzhledem k tomu, že se rozvíjejí a vyvíjejí v sociálním kontextu, lze hodnoty považovat za spojnici mezi našim Já a společností. Proto jsou hodnoty jedinečným psychologickým konstruktem, který je hlavní hybnou silou rozhodování a chování u jedince a společnosti. 

Platón za základní hodnoty považoval pravdu, krásu a dobro. Jako myšlenkové východisko je použili Maslow i další autoři. Truan (2004) ve své knize pojímá hodnoty jako principy pro rozvoj a udržování duševního zdraví a psychické kvality a pohody. Nad hodnoty staví koncept meta-hodnot (zastřešujících hodnot). Meta-hodnoty považuje za filozofický základ pro psychologii konstruktivní víry a hodnot. Rozebírá tři meta-hodnoty:

  1. hledání pravdy a žití pravdou
  2. usuzující myšlení
  3. psychologický seberozvoj

Na pojetí sebeaktualizace, které uvedl v život Abraham Maslow (B-úroveň, metahodnoty „bytí“), navazuje svým způsobem Larry Mullins (2009). (Jedna kapitola je věnována vizi a vůli k excelenci.) Také přichází s pojmem „metahodnoty“. K platónovským hodnotám přidává, integritu (Celistvost), excelenci a péči. Rozebírá však řadu jiných principů a ukazuje spoustu souvislostí, včetně náboženských přesvědčení a víry.

Meta výzkum ohledně hodnot sumarizovali např. Cheng a Fleischmann (2010). Podstata je všude stejná. meta-hodnoty nejsou něčím, co by člověk „vynalezl“. Jsou to nezávislé principy, které člověk (pro sebe i druhé) „odhaluje“ a „objevuje“.

Je zřejmé, že výčet hodnot s nimiž pracuje Richard Barrett není exkluzivní. Stejně tak pro příslušnou hodnotu není exkluzivní úroveň vědomí, do níž je v modelu „zařazena“. Pouze ten který stupeň vědomí nejvíce podporuje a přispívá k jeho rozvoji.

Proto doporučuji věnovat čas a energii odhalení svých hodnot. Barrettův model je jednou z dostupných možností, která má širší využití jak na Cestě jednotlivce, tak na Cestě organizace. Série tří článků (1. část, 2. část) ohledně tohoto „sedmičkového“ modelu (7 úrovní vědomí) měla poodkrýt některé ze mnoha souvislostí, dopadů a důsledků a přispět či inspirovat k vašemu zamyšlení, reflexi a věřím, že také k akci. Bez ohledu na roli a situaci, v jaké se nacházíte.

Závěrečné otázky:

  • Která úroveň vědomí je v této chvíli vaší největší výzvou? V jaké roli?
  • Která z vašich silných stránek vám tuto výzvu pomůže zvládnout?
  • Který „Coveyho návyk“ vás vtom podpoří?

 

Literatura:

  • COVEY, Stephen, R. 7 návyků skutečně efektivních lidí. Praha: Management Press, 2007. 342 s. ISBN 978-80-7261-15-0.
  • COVEY, Stephen, M. R. Důvěra: jediná věc, která dokáže změnit vše. Praha: Management Press, 2008. 347 s. ISBN 978-80-7261-176-8.
  • COVEY, Stephen, M. R., LINK, Greg, MERRILL, Rebeca, R. Chytrá důvěra. Vytváření prosperity, osobní energie a radosti ve světě plném nedůvěry. Praha: Management Press, 2012. 284 s. ISBN 978-80-7261-254-3.
  • CHENG, An-Shou, FLEISCHMANN, Kenneth, R. Developing a meta‐inventory of human values. Proceedings of the American Society for Information Science and Technology, 2010, 47(1), 1-10.
  • MULLINS, Larry. The Metavalues Breakthrough: Limitless Power, Boundless Opportunities. Garden City: Morgan-James Publishing, 2009. 216 s. ISBN 978-1-60037-576-7.
  • SCHEIN, Edgar, H. Organizational Culture and Leadership. 4. vyd. San Francisco: Jossey-Bass, 2010. 464 s. ISBN 978-0-470-18586-5.
  • TRUAN, Franklin,  C. Meta-Values: Universal Principles for a Sane World. Tuscon: Fenestra Books, 2004 184 s. 1-58736-314-3.

Odkazy na literaturu Richarda Barretta jsem uvedl v první části minisérie o jeho 7 úrovních vědomí.

Pošlete vzkaz nebo dotaz

10 + 7 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Konzultant, kouč a lektor, s praxí od roku 1996

PODPOŘÍM vaši STRATEGICKOU CESTU!

Baví mě vytvářet tvůrčí prostor, inspirovat, učit, sdílet své znalosti a zkušenosti. Podněcuji jednotlivce a organizace ke strategickému rozvoji, úspěchu a excelenci s vědomím souvislostí, jako LÍDRŮ. Dávám do toho SRDCE.

VHLED ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ SKÓRE ☛ EXCELENCE

„Prostřednictvím vědomí má naše mysl sílu změnit naši planetu a sebe. Je načase, abychom dbali na moudrost dávných domorodých obyvatel a nasměrovali naše vědomí a ducha k tomu, abychom se starali o zahradu a nezničili ji.“

(Bruce Lipton)

Líbil se vám příspěvek? Byl pro vás v něčem zajímavý, inspirativní a/nebo přínosný? SDÍLEJTE jej s přáteli a známými!

Zajímá-li vás téma více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, čím se mám na blogu zabývat. Zvu vás proto k vyplnění ankety na tomto odkazu.

Děkuji. Libor

7 statečných zamyšlení k filmu Život

7 statečných zamyšlení k filmu Život

Seriál „o sedmičkách“ pokračuje v uvolněnějším duchu. Před Barrettovým modelem 7 úrovní vědomí a vysvětlením úrovní 5-7 dostal přednost „prázdninový“ film. Vystupuje v něm 7 statečných postav, sedm herců, hvězdy i neznámí, sedm představitelů různých hodnot a silných stránek charakteru. K tomu padouch, hodní a zlí, chudí a zloději, mladí i zkušení, muži i ženy, mírumilovní a bojovní… Ne všichni přežijí, ne všichni zůstanou, ne všichni odejdou…

Těm, kdo si přes mou „VIA page“ udělají test silných stránek, posílám v rámci zprávy s výsledky i 20 klíčových myšlenek k silným stránkám. Myšlenka s pořadovým číslem 13 zní:

Abyste mohli rozvinout smysluplné vědomí silných stránek, musíte je nejprve (umět) zaznamenat u sebe i u druhých.

Totéž platí i o hodnotách.

V tuto chvíli je příležitost to experimentálně vyzkoušet!

Myslím, že filmové kulisy se hodí k učení se (a) vnímání. Článek vám bude inspirací a otázky v něm vodítky. Stáhněte si pracovní sešit a pusťte se do sledování filmu, vnímání postav, pozorování a psaní poznámek…

Přidejte postupně i sebe a nakonec se soustřeďte na svůj vlastní Oskarový film s názvem „Můj život“.

Přeji vám, ať je to trhák, cítíte se v něm dobře a najdete správné uplatnění svých hodnot a silných stránek, v osobních i organizačních rolích. Článku a pracovního sešitu využijte jako inspirace k experimentování.

Výhodou jsou dvě krátké zprávy ve vašich rukou – s vašimi vybranými 10 osobními hodnotami a s pořadím 24 silných stránek. Rád vám je pošlu i s doplňkovými e-booky.

Věřím, že cestu k filmu Sedm statečných (verze 1960) najdete. Analogicky můžete použít i jiný film.

Příjemnou (prázdninovou) zábavu a poučení!

Prázdniny jsou v plném proudu, trochu „okurková sezóna“. Udělám v seriálu „o sedmičkách“ vsuvku, neoficiální 4. část. „Sedmičky“, hodnoty a silné stránky nevynechám. Budou se týkat filmových postav. Je to experiment, cvičení a inspirativní zamyšlení. Odkazuje na film o pár let starší než já, ale vybrat si (teoreticky) můžete i jiný. Principy jsou stejné – všímat si hodnot a silných stránek. Co takový Bernardo? Je „rodina“ jeho hodnotou? Pracovní sešit který doporučuji stáhnout, obsahuje postavy z klasického westernu a otázky k zamyšlení pro vás. 7 statečných čeká, že se k nim přidáte, byť zejména myšlenkovými zbraněmi.

(Původně jsem v titulku chtěl dát za slovem „statečných“ čárku, protože jde o film a následné zamyšlení. Jako kouč se však setkávám s tím, že pro lidi je i zamyšlení nad některými otázkami „na tělo“ aktem statečnosti a neuhnutí před výzvou. Takže proč by nemohlo být „7 statečných zamyšlení“.)

Nový článek vám neunikne

7 statečných – westernová klasika

V roce 1960 vznikla jedna z westernových klasik, film Sedm statečných. Režíroval jej John Sturges (1910-1992).

V roce 2016 byl natočen remake tohoto filmu. (Ten jsem neviděl, ale popsaný poznávací experiment se může týkat i třeba i jeho.)

Připomeňte si postavy a obsazení onoho legendárního filmu. V roce 2020 mu bude 60 let.

  1. Chris Adams, pistolník a vůdce sedmičky, v podání Yula Brynnera (1920-1985).
  2. Vin Tanner, tulák, kterého hrál Steve MyQueen (1930-1980).
  3. Chico, horkokrevný střelec a benjamínek party, jehož ztvárnil tehdy 26-letý německý herec Horst Buchholz (1933-2003).
  4. Lee, traumatizovaný veterán, jehož představitelem byl Robert Vaughn (1932-2016).
  5. Bernardo O’Reilly, profík, který potřebuje peníze a jehož role se chopil Charles Bronson (1921-2003).
  6. Harry Luck, ztvárněný nejstarším ze sedmi herců, Bradem Dexterem (1917-2002).  Je hledačem štěstí, který podezírá Chrise, že v sázce je něco víc než jen obrana chudých vesničanů před bandou padouchů.
  7. Britt, Vytáhlý  a naprvní pohled ledově klidný vrhač nožů, kterého představoval James Coburn (1928-2002).

Jejich nepřítelem byl skvělý Eli Wallach (1915-2014), obsazený do role podlého bandity jménem Calvera.

Tyto postavy se pro vás stanou cílem pozorování, vnímání a odhalování/odhadování jejich charakterových silných stránek a hodnot, podle kterých žijí a jednají. Scéna je připravena…

Pracovní sešit s návodem také… Stačí si jej stáhnout.

 

Film Sedm statečných, remake z roku 2016 je o jiných postavách a příběhu. Byl obsazen následovně:

  1. Denzel Washington
  2. Chris Pratt
  3. Ethan Hawke
  4. Byung-hun Lee
  5. Vincent D’Onofrio
  6. Manuel Garcia-Rulfo 
  7. Martin Sensmeier 

Zdroj: Wikipedia

Film (7 statečných) jako cvičení k zamyšlení

V článcích na blogu z poslední doby představuji „sedmičkové“ modely, spolu s vazbami a souvislostmi na osobní hodnoty a silné stránky. Film o 7 statečných mužích je jedním ze (samo)studijních materiálů, nejen proto, že se zde vyskytuje magická sedmička.

V názvu také označuje Statečnost, silnou stránku (Bravery) z menu Values In Action. Ta je součástí šestice ctností, konkrétně té, nazvané Odvaha (Courage).

Odvaha je považována za jednu z osobních hodnot, kterou si můžete zvolit v hodnocení zde. Ve firmu pak sledujte, kdy jde o hodnotu (kotvu), která v akci vede k projevení silné stránky.

Originál filmu má název Magnificent Seven. Nemusí tedy jít pouze o statečnost. Slovo „magnificent“ lze chápat ve významu velkolepý, znamenitý, úchvatný. Prostě samé vynikající vlastnosti a osobní kvality (částečně se pojí se synonymem excelence).

 

7 pobídek k (vašemu) zamyšlení

V 7 statečných zamyšleních se prosím zkuste proměnit v pozorného studenta a všímavého pozorovatele filmových hrdinů v podání hereckých hvězd. Rozvíjení hodnot a silných stránek totiž vyžaduje jejich sledování a vnímání – u sebe i u druhých. U druhých je to leckdy snazší, u filmů dvojnásob.

 

Zamyšlení 1

Účelem cvičení, které doporučuji, je (po)dívat se na film a studovat hlavní postavy 7 statečných, Calveru a/nebo další vybranou postavu. K vyvážení se nabízí ženská role. (U agenta 007 už se to v našem hyperkorektním světě chystá.) Pořadí postav si vyberte podle libosti.

Je tady hned první příležitost se zamyslet a odpovědět si na následující otázky. Přestože se primárně vztahují k filmu o 7 statečných z roku 1960, lze je použít i v případě, že si vyberete (jakýkoliv?) jiný film.

  • Kdo je ve filmu vašim nejoblíbenějším hrdinou? (Pozor, nejde o „oblíbenost“ herce, ale o roli, kterou ve filmu hraje!)
  • Proč? Jaké hodnoty a silné stránky tato filmová postava (prostřednictvím herce) ztělesňuje?
  • Kdo z představitelů je vašim nejoblíbenějším hercem? (Bez ohledu na „roli“, kterou v tomto filmu ztvárňuje!)
  • Proč? Jaké hodnoty a silné stránky jako herec (to je profesní role) ztělesňuje?
  • Jak byste jej odhadli jako člověka (mimo filmovou postavu a mimo profesi herce)?

 

Zamyšlení 2

Máte-li k dispozici zprávu s vyhodnocením osobních hodnot, najdete v ní seznam více než šesti desítek položek (vybraných zde). Sledujte, jaké hodnoty z tohoto seznamu mají „pod kůží“ jednotlivé postavy 7 statečných.

Pro lepší kontrast si udělejte ještě svůj seznam negativních hodnot či protipólů těch, které jsou vypsány na konci vaší zpětné zprávy o osobních hodnotách.

Nabízí se tady další otázky.

  • Které hodnoty hrdiny pohání?
  • Na které 3 klíčové hodnoty byste si vsadili u každé z hlavních postav 7 statečných?
  • Jaké hodnoty je naopak omezují a brzdí?
  • V co se tyto jejich hodnoty díky „akci“ proměňují v různých situacích?

U Barrettova modelu 7 úrovní vědomí jsem popisoval první čtyři úrovně v článcích zde a zde. Poslední tři úrovně přijdou na řadu v polovině srpna, až odezní hlavní vlna dovolených. Hledejte inspiraci i tam.

 

Zamyšlení 3

Obdobně to platí pro silné stránky charakteru. Máte-li ode mě zpětnou zprávu a doplňky (e-book, plakát…), zkuste vypozorovat, jaké silné stránky projevují jednotliví členové statečné sedmy.

Pak se zamyslete nad další sadou otázek:

  • Jak byste sami otipovali 5 hlavních silných stránek každého s party ochránců vesnice?
  • Mají některé klíčové silné stránky společné všichni?
  • Které silné stránky mají společné s těmi, které máte ve své Top 5 vy?
  • Které silné stránky filmových hrdinů byste chtěli v sobě více projevit vy sami? Kde se tyto silné stránky ve vašem žebříčku nachází?

Nezapomeňte, že u všech 24 položek VIA silných stránek jde o silné stránky, nejsou to slabiny, ani na konci žebříčku.

Obr. 1 – 7 (neuro)logických úrovní v podobě pyramidy se na blogu objevilo už několikrát. IDENTITA, ROLE a HODNOTY – se špičkou pyramidy souvisí 7 statečných zamyšlení.

Zdroj: vlastní zpravování podle Roberta Diltse (2003), s přispěním Zdeňka Štěpánka

Zamyšlení 4

Všímejte si zda a jak dokážete odlišit postavu ve filmu, od osobnosti herce v profesní roli a tu (= herec), od skutečné osobnosti herce jako člověka.

Např. Robert Waughn je zde v roli veterána Leeho, který prožívá traumata a strachy. Snadno může působit jako zbabělec a ustrašený člověk. Další role Waighn sehrál mimo jiné ve válečném filmu Most u Remagenu (The Bridge at Remagen) a v britském seriálu Podfukáři (Hustle). Byly to různorodé role a postavy člověka, jehož profesní rolí bylo herectví a profesionální ztvárňování rozličných hodnoty a silných stránek postav, které hrál. Jaké však byly jeho osobní hodnoty a silné stránky jako člověka, Roberta Waughna? Lze to z rolí vypozorovat. Pokud ano, snadné to rozhodně není.

Stojí to však za zamyšlení. Takové úvahy se dotýkají oddělování hodnot, rolí a identity, jak jsou ztvárněny ve vyšších patrech Diltsovy pyramidy (neuro)logických úrovní (a součástí NLP přístupů). Připomenutí „sedmičkové“ pyramidy je na obrázku 1.

Více najdete v pracovním sešitu.

 

Zamyšlení 5

Prázdninové cvičení s filmem je velmi inspirativní, pokud do úvah a zamyšlení přidáte sami sebe a vhled do vlastních hodnot a silných stránek. (už jde do tuhého.)

  • Kdo jste? (Identita)
  • V jakých rolích v osobním a profesní životě vystupujete? (Role)
  • Které životní role jsou pro vás důležité?
  • Jaké silné stránky si tyto důležité životní role podle vás vyžadují? (Projevujete je dostatečně?)
  • Jaké osobní hodnoty jsou vašimi „univerzálními“, bez ohledu na role, v nichž se pohybujete?
  • Jaké hodnoty jsou pro vás důležité ve vašich klíčových životních rolích?
  • V čem se hodnoty mezi vašimi rolemi odlišují?
  • O jaká vaše přesvědčení se to vše opírá?

 

Zamyšlení 6

No… Nakonec je to poměrně dost práce a otázek k zamyšlení. Cvičení, experimentování, poznávání, všímání si a inspirace nejsou pouze na prázdniny a dovolenou. Vždy je užitečné začít a udělat první krok! Pokud si některá ze zamyšlení (s papírem a tužkou v ruce), neuděláte hned nebo v průběhu tohoto týdne…

  • … tak kdy?
  • Chcete-li zvolit jiný film, CO to bude zač?
  • PROČ zrovna tento film?

Naše hodnoty a lidské dary (sebeuvědomění, tvůrčí představivost, svědomí a nezávislá vůle) se projevují v momentech jak snadných, tak i obtížných rozhodnutí. A jaké je nebezpečí?

Co je snadně (u)dělat, je také snadně ne(u)dělat. 

  • Jak je pravděpodobné, že člověk udělá/nevzdá obtížnější věc, když ne(u)dělá/vzdá tu snazší?

S filmem a staženým pracovním e-bookem sami uvidíte.

Zamyšlení 7 – film vašeho života

Situace ve filmu 7 statečných vyžadovaly odvahu, nebojácnost a statečnost. Mnohdy šlo postavám o život. Víte, že obranu vesnice nepřežili všichni. Šli do rizika. museli si vzájemně důvěřovat. Proti přesile museli být kreativní, trpěliví a rozhodovat se, kdy projevit soucit a kdy ne.

Sedm zamyšlení svým způsobem také vyžaduje odvahu, trpělivost, důvěry (v sebe) i soucitu vůči sobě. Pustit se do vhledu a (sebe)poznání a učte se být všímaví k sobě i druhým. V podstatě jde rovněž o život. Ten autentický, s hodnotami, silnými stránkami, Dary… Ale reálný, nejen s růžovými brýlemi na nose a slepou vírou ve štěstí.

V době mé spolupráce s dánskou TMI, od níž pochází koncept osobní kvality, mívali účastníci na jednom typu workshopu k dispozici pracovní knihu, příhodně nazvanou „Já, můj čas, můj život“. V ní šlo o napsání scénáře k filmu, který píše, režíruje a produkuje každý z nás. Každý by se v něm (teorií selského rozumu) měl obsadit do hlavní role. Bohužel, ne vždy tomu tak (vědomě a všímavě) je.

Poslední, sedmé zamyšlení se proto dotýká vašeho filmu. Už nejde o 7 statečných. Dostali jste se k filmu Můj život, Má Cesta, Mé dobrodružství… Otázky k zamyšlení jsou jednoduché a je snadné (si) je položit. Jaké jsou vaše odpovědi?

  • V jakém filmu hrajete, o jaký jde žánr? Jakou roli v něm máte?
  • Jako scénárista, jaký scénář máte napsaný pro nejbližší léta? Je šitý na míru vašim hodnotám a silným stránkám?
  • jako režisér, jaké scény byly dosud vašimi nejlepšími?
  • Jako hlavní producent, na co jste ve filmu vašeho života pyšní?
  • Kdo je ve vašem hereckém štábu?…

Buďte stateční a nebojácní! V otázkách i odpovědích. VIA popisuje silnou stránku Statečnost takto:

  • neobáváte se hrozeb, výzev, obtíží nebo bolesti;
  • stojíte si za tím, co je správné i tváří v tvář opozici;
  • jednáte podle vlastního přesvědčení, i když je to nepopulární;
  • zahrnuje to i fyzickou udatnost, ale nejen tu.

Buďte „MAGNIFICENT“ – velkolepí, znamenití!

Buďte aspoň na pár chvil zamyšlení, ať pro vás má článek smysl!

Buďte otevření a podělte se o své myšlenky v komentářích (prostor pro ně otevřený je).

  • Které z vašich hodnot dostávají o prázdninách prioritu? (Proč?)
  • Který film je vašim nejoblíbenějším? (Proč?)
  • Která filmová postava je vaší oblíbenou? (Proč?)

 

Literatura: (při jedné příležitosti, jsem analogii 7 statečných už použil, spolu se schématem antického chrámu).

  • FRIEDEL, Libor. Kvalita jako antický western aneb trocha analogie (snad) nikoho nezabije. Perspektivy kvality, 2018 (13)2, 12-14.
    • („Sedmičkovým modelem“ je např. článek 7 v ISO 9001:2016. Týká se organizační a manažerské podpory.)

Pošlete vzkaz nebo dotaz

6 + 9 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Konzultant, kouč a lektor, s praxí od roku 1996

PODPOŘÍM vaši STRATEGICKOU CESTU!

Baví mě vytvářet tvůrčí prostor, inspirovat, učit, sdílet své znalosti a zkušenosti. Podněcuji jednotlivce a organizace ke strategickému rozvoji, úspěchu a excelenci s vědomím souvislostí, jako LÍDRŮ. Dávám do toho SRDCE.

VHLED ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ SKÓRE ☛ EXCELENCE

„Lži, které si namlouváš, ne nepřátelé… přežívají. Přišel jsem o spoustu nepřátel.“

(Lee, Sedm statečných)

Líbil se vám příspěvek? Byl pro vás v něčem zajímavý, inspirativní a/nebo přínosný? SDÍLEJTE jej s přáteli a známými!

Zajímá-li vás téma více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, čím se mám na blogu zabývat. Zvu vás proto k vyplnění ankety na tomto odkazu.

Děkuji. Libor

Úrovně vědomí hodnot 2

Úrovně vědomí hodnot 2

Už jste se někdy dostali do úzkých? Pravděpodobně ano, předpokládám že mnohokrát. V článku se dostaneme do úzkých také. V modelu 7 úrovní vědomí, tak jak jej prezentuje britský psycholog Richard Barrett je pomyslným úzkým místem TRANSFORMACE. Je to čtvrtá úroveň vědomí. První tři jsem představil v minulém článku před týdnem.

V podobném duchu i na následujících řádcích načrtnu některé myšlenky, související z touto úrovní vědomí, v kontextu strategie, lídrovství, Cesty organizace a Cesty jednotlivce.

Opět bude fajn, budete-li mít v ruce zpětnou zprávu se zařazením svých vybraných 10 osobních hodnot. Získat ji můžete s mým komentářem zde.

Ještě větší přidanou hodnotu to bude mít, pokud své přehledy budete mít v kruhu blízkých, přátel nebo kolegů a budete společně sdílet své výsledky a pohledy. Pokud je mezi vašimi hodnotami otevřenost, neměl by to být problém. 

Abych rozšířil cvičení, které ve zpětné zprávě najdete (doporučuji jej všechna udělat), Položte si čtyři otázky, které jsem v několika článcích na blogu už uváděl:

  1. Co byste chtěl/a dělat více a/nebo intenzivněji, abyste podpořil/a své hodnoty, na kterých vám nejvíce záleží?
  2. Co byste chtěl/a začít dělat nově, abyste podpořil/a své hodnoty, na kterých vám nejvíce záleží?
  3. Co byste chtěl/a dělat méně a/nebo s nižší intenzitou, abyste podpořil/a své hodnoty, na kterých vám nejvíce záleží?
  4. Co byste chtěl/a přestat dělat úplně, abyste podpořil/a své hodnoty, na kterých vám nejvíce záleží?

Na papíře transformace vypadá jednoduše. Hodnoty a silné stránky jsou dobrou kotvou a hybnou silou, aby se změna či transformace povedla i v reálném životě. Já jsem na závěr přidal ještě 7 tipů.

Hodně zdaru!

 

Ve slovníku českých synonym a antonym se u slova transformace objevují dvě – přeměna či přetvoření. U předpony trans- je pak vysvětlení přes, skrz, pře-, za-. Slovo formace má synonyma útvar, uskupení, seskupení, uspořádání, formování. Zkrátka, budete-li přetvářet uskupení svého života, buďte si vědomi svých hodnot! Richard Barrett jich „nabízí“ pro osobní úroveň celkem 66 (pro organizační úroveň 99). K zamyšlení pro mě je, proč mezi nimi není LÁSKA. Na druhé straně je LÁSKA jednou ze 24 silných charakterových stránek konceptu VIA, což jsou „hodnoty v akci“. (LÁSKA je silnou stránkou, kterou mám dlouhodobě v top 5, tedy jako „signature strengths“. To opravdu mohu podepsat.)

Nový článek vám neunikne

Akce nebo forma?

V Berrettově modelu je čtvrtou úrovní vědomí Transformace. Graficky je vyvedena jako nejužší místo, v němž se pyramida postavená na základně mění v rozšiřující se pyramidu postavenou na špičce.

Transformace bývá vnímána jako změna nebo typ obvykle dost zásadní změny, protože jde o změnu „formy“. Vysvětlení a jeden z úhlů pohledu ukazuje další ze „sedmičkových“ modelů – Diltsova pyramida (neuro)logických úrovní. ilustruje rozdíl mezi dvěma typy změn:

  • transakční,
  • transformační.

Při trans-akci měníme, naše jednání, konání, chování apod. Taková změna probíhá, pokud měníme něco v rámci třech základních úrovní DIltsovy pyramidy:

  • prostředí (např. přestavíte nábytek v kanceláři),
  • chování/jednání (např. začnete více delegovat),
  • znalosti, dovednosti (např. se zúčastníte tréninku efektivního vedení porad nebo poskytování zpětné vazby).

Limitem změněných „akcí“ ovšem může být (a v praxi bývá) omezující přesvědčení (nebo hodnota). V případě arogance nebo přesvědčení typu „mí lidé jsou neschopní“, „sám to zvládnu nejlépe“ apod. vám kurz na porady, snaha o delegování a přestavba kanceláře pravděpodobně nepomohou.

Prorazit úroveň přesvědčení, změnit ta, která vám neprospívají, revidovat hodnoty nebo své role… to jsou příležitosti pro změnu, kterou lze nazvat transformační.

Na dveře vašich přesvědčení mohou klepat nové znalosti z různých kurzů a tréninků a snažit se vás přesvědčit o tom, že…

  • strategie se vyplatí,
  • řídit procesy je užitečné a přínosné,
  • v silných stránkách a talentech lidí se skrývá velký neodhalený potenciál,
  • bez marketingu se neobejdete apod.

Jste to vy a váš záměr (vaše CO a PROČ), které otevírá dveře a vypouští ven stará přesvědčení a vítá přesvědčení nová. Na základě svých hodnot v různých rolích a vnímání své identity.

Zamyslete se, k jakým přesvědčením vedou vaše osobní hodnoty, které ctíte.  K jakým přesvědčením vede např. (vybráno z Barrettova seznamu hodnot):

  • být oblíbený (vers. být přínosný)
  • finanční stabilita (vers. riskování)
  • jistota zaměstnání (vers. podnikavost)
  • bezpečnost (vers. odvaha)
  • soucítění (vers. moc)

To vše naznačuje a umožňuje Diltsova pyramida a „práce“ s ní. Její logika a důležité „patro“ vašich přesvědčení, tvoří hranici mezi změnou akce nebo změnou formy.

Transformace je (často) spojená s formami našich přesvědčení, víra a hodnot. Ne nadarmo je to „úzké hrdlo“, nejužší místo v (myšlenkovém) trychtýři vědomí, jak ukazuje Barrettův model.

Naše přesvědčení jsou úzkým místem transformace.

 

Smyčky učení a zpětné vazby

Obdobně funguje tzv. učení s jednou smyčkou zpětné vazby a učení s dvojitou smyčkou zpětné vazby (Argyris, Schön,1978). Jednou smyčkou zpětné vazby upravujeme na základě výsledků chování (=akce). Dvojitou smyčkou zpětné vazby jdeme hlouběji a upravujeme svá přesvědčení, způsob myšlení, záměry, vizi…

S čím je však třeba ještě počítat? Cestou za transformační změnou, reflexí zpětné vazby a (po)učením na nás útočí EMOCE. Číhají mezi myšlením a jednáním, jak už jsem v článcích na blogu mnohokrát uváděl na příkladu MEJV.

 

Od nezávislosti k vzájemnosti

K „sedmičkovým“ modelům patří ještě jeden s „úzkým hrdlem“. Záměrně si jej rozšiřujeme. Objevuje se v (grafickém vyjádření) Coveyho modelu 7 návyků (obrázek 1 v článku Leadershift zde).

Schéma Coveyho 7 návyků v mnohém vyhovuje pojetí Leadershift

Schéma Coveyho 7 návyků. Více v článku zde.

 

Při budování 7 návyků je to pomyslný mezistupeň – nezávislost. Zbaveni závislosti potřebujeme ještě další změnu a návyky, abychom porozuměli, byli v souladu a podporovali vzájemnost (vzájemnou závislost). Principy vzájemnosti jsou vetkány i v Barrettově modelu a úrovních vědomí nad transformaci (úroveň 5-7). O nich bude více v příštím článku.

Synergie „sedmičkových“ modelů se nám postupně vynořuje…!

 

Trans může být:

  • trans či (nesprávně) tranz, stav vzrušení až změněného stavu vědomí
  • trans– izomer v chemii
  • hovorové označení pro transgender osoby či transsexuály
  • Trans, album Neila Younga
  • Trans (Trance), film Dannyho Boyla z roku 2013

Zdroj: Wikipedia

Obr. 1 – Přesvědčení (a víra) jsou bariérou transformace a úsilí o změnu, jak ukazuje „rozbor“ Diltsovy pyramidy se zakomponováním smyček učení a principu MEJV.

Zdroj: vlastní zpracování

Úroveň vědomí – 4. Transformace

Transformace je úrovní vědomí, charakterizovanou neustálým učením, rozvojem a růstem.

  • Jak jste motivování k neustálému učení, zlepšování a růstu?
  • Jaká jsou vaše přesvědčení o neustálém učení a rozvoji?
  • Co (jaké hodnoty) vás vedou k neustálému rozvoji?
  • Ve kterých životních rolích se nejvíce rozvíjíte a rostete?
  • Ve kterých životních oblastech? (Zkuste s kolem života, které je ke stažení zde.)

 

Strategický dopad

Z hlediska strategie je asi nejpodstatnějším dopadem této úrovně prosazování orientace na (strategické) cíl/cíle. Projevuje se to jak na Cestě jednotlivce (např. při studiu), tak na Cestě organizace.

Vhodným nástrojem a metodikou k využití je koncept Balanced Scorecard (BSC). Jeho realizačním východiskem a základem je „perspektiva učení a růstu“. Z pohledu Barrettova modelu se dá říct, že na počátku realizace strategie formou BSC je transformace.

Strategický význam má i transformace a očekávané změny ve znalostech a dovednostech a cílové zaměření pro Průmysl 4.0. V roce 2015 publikovalo Světové ekonomické fórum (WEF) zprávu Future of the Jobs. Uvedli zde 10 dovedností důležitých pro „tehdejší“ dobu.

  1. Komplexní řešení problémů
  2. Koordinování s druhými
  3. Řízení lidí
  4. Kritické myšlení
  5. Vyjednávání
  6. Kontrola kvality
  7. Orientace na službu
  8. Úsudek a rozhodování
  9. Aktivní naslouchání
  10. Tvořivost

Ve zprávě je i 10 klíčových dovedností v roce 2020, které budou důležité díky „4. průmyslové revoluci“ (Průmyslu 4.0).

  1. Komplexní řešení problémů
  2. Kritické myšlení
  3. Tvořivost
  4. Řízení lidí
  5. Koordinování s druhými
  6. Emoční inteligence
  7. Úsudek a rozhodování
  8. Orientace na službu
  9. Vyjednávání
  10. Kognitivní flexibilita (pružnost v poznávání)

Tyto dovednosti mimo jiné jasně naznačují, jaké hodnoty a/nebo silné stránky (VIA – tvořivost, úsudek/kritické myšlení, zvídavost…) mohou být vnímány jako důležité k tomu „držet krok s dobou“.

 

Dopad na lídrovství

Z konzultační praxe vím, jak důležitou roli v procesu změny a transformace hraje facilitátor/moderátor a jak jsou důležití ovlivňovatelé z řad zainteresovaných. Jsou to role typické pro tuto úroveň vědomí a podporovatelé transformačního úsilí. Mohou však být i „zabijáky transformace“, pokud svou roli nezvládnou.

Pro hodnoty jsou klíčové slova a činy, které jsou v jednotě a jdou spolu ruku v ruce. Pro lídry se týkají např. týmové práce, učení a zaměření na osobní růst, podpory inovací, dodávání odvahy k poznávání, iniciativě a zodpovědnosti.

Zdá se vám to jako vzletná slova? Zdá se vám to jako slova, která jsou neustále roky omílaná? Máte někdy pocit že „skutek utek“? Pokud ano, nic to nemění na jejich pravdě a závažnosti. Proto je transformace „úzkým hrdlem“. Proto mají výhodu „transformační lídři“. Proto je důležité při transformaci a na dalších úrovních stále více vnímat vzájemnou závislost (viz. Stephen Covey a jeho model 7 návyků). Neznamená to však, že by vědomí vzájemné závislosti nebylo potřeba v úrovních vědomí, popsaných v minulém článku.

Jste-li lídry v organizacích, je namístě reflexe.

  • Jak dodáváte odvahu lidem k jejich rozvoji, iniciativě a odpovědnosti?
  • Jak se sami rozvíjíte? V čem zejména?
  • Jak ovlivňujete a podporujete inovace?
  • Jak přispíváte k upevňování vnitřní soudržnosti v organizaci?

Pokud jste se podívali na obrázek Barrettova modelu v minulém článku, tušíte, že další úrovní, k niž transformace vede, je právě vnitřní soudržnost. Vědomí soudržnosti, vědomí vzájemnosti/vzájemné závislosti. Transformační úsilí lídrů by tedy mělo vést ke sjednocování, ne k rozdělování. Pro číhající konflikty přesvědčení a hodnot je to velká výzva, která podporuje „teorii úzkého hrdla“.

Užitečná příručka ZDARMA

Užitečná příručka ZDARMA

Obr. 2 – 7 úrovní vědomí – „sedmičkový“ model R. Barretta. V článku se pohybujeme v „úzkém hrdle“ úrovně 4.

Zdroj: vlastní zpracování podle Barretta (2006)

Cesta organizace

Dopady do lídrovství se odráží v Cestě organizace a její transformaci či přizpůsobování.

V tom pomáhají koncepty, metody a nástroje, které souvisí např. se sdílením znalostí, rozhodováním („o nás s námi“), neustálým zlepšováním a inovacemi (jako týmovým úsilím).

Na úrovni organizací, při předpokládaném zpomalení růstu ekonomik(y) a propadu třeba v automobilním průmyslu, budeme brzy moci těžit z toho, jak (ne)efektivně byly vynaloženy obrovské dotační prostředky na rozvoj inovací, vzdělávání lidí v organizacích, rekvalifikace apod. Důkazy postupující transformace (v ekonomice i ve vědomí) budou moci „předložit“ pouze někteří.

Spolu se snižováním „dotačních balíků“ se určitě nezavře ani nebude zmenšovat okno transformačních příležitostí. Stále více však bude pro organizace nutné „úzké hrdlo“ (viz. Barrettův model a jeho grafické vyjádření) zvládnout „za své“. Sám jsem zvědav na vývoj v nejbližších letech. Každá organizace je strůjce své budoucnosti a uživatelem výsledků své vlastní strategie.

 

Cesta jednotlivce

Pokud jste si někdy počítali skóre změny na osobní úrovni (viz. e-book v sekci Ke stažení), víte, že také osobní transformace má své „podmínky“ a faktory úspěšnosti. Při uplatnění přístupu „zevnitř ven“ je snadnější než transformace na Cestě organizace.

Na této úrovni vědomí se v Barrettově modelu pro jednotlivce otevírá příležitost pro vnitřní soudržnost/integritu. Žádoucím výsledkem je autenticita, odhalení „pravého já“ a popasování se s egem (i egem stratéga). Vzpomeňte na jednu ze zásad osobní excelence – vedení s vizí, inspirací a integritou.

  • Jak vám vaše osobní hodnoty pomáhají / mohou pomoci k tomu, být svůj, autentický? Které to jsou?
  • Jak vám k tomu mohou pomoci silné stránky? Které to jsou?
  • Jak chcete své hodnoty a silné stránky dále rozvíjet?
  • Jak je chcete přizpůsobovat budoucnosti?

Obr. 3 – Přesvědčení (a víra) jsou bariérou transformace a úsilí o změnu, jak ukazuje „rozbor“ Diltsovy pyramidy se zakomponováním smyček učení a principu MEJV.

Zdroj: vlastní zpracování

7 tipů transformace s vědomím hodnot

Abych se stylově přidržel (šťastných) „sedmiček“… zkuste 7 tipů, s nimiž dáte své (osobní) transformaci „drajv“.

  1. Poznejte své HODNOTY.
  2. Poznejte své SILNÉ STRÁNKY.
  3. Vytvořte si VIZI, k jejímuž dosažení své hodnoty a silné stránky využijete.
  4. Najděte mezi hodnotami a silnými stránkami SYNERGII pro větší soudržnost.
  5. Odstraňte svá PŘESVĚDČENÍ, která vám dosažení synergie brání.
  6. Rozvíjejte své silné stránky podporující vaši transformaci a AUTENTIČNOST.
  7. Dejte do toho své SRDCE.

„Sedmičky“ pro soudržnost

Organizace se na své cestě rozvíjí a roste skrze rozvoj a růst jednotlivců a prostřednictvím interakcí (sdílení, vztahů, komunikace).

Richard Barrett ve svém organizačním modelu pracuje s pojmem entropie. Osobní entropie je podle něj množství energie, jejímž motorem je strach, který člověk vyjadřuje v každodenní interakci s ostatními lidmi. Čím větší entropie, tím větší problémy. Účelem jednotlivých 7 úrovní vědomí je mimo jiné omezovat tuto entropii. Pomáhají tomu zvládnuté krize, pěstování vztahů a budování sebeúcty. To jste poznali v minulém článku. Za pár týdnů si představíme křehkost a důležitost posledních tří úrovní, které staví na vzájemné soudržnosti.

Pro rekapitulaci, v „sedmičkové“ sérii již máme tyto modely:

  • 7 zásad kvality (a 8 zásad osobní excelence).
  • 7 (neuro)logických úrovní podle Roberta Diltse (a Zdeňka Štěpánka) – zde a zde.
  • 7 návyků podle Stephena Coveyho 
  • 7 úrovní vědomí podle Richarda Barretta – 1. díl, 2. díl právě čtete, tady je 3. díl.

Je na vás, jak se vám je podaří zařadit např. do rámce 7S, který podle poradenské společnosti McKinsey zahrnuje:

  1. Sdílené hodnoty (!!!)
  2. Strukturu
  3. Systémy
  4. Styl (vedení) – leadership a leadershift
  5. Spolupracovníky
  6. Schopnosti (spolupracovníků a lídrů) – nejlépe založené na jejich silných stránkách
  7. Strategii (pro vše výše uvedené)

Bude super, pokud to pro vás budou šťastné „sedmičky“, ať už na Cestě jednotlivce nebo na Cestě organizace.

Sdílejte své názory, náměty a/nebo dotazy. A nezapomeňte na své hodnoty a silné stránky (ne nadarmo Values In Action – VIA). Poznat je můžete třeba zde a zde. (v češtině a s přidanou hodnotou).

Literatura:

  • ARGYRIS, Chris, SCHÖN, Donald, A. Organizational learning: A theory of action perspective. Boston: Addison-Wesley, 1978. 356 s. ISBN 978-0-2010-0174-7.
  • + ta uvedená minule.

Jaké jsou vaše silné stránky?

Získejte vhled do svých 24 silných stránek!

Navíc s mou individuální zpětnou vazbou + plakát a mini e-book k výsledkům (vše v češtině).

Více informací zde.

Pošlete vzkaz nebo dotaz

7 + 12 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Konzultant, kouč a lektor, s praxí od roku 1996

PODPOŘÍM vaši STRATEGICKOU CESTU!

Baví mě vytvářet tvůrčí prostor, inspirovat, učit, sdílet své znalosti a zkušenosti. Podněcuji jednotlivce a organizace ke strategickému rozvoji, úspěchu a excelenci s vědomím souvislostí, jako LÍDRŮ. Dávám do toho SRDCE.

VHLED ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ SKÓRE ☛ EXCELENCE

„Netransformují se organizace, transformují se lidé.“

(Richard Barrett)

Líbil se vám příspěvek? Byl pro vás v něčem zajímavý, inspirativní a/nebo přínosný? SDÍLEJTE jej s přáteli a známými!

Zajímá-li vás téma více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, čím se mám na blogu zabývat. Zvu vás proto k vyplnění ankety na tomto odkazu.

Děkuji. Libor

Úrovně vědomí hodnot 1

Úrovně vědomí hodnot 1

Úrovně vědomí. To zní psychologicky…, až esotericky. Proč ne?  V případě tohoto článku jde o jeden ze „sedmičkových“ modelů. Má i velmi praktické důsledky a dopady. Navazuje v mnohém na Abrahama Maslowa a jeho přístup a model utváření a uspokojování lidských potřeb, které jsou základem naší motivace. 7 úrovní vědomí je model Richarda Barretta, který potřeby a motivaci vnímá jako nedílnou součást vědomí. Paradoxně vědomí je „něčím“ co si neuvědomujeme i tím, co si uvědomujeme.

Východiskem Cesty SRDCE je Sebe-vědomí, východiskem Cesty jednotlivce i Cesty organizace je vhled, součást (sebe)poznání. Z něj můžeme jako lídři těžit a na osobní i organizační úrovni rozpracovávat strategie našich cest. Například k osobní excelenci. Základem takového vhledu jsou hodnoty, které zastáváme, naše talenty, Dary a silné stránky na nichž můžeme stavět a jejichž potenciál můžeme rozvíjet.

Vědomí (našich individuálních) osobních hodnot je jednou stránkou mince. Tou druhou jsou úrovně vědomí, které s našimi hodnotami souvisí a dopady na Cestu jednotlivce a cestu organizace. Účelem článku je poodkrýt některé souvislosti, náhledy a perspektivy, které s každou úrovní v Barrettově modelu souvisí. Budete-li mít při ruce zpětnou zprávu z vyhodnocení vašeho osobního hodnotového žebříčku, uvědomíte si více souvislostí.

Článek se věnuje prvním třem úrovním. Pohled na další úrovně bude pokračovat v následujících týdnech.

 

Před několika lety jsem na jednom ze seminářů pro manažery chvíli vyprávěl a představoval Maslowovu pyramidu potřeb. V jednom z hodnocení jsem pak našel poznámku „Maslowa zná každý“. I když si tím stále nejsem jist, troufnu si tvrdit, že jeho pokračovatele, Richarda Barretta každý nezná. Už jej znají ti, kdo si udělali test hodnot. Psycholog Richard Barrett vytvořil „sedmičkový“ model a  Maslowovu pyramidu potřeb rozšířil na 7 úrovní vědomí. Naše individuální i organizační hodnoty se v ní zrcadlí. Je to jeden z úhlů pohledu, který vám chci představit i ve světle svých zkušeností, otázek a tipů. Vypadá to na tři články. V modelu je ukryt jeden z klíčů. Autoři konceptu Access Consciousness říkají: „Dojde vám to, až vám to dojde.“ Mají pravdu!

Nový článek vám neunikne

Hodnotový základ

Co je to hodnota?

Pravděpodobně něco, co je pro nás cenné, co hodnotíme jako zásadní a důležité, spíše v pozitivním smyslu. Je to více i méně uvědomovaný aspekt, kterému přikládáme v různé míře (prioritě, žebříčku) význam a za co jsme ochotni „zaplatit“ a/nebo přinést nějakou oběť, včetně té nejvyšší.

O hodnotě můžeme přemýšlet v ekonomickém smyslu, číselném pojetí nebo v eticko-filozofické rovině. Právě ta je občas opomíjena, jak na organizační, tak na individuální úrovni. To následně má své různorodé důsledky. Různorodost hodnot a různorodost řetězení příčin a důsledků je v realitě „kořením“, které si přidáváme do svého života.

Budování optimální podnikové kultury začíná pochopením hodnot, které ji inspirují a dláždí k ní cestu. Tyto (vědomé nebo podvědomé) hodnoty motivují každé rozhodnutí nebo podniknuté kroky. 

Zaměření na hodnoty umožňuje vnímat a interpretovat základy chování. Tím je možné si vytvořit jasnější a přesnější obraz o současné i budoucí dynamice organizace. V cestě rozvoji stojí naše různorodá přesvědčení, která ovlivňují naše chování i to, co se učíme a jak se vzděláváme a rozvíjíme. Péče o hodnoty umožňuje individuální a organizační kulturu záměrně utvářet a korigovat. Bez porozumění hodnotám, zůstává kultura obvykle ve vleku konfliktů přesvědčení a hodnot.

Vedu mimo jiné přednášky pro studenty MBA/DBA (k tématu strategický management). Tuto formu manažerského studia lidé vnímají svými hodnotami a přesvědčeními různě. (Jaké je vaše přesvědčení o MBA studiu?)

  • Ironicky se kdysi říkalo (nevím, zda to pokračuje) „Mladý, Blbý, Ambiciózní“.
  • Prohlubuje odbornost člověka, na kterou se zaměřuje a v níž se chce rozvíjet a růst.
  • Umožňuje získat přehled a pohled na vzájemné souvislosti různých disciplín, pro práci v manažerském světě.
  • Hlavně jde o titul MBA/DBA, s ním mám větší šanci uspět v kariéře.
  • Když mi to zaměstnavatel zaplatí, proč toho nevyužít…
  • Je to všechno jenom teorie, praxe manažerů je úplně jiná.

Každé přesvědčení (ve své čisté podobě) povede k jinému přístupu ke studiu, získávání znalostí a jejich uplatnění v chování a jednání.

Pro zájemce o studium je relevantní otázkou, co jsou pro ně hodnoty, které očekávají, že budou během studia naplněny. Studenti a absolventi, kteří už zkušenost mají, pak mohou dodání či uspokojení takových hodnot potvrdit. Opět se tady střetává několik rovin a úhlů pohledu:

  • hodnota pro studenty jako zákazníky (kterou poskytovatel dodává ve formě služeb),
    • např. flexibilita a pohodlnost studia, aktuálnost a správnost informací a znalostí, rozsah, možnost navázat vztahy…
  • osobní hodnoty studenta (které studenta pobízí a udržují ve studiu, motivují jej k práci na sobě a vzdělávání i uplatnění poznatků v praxi),
    • např. naplnění ambicí, posílení kompetencí, profesní růst, získání uznání, jeho vize apod.
  • silné stránky studenta (které ne/využívá a ne/podporuje během svého studia),

 

Důsledky a dopady

To potvrzuje, že ve skutečnosti jsou hodnoty a přesvědčení (zejména ta omezující) zásadní pro dynamiku chování člověka (Cesta jednotlivce) v organizaci (Cesta organizace). Jsou proto i jedním z hlavních ukazatelů potenciálních problémů, příležitostí a výzev.

Semínka problémů, která lidé zasévají, lze podle Barretta (2006, 2017) identifikovat dlouho předtím, než se projeví v kultuře (prostředí) organizace. To dává obrovskou výhodu při jejich řešení. Je však třeba takovou výzvu identifikovat (komunikovat, naslouchat, pozorovat…) a pak s co nejmenší časovou prodlevou řešit. Firemní kultura má velkou setrvačnost, její změna se nedá provést nařízením a/nebo lusknutím prstu.

Proto vnímám spojení a souvislosti Barrettovy a Diltsovy „pyramidy“ a jejich jednotlivých úrovní, jako synergické a velice přínosné. Barrettovo centrum navíc vlastní skvělou (samozřejmě placenou) metodiku odhalování problémů díky kulturní „nekompatibilitě“, a to ve formě Cultural Transformation Tool (CTT). Model dokonce umí propočítat finanční důsledky takové nekompatibility hodnot. Spočívají ve ztrátě. Z pohledu „lean“ a 7(+1) druhů plýtvání (o této „sedmičce“ také bude článek) je to plýtvání ve formě nevyužitého potenciálu lidí (ve smyslu synergie a kompatibility hodnot).

Finanční dopady do podnikové kultury jsou u Barretta shodou okolností „kalkulovány“ s využitím přístupu a filozofie Balanced Scorecard (BSC). Zatím jsem neobjevil lepší a praktičtější způsob, jak měřit firemní kulturu. Než jsem Barrettovo školení k CTT absolvoval, myslel jsem si, že je velmi obtížné organizační kulturu v praxi měřit, natož pak kalkulovat finanční důsledky kulturních problémů. S nimi se totiž ve firmách setkávám téměř každodenně. Mají „měkké“ příčiny (motivace, komunikace, spolupráce…) a „tvrdé“ důsledky (kvalita a/nebo jiná hodnota pro zákazníky, finanční výsledky…). Nicméně od počátků zrodu BSC je zřejmé, že díky příčinné závislosti mezi jeho „perspektivami“ (lidé, procesy, zákazníci, finance) je možné takovou závislost očekávat, hledat stanovit vůči ní strategickou domněnku a navrhnout „vzorec“, jak ji počítat/kalkulovat ve finančním vyjádření. Akademická a teoretická otázka a problém se tu pojí s praktickou aplikací ve firmách.

Naše životní skóre nabízí analogii v osobních životech každého z nás.

 

Úrovně vědomí

Objevit a aktivovat hodnoty, aby bylo možné vytvořit zacílenou, měřitelnou cestu k prosperující organizační kultuře to je výzva, k níž pobízí práce s Barrettovým modelem

Firemní hodnoty se od osobních hodnot mohou v mnohém lišit. Posouzení osobních hodnot jich uvádí 66, ve výběru firemních hodnot a použití CTT, je položek 99. Nyní už jsou obě tato posouzení placenou službou.

Úrovně vědomí do nichž jednotlivé hodnoty spadají pojímá Barrettův model. Je jich celkem 7 (proto „sedmičky“), od nejnižší k nejvyšší.

  1. Přežití
  2. Vztahy
  3. Sebeúcta
  4. Transformace
  5. Vnitřní soudržnost
  6. Tvorba rozdílu (podle kouzelné fráze v angličtině – „Makinģ a Difference“)
  7. Služba

Podívejte se postupně na jednotlivé úrovně ze čtyř perspektiv, které se mohou lišit i překrývat:

  1. Strategický dopad dané úrovně vědomí, která se projevuje v hodnotách a chování.
  2. Dopad na lídry a lídrovství (vedení lidí) a uplatnění určitých hodnot a chování lídrů na základě převažující úrovně vědomí.
  3. Dopad a vliv na Cestu organizace, kde se v mnohém pojí strategický a lídrovský dopad. Tato Cesta vede díky hodnotám a chování k pozitivním i negativním důsledkům v organizační kultuře.
  4. Dopad a vliv na (nám nejbližší) Cestu jednotlivce, v níž se promítají individuální úrovně vědomí a naše osobní hodnoty. To má bezprostřední dopad do chování a prostředí, které vytváříme a jsme jím obklopeni (vč. rodiny).

Poznámky v článku naznačují, uvádí některé souvislosti a otázky, ale nejsou vyčerpávající. Existují další možnosti a kombinace. Propojení hodnot a přesvědčení do chování a prostředí (kultury) je široké a pestré. Proto zde nejde o jednoduchý návod „jak na to“, ale spíše o inspiraci k uvědomění souvislostí, k reflexi a k akci, která je ve vašich rukou.

Nejprve nahlédneme na první tři úrovně vědomí:

  • Přežití
  • Vztahy
  • Sebeúcta

Test osobních hodnot vám napoví, jaké je vaše osobní a individuální rozložení hodnot, pokud jde o všechny úrovně vědomí v Barrettově modelu. Budete-li mít zpětnou zprávu k ruce, článek pro vás bude užitečnější.

Richard Barrett (*1945) je britský autor, který píše o leadershipu, rozvoji lídrů, hodnotách, vědomí a kulturním vývoji v podnikání a ve společnosti. Vyvinul teorii univerzálních fází evoluce, pojetí osobní a kulturní entropie a vytvořil nástroje hodnocení (založené na Maslowově hierarchii lidských potřeb a modelech vyššího vědomí), které mapují hodnoty jednotlivců, organizací, komunit i národů – 7 úrovní vědomí. 

Zdroj: Wikipedia

Užitečná příručka ZDARMA

Obr. 1 – 7 úrovní vědomí – „sedmičkový“ model R. Barretta. V článku se pohybujeme ve spodní základně úrovní 1-3. 

Zdroj: vlastní zpracování podle Barretta (2006)

Úrovně vědomí – 1. Přežití

Úroveň přežití je v našem vědomí ukotvena a spojena s fyzickým přežitím a bezpečností. V tom je totožná s prvními dvěma úrovněmi hierarchie potřeb v Maslowově pyramidě – fyziologickými potřebami a potřebami bezpečí a jistoty.

 

Strategický dopad

Občas se ve firmách setkám s jednoduchou odpovědí na otázku „Jaká je vaše strategie?“PŘEŽÍT! A jsme doma! V této rovině nejde o žádnou dlouhodobou strategii, spíše o holý život. Do „módu“ přežití (snad to není „móda“), lze upadnout díky chamtivosti, nenasytnosti, podvádění, korupci apod. (ve hře jsou mnohé ze „7 smrtelných hříchů“).

Důsledkem je pak volání po stabilitě, kontrole (včetně „silné ruky“), spouští se obranné mechanismy a z toho vyrůstá řada konfliktů a potřeba se ještě více soustředit na přežití.

V pravém slova smyslu nejde o strategický, ale spíše operativní a taktický dopad, s omezenou vizí. Neznamená to, že by takový dopad nebyl zásadní měl zanedbatelné důsledky.

 

Dopad na lídrovství

Úroveň vědomí ve formě „přežití“ je doménou pro roli krizových manažerů a krizových, nouzových a dočasných opatření, které spouští a zavádějí, a které vesměs nesou punc nevalné popularity a očekávané nelibosti a odporu.

To od lídrů vyžaduje klid, rozhodnost, disciplínu, přijetí rizik(a). V Kotterově osmifázovém modelu změny (plakát ke stažení zde) je jednou z podmínek „vyvolání pocitu naléhavosti změny“. Tady žádný takový pocit lídři vyvolávat nemusí. Ten je obvykle bolestně přítomen, protože je pozdě („bycha honit“).

 

Cesta jednotlivce

Na úrovni jednotlivce jde o zdraví (viz. fyziologické potřeby v Maslowově hierarchii potřeb), zajištění finanční stability a „ubránění svého území“. Z mého pohledu je nutné také jisté ukotvení, uzemnění (spojení se Zemí).

V reálu jsme svědky mnoha případů, které lidi vedou do rizik nákupů dárků a dovolených na úvěr, plnění si aktuálních „snů“ na úkor budoucnosti, propadání alkoholu, gamblerství atd. V úrovni a režimu přežití se díky své nezodpovědnosti objeví raz dva. (Častou příčinou je vnější podmiňování.)

Proto spatřuji osobní lídrovství (zvládnout sebe sama a přijetí odpovědnosti) jako zásadně důležité! A také nesnadné.

Pozitivní z pohledu úrovně přežití jsou naopak bezpočetné osobní a podnikatelské příběhy vzestupů po pádech, úrazech, ztrátách a různého „odražení se ode dna“. Zejména v prostředí a kultuře, která je tolerantní a připouští či umí dát druhou (a další) šanci.

 

Cesta organizace

Výše popsané dopady na strategii a na lídrovství už mnohé naznačily. V podnicích, které bojují o přežití a jejich organizační vědomí je na tuto úroveň nastaveno, vítězí „operativa“, krátkodobé(a logické) zaměření na stabilizaci.

Jako důležitou vnímám komunikaci a získání podpory pro stabilizační kroky, právě kvůli nepopulárním opatřením, které je obvykle doprovází.

Opomenout nelze ani soustředění se na detaily v bezpečnosti a zdraví při práci a péči o ně (BOZP). Nedávno jsem si to opět připomněl v případu jedné firmy. Když jsem přicházel na workshop s vrcholovým vedením, předjížděla mě cestou sanitka, policejní vůz a nad areál firmy přilétal vrtulník, který hledal vhodnou plochu pro přistání. Logicky se mě zmocnilo neblahé tušení… Situace a úraz (nakonec naštěstí nebyl tak těžký), v tu chvíli rozhodily emoce lidí, priority dotčených manažerů a komunikaci („šuškandu“) uvnitř firmy. Od lidí z výroby jsem měl odezvu, jak je pro ně nepříjemné, že vrcholoví manažeři bazírují při svých obchůzkách na bezpečnostních „prkotinách“ a chtěl jsem to s vedením ten den probrat. No jo, když ale onen postižený viník porušil veškerá psaná pravidla i to, co říká obyčejný selský rozum…? Příčina nebyla kulturní. byla to obyčejná lidská hloupost a naivita. Právě bezpečnost byla jedním z důležitých měřítek a byla spíše nepsanou hodnotou pro vedení a řadu zaměstnanců. ne tak pro postiženého dělníka (byl kmenový, ve výpovědní lhůtě z vlastní strany). 

Zvládnuté krizové situace a přežití dávají obrovskou příležitost k reflexi (vč. reflexe a revize proklamovaných a reálných hodnot). Aby se situace neopakovala, je obvykle nutné (v pojetí Diltsovy pyramidy logických úrovní) zapracovat na přesvědčeních a jejich změně („mi/nám se přece nemůže nic stát“, „každý porušuje pravidla“ apod.)

 

Úrovně vědomí – 2. Vztahy

Ideál této úrovně vědomí představuje harmonické vztahy. Z mých zkušeností konzultanta a kouče je to klíčový prvek a myslím, že nelze dostatečně vyjádřit její důležitost (vztahy a komunikace).

 

Strategický dopad

Urovnané a harmonické vztahy jsou (nejen) strategickým ideálem v této úrovni vědomí. Ať už jako hráz proti krizi (pád o úroveň níž) nebo hybná síla pro povzbuzení vědomí sebeúcty (růst o úroveň výše).

Základem je strategická a otevřená komunikace. Mimo jiné toho, CO jste za organizaci a PROČ děláte to co děláte, PROČ chcete určitý typ vztahů, PROČ je důležitá komunikace atd. Čím více komunikačních kanálů, tím lépe. To je mé přesvědčení a zkušenost z dobrých a úspěšných firem.

Ze strategického úhlu pohledu zde patří nejen vzájemný vztah lidí mezi sebou, ale i vztah k vizi, poslání, hodnotám, vztah k minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Na strategických workshopech ve firmách k tomu mám zajímavé cvičení, které pomáhá manažerům „otevřít oči“.

 

Dopad na lídrovství

Péče o vztahy je jednou z klíčových zodpovědností lídrů a manažerů. Vztahová rovina hraje v organizační kultuře převelice důležitou roli. Důvěra, naslouchání, otevřená a obousměrná komunikace, sociální inteligence ( i ta emoční) a spousta dalších dílků puzzle skládá celkový barevný obraz. Některé organizace mívají manažery pro vztahy s veřejností, pro vnější vztahy apod. Ale co vztahy „uvnitř“? Leckdy se pod líbivou fasádou skrývá nepěkná a rozporná realita. Máte manažera pro vnitřní vztahy? Nebo snad nějakou formu ombudsmana, když už věci dojdou příliš daleko?

Na seminářích i při workshopech k řešení problémů, bývá tématem k diskusi i realitou komunikace otázka priorit v hledání příčin a/nebo hledání viníků. Čemu dáváte přednost jako lídři vy? Jak to ovlivňuje vztahy? Máte jasně vytvořené matice odpovědností (třeba v projektech, popisech pracovních míst)? Krizové a problémové situace jsou jednoznačnými lakmusovými papírky. Obnažují vztahy velice rychle. Až se někdy zúčastnění nestačí divit.

Vědomí vztahů se projevuje se v různých rituálech (porady, procházky, v lean např. Gemba…). Vztahy mají pro lidi různou prioritu ve svém zaměření – na zákazníky, na zaměstnance, na majitele…. Prozkoumání zainteresovaných stran lídrům umožňuje utvářet stabilnější rovnováhu ve vztazích, lépe hledat konsensus a kompromisy apod. (Ne hledat „kompro“.)

V článcích o lídrovství podle „Harvardu“ byl zmiňován Daniel Goleman a jeho koncept emoční inteligence, které je z lídrů v této úrovni velice důležitá. Stejně tak i silná stránka VIA nazvaná Sociální inteligence. Lídři pro vztahy mohou udělat mnoho… pokud si jsou této úrovně vědomí díky svým přesvědčením a hodnotám vědomi.

Americký psycholog Paul Watzlawik, tvůrce teorie komunikace v jedné její části poukazuje na nesporný fakt. Komunikace má obsahový a vztahový efekt. Čím méně jsou pevné a zralé vztahy, tím více je může „nabourat“ obsah komunikace. Pozitivní obsah (dobré zprávy) jakoby „posilují“ vztah, ty negativní, špatné zprávy vztah „oslabují“. Ale jak jsem poznamenal, platí to u ne příliš pevných a zralých vztahů. Není to pobídka k tomu, abychom v zájmu dobrých vztahů zametali špatné zprávy pod koberec. Byť i toto se reálně děje a důsledky mám možnost pozorovat v organizacích. ne tam, kde jsou dobří a zralí lídři.

 

Cesta organizace

Vztahy ovlivňují různé formální a neformální koalice a skupiny, kdy se rozehrává hra na „my a oni“. Firma TMI, kterou jsem zmiňoval v článku o osobní kvalitě, k tomu měla šikovný koncept, nazvaný „teamship“. Evokoval situaci, kdy firma a všichni v ní obrazně „kopou v jednom dresu“. To je podstata týmu – cítit se jako MY!

Obviňování, závist a řevnivost (např. díky přílišné interní konkurenci), pomlouvání, nadměrná kritika a neustálé posuzování či negativní hodnocení, manipulace, přístup k řešení konfliktů… To je hezká řádka potenciálních příčin, které rozrušují vztahy. Rovněž tak zrcadlí hodnoty, které vesměs nemívají pozitivní znaménko.

Proto se zamyslete nad těmi příčinami a hodnotami, které dobré vztahy posilují, vyrovnávají a udržují.

  • Které to jsou?
  • K čemu vedou?
  • Jak je to u vás v organizaci?
  • Co s tím můžete (u)dělat vy osobně?

Vyvstává i řada dalších otázek.

Poslední roky se v podnicích setkávám s fenoménem agenturních zaměstnanců a jejich dopadů na vztahy a firemní kulturu. DO popředí se díky nim dostává další z hodnot, která na vztahy dopadá – loajalita. Bohužel, vesměs (i přes veškerou snahu o korektní přístup k agenturním lidem) nebývají dopady do vztahů a podnikové kultury vždy pozitivní.

  • Jaké zkušenosti máte vy?
  • Pokud zkušenosti jsou negativní, jaká situace a rozhodnutí vás přivedly až sem?
  • Jaký vývoj očekáváte?

Určité „dilema“ se občas rozechvěje v orientaci na vztahy se zákazníky a (vers.) vztahy se zaměstnanci.

  • Čemu a proč dáváte přednost?
  • Čím je to v různých situacích ovlivněno?

Za svou dlouholetou poradenskou a konzultační kariéru jsem se nesetkal s organizací, která by mohla říct: „My už máme vztahy vyřešené a v pohodě, můžeme mířit vstříc dalším úrovním organizačního vědomí.“

Přestože hodnotový profil u organizací i u jednotlivců nelze posuzovat (a odsuzovat) jako dobrý nebo špatný, zavdává příčinu a spoluvytváří potenciál pro dobré nebo špatné důsledky a dopady.

 

Cesta jednotlivce

Vztah „se sebou“ je základ. Z něj vyrůstá osobní lídrovství a dopady na lídrovství a lídry, popsané výše.

Dopad na jednotlivce a jeho Cestu je zřejmý. Je těžké navázat a mít dobrý/vřelý (autentický) vztah s druhými, pokud takový (autentický) vztah „nedáváme“ sami se sebou. Pak následuje rodina, přátelé… Promítají se zde krystalicky čistě naše osobní hodnoty (a podmiňování). Komunikační a vztahové rituály můžeme mít (jistojistě máme některé, které si neuvědomujeme) i sami pro sebe a/nebo doma. Patří mezi ně třeba meditace jako způsob navazování a udržování vztahu se sebou a s moudrostí „vnitřního já“.

Vztahy z Cesty jednotlivce vědomě i nevědomě přenášíme na úroveň organizační a tím ovlivňujeme vztahy na Cestě organizace. Platí to i naopak. Jak v dobrém a užitečném, tak ve zlém a škodlivém.

Obr. 2 – 7 logických úrovní – to je i cesta mezi hodnotami a firemní kulturou, která se odráží v prostředí. Další ze „sedmičkových“ modelů. Na blogu jste se s ním už několikrát setkali.

Zdroj: vlastní zpravování podle Roberta Diltse (2003)

Úrovně vědomí – 3. Sebeúcta

Úrovně vědomí nás skrze sebeúctu dostávají k tématice utváření a budování pocitu vlastní hodnoty. To je ožehavé téma, zejména při všem tom marketingu „tlaku“ sociálních sítí, lajků, influencerů a společenského zrcadla.

 

Strategický dopad

Být si vědom úcty a být hoden úcty. Existují úctyhodní lidé a také úctyhodné strategie.

Drtivá většina lidí je hodna úcty. 

Pro následující tvrzení nemám žádné statistické, ani vědecky podložené důkazy (takže to je mé přesvědčení).

Zdaleka ne všichni jsou si úcty vůči sobě samým (= sebeúcty) vědomi či si myslí, že si ji (opravdu) zaslouží.

Strategický dopad na Cestu jednotlivce i Cestu organizace je z pohledu sebe-úcty zásadní. 

Princip osobní kvality ukotvuje nekonečný cyklus – osobní kvalita utváří sebeúctu, sebeúcta je základem osobní kvality. Důsledkem je pozitivní postoj a přístup (osobní) excelenci).

Úctyhodná strategie je strategie usilující o excelenci – být výtečný, znamenitý, skvělý, výborný, vynikající a (pro maximalisty) dokonalý. Kritéria posuzování naznačuje např. EFQM Excellence Model. Subjekt posuzování je rozmanitý (zákazníci, zaměstnanci, majitelé…). Každopádně excelence může figurovat jako významná hodnota.

Úrovně vědomí pro různé cesty budování sebeúcty bývají živnou půdou pro poradenství, konzultace, koučování, metodické vzdělávání a přípravné projekty a aktivity k posílení této úrovně vědomí nebo pro přípravu přechodu do dalších úrovní skrze změnu.

 

Dopad na lídrovství

Sebeúcta a cesta k excelenci je vydlážděna mnoha lesklými (hodnotovými) kameny, po kterých lídři v organizacích mohou a chtějí našlapovat – kvalita, efektivita, produktivita, vyladěný systém a procesy, výkonnost, pozitivní image, spolehlivost

Jenže na cestě číhají také „nášlapné miny“ v podobě arogance a ješitnosti, přílišného sebeuspokojení, nadměrné byrokracie

Dopady do lídrovství se proplétají s Cestou jednotlivce a Cestou organizace.

Typickými představiteli rolí pro tuto úroveň vědomí (a hodnot) jsou stratégové, manažeři zodpovědní za procesy, kvalitu, výkonnost, systémy apod. Patříte-li mezi ně

  • Co pro vás jako lídry znamená sebeúcta?
  • Kde je vaše hranice, za níž byste kvůli své profesní sebeúctě nešli?
  • Na jaké situace a konflikty, kdy byly konfrontována vaše profesní a osobní sebeúcta jste dosud v životě narazili?
    Jaké bylo řešení či rozuzlení a důsledky?

 

Cesta organizace

Občas mám pocit, že mnozí lidé v organizacích se domnívají, že jim (sebe)úctu v očích zainteresovaných zajistí „třešnička“ v podobě na zdi pověšeného certifikátu k systému kvality podle ISO 9001, IATF  16949 apod. Důvodem je přinejmenším teoretický předpoklad kvality, systémové a procesní práce. Ostatně 7 zásad kvality jsem také minule zmiňoval. Připomeňme si je, včetně vazeb na Barrettův model, jak je (neoficiálně) vnímám.

  1. Zaměření na zákazníka (míří do úrovně vědomí Vztahy, ale může se situačně dotýkat i dalších.
  2. Leadership – prolíná se všemi úrovněmi, i když v této úrovní (Sebeúcta) mají vliv zejména role specifikované o pár řádků výše.
  3. Angažovanost lidí – je podle mě také průřezovým tématem a zásadou, které ovlivňuje všechna patra Barrettova modelu.
  4. Procesní přístup – typický pro tuto rozebíranou úroveň vědomí.
  5. Zlepšování – vychází z této úrovně vědomí a hodnot a míří do „vyšších pater“ Barrettovy pyramidy.
  6. Rozhodování založené na faktech – je vždy důležité, ať jde o Přežití, Vztahy, Sebeúctu i další úrovně vědomí v Barrettově modelu.
  7. Management vztahů – už podle názvu má za úkol ošetřovat druhou úroveň z Barrettova modelu – Vztahy.

Potvrzováním sebeúcty organizací bývá benchmarking i různá ocenění, např. Cena ČR za kvalitu, hodnocená podle EFQM modelu a stavějící na 8 zásadních konceptech excelence. Vitríny s trofejemi, certifikáty, síně slávy… jsou v organizacích projevem soustředění na sebeúctu.

Bohužel někdy je nebezpečně blízko past ješitnosti a arogance lídrů. Sebeúctu a její vědomí není možné vybudovat pouze podporou systémů, metod, technologií apod., bez podpory a péče o vztahy a sebeúctu lidí. Tuto péči nezajistí (dotované) vzdělávání, ale akce všech zainteresovaných v organizacích. Princip je jednoduchý – jednota slov a činů! Ta začíná na Cestě jednotlivce.

 

Cesta jednotlivce

Obavy z toho, že jednotlivec nebude respektován a uznán jako „dost dobrý“, je stínem a nezdravou motivací na Cestě jednotlivce. Obdobně je to s přílišnou strnulostí, orientací pouze na vlastní status, zneužíváním moci. Negativně se takové stíny mohou projevit u chování v rodině i organizací typu podniku/firmy.

Na opačném hodnotovém pólu na úrovni sebeúcty u jednotlivce je zájem o pozitivní obraz (související např. s budováním osobní značky), nezávislost (např. práce na volné noze), osobní excelence, hrdost na dosažené individuální úspěchy a výsledky a podobně.

Vnitřní ukotvení a zralost hraje v této úrovni důležitou úlohu. Za nebezpečí považuji vnější podmiňování, kdy zdrojem sebeúcty je (pouze) dění ve vnějším světě a okolnosti vnějšího světa.

 

Vzhůru k transformaci!

Je to dlouhé, ale je to také „dřeň“. Vědomí hodnot a úrovně vědomí nejsou tématem výuky ve školách. Není to však ani esoterika. Když člověk čte takové řádky nebo slyší podobná slova, zdá se mnoho věcí jasných a samozřejmých. V praxi tomu tak není. Neustále řešíme hodnotové konflikty, naráží do sebe různá přesvědčení a priority, hrajeme vědomé i nevědomé mocenské hry, máme své strachy a obavy… Co se zdá být jasné a samozřejmé nemusí nutně být jednoduché a jednoznačné. Proto je svět a život tak pestrý, i když nás či naše okolí některé věci štvou a vyvádí z rovnováhy.

Jednotlivci jsou živými organismy, to je bez diskuse. Stejně tak jsou živými organismy firmy a podniky. Nechovají se přirozeně mechanicky. Důležitější jsou v tomto duchu otázky a vaše odpovědi, než rady z vnějšku (= odpovědi bez otázek). Rada a opatření fungující v jedné organizaci může snadno selhat v jiném podniku. Byť neselhávají hodnoty a principy, selháváme my jako lidé. Vidíme to ve vztazích, prostředí a organizační kultuře. Ať se jedná o malou rodinnou firmu nebo o stát či soukolí jako Evropská unie.

Když si selhávání a neutěšenou situaci uvědomíme (navíc s pocitem naléhavosti) nastane příhodná doba pro změnu a transformaci. To tohoto „úzkého hrdla“ Barrettova modelu a úrovně vědomí, které se týká právě transformace vstoupíme příště.

Mezitím mám pár tipů:

  • Zkuste test svých osobních hodnot a/nebo silných stránek.
  • Projděte se nahoru a dolů po Diltsově pyramidě a jejich 7 úrovních.
  • Připomeňte si knihu Budoucnost organizací (série článků začíná zde).
  • Zvažte možné i reálné pozitivní i negativní symptomy, které naznačují důležitost vědomí na osobní a/nebo organizační úrovni pokud jde o:
    • Přežití
    • Vztahy
    • Sebeúctu

V komentářích se podělte o své pohledy na hodnoty a jejich dopady do života jednotlivců a (firemní kultury) organizací.

 

Literatura:

  • BARRETT, Richard. Building a Values-Driven Organization. A Whole System Approach to Cultural Transformation. Oxford: Elsevier, 2006. 248 s. ISBN 978-0-7506-7974-9.
  • BARRETT, Richard. The Values-Driven Organization. Cultural Health and Employee Well-being as a Pathway to Sustainable Performance. 2. vyd. Oxon: Routlege, 2017. 304 s. ISBN 978-1-138-67916-0.

Pošlete vzkaz nebo dotaz

5 + 12 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Konzultant, kouč a lektor, s praxí od roku 1996

PODPOŘÍM vaši STRATEGICKOU CESTU!

Baví mě vytvářet tvůrčí prostor, inspirovat, učit, sdílet své znalosti a zkušenosti. Podněcuji jednotlivce a organizace ke strategickému rozvoji, úspěchu a excelenci s vědomím souvislostí, jako LÍDRŮ. Dávám do toho SRDCE.

VHLED ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ SKÓRE ☛ EXCELENCE

„Osobní entropie je množství strachem poháněné energie, kterou člověk vyjadřuje v každodenní interakce s ostatními lidmi.“

(Richard Barrett)

Líbil se vám příspěvek? Byl pro vás v něčem zajímavý, inspirativní a/nebo přínosný? SDÍLEJTE jej s přáteli a známými!

Zajímá-li vás téma více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, čím se mám na blogu zabývat. Zvu vás proto k vyplnění ankety na tomto odkazu.

Děkuji. Libor

8 zásad (cesty) osobní excelence

8 zásad (cesty) osobní excelence

Ve svém osobním a profesním životě a v organizacích, s nimiž (spolu)pracuji jsem mimo jiné zastáncem a propagátorem osobní kvality (a zodpovědnosti) a modelu excelence EFQM. Proto vnímám cestu, která vede od vhledu (sebepoznání, analýz…) k excelenci.

Vhled ☛ Lídrovství ☛ Strategie ☛ Skóre ☛ Excelence

Řadu let jsem působil v roli hodnotitele Národní ceny ČR za kvalitu. Ta s modelem excelence pracuje. V srdci tohoto modelu je osm zdánlivě(!) samozřejmých podstatných konceptů. Definují principy, jež utváří základy pro dosažení udržitelné excelence v organizaci. Osm konceptů bylo identifikováno prostřednictvím pečlivého procesu. Zahrnoval celosvětový benchmarking, rozsáhlé a intenzivní hledal nové trendy v řízení a v neposlední řadě řadu rozhovory s výkonnými vedoucími pracovníky napříč odvětvím v celé Evropě. Jednotlivé koncepty jsou důležité každý sám o sobě, avšak maximálního přínosu lze dosáhnout, pokud je organizace integruje do své kultury.

Tyto koncepty mohou vypadat natolik „samozřejmě“, že se nad nimi lidé ve svých osobních a/nebo manažerských životech vědomě příliš nepozastavují a nevnímají míru jejich naplňování a toho, zda a jak jimi či podle nich skutečně žijí. (Trvale) úspěšné organizace tyto zásady neustále zdůrazňují, podporují a obnovují.

Pak je tu další úhel pohledu a přesvědčení. Doufám, se odráží alespoň v některých mých článcích na blogu. Totiž, že to co platí pro organizace (a mlže být chápáno jako „manažerské“), platí v mnohem (zejména?) v rovině osobních životů. Cesta jednotlivce a Cesta organizace jsou dlážděny stejnými nebo velmi podobnými zásadami.

Nejde o žádný revoluční objev. Byť se někdy z příběhů typu „odešel jsem z korporátu a teď jsem konečně šťastný“ zdá, že osobní svět a svět malého podnikání nemůže mít se světem „velkého podnikání“ absolutně nic společného. Je to jednoduše proto, že firmy, podniky a organizace jsou živoucími, nikoliv mechanickými organizacemi.

Proto věřím, že osm zásad lze s úspěchem uplatnit na cestě osobní excelence. Proč a jak, to alespoň v některých střípcích popisuje následující článek.

Po prázdninách se s vedením magistrátu jednoho nejmenovaného města chystáme zavádět koncepty excelence EFQM do života úřadu.  Tak neškodí malé „opáčko“. Zároveň je to příležitost prozkoumat různé „sedmičkové“ koncepty. Sedmička se objevují v pohádkách a filmech (Sedmero krkavců, Sedm statečných), sedm je smrtelných hříchů a také zásad kvality, které v článku také zmiňuji. Sedm (+1) je návyků podle Stephena Coveyho. Sedm (+1) je druhů plýtvání i „S“ v konceptu McKinsey. 7 pater má Diltsova pyramida i model hodnot Richarda Barretta, což znají ti z vás, kteří si test hodnot už udělali. V článku o 8 základních konceptech excelence jsou některé „sedmičky“ zmíněny jen okrajově. V budoucnu na ně dojde podrobněji

Úspěšné pády a cesta k excelenci

Úspěšná Cesta (jednotlivce i organizace) směřuj k naplnění poslání a přiblížení se či dosažení žádoucí a vysněné vize. Obvykle nebývá excelentní na první pokus. Je plná chyb, omylů, pádů, nezdarů. Úspěšná je nakonec proto, že na ní zvítězí ponaučení, zlepšování, kreativita, vytrvalost, trpělivost, ochota/touha kráčet dál atd. Stává se tak cestou k excelenci a výtečnosti.

Excelence není perfekcionismus, ani setrvalý stav ideálu, bezbřehé harmonie a dokonalá utopie. Je to pomyslná meta, k níž směřujeme a nemusíme k ní dojít. Je pravděpodobné, že k ní (v její absolutní podobě) nedojdeme. To však neznamená, že bychom o excelenci neměli usilovat. Tom Peters už v roce 1982 poprvé nabádal firmy k „hledání dokonalosti“, když publikoval svůj stejnojmenný bestseller. 

Ti z vás, kteří mají v žebříčku vysoko postavenou silnou stránku „Smysl pro krásu a dokonalosti“ a/nebo hodnoty jako „dokonalost“, „vize“, „vůdcovství“, „osobní naplnění“ apod. zřejmě vnímají, že je hledání dokonalosti je výzvou i pro individuální cestu.

Projděte si osm základních konceptů excelence, které prosazuje EFQM Excellence Model a zamyslete se nad příležitostmi k uplatnění ve svém osobním životě. Tímto vhledem otevřete dveře k cestě osobní excelence. Pro inspiraci najdete v závěru článku 27 tipů a otázek. K doplnění vhledu doporučuji si zdarma udělat dva testy – osobních hodnot a osobních silných stránek.

Udržování vynikajících výsledků

Koncept 1 – Excelentní/vynikající organizace dosahují trvalých vynikajících výsledků, které naplňují jak krátkodobé, tak i dlouhodobé potřeby všech zainteresovaných stran v kontextu prostředí, v němž působí. Uskutečňují své poslání a přispívají k pokroku vůči vlastní vizi prostřednictvím plánování a dosahování vyvážené (vybalancované) sady výsledků.

Zásada osobní excelence v tomto duchu předpokládá, že mít a vnímat své poslání a vizi je užitečné i na osobní (rodinné) úrovni. Znamená to vědět CO a PROČ, zvážit osobní strategii a plán své Cesty, spolu s (jasnou) představu o ni. Platí to, co říkával Jim Rohn – „Čím je PROČ jasnější, tím je JAK snadnější“.

Jako jednotlivci se nevyhneme ani rozmanitým zainteresovaným stranám. Doporučuji je poznat, prozkoumat a vnímat/sledovat jejich potřeby.

Každý také dosahujeme výsledků. Vědomě i nevědomě, chtěných stejně jako neočekávaných, dobrých a špatných, snadno i obtížně měřitelných… Naše individuální životní skóre určuje, do jaké míry jsou vyvážené

  • mezi pracovním a osobním životem,
  • ve fyzické, sociální, duševní a duchovní oblasti,
  • ve hmotném nebo nehmotném vyjádření apod.

Výsledky zrcadlí naše hodnoty a preference. Není to jen o počtu dětí, penězích na účtu, autech, nalétaných mílích, (nad)váze, naběhaných kilometrech atd. Varováním ohledně životního skóre a pojetí „vyváženosti“ jsou závěry praxe Bronnie Ware v péči o staré lidi. Shrnula je v knize Čeho před smrtí nejvíce litujeme (Ware, 2012). 5 hlavních „bychů“, které je pozdě honit, je mementem

  1. Abych si byl/a dovolil/a být šťastnější.
  2. Abych byl/a býval/a více v kontaktu se svými přáteli.
  3. Abych bývala/a měl/a víc odvahy vyjádřit své pocity.
  4. Abych býval/a nepracoval/a tak tvrdě.
  5. Abych býval/a měl/a dost odvahy, žít život podle sebe, a ne podle toho, co ode mě očekávali druzí. (= Žít život autenticky.)

No… Zajímalo by mě, co se vám teď honí hlavou ohledně „vynikajících“ výsledků.

Přidávání hodnoty pro zákazníky

Koncept 2 – Excelentní/vynikající organizace neustále přidávají hodnotu zákazníkům tím, že chápou, předvídají a naplňují potřeby, očekávání a příležitosti. Vědí, že primárním důvodem pro jejich bytí jsou zákazníci. Snaží se proto inovovat a vytvářet pro ně hodnotu díky „umění“ práce s potřebami, očekáváními a příležitostmi.

Zákazníci, marketing a obchod jsou všudypřítomná témata a realita, kterou jsme obklopeni. Zákazník je jednou z klíčových zainteresovaných stran (ale ne jedinou). Vnímáno zákaznickým pohledem, na osobní úrovni jsme zákazníky také sami sobě. Potřeby máme různorodé. O jejich hierarchii víme prostřednictvím Maslowovy pyramidy i Barrettových hodnot. Různost našich očekávání i představ o formě a odpovědnosti, jak by naše potřeby měly být naplňovány, je příčinou rozdělující lidi, rodiny i společnost.

Zákazníky má každý! Proto zmíněná zásada platí na cestě osobní excelence. Všichni v jistém smyslu „prodáváme sami sebe“, skrze hodnotu, kterou na trhu nabízíme díky našim znalostem, zkušenostem, dovednostem, schopnostem, síle ega… i umění přesvědčit a prodat (což se týká konceptu rozvoje schopností).

Když se vše dohromady sejde (např. Ikigai) a zvolíme vhodný (cash flow) „kvadrant“ (Kiyosaki, 2001), můžeme se těšit na vnitřní zápal a vnější výsledky. Když ne, potřebujeme více předvídavosti, vhledu, informací založených na faktech, zpětné vazby, trpělivosti…

Excelence (z lat. excellentia – převaha, priorita, lahodnost) je také čestný titul užívaný pro některé vyšší státní úředníky, členy královských rodin a církevní hodnostáře. Patří mezi ně hlava státu, premiér, velvyslanec, ministr zahraničních věcí, arcibiskup a biskup.

Zdroj: Wikipedia

Obr. 1 – Takto „bez pořadí“ zobrazuje schéma 8 konceptů excelence EFQM. Osobní excelence může využít všechny z nich.

Zdroj: EFQM – European Foundation for Quality Management

Vedení s vizí, inspirací a integritou

Koncept 3 – Excelentní/vynikající organizace mají vůdčí osobnosti, které (spolu)utváří jejich budoucnost. Obvykle to dělají tak, že vystupují jako vzory díky svým hodnotám a etice.

Pro lídry a manažery v organizacích je tento základní koncept excelence velkou a neustálou výzvou. Být hodnotovým a etickým vzorem není jen tak („Kdo sám jsi bez viny, první hoď kamenem.“)

Na cestě osobní excelence je bezesporu důležité mít své inspirátory, kouče a mentory. Co považuji za zásadní, je být sami sobě osobním lídrem na základě svých hodnot a osobní vize.

Není zde žádné dělení na zaměstnance a podnikatele či zaměstnavatele. Například vědec pravděpodobně nebude zrovna snadno fungovat jako podnikatel – OSVČ, byť existují soukromé univerzity a výzkumné organizace. Přitom takový vědec-zaměstnanec může mít jasnou vizi, být inspirován a zároveň inspirovat, jednat s integritou a být tak osobně excelentní. Aktuálně čtu fascinující knihu vizionáře Michia Kaku (2019), astrofyzika a popularizátora vědy, který takovým zaměstnancem bezesporu je.

Na druhé straně vést sám sebe s vizí úmorné, jednotvárné a rutinní práce a uchovat si přitom inspiraci a integritu, je dost těžko představitelné. Proto je příležitost přivítat (Průmysl 4.0 a) automatizaci, robotizaci a umělou inteligenci. Zároveň také otevřít prostor pro jednu z dalších zásad excelence -spojení kreativity a inovace.

Řízení s agilitou

Koncept 4 – Excelentní/vynikající organizace jsou široce uznávány pro svou schopnost identifikovat a účinně reagovat na příležitosti a hrozby.

Tato zásada byla dříve zásadou řízení prostřednictvím strukturovaných a strategicky(!) sladěných procesů a rozhodování založeného na faktech k tomu, aby organizace vytvářely vyvážené a udržitelné výsledky. Schopnost reakce na příležitosti a hrozby volá po (agilní) strategii.

Bylo by naivní představovat si míru sofistikovaného domácího procesního managementu ve stylu síťových grafů, jak to známe ze scény filmu Jak básníkům chutná život (1987). Nicméně touha a úsilí o osobní produktivitu (time management, GTD, Pomodoro…), různé techniky, nástroje a „háčky“ ukazují, že tato zásada osobní excelence není mnohým cizí. Hledáme a nacházíme s různou mírou vědomí cestu, jak naše „procesy“, úkoly a cíle zvládnout co nejlépe a činorodě (agilně). Základní principy agility najdete v mém článku na „školním“ blogu (pasáž „Více vitamínu A“).

Co je ve hře (pro poznání příležitostí a hrozeb? Strategie, struktura, vyladění, fakta (SWOT)… Velice blízko tyto „prvky mají k „sedmičkovému“ modelu 7S od McKinsey (obrázek 1 v článku zde).  Pokud jde o výsledky a celý koncept, inspiruje (na osobní úrovni) také Balanced Scorecard.

Přizpůsobení se trendům agility a agilního řízení navíc svědčí o dynamickém vývoji zásad excelence.

Dosahování úspěchu prostřednictvím talentu lidí

Koncept 5 – Excelentní/vynikající organizace si váží/cení svých lidí a vytvářejí kulturu posilování postavení pro vyvážené dosahování jak organizačních, tak osobních cílů.

Tento koncept představuje další obrovskou, neutuchající výzvu pro organizace a jejich lídry a manažery. „Vážit/cenit si svých lidí“ (opravdově, nejen to proklamovat), to není něco, s čím bych se ve firmách setkával ve 100% případů a každý den.

Východiskem je poznání Darů, talentů a silných stránek. Zažil jsem ve firmách za svou kariéru manažerské pohledy na lidi ve smyslu „za branou jsou stovky dalších !kteří čekají na svou příležitost nechat se ve firmě zaměstnat)“ i ve smyslu „hlavně někoho přiveďte“, kdy zaměstnanec je vnímán spíše jako „kus“ a číslo do počtu, hlavně aby udělal, co se mu nařídí. O organizační excelenci nesvědčí ani jeden pohled.

Je snazší si na osobní úrovni vážit sami sebe a svých nejbližších? Věřím, že ano! Skrze ně (i oni jsou zainteresovanými stranami) dosahujeme výsledků! Ani zarytý introvert nezvládne v dnešním světě všechno sám. Osobní excelence potřebuje řadu lidí, respekt k nim a Vděčnost jako silnou stránku i důležitou osobní hodnotu. Cesta osobní excelence (a poznání vlastních talentů a silných stránek) se v u této zásady zdá být snazší než manažerská rozhodování v organizaci.

Jak teorie, tak i podniky v praxi prosazují v různé míře tzv. „work-life balance“. V něm se zrcadlí naplňování tohoto základního konceptu excelence. Osobní excelence, v synergiích vlastních priorit podle mě potřebu takové vyváženosti postupně odbourává. Tím víc, čím více vás živí to, co vás baví a jste na volné noze, provozujete rodinnou malou firmu apod. To je bezesporu výhoda těch, kdo pracují z domu, na cestách a nechodí „do práce přes píchačky“. Mám to štěstí, že k takovým patřím (a vážím si toho).

Jakou kulturu a prostředí vytváříte (chcete vytvářet) poznáte, pokud prozkoumáte základní patra Diltsovy pyramidy logických úrovní – například v tomto článku.

Spojení kreativity a inovace

Koncept 6 – Excelentní/vynikající organizace vytvářejí vyšší hodnotu a úroveň výkonnosti prostřednictvím neustálých a systematických inovací a využívání kreativity svých zainteresovaných stran.

Inovace je fenomén organizační, ale i osobní. Kreativita je fenomén ryze osobní, který se do organizací přenáší skrze jednotlivce. Je nenahraditelná, hybatelkou pokroku a rozvoje. V podstatě je to hodnota (viz. Barrett) i silná stránka (VIA). Její zastánci a nositelé by jistě mohli vyprávět.

Stephen Covey pojmenovává jeden z lidských darů tvůrčí představivostí.  Díky tomuto daru, osobní kreativitě a vhledu utváříme svou vizi, zlepšujeme se, vynalézáme. Při uplatnění této zásady na Cestě jednotlivce a osobní excelence jde o to, jak svou vlastní kreativitu podporujeme, kolik prostoru ji dáváme ve svém životě. Záleží také na tom, kam osobní kreativitu směřujeme. (Ideální směr rozhodně není obcházení pravidel, hledání mezer v zákonech a jiné kratochvíle, které zkouší pečlivost, bdělost a kreativitu jejich tvůrců.)

Užitečná příručka ZDARMA

Užitečná příručka ZDARMA

E-book ZDARMA

Obr. 2 – Na výběr je vždy řada cest. Kam zahrnete cestu osobní excelence?

Zdroj: vlastní zpracování

Rozvíjení organizačních schopností

Koncept 7 – Excelentní/vynikající organizace zvyšují své schopnosti efektivním řízením změn uvnitř svých organizace i za nimi.

Dříve byl tento koncept excelence zaměřen na budování partnerství, protože skvělé organizace také hledají, rozvíjejí a udržují důvěryhodné vztahy s různými partnery, aby zajistily vzájemný úspěch. Taková partnerství mohou vznikat např. se zákazníky, společností, klíčovými dodavateli, vzdělávacími institucemi nebo nevládními organizacemi.

Nicméně do konceptu organizační i osobní excelence velice dobře zapadá i rozvoj schopností a zvládání změn. Je to situace „tři v jednom“. Čemu dáváte přednost vy? Partnerství, rozvoji nebo změnám?

Síťování a partnerství podle (dřívější) zásady mají své nezastupitelné místo v životě jednotlivce a zásadách osobní excelence. Vychází z přirozeného partnerství a vztahů v rodině. (Na co v tomto duchu ukazuje ne zrovna ideální míra rozvodovosti u nás?)

Ale pozor! Nejde o síťování a partnerství ve smyslu sociálních sítí typu Linkedin, Facebook a dalších. I zarytí internetoví podnikatelé poznali, že vše se nemůže odehrávat ve virtuálním prostoru webinářů, Hangouts, navrhování person, matic empatie apod., ale že je důležité se scházet a komunikovat i „tváří v tvář“. Boom příležitostí k networkingu (pro ty aktivní i budování komunit) právě sledujeme.

Co ale partnerství? Budování partnerství povzbuzuje využití hodnot (důvěra, férové jednání, naslouchání, přátelství, uznání…) i silných stránek (Laskavost, Sociální inteligence…). K repertoáru osobní excelence a cesty k ní (= budování) jednoznačně patří. V tipech na závěr si u této zásady dobře rozmyslete, o jaký typ partnerského vztahu chcete vybudovat – linku, most nebo pouto.

Zvládání změn je efektivní, pokud probíhá proaktivně a zevnitř ven. Jak v organizační, tak v osobní rovině. Vlastní osobní změnou můžeme inspirovat a zahájit změnu v okolí. Pro psychology je to známka tzv. „vnitřního centra kontroly“. To je zcela v protikladu s osobním přístupem, kdy pro osobní změnu někteří očekávají nejprve změnu a přizpůsobení vnějších podmínek a okolností. V podstatě tak zůstávají v pozici obětí, které nejsou ochotny a schopny přijmout odpovědnost za činy a jejich důsledky. 

Utváření udržitelné budoucnosti

Koncept 8 – Excelentní/vynikající organizace mají pozitivní vliv na svět kolem sebe díky tomu, že zvyšují svou výkonnost a zároveň podporují ekonomické, environmentální a sociální podmínky v rámci komunit, kterých se dotýkají. V rámci své kultury ukotvují etické myšlení, jasné hodnoty a nejvyšší standardy organizačního chování, které jim umožňují usilovat o hospodářskou, sociální a ekologickou udržitelnost.

V angličtině je výstižné úsloví „last but not least“. Poslední zásada excelence neznamená její poslední místo v pořadí. O žádné pořadí totiž nejde.

U nás máme úsloví „košile je bližší než kabát“. Osobní odpovědnost (košile) je základem společenské odpovědnosti (kabát), tak jako je osobní kvalita základem všech dalších kvalit. Osobní pohodlí a „blaho“ (košile), zavírání očí před společenskou odpovědností (kabát) bývá na druhé straně nepřítelem udržitelné budoucnosti. Proto se v této zásadě na úrovni osobní excelence (měla by být snazší, protože ji sami ovlivňujeme), než organizační) skrývá často dilema – etické, hodnotové, světonázorové. Proto jsou důležité silné stránky (VIA) jako Perspektiva/zájem o budoucnost, Kritické myšlení, Odvaha/statečnost, Pokora, Prozíravost či Naděje.

V této zásadě se zračí sice jednoduchý, ale opomíjený princip 3P (People – Profit – Planet), dávající do souvislosti zájem o lidi (na osobní i organizační úrovni) a jejich konání ve prospěch nejen zisku, ale i planety jako místa, na kterém žijeme (a nemáme jinou alternativu, přestože dříve zmíněný Michio Kaku některé scénáře ve své knize nastiňuje).

Odpovědná a udržitelná budoucnost začíná u každého z nás. To zní jako otřepaná fráze a moralizování. Pamatujete na MEJV, který používám v některých článcích? Myšlení – (utváří naše) Emoce – (ty vedou k) Jednání – (které přináší) Výsledky! U nás a v naší hlavě začíná totiž úplně vše. Vhledem počínaje, osobní excelencí konče. Připomíná to citát Jima Rohna v mé úvodní stránce webu – „Hlavním klíčem tvé lepší budoucnosti jsi TY!“

Vhled ☛ Lídrovství ☛ Strategie ☛ Skóre ☛ Excelence

Obr. 3 – 8 zásad osobní excelence inspirovaných zásadami EFQM.

Zdroj: vlastní zpracování

7 zásad managementu kvality (ISO 9001)

Připomenu ještě pro srovnání jiné zásady. Jsou další ze „sedmiček“. V minulosti byla toto sedmero zásad inspirováno koncepty excelence EFQM. (Osmou zásadou kvality podle ISO 9000 do roku 2015 byl ještě „systémový přístup“.)

Teoreticky by měly tyto zásady kvality být pevným základem certifikovaných systémů managementu kvality. Zda tomu tak je všude v praxi, to si nejsem zcela jist. Můžete hádat nebo pátrat ve vlastní zkušenosti, které zásady jsou pro organizace obtížně zvládanou výzvou. Není to tím, že by zásady kvality byly špatné. (Jsem v tomto ohledu skeptický.)

  1. Zaměření na zákazníka
  2. Leadership
  3. Angažovanost lidí
  4. Procesní přístup
  5. Zlepšování
  6. Rozhodování založené na faktech
  7. Management vztahů

Osobně považuji zásady excelence za dynamičtější. Pro jistotu je ještě jednou zopakuji:

  1. Udržování vynikajících výsledků
  2. Přidávání hodnoty pro zákazníky
  3. Vedení s vizí, inspirací a integritou
  4. Řízení s agilitou (agilní řízení)
  5. Dosahování úspěchu prostřednictvím talentu lidí
  6. Spojení kreativity a inovace
  7. Rozvíjení organizačních schopností
  8. Utváření udržitelné budoucnosti

27 tipů a inspirace k rozvoji OSOBNÍ EXCELENCE podle 8 zásad

Jsem přesvědčen, že pro Cestu jednotlivce mají tyto zásady smysl. Mohou být podkladem pro jakýsi osobní manifest, který doporučuji propojit s vašimi hodnotami, silnými stránkami, posláním a vizí. Tip je na obrázku č. 3.

Při koučování, seminářích, workshopech i konzultacích neustále připomínám jednu past. Co je snadné dělat, je také snadné nedělat. Něco malého dlouhodobě dělat nebo nedělat vede k výrazným rozdílům. Je to „tenká hrana“, jak ji popisuje Jeff Olson v knize Slight Edge.

Proto přijměte na závěr 27 tipů a inspirací pro povzbuzení a integraci 8 zásad osobní excelence do života. Dar své tvůrčí představivosti a silnou stránku Kreativita využijte pro návrh vlastních tipů. O ně se spolu se svými zkušenostmi podělte v komentářích pod článkem.

  1. Udržování vynikajících výsledků
    • Definujte si cíle v různých „škatulkách“ svého života – rodina, finance, zdraví, vy sami (všestranná péče o sebe), rozvoj a růst, vztahy, zaměstnání/podnikání, hobby, cestování…
    • Vytvořte si kromě vision boardu (nástěnky vizí) rovněž výsledkovou nástěnku (result board).
    • Zvažte, jak a podle čeho můžete měřit míru svého štětí, pocity a autentičnost, abyste měli navigaci (a fakta), že jdete správně a že „je to ono“.
  2. Přidávání hodnoty pro zákazníky
    • Jakou hodnotu poskytujete/chcete poskytnout sami sobě? Jakou hodnotu dáváte/chcete dát svým nejbližším?
    • Kdo jsou vaši další zákazníci/zainteresovaní? Jakou hodnotu jim chcete nabízíte?
    • Prozkoumejte své silné stránky, Dary a talenty i to, zda nějakou hodnotu světu (ne)úmyslně nezatajujete.
  3. Vedení s vizí, inspirací a integritou
    • Dejte do toho SRDCE!
    • Veďte sami sebe udržováním rovnováhy mezi rozumem a citem.
    • Projděte si za sebe Diltsovu pyramidu oběma směry.
  4. Řízení s agilitou
    • Dáváte přednost intuici nebo faktům?
    • Jak jste na tom se silnými stránkami Prozíravost a Kritické myšlení?
    • Využijte jich k vytvoření osobního systému a struktury. Než začnete hledat a používat nástroje a techniky, uvědomte si proč je chcete a k čemu vám mají pomoci.
  5. Dosahování úspěchu prostřednictvím talentu lidí
    • Na co jste sám/sama? Kde / v čem se naopak můžete spolehlivě opřít o druhé?
    • Jak vypadá vaše kolo rovnováhy/kolo života? Kolo života (novinka!) je ke stažení zdarma ZDE!)
    • Zformujte si svou malou osobní mastermind skupinu nebo se do nějaké existující zapojte.
  6. Spojení kreativity a inovace
    • Mrkněte se, zda a kde ve vašem žebříčku hodnot stojí Kreativita a jak jste na tom s tvořivostí, pokud jde o silné stránky. Pak zvažte, jak ji můžete posílit.
    • Zkuste záměrně měnit úhly pohledu, nebojte se ani toho naprosto opačného.
    • Napište si vzkaz do budoucnosti o výsledcích své kreativity. (Vyberte si službu zde, zde, zde nebo zde.)
  7. Rozvíjení organizačních (v tomto případě osobních) schopností
    • Očekáváte-li změnu, zkuste si prověřit její skóre. Odkazy najdete např. v článku zde.
    • Připravte si a udržujte např. vzdělávací plán, plán četby na základě svých cílů, sledujte relevantní podcasty, blogy apod.
    • Jak se připravujete na vlnu spojenou s digitální transformací?
    • Zmapujte své zainteresované a určete s kým chcete nově vybudovat partnerství.
    • Jaká je vaše současná síť partnerů? Rozdělte je do kategorií:
      • Linka – pouze letmé partnerství a „prolinkování“ (sociální sítě…).
      • Most – každá jsme jiný, proto nám občasné přemostění, když potřebujeme pomáhá.
      • Pouto – partnerství založené na vzájemné důvěře, otevřenosti, sdílení a pomoci, společné projekty…
    • Vyberte si a navštivte v nejbližší době nějakou networkingovou událost a určete si pro ni osobní očekávání/cíl ohledně možného partnerství. (Výzva pro introverty.)
  8. Utváření udržitelné budoucnosti
    • Co pro vás odpovědnost za budoucnost znamená a jak ji aktuálně osobně projevujete?
    • Pomáhejte omezovat plýtvání doma i v práci/podnikání. Poraďte se a dohodněte s rodinou/nejbližším/sousedy…
    • Nezapomeňte, že co je snadné dělat, je také snadné nedělat!

8 zásad osobní excelence

  1. Udržuj vynikající osobní výsledky životního skóre.
  2. Přidávej hodnotu sobě, nejbližším, zákazníkům a dalším zainteresovaným.
  3. Veď sebe i druhé s vizí, inspirací a integritou.
  4. Buď agilní v řízení sebe sama.
  5. Dosahuj úspěchu díky synergii svých talentů s druhými.
  6. Spoj osobní kreativitu a inovativní myšlení.
  7. Rozvíjej své osobní způsobilosti a schopnost zvládnout změny.
  8. Dbej na udržitelnou budoucnost nejen pro sebe.

Osobní excelence jako cesta

8 zásadních konceptů excelence pro organizace jsem postupně uvedl. Stejně tak jako některé důvody, proč se domnívám, že tyto zásady mohou analogicky inspirovat zásady osobní excelence. Ukázku a bodové shrnutí v podobě „návrhu“ najdete na obrázku 3. Můžete si z toho postupně udělat něco na způsob osobního manifestu, jako je Manifest velkomyslnosti, Manifest motivace nebo Manifest života.

Teď je to na vás. Včetně komentářů a/nebo odpovědí na následující otázky:

  • Co si myslíte o excelenci obecně?
  • Který z osmi zásadních konceptů pro sebe považujete za klíčový (a proč)?
  • O co byste tipy na na zásady a cestu osobní excelence doplnili?

Otázka „mimo soutěž“ (ale klidně do komentářů).

  • Dovedete si představit, že/jak na těchto principech funguje odpovědnými politiky řízený stát? V čem se ten aktuální od těchto principů liší a v čem uvedené principy naplňuje?

Literatura:

  • COVEY, R. Stephen. 7 návyků skutečně efektivních lidí. Praha: Management Press, 2007. 342 s. ISBN 978-80-7261-15-0.
  • KAKU, Michio. Budoucnost lidstva: náš úděl mezi hvězdami. Praha: Prostor, 2019. 453 s. ISBN 978-80-7260-423-4.
  • KIYOSAKI, Robert, T. Cashflow kvadrant: zaměstnanec, samostatně výdělečně činný, majitel podniku, investor – který kvadrant je pro vás nejlepší? Hodkovičky: Pragma, 2001. 290 s. ISBN 80-7205-853-3.
  • OLSON, Jeff. The Slight Edge: Turning Simple Disciplines into Massive Success and Happiness. Rev. vyd. Lake Dallas: Success Books, 2011. 198 s. ISBN 978-1-935944-8-67.
  • WARE, Bronnie. Čeho před smrtí nejvíce litujeme. (Jak nám život změní druzí, když umírají.) Praha: Portál, 2012. 307 s. ISBN 978-80-262-0168-7.

Jaké jsou vaše silné stránky?

Získejte vhled do svých 24 silných stránek!

Navíc s mou individuální zpětnou vazbou + plakát a mini e-book k výsledkům (vše v češtině).

Více informací zde.

Pošlete vzkaz nebo dotaz

7 + 13 =

Slova moudrých

„Excelence není nikdy náhodou. Je vždy výsledkem silného záměru, upřímného úsilí a inteligentního provádění; představuje moudrý výběr z mnoha alternativ – volba, nikoliv náhoda, určuje váš osud.“

(Aristoteles)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma vhledu a/nebo modelů a nástrojů zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplňte prosím také anketu ZDE.

Děkuji. LF

Libor Friedel

Libor Friedel

Konzultant, kouč a lektor, s praxí od roku 1996

Podpořím vaši STRATEGICKOU CESTU! Baví mě vytvářet tvůrčí prostor, inspirovat, učit, sdílet své znalosti a zkušenosti a podněcovat jednotlivce a organizace na jejich cestě strategického rozvoje, úspěchu a excelence, jako LÍDRŮ, s vědomím souvislostí. Dávám do toho SRDCE.

VHLED ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ SKÓRE ☛ EXCELENCE

Přihlaste si ODBĚR ČLÁNKŮ z blogu!

Připojte se k seznamu odběratelů aktualizací z mého blogu. Žádný nový článek vám neunikne. Na uvítanou vám pošlu dárek - e-book DESATERO VELKOMYSLNÉHO OSOBNÍHO LÍDRA!

Vhled ☛ Lídrovství ☛ Strategie ☛ Skóre ☛ Excelence

Byli jste úspěšně přihlášeni k odběru novinek z blogu. Přijde Vám e-mail s odkazem na dárek.