K nejlepším kořenům Design Thinking (1. část)

K nejlepším kořenům Design Thinking (1. část)

Původně jsem si chtěl dát pokoj a o článcích z Harvard Business Review (HBR) se už nezmiňovat. I když jsem tušil, že to bude obtížné, protože HBR pokrývá řadu témat, které jsou zajímavá, užitečná a s nimiž pracuji u klientů. Již dříve jsem zde na blogu zmiňoval „10 nejlepších z HBR“ na téma:

No jo, ale když každý z nás pořád něco navrhuje (designuje), přemýšlí nad věcmi, usiluje o zlepšení produktů a služeb či nabídku nových… Tématu Design Thinking se v podstatě nelze vyhnout. A koneckonců… Design Thinking souvisí poměrně úzce i se zmíněnými tématy – vede k inovacím, vyžaduje zvládání různorodých změn a je to strategický přístup. Tak jako existují strategické myšlení (Strategic Thinking), tak si lze mysl nastavit i na designové myšlení (Design Thinking).

Proč se tedy nevydat po stopách, z nichž se tento (dnes do jisté míry i módní) trend z/rodil. Berte to jako objevení či seznámení (pokud jste nováčky), inspiraci, opětovné uvědomění, vnímání, že už jste dál (pokud jste zkušení designoví myslitelé) i jako příležitost k vlastnímu experimentování. A také překonání obav ze selhání, v době, kdy sociální sítě a reklamy do nás „valí klíny“ jak je všechno skvělé, dokonalé, snadné. Ale nezmiňují, co se vše odehrává předtím, než se to skvělým, dokonalým a snadným stane.

Článek jsem nadesignoval podle článků, které samostatně vyšly v průběhu let v Harvard Business Review a těch deset nejlepších je shrnuto v publikaci HBR on Design Thinking. Ta v českém překladu nevyšla a je otázkou, jak to bude, protože Management Press, který české překlady začal v minulosti vydávat (Např. HBR o strategii) se stal součástí Albatros Media a nyní je trochu „ticho po pěšině“, přičemž ještě není jasné jak Albatros se značkou Management Press naloží. Není tudíž ani zřejmé, zda se snůška článků o Design Thinking dostane do překladatelského hledáčku. I pro Albatros Media to je výzva, k níž designové myšlení lze využít.

Oficiálně kniha slibuje, že vám „pomůže využít designové myšlení k vytvoření průlomových inovací a transformaci vaší organizace“.

Jednotlivé články vás mohou inspirovat k tomu, abyste…

  • …identifikovali tzv „Jobs-To-Be-Done“ (JTBD – „úkoly, které mají zákazníci udělat“ a vytvářejte produkty, které budou mít lidé rádi,
  • …dokázali selhat v malém, rychle se po/učili a pak dokázali zvítězit ve velkém a vyhrajte ve velkém,
  • …poskytli podporu týmům zabývajícím se designem, které takovou podporu potřebují k rozvoji a rozkvětu,
  • … podpořili kulturu experimentování,
  • …zdokonalili své vlastní dovednosti jako designéři,
  • …dokázali bojovat proti předsudkům, které udržují status quo a maří inovace,
  • …si osvojili osvědčené postupy založených na designu, od velkých hráčů na tomto poli.

Odkaz na další článek na blogu - články z HBR

Hm… Dalších 11 měsíců odmlky od posledního článku na blog. Kvůli návalům práce nejsem moc konzistentní (ale ani se nepovažuji za profi blogera). Snad tedy další článek vyjde dříve než v únoru 2023, V mezidobí vznikla řada článků na „školní blogy“ i třeba do časopisu Perspektivy kvality. propojováním, zkušenostmi s klienty, díky školním webinářům a dalšími cestami vznikly i příspěvky k tématu Design Thinking. Tento na ně navazuje a doplňuje je o „kořeny“, odkud se řada konceptů rodí – v článcích časopisu Harvard Business Review. HBR pravidelně přináší mozaiky v podobě 10 „must read“ článků. „bestovka“ k Design Thinking byla vydána v roce 2020 a k pěti článkům jsou i poznámky v tomto blogu. (Pro příští článek raději nic neslibuji.)

 

Designové myšlení alias Design Thinking

Design Thinking je model, který vám může pomoci přistupovat k obchodním (byznys) problémům z jiné perspektivy – obecně z perspektivy vašeho koncového uživatele. Ať už vytváříte nový produkt/službu, navrhujete maximální uživatelský zážitek (UX), připravujete brainstorming pro kampaň nebo vytváříte nabídku, designové myšlení může pomoci podpořit kreativitu a nasměrovat ji do životaschopných rozhodnutí (a produktů).

Platí to i pro „design vlastního života“, jehož „uživatelem“ jste vy sami, rodina a další vaši blízcí, přátelé apod. V lednu 2022 jsem na toto téma vedl webinář, primárně pro studenty v MBA/DBA programech. Abych téma uvedl, napsal jsem stručný úvodní článek i pro školní blog. Článek s úvodními poznámkami o Design Thinking najdete zde>>.

O tématu se zmiňuji i v novém článku v časopisu Perspektivy kvality, který vychází společně s tímto textem na blogu.

Design Thinking – „guru“ Tim Brown (nebo Thomas Alva Edison?)

Tim Brown, ředitel společnosti IDEO se v článku s prostým názvem „Design Thinking“ hluboce noří do procesu designového myšlení, jeho historie a toho, jak tento proces zaměřený na člověka ožívá uvnitř jeho firmy.

Píše, že design není jen krásný obal, který nese myšlenku. Design Thinking je integrovaný proces, který dokáže transformovat produkty, služby, procesy, a dokonce i strategii.

Thomas Alva Edison (mj. zakladatel General Electric) stvořil elektrickou žárovku, a pak kolem ní nabalil celé odvětví. Edisonova genialita spočívala v jeho schopnosti představit si plně rozvinutý trh, nikoli pouze jedno samostatné zařízení. Dokázal si představit, jak by lidé mohli a chtěli využít to, co stvořil. Nebyl předvídavý vždy, ale pokaždé bral velký ohled na potřeby a preference uživatelů. Proto byl a je Edisonův přístup raným příkladem toho, co se dnes nazývá Design Thinking (obr. 1).

Vyplývá z toho, že inovace jsou poháněny důkladným porozuměním, prostřednictvím přímého pozorování toho, co lidé chtějí a potřebují ve svém životě a co se jim líbí nebo nelíbí na způsobu, jakým jsou konkrétní produkty vyráběny, baleny, uváděny na trh, prodávány a podporovány. Každý z nás má v tomto jistě bohatý rejstřík dobrých i horších zkušeností.

Edisonův přístup neměl za cíl potvrdit předem vytvořené hypotézy, ale pomoci experimentování se naučit něco nového, a to z každého opakovaného neúspěchu. Inovace je totiž dost tvrdá práce. Edison z toho udělal profesi, která kombinuje umění, řemeslo, vědu, obchodní důvtip a bystré porozumění zákazníkům a trhům. Wow!  Designové myšlení je přímým potomkem této tradice.

Kdybychom se s Jimem Brownem pokusili definovat Design Thinking, tak jednoduše řečeno:

„je to disciplína, která využívá citlivost a metody designéra k tomu, aby odpovídala potřebám lidí s tím, co je technologicky proveditelné a co může životaschopná obchodní strategie proměnit v hodnotu pro zákazníka a tržní příležitost“.

Designové myšlení využívá kreativní aktivity k podpoře spolupráce a řešení problémů způsobem zaměřeným na člověka (tzv. human-centered). Podobně jako v zenovém učení, je vhodné i zde přijmout „mysl začátečníka“. Záměr je zřejmý (a důležitý) – zůstat otevření a zvídaví, nic nepředpokládat a nejednoznačnost vidět jako příležitost. Myslet jako designér vyžaduje snít o divokých nápadech, věnovat čas vymýšlení a testování i ochotu brzy selhat a často selhat.

Svým způsobem nic pro netrpělivé perfekcionisty. Idea a měřítko „napoprvé správně) (RFT – Right First Time) se zde dostává do jiného světla.

Design Thinking zahrnuje empatii, optimismus, iteraci, kreativitu a nejednoznačnost. A co je nejdůležitější, udržuje lidi v centru každého procesu. Myslím, že to je docela výzva (aby to nebyla jen fráze). Designér zaměřený na člověka ví, že pokud se bude soustředit na lidi, pro které designuje (a bude jim přímo naslouchat), může dosáhnout optimálních řešení, která splňují jejich potřeby. To platí obecně. Obecně tedy také platí, že každý může přistupovat ke světu jako „designér“.

Chcete-li však uvolnit větší potenciál a naučit se pracovat jako dynamický řešitel problémů, je klíčová kreativní sebedůvěra. Design Thinking však boří mýtus kreativního génia. Často věříme, že skvělé nápady se rodí z brilantních myslí a kreativity, které přesahují schopnosti pouhých smrtelníků. Kreativita je však výsledkem tvrdého, tvůrčího procesu objevování zaměřeného na člověka, po kterém následují opakující se cykly prototypování, testování a zdokonalování.

Designové projekty musí nakonec vždy projít třemi fázemi:

  • inspirace,
  • idea (nápad)
  • implementace (realizace)

„Inspirace“ představuje okolnosti (ať už jde o problém, příležitost nebo obojí), které motivují k hledání řešení.

„Idea“ je výsledkem procesu generování, vývoje a testování nápadů, které mohou vést k řešení.

„Implementace“ představuje zmapování cesty na trh.

Mnoho úspěšných světových značek vytváří průlomové nápady, které jsou inspirovány hlubokým porozuměním životům spotřebitelů a využívají principy designu k inovaci a vytvoření hodnoty pro zákazníka. Někdy jsou inovace odpovědné za obrovské rozdíly v kulturních a socioekonomických podmínkách. V takových případech může Design Thinking navrhnout alternativy k předpokladům vytvořeným ve vyspělých společnostech.

Znovu a znovu vidíme úspěšné produkty, které nebyly nutně první na trhu, ale byly první, které zákazníky oslovily emocionálně a funkčně. Jinými slovy, „dělají svou práci“ a spotřebitelé je milují. Alespoň po nějakou dobu, než budou překonány. Možná to zní jako klišé – iPod nebyl první mp3 přehrávač na trhu, ale byl první, který byl skvělý.

Tato myšlenka bude v budoucnu stále důležitější. Jak píše Daniel Pink ve své knize Úplně nová mysl: „Hojnost uspokojila, a dokonce nadměrně uspokojila materiální potřeby milionů – posiluje význam krásy a emocí a urychluje hledání smyslu jednotlivců.“

Jak je uspokojeno/uspokojováno více našich základních potřeb, stále více očekáváme sofistikované zážitky, které jsou emocionálně uspokojující a zároveň smysluplné. To nevede k jednoduchým „produktům“. Budou to komplexní kombinace produktů, služeb, prostorů a informací. Budou to způsoby, jak se vzděláváme, způsoby, jak se bavíme, způsoby, jak zůstat zdraví, způsoby sdílení a komunikace. Design Thinking je nástrojem, jak si tyto zážitky představit a zároveň jim dát žádoucí formu.

Potřeba změny či transformace je nyní větší než kdykoli předtím. Bez ohledu na to, kam se podíváme, vidíme problémy, které lze vyřešit pouze prostřednictvím inovací – nedostupnou zdravotní péči, spotřebu energie, společnosti, jejichž tradiční trhy jsou narušeny novými technologiemi nebo demografickými posuny. Všechny tyto problémy mají na srdci lidé. Vyžadují lidský, kreativní, opakující se a praktický přístup k nalezení nejlepších nápadů a konečných řešení. Design Thinking je právě takovým přístupem k inovacím.

Aktuálně k tomu můžeme přidat dvouletou anabázi s titulkem „Covid-19“ a nejnověji konflikt na Ukrajině. Vše s důsledky, které možná ještě zůstávají zamlženy a zastřeny z hlediska svých dlouhodobých dopadů.

„Lídři nyní pohlížejí na inovace jako na hlavní zdroj odlišení a konkurenční výhody; udělali by dobře, kdyby designové myšlení začlenili do všech fází procesu.“ (Tim Brown)

Tim Brown je také autorem skvělé knihy Change by Design (změna díky designu), v níž se dotýká organizačních změn (transformace) a inovací. Obojí se může designovým myšlením skvěle inspirovat.

Brownovy návrhy získaly řadu ocenění a byly vystaveny např. v Muzeu moderního umění v New Yorku, Axis Gallery v Tokiu a Design Museum v Londýně.

Originál článku

  • BROWN, Tim. Design Thinking. Harvard Business Review, 2008, 86(6), 84-92.

Brownova kniha

  • BROWN, Tim. Change by Design: How Design Thinking Transforms Organizations and Inspires Innovation. Rev. a akt. vyd. New York: Harper Collins Publishers, 2015. 304 s. ISBN 978-0-062-85662-3.
Mapa odlišení

Obr. 1 – Symbol žárovky jako symbol pro nápady, experimenty apod. není náhodný. Thomas Alva Edison by mohl vyprávět a „svém“ Design Thinking.

Zdroj: Pixabay

Proč Design Thinking funguje

Profesorka Jeanne Liedtka z University of Virginia v článku v Harvard Business Review z roku 2018 popisuje své (tehdy) sedmileté studium projektů v různých sektorech, včetně obchodu, zdravotnictví a sociálních služeb a diskutuje o tom, jak se lidské tendence staví do cesty inovacím. Její výzkum zjistil, že „Design Thinking má potenciál udělat pro inovace přesně to, co hnutí Total Quality Management (TQM) udělalo pro výrobu: uvolnit plnou tvůrčí energii lidí, získat jejich odhodlání a radikálně zlepšit procesy.“

Nový způsob organizace práce občas vede k mimořádným zlepšením. TMQ to dokázal ve výrobě v 80. letech minulého století kombinací sady nástrojů – kanban karet, kroužků kvality atd. Neustále s vědomím, že lidé ve výrobě (na dílně) mohou dělat práci na mnohem vyšší úrovni než se po nich obvykle požaduje. Tuto směs nástrojů a náhledu, aplikované na pracovní proces, lze považovat za jistou „sociální technologii“. To je podle prof. Liedtka i případ Design Thinking.

Koncept Jeanne Liedtka, založený na tomto rozsáhlém výzkumu ukazuje, že designové myšlení obchází naše dlouhodobé předsudky i naši (obvyklou) tendenci udržovat status quo a připoutat se k normám na pracovišti. Jak často či kdy naposled jste slyšeli věty ve stylu: „Dělali jsme to tak vždycky“, „Děláme to tak dlouho a zatím si nikdo nestěžoval“ apod. Prostě obvyklé argumenty a výmluvy proti změně.

(To byl i jeden z důvodů, proč jsem téma Design Thinking „otevřel“ ve vztahu ke kvalitě a standardu ISO 9001 ve zmíněném článku pro Perspektivy kvality.)

Předsudky samozřejmě přibržďují inovace. S designovým myšlením však dostávají týmy nástroje (a „svolení“), aby se posunuly za tato staré návyky a odhalily novou perspektivu.

Liedtka svou studií zjistila, že k úspěchu musí inovace přinést tři věci:

  • špičková řešení
  • nízké riziko a náklady na změnu
  • souhlas a vnitřní přijetí ze strany zaměstnanců (jako zainteresované strany)

Pro organizace zakořeněné v zastaralých způsobech nebo systémech to může být náročný úkol. Design Thinking je schopen naplnit všechny tři podmínky. Vypořádává se totiž s překážkami v chování a kontraproduktivními předsudky nás, lidských bytostí.

Až příliš často začíná definování problému nebo výzvy (našim) vlastním úhlem pohledu. To může vést k řešením, která jsou správná pro tým nebo organizaci (např. zjednodušení procesů). Ovšem taková řešení nejsou mnohdy příliš vhodná pro zákazníka nebo koncového uživatele. Rozvíjení empatie pro zákazníka, které je jádrem designového myšlení, si vynucuje nový úhel pohledu a přináší (skvělé) nápady, které vedou (či mohou vést) k vynikajícím řešením.

Z jiné perspektivy to známe na příkladů byznys modelů, map empatie, definování tzv. „person“ či profilů ákazníků (a jejich „bolestí/obtíží/pains“ a hledaných „přínosů/gains“).

Při návrzích inovací konvenčními způsoby (např. brainstormingem) je nevyhnutelné, že někdo ve skupině začne teoretizovat o tom, jak určité nápady nebo možnosti nemohou/nebudou fungovat, jsou příliš riskantní či tzv. „mimo“. Konečným výsledkem bývá ještě méně než stagnace a status quo. Udržením procesu designového myšlení až po fázi prototypování a testování, odstraňují týmy z pomyslné rovnice velké riziko. Dosáhnou-li konečného výsledku, mohou si být týmy obvykle jisty, že to bude fungovat.

Žádná změna nebo inovace však není udržitelná, pokud za ní nebudou stát zaměstnanci. Změna může být děsivá a hrozivá, zvláště pro lidi, kterým status quo docela vyhovoval. Leč tím, že lidi ponoříte do designového myšlení a vytrénujete je k používání jeho nástrojů, stanou se zaměstnanci součástí procesu, součástí řešení i součástí změny. Což je z mého hlediska dobrá inspirace, ale i náročná výzva

Proto Design Thinking (nejen) podle autorky článku funguje. Těžko se to dá vyjádřit lépe. Byť to pro někoho může znít samozřejmě (pokud má zkušenosti) pro jiné nikoliv (pokud zkušenosti třeba nemá).

Je však také na manažerech, aby našli své „proč“… jim designové myšlení funguje a může fungovat. Samo to nepůjde.

Originál článku

  • LIEDTKA, Jeanne. Why Design Thinking Works. Harvard Business Review, 2018, 96(5), 72-79.

O dlouhodobém zájmu autorky o designové myšlení svědčí i dvě  dříve vydané publikace, které mohu doporučit.

  • LIEDTKA, Jeanne, OGILVE, Tim. Designing for Growth: A Design Thinking Tool Kit for Managers. New York: Columbia University Press, 2011. 227 s. ISBN 978-0-231-15837-1.
  • LIEDTKA, Jeanne, KING, Andrew, BENNETT, Kevin. Solving Problems with Design Thinking: Ten Stories of What Works. New York: Columbia University Press, 2013. 232 s. ISBN 978-0-231-16356-9.

Ta „správná cesta“ ke zvládnutí Design Thinking

Designové myšlení je náročné, protože zahrnuje něco zásadnějšího než „pouhé“ řízení změn – zahrnuje objevování toho, jaká změna je vůbec potřeba.

Lidé z výzkumu a vývoje namnoze očekávají, že jejich přístup musí být (pokud možno) racionální a objektivní. Proto se jim mohou jako znepokojující zdát metody designového myšlení, zahrnující empatii a vcítění se do uživatelů či provádění experimentů s vědomím, že mnohé z nich selžou.

Je pravděpodobné, že zaměstnanci mohou být leckde až šokováni a zděšeni nečekanými nebo negativními zjištěními. Mohou také nabýt pocit, že se točí v bludném kruhu. Za takových okolností mohou obavy zaměstnanců i vykolejit některé projekty. Proto i Design Thinking potřebuje lídry, kteří proces vedou a pomáhají týmům vytvořit si čas a prostor pro vznik nových nápadů, přijetí neúspěchu a selhání a udržení si celkového smyslu pro účel a smysl konání.

Článek Basona a Austina z roku 2019 se proto zaměřuje na roli lídrů v takových projektech a je výsledkem studia téměř dvou desítek společností.

Zaměstnanci, kteří nejsou obeznámeni s designovým myšlením (obvykle většina?), potřebují vedení a podporu vedoucích, aby se mohli orientovat v neznámém prostředí a produktivně směřovat své reakce na tento přístup. Výzkum autorů identifikoval tři kategorie postupů, které mohou manažeři využít k tomu, aby do/vedli designérské projekty k úspěchu:

  1. Podporovat empatii se zkušenostmi zákazníků
    • To může změnit obavy zaměstnanců, pokud zjistí nedostatky v tom, co navrhovali, v pozitivní hledání něčeho lepšího. Autoři vše ilustrují na čtyřech případech.
  2. Podporovat rozbíhavost (divergenci) a orientovat se v nejednoznačnosti
    • Vedoucí pracovníci musí dát zaměstnancům prostor a čas prozkoumat různé přístupy a nesměřovat či nepřibližovat se příliš rychle k řešení, byť takový přístup často vypadá, že je „z ruky“. I zde to ilustrují na čtyřech příkladech.
  3. Zkoušet nové budoucnosti
    • Je důležité otestovat návrhy se zákazníky a poskytnout jim co nejúplnější zážitek. Prototypy nebo videa nových vymyšlených uspořádání poskytují větší vhled než hypotetické diskuse. Také tuto skutečnost autoři dokládají na čtyřech případech.

Doporučení autorů se zdá být prosté a jakoby klišé, které slýcháváme často. Vedoucí pracovníci, kteří zadávají designové projekty, „musí být“ kouči, inspirovat své týmy, vést je tam kde je to nutné, ale ustoupit do pozadí dosáhne-li tým svého. Osobně si myslím, že to platí v mnoha dalších případech, nejen u designových projektů. Pro manažerské ego mnohých to však bude asi náročné.

Originál článku

  • BASON, Christian, AUSTIN, Robert, D. The Right Way to Lead Design Thinking: How to help project teams overcome the inevitable Inefficiencies, Uncertainties and Emotional flare-ups. Harvard Business Review, 2019, 97(2), 82-91.
Hráči v platformách

Obr. 2 – Všeobecně je přijímáno těchto 5 fází Design Thinking. Více v poznámkách zde>>.

Zdroj: vlastní zpracování

Design v akci

Autor knihy The Science of Artificial (Věda o umělém, poprvé publikovaná v roce 1969), Herbert A. Simon napsal, že věda o „umělém“ je vědou o „designu“. Vidí vědy o umělém jako relevantní pro „všechny obory, které vytvářejí návrhy k plnění úkolů nebo plnění cílů a funkcí“. Richard Buchman navrhl v článku z roku 1992 použití designu k řešení mimořádných přetrvávajících a obtížných výzev.

Takže… Dvě esa designového myšlení, již zmíněný Tim Brown a Roger L. Martin ve svém článku (z roku 2015) zdůrazňujícím vývoj přijímání Design Thinking diskutují o tom, jak designové myšlení pomáhá vytvářet artefakt, který vytváří nové řešení, a také zásahy, které artefakt přivádějí k životu. Zabývají se designovým myšlením ve financích pomocí dvou případových studií (MassMutual, Intercorp z Peru Group).

Design již zdaleka není o diskrétních fyzických objektech. Posunul se ke strategiím, uživatelským zkušenostem (UX) a holistickým systémům. Proto i jeho nástroje byly přizpůsobeny a rozšířeny do zcela nové disciplíny o níž je řeč -Design Thinking.

Artefakty

Nejprve je pro připomenutí dobré uvést důležitost „artefaktů“ v designu a designovém myšlení. Na nejvyšší úrovni je účel designových artefaktů vždy stejný – komunikovat záměr. Artefakty jsou tedy komunikačním nástrojem.

Např. příprava procesu vývoje produktu vytvoří designové artefakty. Mohou to být tzv. „persony“, mapy „cesty zákazníka“ nebo „wireframe“ modely. Konkrétní artefakty vyplynou z potřeb a povahy konkrétního projektu. Designéři vytvářejí artefakty, aby uspokojili potřebu získání, posbírání a syntetizování určitého typu informací. Např. vytvoří sadu „person“ pro lepší pochopení cílové skupiny uživatelů. Pak designový proces zahrnuje setkání, rozhovory a naslouchání účastníkům, kteří zastupují tuto cílovou skupinu. Informace o nich získané z této fáze výzkumu se syntetizují a organizují podle person. Totéž lze říci o „cestě zákazníka“ (customer journey). Přípravný proces a vytváření artefaktu jdou ruku v ruce.

Jak se zvyšuje složitost procesu návrhu, vyvstává nová překážka: přijetí toho, co lze nazvat „designovým artefaktem“ zainteresovanými stranami. Ať už jde o produkt, uživatelskou zkušenost, strategii nebo komplexní systém. Brown s Martinem tedy vysvětlují tyto nové výzvy a ukazují, jak může Design Thinking pomoci strategickým a systémovým inovátorům uskutečnit jejich nové představy ve 3D světě.

Komplexnost designu nových produktů (např. elektroauta) nebo systémů (např. systém školství) vedou k tomu, že je obtížné docílit jejich akceptovatelnosti. Mnoho slibných a inovativních myšlenek tak skončí v podstatě ještě na startovní čáře. Obvykle je tomu tak proto, že zainteresované strany potřebují změnit své zaběhlé myšlení, mentální či byznys modely a způsoby chování. Zavádění artefaktů v tom hraje klíčovou roli z hlediska vyřešení takových výzev.

Své příklady proto autoři článku vedou k závěru, že zavedení a integrace tzv. „designových artefaktů“ je pro úspěch ještě důležitější než design samotných artefaktů.

Originál článku

  • BROWN, Tim, MARTIN, Roger, L. Design for Action. How to Use Design Thinking to Make Great Things Actually Happen. Harvard Business Review, 2015, 93(9), 56-64.

Pokud se chcete dostat dále ke kořenům, zde je doporučená literatura:

  • SIMON, Herbert, A. The Sciences of Artificial. 3. vyd. Cambridge: MIT Press, 1996. 248 s. ISBN 978-0-262-19374-0.
  • BUCHANAN, Richard. Wicked Problems in Design Thinking. Design Issues, 1992, 8(2), 5-21.

Katalyzátoři inovací

Posledním, pátým článkem v této části je článek spoluautora toho předchozího – Rogera L. Martina. Originál článku je už z roku 2011. Již jsem ho zmiňoval v „desítce“ o inovacích zde.

Zde je příběh. Intuit, kalifornská softwarová společnost, se v roce 2007 snažila získat nové zákazníky. Její CEO, Scott Cook, si byl vědom, že není Steve Jobs, nicméně se snažil řídit firmu proinovačně. I stalo se, že Cook koordinoval dvoudenní schůzku mimo pracoviště pro svých 300 nejlepších manažerů. Setkání mělo název „Design for Delight“ (Design pro potěšení). Účelem setkání bylo vymyslet nové způsoby, jak přilákat nové zákazníky a vytvořit nové cesty, jak stávajícím zákazníkům doporučit produkty Intuit. Po 5 hodinách powerpointových prezentací bylo v místnosti málo energie a schůzka nesplnila své poslání. Po návratu pracoval Cook s konzultantem, který vedl pro manažery designová cvičení. Spolupracovali na vytvoření prototypů, získali zpětnou vazbu a doladili své designové nápady. Cvičení vyvolalo vzrušení, spolupráci a kreativitu.

Konečným výsledkem bylo vytvoření devítičlenného týmu koučů Design Thinking, nazývaných „koučové inovací“ (inovační katalyzátoři). Jejich úlohou je vytvářet prototypy, provádět experimenty a pracovat se zákazníky.

Tak trochu „jazzový“ (jam session) proces zahrnoval:

  • Painstorming – určení výzev (obtíží – pains) zákazníků, využívajících řešení Intuit.
  • Soljam – vytváření nových řešení (solutions)
  • Codejam – napsání softwarového kódu (code) do 2 týdnů a prezentování zákazníkům.

Design for Delight umožnil firmě Inuit zapojit své zákazníky, pracovat kreativně a posunout se za hranice (pouhé) „spokojenosti zákazníka“. Intuit zjistil, že i když Scott Cook není Steve Jobs, existují i ​​jiné způsoby, jak utvářet inovace, zapojit své zaměstnance a zákazníky a podporovat kreativitu v celé organizaci.

Roger Martin tedy v článku identifikuje potřebu kreativního myslitele – „katalyzátora inovací“ – jmenovaného uvnitř organizace, který bude průvodcem na cestě, s využitím rysů Design Thinking, jako je empatie, nápaditost a experimentování. Stále však zůstávají otázky týkající se toho, kdo jsou tyto katalyzátory, jak a co je třeba je učit, a co je nejdůležitější, jakou hodnotu přinášejí organizacím.

Je otázkou, do jaké míry se Intuit nechal inspirovat „katalyzátory“ podle knihy zde již zmiňované Jeanne Liedtka. Ta totiž vydala v roce 2009 knihu (Liedtka, Rosen Wiltbank, 2009) týkající se inspirace, jaké osobní a psychologické vlastnosti mají lidé, kteří dokázali konzistentně plnit náročné zadané cíle, navzdory vnitřním překážkám a velmi náročným podmínkám na trhu. Tito „katalyzátoři“ nehledali vedení, zdroje nebo podporu. „Nahlédli“ do svých vlastních dovedností, schopností a vytrvalosti. Věřili ve svou schopnost utvářet prostředí a měli sklon k činnosti zaměřené na učení praxí. Vyšli vstříc nejistotě, než aby se z ní stáhli, zdánlivě bez bázně vůči chaosu. Je třeba si uvědomit že hovoříme o období celosvětové hypoteční krize.

Díky neustálému celoživotnímu hledání nových zkušeností si tito „katalyzátoři“ vytvořili repertoár mnoha různých schopností, které jim umožnily vidět věci, které jiní manažeři nemohli, identifikovat možnosti, které ostatní postrádali. Vytvářeli své týmy a rozšiřovali svůj repertoár a stále větší portfolio různých prostředí, z nichž bylo možné čerpat nové pohledy, nápady a sítě a posuzovat neustále se měnící realitu.

Originál článku:

  • Martin, Roger. The Innovation Catalysts, Harvard Business Review, 2011, 89(6), 82–87.

Zmíněná kniha prof. Liedtka:

  • LIEDTKA, Jeanne, ROSEN, Robert, WILTBANK, Robert. The Catalyst: How You Can Become an Extraordinary Growth Leader. New York: Crown Business, 2009, 288 s. ISBN 978-0-307-40949-2.

 

Workshop - scénáře budoucnosti

A máme první pětku

Tolik články k Design Thinking ze druhé dekády 21. století, které jsou součásti „10 nej“ k tomuto tématu, z dílny z Harvard Business Review (HBR, 2020).

Další pětice článků zahrnuje např. populární koncept Jobs-To-Be-Done, reverzní inovace, strategie toho, jak se poučit z neúspěchu či jak znovu získat své kreativní sebevědomí.

A jaké zkušenosti s designovým myšlením, alias Design Thinking máte vy? Co je pro vás největším „oříškem“? Čím se inspirujete?

Jaká bude role designového myšlení v blízké budoucnosti plné neznámých a nejistot, způsobených děním poslední více než dvou let? Podělte se o své pohledy v komentářích nebo mi pošlete vzkaz/zprávu.

Přeji vám, ať vám to designově myslí ku prospěch vás, zákazníků i okolí.

Literatura:

  • HBR’S 10 Must Read On Design Thinking. Boston: Harvard Business School Publishing, 2020. 192 s. ISBN 978-1-63369-880-2.
  • PINK, Daniel, H. ÚPLNě nová mysl. Proč budoucnost patří pravým hemisférám. Praha: Ideál, 2008. 268 s. ISBN 978-80-86995-05-2.

Pro účely designu osobního života doporučuji nahlédnout do knihy, která vyšle v českém překladu již v roce 2016.

  • BURNETT, Bill, EVANS, Dave. Designérem vlastního života. Jak si navrhnout spokojený život na míru. Brno: Jan Melvil Publishing, 2016.247 s. ISBN 978-80-7555-013-2.

 

Odkaz na další článek na blogu - články z HBR

„Není to ‚my versus oni‘ nebo dokonce ‚my v jejich zastoupení‘. Pro designérského myslitele to musí být ‚my s nimi‘“.

(Tim Brown)

Libor Friedel

Libor Friedel

Konzultant, kouč a lektor, s praxí od roku 1996

PODPOŘÍM vaši STRATEGICKOU CESTU!

Baví mě vytvářet tvůrčí prostor, inspirovat, učit, sdílet své znalosti a zkušenosti. Podněcuji jednotlivce a organizace ke strategickému rozvoji, úspěchu a excelenci s vědomím souvislostí, jako LÍDRŮ. Dávám do toho SRDCE.

VHLED ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ SKÓRE ☛ EXCELENCE

Pošlete vzkaz nebo dotaz

2 + 13 =

Líbil se vám příspěvek? Byl pro vás v něčem zajímavý, inspirativní a/nebo přínosný? SDÍLEJTE jej s přáteli a známými!

Zajímá-li vás téma více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, čím se mám na blogu zabývat. Zvu vás proto k vyplnění ankety na tomto odkazu.

Děkuji. Libor

Model EFQM v 5 perspektivách

Model EFQM v 5 perspektivách

(Text jsem psal postupně, před vznikem nouzové situace, která aktuálně panuje kolem COVID-19. „Koronavirovou perspektivu“ jsem doplnil do závěrečné kapitoly před publikováním článku.)

Pamatujete se, co se dělo v roce 2013? Jaký byl tehdy svět? Co jste dělali?…

…A jak jste se od té doby rozvinuli? Jaké změny jste zažili a vstřebali od roku 2013?

Proč se ptám? Počínaje rokem 2013 vstoupila v platnost (před)poslední aktualizace Modelu excelence EFQM. (Jako hodnotitel jsem v tom roce podle modelu EFQM hodnotil Vysokou školu podnikání v Ostravě.) V řekách od té doby uplynula spousta vody… …a máme tu (poslední a zásadní) inovaci/změnu – Model EFQM (2020). Představen byl na kongresu EFQM v Helsinkách v říjnu 2019, od té doby se roztáčejí kola osvěty, seznamování a přípravy různých platforem pro „formální“ práci s tímto modelem.

EFQM Excellence Model (2013) jsem představoval studentům MBA ve svých přednáškách ke strategickému managementu, posléze informativně díky „školnímu blogu“ zde.

Pojďme se na model podívat méně formálně a využít perspektiv, jimiž se na blogu v různé míře zabývám:

Nejde o oficiální výklad modelu EFQM, doslovné znění/obsah jednotlivých subkritérií, ani se v článku nebudu zabývat procesem hodnocení RADAR. (Ten jsem v jiné souvislosti zmínil např. v článku „Zlepšování na radaru“ v Perspektivách kvality 4/2019.)

 

Vypadá to, že jsem se „doprokrastinoval“ k prvnímu článku v roce 2020. Faktem je, že stále pracuji s klienty off-line, v organizacích a ne vždy je psaní prioritou. Prosinec 2019 a leden/únor 2020 pro mě v mnohém byly ve znamení dvojího pojetí modelu EFQM – „starého“ a „nového“. Nejprve tedy malý kvíz pro vás. Co je to EFQM?

  1. Effective Friedel Quiz Methodology
  2. European Foundation for Quality Management
  3. Extra Free Quick Money
  4. Easy Finance Qualified Model
  5. Emerging Four Quadrant Method

V březnu doputoval do ČT COVID-19 a postupné odkládání návštěv u klientů, tedy čas na dopsání článku a aktualizaci o „koronavirový doplněk“. S virem model bojovat nedokáže, ale umím si představit, že může efektivně bojovat s jeho následky v organizacích. Jako obvykle, záleží na úhlu pohledu.

​Model EFQM

Model EFQM není exkluzivní a izolovaný model, byť se to z některých signálů a stylu propagace tak může jevit. Vybrané základní myšlenky spojené s novým modelem EFQM jsem sepsal v článku na blog European Business School SE.

Reaguje (= není příliš proaktivní, ale buďme rádi za inovaci) na dílčí trendy posledních let jakými jsou např.:

  • agilita (pozor, to není operativa bez koncepce),
  • inovace (zejména ty, které jsou náhlé, nečekané, nespojité a které nedávno zesnulý Clayton Christensen pojmenoval „disruptivní“),
  • digitální transformace (žhavé téma, ke kterému se jistě vrátím, v návaznosti na jeden ze starších, ale stále populárních článků na mém blogu),
  • akcelerace nových technologií (a roli člověka v soužití s/mezi nimi),
  • chápání organizací jako „živých organismů“ (a tedy zamlžení jednoznačných kauzálních vazeb mezi příčinami a důsledky).

Zkuste si sami sestavit „puzzle“ modelu EFQM. Tady jsou jeho (abecední) střípky/dílky. Jsou to subkritéria, kterým záměrně nepřiřazuji čísla (1.1…, 5.5 + výsledky) podle oficiálního modelu (je jich celkem 23+2). Pro kontrolu „správnosti“ si opatřete/kupte oficiální publikaci o modelu EFQM (zde).

Model EFQM jako puzzle

  • Budujte udržitelné vztahy se zákazníky
  • Budujte vztahy s partnery a dodavateli a zajistěte podporu pro vytváření udržitelné hodnoty
  • Definujte a implementujte celkovou zkušenost
  • Definujte hodnotu a postup jejího vytváření
  • Definujte účel a vizi
  • Dodávejte hodnotu
  • Identifikujte a pochopte potřeby zainteresovaných stran
  • Komunikujte a prodávejte hodnotu
  • Měřte a sledujte strategickou a provozní výkonnost
  • Měřte a sledujte vnímání zainteresovaných stran
  • Podporujte kreativitu a inovace
  • Přispívejte k rozvoji, blahobytu a prosperitě společnosti/komunity
  • Řiďte inovace a využívejte technologie
  • Řiďte majetek a zdroje
  • Řiďte výkonnost a rizika
  • Sjednoťte a angažujte (lidi) v účelu, vizi a strategii
  • Spravujte organizační kulturu a rozvíjejte hodnoty
  • Transformujte organizaci pro budoucnost
  • Vytvořte a implementujte systém řízení organizace a systém řízení výkonnosti
  • Vytvořte podmínky pro realizaci změny
  • Vytvořte strategii
  • Využívejte data, informace a znalosti
  • Zabezpečte a udržujte průběžnou podporu obchodních a správních zainteresovaných stran
  • Získávejte, zapojujte, rozvíjejte a udržujte pracovníky (zaměstnance)
  • Získejte vhled do ekosystému, vlastních schopností a hlavních výzev

Vše jsou to užitečné, logické a smysluplné procesy, činnosti či kroky, důležité pro organizační úspěch. V takovémto motivačním/inspirační přehledu nevypadají nijak výjimečně a mnohý se jistě bude zdát, že na nich není nic nového, ani mimořádného. Stačí si pak sáhnout do svědomí ZDA, CO, PROČ a JAK z výše uvedeného přehledu skutečně systematicky vykonáváte, věnujete se tomu a zlepšujete.

 

Obr. 1 – Model EFQM v novém od roku 2020.

Zdroj: EFQM a Centrum excelence při ČSJ

​Model EFQM a (sebe)poznání

Několikrát se odvolávám na jeden z přístupů k fázím strategického procesu – AFI (obr. 2 v tomto článku nebo obr. 2 zde). Strategická analýza a posouzení reality je východiskem strategického procesu (např. vyúsťující do populární SWOT matice) i koučovacího procesu (např. model GROW, kde R = realita). Přispívá k (sebe)poznání a vhledu do „startovní pozice“. V modelu EFQM je zahrnuta díky nabádání k poznání výzev, před nimiž organizace stojí, k porozumění svému ekosystému (vnitřnímu i vnějšímu), k odhalení potřeb zainteresovaných stran či k porozumění vlastním schopnostem a způsobilostem (prostřednictvím lidí a dalších zdrojů).

V tomto duchu zde můžete přiřadit i porozumění vlastním (osobním) hodnotám a silným stránkám stejně jako hodnotám a (nejen) silným stránkám organizace.

Součástí takového (sebe)poznání pro organizaci je vědomí spíše biologické podstaty organizace (jako živoucího organismu) než mechanické podstaty. Obvykle se tím rozšiřuje a prohlubuje „kořenový systém“ příčin a důsledků, které jsou viditelné v poznání organizační kultury a klimatu.

(Třeba v situacích, jakými jsou krize a výzvy, kterým čelíme v rámci současné epidemiologické hrozby COVID-19. roto jsem ještě doplnil poslední kapitolu článku a šestou perspektivu.)

 

Obr. 2 – AFI model – Analýza, Formulace, Implementace (srovnej s modelem EFQM na obr. 1 – Směřování, Realizace, Výsledky).

Zdroj: vlastní zpracování

Model EFQM a lídrovství

Pojetí lídrovství se v novém modelu poněkud liší od předchozího. Dříve model kladl důraz na lídry jako vůdčí osobnosti. Leadership byl výchozím kritériem modelu a reflektoval vizi, poslání, etiku i roli lídrů v utváření organizačního klimatu.

Nově je model koncepčně v zajetí vlivné Sinekovy myšlenky „začněte s proč“. Pohříchu z mého hlediska otázka „Proč organizace existuje?“ sice může vypovídat o poslání, smyslu a účelu existence, ale nic nenaznačuje o směřování a vizi, tedy KAM směřuje a CO je jejím záměrem.

Je to podobné zbytečnému slovíčkaření a hledání souvislostí mezi CO a PROČ. Důvod je jednoduchý – formulace otázek nevyvrací jejich smysl a účel:

  • CO je smyslem existence organizace?
  • PROČ organizace existuje?

Podstatné je, že jsou to otázky pro lídry a jejich inspiraci sebe sama i dalších lidí. Starý model tuto situaci nekomplikoval, v novém modelu tuto „jednoduchou, ale funkční logiku kladení tří otázek“ považuji za (potenciálně) zavádějící a matoucí.

Nový model více akcentuje organizační lídrovství a organizační kulturu. Myslí se tím vnímání organizace jako lídra a modelový vzor v rámci svého ekosystému (viz. Coveyho koncept vzájemné závislosti – obr. 1 v článku zde). Navíc je mnoho perspektiv, jak takové lídrovství (objektivně) posoudit.

Organizační kulturu (klima, prostředí) považuji za konečný důsledek (viz. „prostředí“ coby základna DIltsovy pyramidy cestou z jejího vrcholu). Hodnoty (a přesvědčení) se do organizační kultury jednoznačně promítají.

Důležité je zmínit také dva úhly pohledu na hodnoty. V souvislosti se směřováním jde o hodnoty jako základ našeho chování a jednání (článek zde), takto je vnímá i Diltsova pyramida logických úrovní).

Ve fází realizace jde především o hodnotu pro zákazníka a další zaintersované strany, včetně udržitelnosti této hodnoty (jako zdroje konkurenční výhody).

Pro Centrum excelence jsem vedl v prosinci 2019 workshop o lídrovství a (shodou okolností) pěti jeho podobách. Modifikovanou prezentaci z tohoto workshopu najdete k prohlédnutí a stažení na SlideShare. O přístupové heslo si napište na blog@liborfriedel.cz. Registrovaní pro odběr novinek z blogu a kontakty z mé databáze heslo dostanou jako součást e-mailu o publikování tohoto článku na blog.

 

Obr. 3 – Hlava holícího strojku připomíná „triádu“, kterou vizualizuje model EFQM. Proto jsem tento obrázek použil do titulku.

Zdroj: Pixabay

Model EFQM a strategie

Strategickou povahu oficiálně model představuje jako „ideální rámec pro prověřování soudržnosti a sladěnosti ambicí organizace do budoucna, a to navíc ve vztahu k jejím stávajícím způsobům práce a reakcím na výzvy a bolavá místa.“

Mi osobně vyhovuje holistický pohled a vnímání souvislostí. Základní souvislosti strategický management, model EFQM (a řada dalších modelů) prezentují prostřednictvím „procesní“ triády. Ve strategii je to již zmíněné AFI (obr. 2):

  • Analýza
  • Formulace
  • Implementace (realizace)

Model EFQM pracuje s triádou SRV (obr. 1):

  • Směřování
  • Realizace
  • Výsledky

V prvním případě nejsou explicitně vyjádřeny (strategické) výsledky (měřítka, KPI…), ve druhém případě naopak poznání a analýza východisek a současného stavu/bodu, od něhož lze odvinout směřování. Obojí – analytický „začátek“ i výsledkový „konec“ jsou důležité, přistupujeme-li ke strategickému rozvoji (cíle)vědomě.

Dřívější model EFQM obsahoval kritéria „Leadership“ a „Strategie“ (obr. 1 zde). V novém pojetí je „Směřování“ rozvrženo do dvou kritérií

  1. Účel, vize a strategie
  2. Organizační kultura a leadership

Pro organizační záměry (a cestu k excelenci) je jedno od druhého neoddělitelné. Teprve subkritéria modelu odhalují, že je důležité kromě ideologie (vize, poslání)

  • poznat a porozumět potřebám zainteresovaných stran a
  • analyzovat interní i externí prostředí (= „ekosystém“, využívaný v různých souvislostech v kontextu organizací již dříve) a schopnosti/způsobilosti organizace.

Toto poznání je třeba převtělit do formulace/vytvoření strategie, což je dalším subkritériem nového modelu EFQM (a tedy nic nového). Jen to potvrzuje argument modelu jako strategického myšlenkového a evaluačního nástroje.

Z logiky věci pak vyplývá, že formulovanou (vytvořenou) strategii je smysluplné implementovat/realizovat, jinak by předchozí úsilí bylo promarněné, zbytečné a neefektivní. To se občas stává ve veřejné správě a na úřadech – jsou vytvořeny strategie jako „dokumenty“, kterými se už nikdo příliš nezabývá, nečte je, natož systematicky implementuje/realizuje.

 

Model EFQM a skóre (výkonnosti)

Klišé (?) – „co neměřím, to neřídím a nemohu zlepšit“. Proto mí nový model EFQM třetí pilíř – Výsledky. Minulý model měl čtyři výsledková kritéria, aktuální obsahuje pouze dvě – odezvu od rozmanitých zainteresovaných stran a výkonnost která je pro vás klíčová z provozního/operativního hlediska i z pohledu strategického.

Co je pro vás v organizaci důležité? Podle čeho poznáte své výsledky v těchto důležitých oblastech? Množství (kvantita) čas, finance a mnohdy ani kvalita nejdou (co do měření) až tak velký problém. I tam však můžeme být tvůrčí a měřit, jak organizaci vnímají zaměstnanci, zákazníci, jaké klima v organizaci panuje, jaké jsou příčiny ne/loajality pracovníků…

Model EFQM návod (naštěstí) nedává. I nadále jsou však výsledky a jejich měření zásadní pro sebehodnocení a zlepšování organizace

Proto jsme také spolu s Centrem andragogiky pro rok 2020 připravili v Klubu zlepšování sérii odpoledních „mastermind“ workshopů s navazujícími semináři vždy následný den. První setkání se týkalo mimo jiné i nového modelu EFQM, jedno bude věnováno také měření a benchmarkingu. O konceptu se více dozvíte v avízu na LinkedIn a tam uvedených odkazech.

Oproti dřívější grafické verzi (obr. 2 v článku zde) model EFQM model více zastírá synergii s konceptem Balanced Scorecard. O tom však napíšu někdy jindy.

 

Kluby zlepšování 2020

Klub zlepšování

Centrum andragogiky s.r.o. Hradec Králové, 13:00-17:00

19.2., 29.4., 24.6., 21.10., 9.12. 2020

Model EFQM a excelence

Slovo „excelence“ (angl. excellence) bylo z materiálů k modelu poměrně důsledně vypuštěno. FAQ stránka na webu EFQM uvádí tento důvod:

„Práce „core“ týmu při vývoji nového modelu byla zaměřena na změnu postavení EFQM a modelu na trhu. V Evropě je pojem „excelence“ považován mnoha manažery za zastaralý a veškeré informace by mohly být předávány manažerovi kvality nebo manažerovi pro „business excellence“. Totéž se stalo s Total Quality Managementem (TQM) před několika lety. Uznáváme, že v některých organizacích a v některých částech světa se termín „excelence“ stále používá a nechceme, aby jej kdokoliv předčasně měnil.“

Příliš se s tímto vysvětlením neztotožňuji a excelenci jako téma svého přístupu, cestu k ní, ani klíčové slovo na blogu rušit nehodlám, Stejně tak není záměrem Centra excelence při ČSJ jakkoli měnit svůj název a zaváděnou „značku“.

„Obvyklých“ 21 citátů, tentokrát o zlepšování a excelenci je připraveno v dalším článku k publikování, s cílem uvědomit si perspektivu těchto slov a inspirovat k tomu, aby excelence nebyla synonymem práce (pouze) manažera kvality.

Závdavek:

„Smutnou pravdou je, že excelence lidi znervózňuje.“ (Shana Alexander (1925-2005), americká novinářka, někdejší sloupkařka časopisu Life)

Obr. 4 – Brožury k modelu EFQM 2013 a 2020. Aktuální (zkrácená) je k dispozici zdarma přes Centrum excelence zde.

Zdroj: adaptováno podle McKinsey

COVID-19 a model EFQM

Aktuální a nenormální dramatická situace „aktivuje“ a zvýrazňuje některé závěry průzkumů, které měly identifikoval příležitosti pro inovaci modelu EFQM do jeho současné podoby. Které to jsou?

  • Zvládání změn za současného řízení provozu a v kontextu strategického řízení.
  • Myšlení, které je kreativní a bere v úvahu disrupci jako nespojitou a nečekanou změnu, která v  okamžiku může vše otočit vzhůru nohama.
  • Agilní (čilou a flexibilní) reakci na příležitosti a hrozby v prostředí.
  • Spoluvytváření a ekosystému organizace a ekosystému vztahů mezi organizacemi a zainteresovanými stranami.
  • Posílení situačního vedení lidí odklonem od ryze hierarchického stylu atd.

 

VÝSLEDKY

Čelíme situaci, která zcela převrací naše možná očekávání, plány a téměř s jistotou i původně předpokládané VÝSLEDKY. Model EFQM inspiruje při této současné inventuře situace ke trojímu pohledu.

  1. Jak je aktuální situace (a organizace v ní) vnímána různými zainteresovanými stranami? Jak se vnímání změní/posune po odeznění krizové vlny? Co z toho vyplývá pro vaši organizaci?
    • U zdravotníků, lékařů, laboratoří apod. jsme svědky nárůstu respektu a úcty ze strany občanů (bohužel ne všech). Dodavatelský řetězec v automobilním průmyslu je vnímán jako „průser“, protože se zastavuje výroba apod. Jak je tomu v případě vaší organizace? Možnost se zeptat a získat zpětnou vazbu je tu vždy.
  2. Jaká je současná provozní výkonnost organizace? Jak se do ní promítly pandemické plány a opatření? Jaký (a v čem jiný) bude nový „náběh“ po odeznění krizové vlny?
    • Masivněji testovanou novinkou této krizové situace ovlivňující provozní výsledky je např. vzdálená práce a domácí kanceláře, online vzdělávání, kreativní a agilní přechod některých organizací na šití roušek atd. Co u vás?
  3. Jaká je strategická/dlouhodobá výkonnost organizace? O co se může opřít? Potvrzují se její silné stránky? Podráží organizaci nohy její slabiny? Vidíte v blízkém horizontu příležitosti? Potvrzuje se správnost SWOT a z ní vyplývající proveditelnost strategie?
    • Hodně se v této souvislosti v komunitě („kvalitářů“) diskutuje o kontinuitě a normě ISO 22301 – Business Continuity a stavu reálného „zavedení“ ve firmách. Jak jste na tom s udržením kontinuity vy?

Analogicky to v principech platí i pro naše osobní životy a jejich VÝSLEDKY a skóre – aktuální vnímání, aktuální a dlouhodobé fungování/jednání. Klade to nároky na naše osobní hodnoty, popř. „párovost“, Zde je několik příkladů. V souvislosti s Barrettovým modelem se jimi budu zabývat v některém z dalších článků či aktuálně na LinkedIn a Facebooku.

Podle článku zde nebo pokud máte hotov svůj vlastní „test“ osobních hodnot, byste měli být schopni porovnat je s Barrettovou pyramidou:

  • zdraví a sebekázeň
  • respekt a uznání
  • spolehlivost a kompetence
  • osobní odpovědnost a odvaha
  • humor a kreativita
  • být přínosný a angažovanost
  • pokora a budoucí generace

Cyklus EFQM (Směřování – Realizace – Výsledky – obr. 1) je obecný (obdobně jako AFI, PDCA, GROW…). Proto si myslím, že je užitečné v této situaci a pod vlivem COVID-19 začít od konce (obr. 5), tedy úvahou nad výsledky a tím, co je s nimi děje a jak je nouzová situace ovlivňuje. Je to šance, která může vést (musí vést a jsem přesvědčen, že díky zkušenostem povede) k redefinování a aktualizaci SMĚŘOVÁNÍ v mnoha organizacích.

 

SMĚŘOVÁNÍ

V čem je model EFQM inspirací, pokud jde o post-nouzový přístup při SMĚŘOVÁNÍ? Abecední puzzle na začátku tohoto článku naznačuje mnohé.

Kde a jaké jiné či nové vize přijdou? Bude se to týkat i vaší organizace? Vás osobně? Škála potřeb a individuálního i organizačního vědomí sahá (viz. opět Barrettův model) od „kotvy“ a přežití (úroveň 1), přes transformaci (úroveň 4) až po službu celku (úroveň 7). Každá úroveň má svůj význam a smysl. Má i své bariéry. Je na lídrech, manažerech a nás samotných určit v jednotlivých situacích a fázích vývoje, co je důležité a kam se chceme posunout.

Je tady rovněž šance zlepšit a posílit porozumění ekosystému organizací! V mnohém se odhalila či odhaluje jejich zranitelnost, podcenění hrozeb, nedostatek scénářů pro (alespoň nějaký) vhled do budoucnosti. Vše ukáže kontinuita fungování organizací a firem. Své sehrál i chaos v řízení státu, postavený na limitujících hodnotách (pro fanoušky Barrettova modelu) moci, osobní image a kontroly, spolu s autoritativním přístupem a masivním nasazením mikromanagementu. Scházela(schází vize a uklidnění.

Nabízí se proto modifikace strategie (a leadershipu). V mém případě opatření vlády zasáhla mimo jiné do (odložení) připravených konzultací ve firmě, která si (pozdě) uvědomila svou plnou závislost na odvětví automobilového průmyslu. I před nástupem koronaviru bylo možné očekávat propad a možnou recesi v tomto odvětví. Pandemie globální situaci urychlila. Předpokládám, že budeme pracovat ještě ve větší panice a limitech poté, co situace odezní. Naštěstí ochrana lidí vítězí nad výrobou, byť cena a ekonomický dopad bude nemalý. Různorodých ekonomických scénářů se dočkáme velmi brzy v médiích.

V té souvislosti s v plné nahotě ukazují vzájemné závislosti a důležitost vzájemného pochopení potřeb zainteresovaných stran. Jak se situace promítá do 5 kategorií, které bere v úvahu model EFQM?

  • Pracovníci (potřeby zajištění jejich ochrany zdraví, bezpečnosti…). Jaké jsou potřeby vašich zaměstnanců a jak se budou v následujícím časovém období vyvíjet? Jak na to budete reagovat?
  • Zákazníci (potřeby směrem k zajištění roušek, testovacích sad, zásobování…). Jaké jsou potřeby vašich zákazníků a jak se budou v následujícím časovém období vyvíjet? Jak na to budete reagovat?
  • Správa a obchod (potřeba včasnosti a koordinace informací a opatření, vysvětlení restrikcí, poskytnutí vhledu do situace…).
  • Společnost/komunita (potřeba solidarity, vzájemnosti, občas odlehčení a/nebo naopak kritika…).
  • Dodavatelé a partneři (potřeba férového jednání, otevřenosti, sdílení informací o rizicích…). Jaké jsou potřeby vašich dodavatelů a dalších partnerů a jak se budou v následujícím časovém období vyvíjet? Jak na to budete reagovat?

Jak se mění/změní váš pohled na zainteresované strany po odeznění nenormální situace? Co pro vás bude důležitější a méně důležité?

Máme zainteresované strany v organizacích a sami jsme v mnoha rolích zainteresovanými stranami s potřebami. Jsou či nejsou pochopeny? Kdo a jak jim má (po)rozumět?

Vše je třeba „zabalit“ do systému vedení a řízení, který bude efektivní. Krize odhalují, co efektivní je (mělo by přežít a být posíleno) a co efektivní není. To neefektivní je šance buď eliminovat nebo zásadně zlepšit. Efektivitu odhaluje jednota slov/papírů/dokumentů a činů. Dikce modelu EFQM možná působí odtažitě, jsou tam slova, která mnozí považují za „buzzwords“. Model však k efektivnímu systému řízení (nejde o ISO 9001) inspiruje. Volby konkrétní cesty je na lídrech a manažerech, při zohlednění výše uvedeného.

Doporučuji vzít v úvahu následující režimy pro systém řízení:

  • krizový/nouzový -tomu čelíme v době publikování článku,
  • prozatimní/dočasný/krátkodobý (s tím máme všelijaké zkušenosti),
  • (zotavující),
  • trvalý (modifikovaný či nový oproti stávajícímu před aférou COVID-19).

Lineární čas (chronos) nás žene dál, cyklický čas (kairos) nás po uplynutí různých cyklů vždy opět dožene. Zdá se, že i epidemie jsou (ne)pravidelně cyklické. (Co se nám to Matka Země asi snaží říct a naznačit?)

Krize také přináší srážky a kolize systémů hodnot – osobních i organizačních. V seriálu o „sedmičkách“ jsem psal o modelech, kde hodnoty hrají důležitou roli, a které považuji za důležité a inspirativní. Nikdy není pozdě se k nim vracet a uvědomovat si souvislosti, synergie a aplikovat je na realitu a aktuální situace. Komunikace lidí, sdílení na sociálních sítích a sdělení médií ukazují mnoho hodnotových vrstev. Hledat jedinou pravdu a jedinou stupnici hodnot je zavádějící. Hledat rovnováhu má smysl!

Které hodnoty jsou pro vás osobně a vaši organizaci stále platné, bez ohledu na situaci? Které se ukázaly jako vrtkavé a v současné situaci se neprojevily? Které naopak současná situace vynáší/vynesla na povrch? Jak s tím naložíte v horizontu dalších dnů, týdnů a měsíců?

Zcela zřejmým (a to platí u každé krize) se stává skutečnost, že dozrály podmínky pro změnu. Lidově řečeno, „dostali jsme facku“ (jako planeta, jako stát, jak členové organizačních uskupení i jako jednotlivci, někteří bohužel fatální). Jak se z toho poučíme? jak to dopadne na ne/spolupráci? Pro někoho a v něčem bude změna transakční (změníme dovednosti, chování a hodnoty), jinde bude (doufám) změna transformační (dojde ke změně přesvědčení a hodnot). Cestu (nahoru i dolů) naznačuje např. Diltsův model logických úrovní. Obecný návod (osvědčený) nabízí třeba 8 fází transformace podle Johna Kottera. Plakát si stáhněte zdarma zde.

Národ jednoznačně (při soudržnosti a solidaritě) prokázal kreativitu (zejména když selhalo řízení a koordinace). Je možné tuto zkušenost zobecnit a přenést do organizací v širší míře? Dělají či nedělají manažeři chybu, pokud v organizacích neposkytují prostor pro kreativitu? Model EFQM svými apely není teorie, je to jednoznačná inspirace pro praxi.

Naději lze vložit (na úrovni organizací – rodina, firmy/podniky…, stát…) do určité míry sjednocení a angažování se ve prospěch účelu/poslání a vize. Krize v mnoha případech lidi semknou. Jak vše odeznívá, věci mají tendenci se vracet do starých kolejí a dřívějších návyků. Model EFQM jedním svým subkritériem nabádá k udržení tohoto sjednocení. Je to ideál, ale není to idealistické. Opět je na lídrech, manažerech a na každém z nás, jak s tím naložíme.

 

REALIZACE

V tuto chvíli je na pořadu dne REALIZACE nouzových, krizových a nepopulárních opatření. Ty nám mohou pomoci otevřít oči a získat lepší vhled sami do sebe a do širších souvislostí. S výjimkou nejexponovanějších lidí (zdravotnictví, doprava, základní služby, regionální a obecní správa…), kteří zaslouží respekt a úctu, máme příležitost a snad i čas (karanténu) se zamýšlet. Ne nad programy kin, TV, sportovních a kulturních událostí a nákupními seznamy, ale nad hlubšími věcmi. Vtipy typu „máš šanci zachránit svět tím, že budeš ležet na gauči a čumět na telku“, sice vystihují podstatu karantény, ale ne podstatu smysluplného využití nabytého času (možná je to naivní).

Taková zamyšlení na úrovni organizací nás (lídry, manažery) mohou připravit na realizaci záměrů a (re)definovaného směřování. Ve smyslu několikrát zmíněného AFI modelu směřování umožňuje analyzovat situaci a formulovat záměry a strategii. Pak přijde REALIZACE (v AFI implementace). Lze například zvažovat:

  • Jak mají/musí být v budoucnu (při novém směřování) zapojeny různé zainteresované strany? Co bude možné a co chceme realizovat v tomto smyslu lépe s pracovníky, s partnery, s dodavateli, se zákazníky…? (Co zainteresované strany typu děti, rodiče, příbuzní, přátelé… na úrovni osobních životů a realizace životního směřování?)
  • Jak krizová situace otestovala udržitelnost poskytované hodnoty zákazníkům (a dalším zaintersovaným)? Dnešek odhaluje např. rozdílné přístupy škol k výuce (i nevýuce). Zračí se v nich diametrálně odlišný způsob vedení a řízení škol ze strany ředitelů/manažerů/učitelů. Sláva příkladům dobré praxe! (Škoda, že se to netýká školy, do níž chodí dcerka, přestože se tato škola pyšní titulem nejlepší školy v kraji za rok 2019.) I to dokládá propast mezi formální realizací poslání a manažersky/technologicky nezvládnutou realitou.) Co to znamená pro budoucí realizaci? Budeme potřebovat redefinovat hodnotu pro zainteresované? Jak? Jak ji udržet?…

Směřování neznamená automatické vyřešení starostí s realizací. Ta musí být řízena. V krizové, dočasné i stabilizované fázi nás situace (a model EFQM) nabádá nejen k řízení výkonnosti, ale i k odhalování, odhadování a řízení rizik.

Jediné subkritérium, které zde zmíním i s číslem je 5.2 – Transformace organizace pro budoucnost. Zde spatřuji obrovské šance i „bod dotyku a smyslu“ pro  propojení situace kolem COVID-19 a modelu EFQM jako inspiračního rámce. Nejde ani tak o konkrétní „návod“ (norma ISO by to jistě nazvala „požadavky“, ale tou naštěstí model EFQM není). Následující měsíce budou přinášet změny, vyzývat naše strategie a formovat naše výsledky. Proto jistě dojde (kromě financí) na úvahy o organizačních strukturách, agilitě, byznys modelech, restrukturalizaci procesů apod. V Barettově modelu je „transformace“ (úroveň 4) úzkým hrdlem. Transformace pro budoucnost znamená si budoucnost umět představit (vize…) i v alternativách a s riziky a neurčitostmi. Dnes opět víme a byli jsme Vesmírem ujištěni, že „miniaturní nic“ (koronavirus) může položit „pány tvorstva“ na lopatky. Napadají mě tři věci, které je třeba z hlediska „transformace pro budoucnost“ zohlednit:

  1. Formální tipy, které poskytuje model EFQM (celkově i v rámci subkritéria 5.2).
  2. Utváření scénářů budoucnosti na něž připravuji ve spolupráci s AIVD krátký workshop v Praze 14.4.2020, v současnosti s rizikem, že bude přeložen. Více informací najdete zde, stručný článek je na „školním blogu“.
  3. Transcendentální, duchovní/spirituální pojetí transformace pro budoucnost, které zohledňuje společné dobro (model – R. Barrett) a vzájemnou závislost (model – S. Covey). Toto pojetí přispívá k rovnováze (vyvažuje „tvrdý“ management), ale model EFQM jej nezmiňuje.

7 návyků a Barrettův model

Mapa ke stažení (viz. formulář níže) vám odhalí  v základech další logiku a brožura pro model EFQM (2020) vše doplní (ta ke koupi včetně detailů).

 

Obr. 5 – Začněte od konce! Z pohledu modelu EFQM posuďte nejprve výsledky díky krizi COVID-19. Je to šance a příležitost pro modifikaci dalšího směřování a jeho realizace v blízkých měsících a letech p této krizi.

Zdroj: vlastní zpracování na základě modelu EFQM

Další souvislosti (někdy jindy)

Brožuru, popisující nová model EFQM lze tedy pojmout i jako inspiromat (ne bodový manuál) ke zvážení reakcí na stávající situaci a k volbě vhodné odezvy. Je to naše odpovědnost a možnost volby máme. O principech osobní excelence jsem (v duchu teď už starého modelu EFQM a jeho zásad excelence) psal v tomto článku. Osobní aplikaci a pojetí modelu EFQM najdete brzy na plakátku na Facebooku a článku zde na blogu a mém profilu LinkedIn.

Nový model EFQM nabízí i další perspektivy. 

K nim se zde nebo na školním blogu pro studenty MBA/DBA někdy vrátím.

Není vždy nutné vymýšlet kolo, ale stačí využít nástrojů a konceptů, které jsou k dispozici. I ty se však (naštěstí) mění v reakci na vývoj ve světě. Změnil se i model EFQM. není na mě, abych jednoznačně soudil, zda k lepšímu nebo horšímu. Otázkou je, zda a jak jej v budoucnu ovlivní situace kolem COVID-19. Jakkoliv trpká, přinese nové vhledy, zkušenosti a já věřím. že i ponaučení. Pár perspektiv a svých pohledů jsem se snažil popsat v tomto článku.

  • jak se nový model EFQM díváte vy? – V kontextu modelu jako takového a/nebo v kontextu dnešní „zavirované“ situace?
  • Jaké je pro vás zatím hlavní poučení?
  • V čem vidíte hrozby současné situace? V čem vidíte příležitosti?
  • Dokáže na ně model EFQM reagovat? Do jaké míry Je inspirativní podle vašeho názoru?

Podělte se o své názory v komentářích. Děkuji a přeji vám sílu, trpělivost a úspěch ve zvládnutí situace a přicházejících výzev

 

Zdroje:

  • EFQM a ČSJ. Model EFQM. Praha: Česká společnost pro jakost, 2020. 49 s. ISBN 978-90-5236-851-1.
  • FRIEDEL, Libor. Zlepšování a růst na radaru. Perspektivy kvality, 2019 (14)4, 4-6.

 

Prezentace 5 podob leadershipu

Stáhněte si ZDARMA modifikovanou interaktivní prezentaci z workshopu Centra excelence. O heslo pro vstup na SlideShare napište na blog@liborfriedel.cz

Pošlete vzkaz nebo dotaz

1 + 15 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Konzultant, kouč a lektor, s praxí od roku 1996

PODPOŘÍM vaši STRATEGICKOU CESTU!

Baví mě vytvářet tvůrčí prostor, inspirovat, učit, sdílet své znalosti a zkušenosti. Podněcuji jednotlivce a organizace ke strategickému rozvoji, úspěchu a excelenci s vědomím souvislostí, jako LÍDRŮ. Dávám do toho SRDCE.

VHLED ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ SKÓRE ☛ EXCELENCE

„Cesta k excelenci je vždy ve výstavbě​.“

(anonym)

Líbil se vám příspěvek? Byl pro vás v něčem zajímavý, inspirativní a/nebo přínosný? SDÍLEJTE jej s přáteli a známými!

Zajímá-li vás téma více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, čím se mám na blogu zabývat. Zvu vás proto k vyplnění ankety na tomto odkazu.

Děkuji. Libor

Synergie sedmiček – trumfy ve vašich rukou

Synergie sedmiček – trumfy ve vašich rukou

Číslo 7 je pro mnohé číslem oblíbeným, populárním ba dokonce vysloveně šťastným. Je pro to mnoho důvodů, duchovních, numerologických, alchymistických apod. Mě přitáhly důvody osobní a podnikatelsko-manažerské. Na blogu jsem více prostoru věnoval „sedmičkám“ a článkům o několika modelech nebo přístupech, v nichž číslo sedm hraje roli. Sedm „sedmičkových“ modelů chci na závěr shrnout, spolu s odkazy a poukázáním na synergie. Řadu z nich si jistě domyslíte nebo představíte sami.

Je to inspirace i pro praktický osobní a/nebo organizační život, pro trumfy ve vašich rukou. Využijte je ve prospěch svůj a druhých, v osobním i profesním životě.

Při troše nadhledu vede cesta sedmi modely od řešení problémů

(Řešení problémů) ☛ Osobní kontext ☛ Vědomí ☛ Bloky ☛ Návyky ☛ Byznys kontext ☛ Změna

k prevenci

Osobní kontext ☛ Vědomí ☛ Bloky ☛ Návyky ☛ Byznys kontext ☛ Změna ☛ (Prevence)

Nejprve ještě rekapitulace, o jaké modely a myšlenkové rámce se v „sedmičkách“ jedná.

  1. 7 (neuro)logických úrovní (R. Dilts)
  2. 7 úrovní vědomí (R. Barrett)
  3. 7 čaker – zde spíše poučení z toho jaké bloky a bariéry nám leží v cestě
  4. 7 návyků (S. Covey)
  5. 7 S (rámec McKinsey)
  6. 7 druhů plýtvání (T. Ohno)
  7. 7 faktorů změny (TROPICS)

Doplňkem k procvičování vnímání hodnot a silných stránek byly ještě dva filmy.

Mezi těmito sedmi dílky puzzle jsou mnohé společné styčné body, pojítka, synergie a zesilující faktory, které dopadají například na změnu/transformaci, produktivitu, efektivitu, zlepšování apod. I toto jsem se v několika článcích snažil alespoň naznačit.

Proto si avizovaných 7 modelů představte jako převodový mechanismus. Co chcete, aby bylo efektem a důsledkem synergií, uvědomění a poučení, to je zejména na vás? 

Převodový mechanismus

Jsou to trumfy ve vašich rukou.

 

Když už jsem se modely s magickými „sedmičkami“ zabýval, proč nezkusit nahlédnout na jejich celkovou synergii. Má to logiku a celková synergie je skvělým převodníkem pro změny, prevenci a řešení problémů. Na cestě od procesů v hlavě a mysli ke zlepšování, vyšší efektivitě produktivitě a dalším pozitivním efektům je vždy co zlepšovat. Hledáním synergií téměř vždy najdete slabší článek a příležitost něco změnit a zlepšit.

 

​7 (neuro)logických úrovní

CO

Diltsův model (obohacený Koučink akademií) upozorňuje na vnitřní příčinné souvislosti, projevující se ve vnějším světě. To je pomyslná cesta dolů po schodech pyramidy tzv. logických úrovní.

  1. Identita
  2. Role
  3. Hodnoty
  4. Přesvědčení
  5. Znalosti, dovednosti
  6. Chování, jednání
  7. Prostředí

Ovšem stejně i naopak. Logické úrovně upozorňují na to, jak se vnější svět může odrazit a ovlivnit vnitřní svět každého z nás, při cestě směrem nahoru v pyramidě logických úrovní.

  1. Prostředí
  2. Chování, jednání
  3. Znalosti, dovednosti
  4. Přesvědčení
  5. Hodnoty
  6. Role
  7. Identita

Tato příčinná závislost a kontext jsou důležité k uvědomění „cesty“, jak se naše identita postupně promítá do různých prostředí a jak prostředí (pomalu, ale jistě) ovlivňuje naší identitu.

 

PROČ

Model je zásadní pro (sebe)poznání, vnímání, uvědomění i transformaci a pro vše co reprezentuje 7 úrovní, které jsou v Diltsově pyramidě zastoupeny v mnoha různých kombinacích. Proto jej považuji za východisko pro (vědomé) utváření dalších synergií s ostatními (nejen „sedmičkovými“) modely a myšlenkovými rámci.

  • Ukazuje „hranici“ mezi transakční změnou a transformací. Změna se týká spíše vnějšího světa. Při transformaci jde o nás samotné.
  • Odhaluje důležitost a různorodost našich rolí, hodnot a přesvědčení (které hrají při transformaci zásadní roli).
  • Sleduje dopady do chování, prostředí a kultury a poukazuje na důležitý vliv našich (osobních) hodnot.

 

SYNERGIE

S dalšími šesti modely vytváří model logických úrovní bohaté synergie. Jsou to první důležité trumfy ve vašich rukou. Záleží na vás, jakou „hru“ budete hrát se svými rolemi, hodnotami a přesvědčeními a jaké prostředí tím budete formovat.

7 úrovní vědomí

Do tohoto (= Barrettova) modelu se promítají logické úrovně např. v rolích lídrů, manažerů, stratégů apod. Řada z čtenářů blogu už ví, jak se v 7 úrovních vědomí odráží osobní hodnoty a přesvědčení a jak si trumfy ve vašich rukou sami rozdáváte, aniž byste hráli falešnou hru.

  • Jaké role v životě zastáváte?
  • Jaké hodnoty v těchto rolích prosazujete? V jaké úrovni vědomí (viz. Barrettův model) tyto hodnoty spočívají?
  • Je prostředí, v němž pracujete orientování spíše na přežití, transformaci nebo službu celku?…

7 čaker

Ukazuje, co vše utváří bloky a bariéry našeho chování a jednání, vnitřních přesvědčení a života s vědomím vlastní identity.

  • Jak vaše přesvědčení ovlivňuje např. stud nebo strach?
  • Stává se vám, že v některých rolích klamete sami sebe?
  • Jak se do vašeho chování a jednání promítá vaše ego?…

7 návyků

Rovněž každý ze 7 návyků (Covey, 2007) potřebuje podporu „osobnosti“, opřenou o identitu, role a hodnoty. Každý návyk dopadá do vnějšího světa. Některá přesvědčení práci s návyky a jejich utváření podporují, a ještě více tak zvýrazňují trumfy ve vašich rukou.

  • V jaké roli chcete/potřebujete být více proaktivní (návyk 1)?
  • Pohybujete se v prostředí, kde se lidé snaží nejprve porozumět druhým (návyk 5)?
  • Jaká přesvědčení máte o synergiích (návyk 6) a vzájemné závislosti?…

7 S

Rámec 7S poukazuje na vzájemnou závislost mezi prvky, které bychom mohli nazvat „byznysové“. Propojuje sdílené hodnoty s s dalšími 6S v organizaci a tedy i hodnoty v Diltsově pyramidě. Vše, co zahrnuje model logických úrovní se odráží určitým způsobem v každém prvku modelu 7S.

  • Jaká jsou vaše přesvědčení o strategii a jejím významu?
  • Jak se vaše profesní role odráží ve struktuře organizace?
  • Do jaké míry vyhovují a do budoucna budou vyhovovat vaše znalosti a dovednosti potřebným schopnostem lidí, které organizace musí budovat pro svou konkurenční schopnost?…

7 druhů plýtvání

…je projevem chování a jednání v určitém prostředí. V tomto vnějším prostředí je to výslednice „vyšších pater“ Diltsovy pyramidy logických úrovní. Např. nejste-li dostatečně identifikování se sebou, můžete se jinak z hlediska plýtvání chovat v roli zaměstnance, podnikatele/vlastníka nebo roli rodiče doma. Třeba podle rčení a přesvědčení „z cizího krev neteče“. Plýtvání, neefektivita a podobné jevy začínají v hlavě a mysli lidí a jejich přesvědčeních.

  • Jaké prostředí je ve vaší organizaci vytvořeno, aby bránilo zbytečnému plýtvání?
  • Jak vysoko na žebříčku hodnot lidí stojí efektivita, kvalita, potenciál lidí, jejich přínos apod.?
  • Čím ve své profesní roli můžete ovlivnit a minimalizovat plýtvání v organizaci?…

7 faktorů změny

TROPICS zdůrazňuje faktory změny, jejichž známost ovlivňuje přístup ke změně, popsaný jako „tvrdý“ nebo „měkký“. I o tom ne vždy vědomě rozhoduje interní kontext v podobě logických úrovní.

  • Jak můžete z pohledu své role ovlivnit například zájem o změnu?
  • Které z vašich hodnot ovlivňují stanovení cílů změny a časového měřítka, pokud nějaké změně (zrovna) čelíte?
  • Máte pro kontrolování změny nastaveno vhodné prostředí? V čem ano, v čem ne?…

To jsou ukázky a inspirace, jak doporučuji mezi sedmi trumfy ve vašich rukou hledat synergie prostřednictvím otázek, které propojují jednotlivé články a prvky (v každém modelu jich je sedm) jednoho modelu se šesti zbylými. Některé synergie jsou zřetelné a „samozřejmé“, jiné se mohou zdát krkolomnější. Vždy však poskytují velký manévrovací prostor a příležitosti pro zlepšení.

Obr. 1 – 7 (neuro)logických úrovní.

Zdroj: adaptováno podle Roberta Diltse a Koučink akademie

​7 úrovní vědomí

CO

Barrettův model ukazuje vývoj vědomí a „vrstvy“, do nichž lze zařadit například naše osobní hodnoty a z nichž působíme a ovlivňujeme v různých rolích chování a výsledky svého individuálního nebo organizačního působení. Máte-li za sebou „test“ osobních hodnot, tak model znáte lépe a víte, že uspořádání těchto „vrstev“ vědomí je následující:

  1. Přežití
  2. Vztahy
  3. Sebeúcta
  4. Transformace
  5. Vnitřní soudržnost
  6. Tvorba rozdílu
  7. Služba

 

PROČ

Také Barrettův model je důležitý pro (sebe)poznání, jak z individuálního, tak organizačního hlediska. Proto jsem mu věnoval na blogu tři samostatné články (1, 2, 3). Zařazuje osobní i firemní hodnoty a umožňuje mimo jiné zvažovat, odhadovat a předjímat dopad do vedení lidí, organizačního i individuálního života.

  • Umožňuje strukturovat a vnímat různé obecnější role v organizačním a osobním životě z pohledu jejich dopadu.
  • Nabízí inspiraci a „návod“ na co se soustředit, chcete-li povzbudit nebo dosáhnout určité úrovně ve vědomí svém i lidí.
  • Upozorňuje na možné limity některých hodnot a přesvědčení a tím i na prohlubování tzv. kulturní entropie.
  • Vynikající synergii nabízí také ze silnými stránkami a modelem, který nebyl zařazen do „sedmičkových“, byť i jemu věnuji na blogu pozornost.

 

SYNERGIE

S dalšími šesti modely vytváří Barrettův model úrovní vědomí také velmi rozmanité synergie – trumfy ve vašich rukou.

7 (neuro)logických úrovní

Tyto synergie jsem již naznačil výše. Sedm úrovní Diltsova a Barrettova modelu stačí vzájemně propojit vhodnými otázkami (sebekoučování, individuální koučování, týmové koučování) a pátrat po odpovědích. Roztočíte tím pomyslný převodový mechanismus zejména na osobní úrovni (v osobních i profesních rolích).

7 čaker

Bloky a bariéry, vycházející s čakrové duchovní tradice jsou s úrovněmi vědomí spojeny už od formování těchto tradic a učení.

  • Strach blokuje úroveň přežití a její rozvoj do vyšších „vrstev“.
  • Vina ovlivňuje a blokuje úroveň vztahů.
  • Stud brání naší sebeúctě (spolu s vinou ve vztahu k sobě samému).
  • Smutek/zármutek negativně ovlivňuje (jako jeden z faktorů) úsilí o transformaci.
  • Lež brání posilování vnitřní soudržnosti (vidíme doma i ve světě měrou vrchovatou).
  • Klamy/iluze nám nedovolují naplno rozvinout potenciál, který může přispět k tomu, abychom vytvořili ten správný rozdíl ve vnějším světě.
  • Připoutanost k egu nás oddaluje od nezištné služby druhým.

7 návyků

Synergii 7 návyků a 7 úrovní vědomí z pohledu hodnot se věnuje jiný článek na blogu. Těchto synergií lze výhodně využít při všestranném osobním rozvoji a růstu. Zároveň ukazuje podobnost obou modelů i z pohledu k vzájemné závislosti a společného dobra.

  • Jak může vaší chutí ke změně a transformaci pomoci návyk (č. 2) „začínejte s myšlenkou na konec“?
  • Jakou synergii (návyk 6) můžete vytvářet ve vašich vztazích (např. za účelem posílení vnitřní soudržnosti)?
  • Jak konkrétně přispívá proaktivita (návyk 1) úrovni přežití a zvládání obtížných či krizových situací?…

7S rámec

Řadu inspirativních otázek k této synergii najdete v extra článku zde. Tato synergie a její veškeré detaily a příležitosti se nabízí, protože hodnoty, s nimiž „pracuje“ Barrettův model na osobní i firemní úrovni jsou v srdci McKinseyho rámce 7S.

  • Jakou strategii máte (osobní nebo organizační) ve svých rukou, abyste v nějaké míře vytvořil pozitivní rozdíl ve světě (úroveň 6 v Barrettově modelu)? Které vaše hodnoty to podporují?
  • S jakými systémy pracujete, abyste podpořili vzájemné dobré vztahy mezi lidmi a mezi zainteresovanými stranami (úroveň 2) ve vaší organizaci?
  • Do jaké míry se schopnosti lidí v organizaci odráží v jejich sebeúctě (úroveň 3). Které hodnoty to podporují?…

7 druhů plýtvání

Synergie mezi „Barrettem“ a 7 druhy plýtvání mají spíše hodnotový základ a možná jsou na první pohled méně patrné. První tři úrovně vědomí v Barrettově modelu jsou spojeny se strachem, což je druhá strana mince našich potřeb. Oprostit se od tohoto strachu znamená projít transformací (úroveň 4). Strach z nedostatku, z narušených vztahů či nedostatku schopností stojí i za mnohým plýtváním v podnicích. Proto je uvědomění si takových propojení důležité pro posun a zlepšování.

  • Co je zdrojem strachu z nedostatku, který způsobuje nadvýrobu či zbytečné zásoby? Je to obava na straně zákazníků, manažerů nebo řadových zaměstnanců?
  • Jak mohou lepší vztahy (úroveň 2) a vnitřní soudržnost (úroveň 5) napomoci k eliminaci každého ze 7 druhů plýtvání? Jaké hodnoty je třeba v tomto duchu posílit? (Např. tvořivost, férová jednání, řešení konfliktů…)
  • Do jaké míry by sázka na potenciál lidí (8. druh plýtvání) posílila jejich sebeúctu (úroveň 3 v Barrettově modelu)?…

7 faktorů změny

Chcete-li věci měnit (úroveň 4 je o transformaci), potřebujete znát faktory takové změny. Jeden přístup nabízí skóre změny (e-book zde), druhý např. TROPICS.

  • V které úrovni vědomí vidíte hlavní zdroj změn, před níž v současnosti (osobně nebo organizačně) stojíte?
  • S jakými cíli je/může být spojena vaše změna v posilování a budování vztahů (a odpovídající vztahové organizační kultury)?
  • Jak vnímáte časové měřítko pro posilování vnitřní soudržnosti organizace a nalézání/zpřesňování smyslu její existence?…

 

Obr. 2 – Barrettovy úrovně vědomí a to, co je blokuje.

Zdroj: adaptováno podle Richarda Barretta a čakrových tradic

7 čaker

CO

Už jsem poznamenal, že v tomto článku model 7 čaker představuje zejména 7 bloků/bariér, které brání rozvoji, změně a růstu (v čakrové terminologii jde o to, co brání toku energie čchi). Podle duchovních tradic jed o následujících 7 bariér (částečně se dotýkají i toho, co jiná duchovní tradice považuje z 7 smrtelných hříchů).

  1. Strach
  2. Vina
  3. Stud
  4. Smutek/zármutek
  5. Lež
  6. Klamy/iluze
  7. Připoutanost k egu

 

PROČ

Uvědomění si bloků a omezujících faktorů je pro budování synergií a trumfy ve vašich rukou podobné řízení rizik nebo analýze silového pole (mrkněte na článek zde). Takové bloky máme někdy tendenci přehlížet, zametat pod koberec, bagatelizovat apod. V modelu „převodového mechanismu“ je to pomyslný písek, který může způsobit zadření. To je důvod, proč se těmito bloky zabývat a uvědomit si jejich vazby a čím mohou ohrozit vznik synergií mezi dalšími „sedmičkovými“ modely a rámci. Nedejte si proto trumfy ve vašich rukou vyrazit těmito sedmi bloky.

 

SYNERGIE

7 bariér synergie nevytváří, spíše jim brání. Jak tomu je, to jsem již výše naznačil u modelů logických úrovní a Barrettova modelu úrovní vědomí.

7 návyků

Jakákoliv ze zmíněných bariér má negativní vliv na pěstování a budování návyků obecně i na 7 návyků v pojetí Stephena Coveyho. Proto je dobré tyto negativní vlivy zkoumat a uvědomovat si je. Teprve pak je možné zvolit účinnou obranu.

  • V čem brání strach rozvoji vaší proaktivity?
  • Jak může zbytečná lež ohrozit vytváření synergií?
  • V čem ego brání plnému rozvinutí vztahů vzájemnosti (návyky 4-6)?…

7S rámec

Zmíněné bloky většinou zbytečně blokují i synergie byznysového rámce 7S. O roli ega ve strategii (stratégovo ego) jsem se zmiňovat zde. Lež, klam či iluze mohou doprovázet mnohý styl vedení a řízení lidí apod. Opět pomohou různé pátrací otázky a žádné lhaní si do vlastní kapsy či klamání sebe sama, pokud jde o odpovědi.

  • Jakou roli hraje vina (hledání a trestání viníků) ve stylu, jakým jsou v organizaci řešeny problémy?
  • Co se může stát, když se lidé v organizaci stydí sdílet své hodnoty? (Zažil jsem.)
  • Jaký styl vedení napomáhá vzniku nebo naopak odbourávání strachu a obav v organizaci?…

7 druhů plýtvání

Dříve jsem se zmínil, že plýtvání bývá spojeno s obavami a strachem, tedy s jedním prvkem 7 bloků. Vzájemných vazeb mezi 7 bloky a 7 druhy plýtvání najdete jistě spoustu. Někde viditelných a někde skrytých, např. za tmavými brýlemi provozní slepoty. Tyto vazby je také dobré odhalovat a systematicky je likvidovat. Trumfy ve vašich rukou si kombinací bloků a plýtvání rozhodně nenechte z rukou vyrazit.

  • Jak se bráníte tomu, abyste o plýtvání jakéhokoli druhu nevytvářeli klamné iluze?
  • Co děláte pro to, aby se lidé nestyděli (nebo neměli strach) přicházet s nápady a náměty, byli tvořiví (v tom, jak věci dělat) apod.?
  • Kdo je vinen za případná plýtvání v organizaci? Proč? Jaké bývají argumenty a příčiny takové „viny“?…

7 faktorů změny

Strach ze změny není nic mimořádného. Často si takto záměrně do cesty stavíme bloky ve smyslu iluzí, drobných i větších lží atd. Přístup k blokům a bariérám ovlivňuje volbu přístupu ke změně ve všech TROPICS faktorech. Pokud se na model TROPICS podíváte blíže, jistě odhalíte, jak k tomu dochází.

  • Jak/čím může stud ovlivňovat nastavení cíle a časového měřítka změny?
  • Proč je dobré zkoumat připoutanost k egu, pokud pátráte po tom, jak lidé vnímají změnu nebo kontrolujete její postup?
  • V čem hlavně mohou iluze a klam ohrozit zajištění zdrojů pro změnu?…

 

Obr. 3 – 7 úrovní vědomí (Barrett) a 7 návyků vysoce efektivních lidí (Covey) jsou velmi podobné modely s mnoha synergiemi.

Zdroj: adaptováno podle R. Barretta a S. Coveyho

7 návyků

CO

Návyky jsou dalšími trumfy ve vašich rukou. Často je zmiňuji na blogu a samozřejmě i v tomto článku. Pro připomenutí, zde jsou:

  1. Buďte proaktivní
  2. Začínejte s myšlenkou na konec
  3. Dejte přednost důležitým věcem
  4. Nejprve se snažte pochopit, potom být pochopeni
  5. Myslete způsobem výhra-výhra
  6. Vytvářejte synergii
  7. Ostřete pilu

 

PROČ

Důležitost (těchto sedmi) návyků spočívá v tom, že usnadňují práci, změnu, zlepšování a vytváření synergií (což je sám o sobě návyk) při fungování našeho pomyslného „sedmičkového“ převodového mechanismu. Tak jako v předchozí kapitole zmíněné bloky jsou pískem, který způsobuje zadření převodů, jsou návyky naopak olejem, který promazává chod celého převodového mechanismu.

  • Ukazují (celý Coveyho model) jakou cestou je třeba projít a jak na sebe návyky „vrstvit“ k dosažení synergie a efektu vzájemné závislosti (v ničem nejsme namočeni sami).
  • Kladou odpovědnost na nás samotné, ne na „svět tam venku“. Bez prvního návyku se nikam dál nedostanete.
  • Připomínají, že je stále třeba „ostřit pilu“ a obnovovat rozličné druhy naší energie. Převodový mechanismus není automatický a s trumfy ve vašich rukou musíte hrát osobně, neudělá to za váz žádný robot či umělá inteligence.

 

SYNERGIE

Některé synergie už jsem zmínil a naznačil v předchozích kapitolách a samostatných článcích. Zbývá naznačit synergie vůči rámci 7S, 7 druhům plýtvání a 7 faktorům změny.

7S rámec

Zde se odkrývá řada možností a akcelerátorů při převodu návyků do byznys modelu, který rámec 7S představuje. Coveyho model sám o sobě je svým způsobem strategií a strukturou, kterou lze adaptovat na styl a systémy v organizaci, obvykle prostřednictvím synergie schopností spolupracovníků a založením na sdílených principech a hodnotách. Máte-li obrázek rámce 7S v hlavě „otištěn“, vidíte, že propojení je na každý „S“ prvek. Stačí zkoumat.

  • Díky čemu může být organizace proaktivní ve vytváření své strategie?
  • Jakou roli sehrávají sdílené hodnoty v tom, aby si lidé v organizaci uvědomili, co je důležité a dali tomu přednost (návyk 3)?
  • Jak 7 návyků ovlivňuje styl vedení lidí ze strany lídrů a manažerů?…

7 druhů plýtvání

Být proaktivní je jednou z cest, jak omezit plýtvání. Proaktivita je v podstatě součástí osobní kvality. Projít cestu 7 návyků je inspirací, jak lépe a efektivněji přispívat k odstraňování jednotlivých druhů plýtvání. Není to samozřejmé a po vazbách je třeba pátrat a klást si otázky, jako u všeho, o čem tady v dlouhém článku píši.

  • Jak může návyk (č. 4) „myslete způsobem výhra-výhra“ přispět o eliminaci zbytečných procesů (i dalších druhů plýtvání)?
  • Jaké argumenty máte pro to, abyste odstranění plýtvání dali na první místo (návyk 3)?
  • Jakou pozornost věnujete pochopení důvodů druhých před snahou být sami pochopeni (návyk 5) při zlepšování, eliminaci množství zmetků a vad, kontrol apod.?…

7 faktorů změny

Jsou situace, kdy změnu provádíte reaktivně (to už jde mnohdy o přežití), ale také lze změny vést proaktivně, v duchu prvního návyku. I zde můžete nalézt spojnice a synergie vůči modelu TROPICS a jeho faktorům.

  • Které návyky jsou důležité pro získání co největšího zájmu o změnu?
  • Jak návyk synergie ovlivní ambicióznost a cíle změny?
  • V čem je návyk (č. 2) „začínejte s myšlenku na konec“ podstatný pro vnímání změny?…

Obr. 4 – Rámec 7S.

Zdroj: adaptováno podle McKinsey

Rámec 7S

CO

Rámci 7S se věnuje článek zde. Je to komplexní model, který sám o sobě zahrnuje řadu synergií (zkuste workshop podle inspirace na LinkedIn) a je také nezbytnou součástí převodového mechanismu sedmi trumfů ve vašich rukou. Pro osvěžení je tu seznam všech sedmi „S“ faktorů.

  1. Strategie
  2. Sdílené hodnoty
  3. Struktura
  4. Systémy
  5. Styl
  6. Spolupracovníci
  7. Schopnosti

 

PROČ

Dříve uvedené modely pro synergii jsou v mnohém „osobní“, založené na přístupu jednotlivce, jeho vnímání, vědomí, hodnot, bloků či návyků, které si buduje. 7S model lze využít na úrovni jednotlivce, ale daleko větší smysl má pro organizace a synergie uvnitř. Proto je v podstatě posledním prvkem před efekty (eliminace plýtvání) a odstartováním změn k lepšímu. Těchto dvou posledních karet, které představují „sedmy“ (jako trumfy ve vašich rukou) se týkají i dosud nezmíněné synergie.

 

SYNERGIE

7 druhů plýtvání

S využitím předcházejících modelů se rozpouští jejich synergie (založená na hodnotách) do již existující potenciální synergie 7S modelu. To je myslím skvělý (a rozsáhlý) aparát pro boj s plýtváním jakéhokoli druhu předtím, než použijete nějaký „lean“ nástroj nebo metodu. Pro eliminaci 7 druhů plýtvání potřebujete všech 7S. Sami zjistěte v jakých vazbách, co už máte a co potřebujete.

  • Na jakých sdílených hodnotách stavíte (chcete postavit) svůj boj se zbytečným plýtváním? Jakou zvolíte strategii?
  • Jak se k tomu staví spolupracovníci?
  • Jaké schopnosti lidí a styl jejich vedení k tomu budete potřebovat?…

7 faktorů změny

Podle prozkoumání 7S pak můžete připravit TROPICS změnu a nastavit v synergii všechny její parametry Uvidíte, jestli vám vyjde spíše „měkký“ nebo „tvrdý“ přístup. TROPICS samotný tvoří strukturu pro přemýšlení a diskusi a pro styl vedení, což jsou cenné synergie.

  • Jaké zdroje potřebujete zajistit pro změnu a kde je najdete ve vaší struktuře a ve schopnostech vašich spolupracovníků?
  • Jak díky stylu vedení posílíte a povzbudíte zájem o změnu?
  • Jaké cíle a časová měřítka změny vyplývají z vaší strategie?…

 

Obr. 5 – 7 druhů plýtvání. Prezentace na SlideShare.

Zdroj: vlastní zpracování

7 druhů plýtvání

CO

Trumfy ve vašich rukou jsou tu proto, abyste mohli díky synergiím „sedmičkových“ modelů získat efekt ve zlepšování, produktivitě, efektivitě, zájmu lidí apod. Celý převodový mechanismus, který zde shrnuji vede k tomuto efektu. Ten může být preventivní nebo výsledkem řešení problémů. Je na každém (čtenáři, manažerovi) jakou kombinaci převodů považuje za optimální a jaké rychlosti chce dosáhnout. Kombinací (variací, permutací) je mnoho. Ve hře je sedm modelů, každý se sedmi prvky. Vezmeme v úvahu 7 (+1) druhů plýtvání, o nichž jsem se zmiňoval i zde.

  1. Nadprodukce
  2. Doprava
  3. Pohyby
  4. Procesy
  5. Zásoby
  6. Čekání
  7. Zmetky
  8. (Potenciál lidí)

 

PROČ

Těchto osm plýtvání je efektem mnoha příčin. Ty se rodí v hlavách lidí, v jejich hodnotových systémech, víře a přesvědčení, v různých rolích a rozmanité míře vědomí a uvědomění. Jsou ovlivňovány různorodými bariérami a návyky a ne/optimalizovány byznys modely a systémy (zde 7S).

Chcete-li pracovat preventivně, naznačil jsem převodový řetězec v úvodu:

Osobní kontext ☛ Vědomí ☛ Bloky ☛ Návyky ☛ Byznys kontext ☛ Změna ☛ (Prevence plýtvání)

Obvykle jde spíše o řešení plýtvání existujícího, což je součástí řešení problémů. Převodový mechanismus je podobný:

(Řešení problémů) ☛ Osobní kontext ☛ Vědomí ☛ Bloky ☛ Návyky ☛ Byznys kontext ☛ Změna

 

SYNERGIE

Bývá obvyklé, že plýtvání vytváří negativní synergii. Balí se na sebe jako pověstná sněhová koule. Ovlivnění (prevence nebo řešení problémů) se bude ještě vztahovat k průběhu změny a jeho faktorům. Bude to buď změna vedoucí k prevenci nebo změna jako důsledek řešení problémů.

O tom je poslední kapitolka

 

Obr. 6 – TROPICS, ověření pro provedení změny. 

Zdroj: viz. článek zde

7 faktorů změny (TROPICS)

CO

TROPICS představuje model, poukazující na faktory, které ovlivní průběh změny podle toho, jak je vnímáno následujících sedm faktorů. Jsou to trumfy ve vašich rukou pokud jde o změnu.

  1. Časové měřítko
  2. Zdroje a jejich zajištění
  3. Cíle
  4. Vnímání
  5. Zájem
  6. Kontrola
  7. Zdroj změny

 

PROČ

Změně jsem se již věnoval v několika článcích. Oblíbeným přístupem je 8 kroků změny podle Johna Kottera (plakát zde). Kromě TROPICS máte k dispozici i koncept pro výpočet skóre změny. O těchto synergiích už se zmiňovat nebudu. Články by vám měly poskytnout dost prostoru k vlastním úvahám, vývodům i strategiích, jak ke změně přistoupit. K tomu přistupuje synergie a řetězení již zmíněných synergií předchozích šesti modelů a rámců.

 

SYNERGIE

  • 7 (neuro)logických úrovní
  • 7 úrovní vědomí
  • 7 čaker
  • 7 návyků
  • 7S rámec
  • 7 druhů plýtvání

Jejich vnímání ovlivní to, jak budete přistupovat a mít jasno o TROPICS faktorech. Ty vám poskytnou inspiraci ke „stylu vedení“ změny. Nedejte se zmást slovy „tvrdá“ a „měkká“ metodika. Záleží na tom, kolik úvah, tvrdých dat a informací a jasnosti se vám podaří získat a vnímat. Popsaný „převodový mechanismus“ ze „sedmičkových“ modelů vede spíše ke tvrdé metodice (protože máte více jasno o spoustě věcí).

 

Obr. 7 – Synergie 7 modelů se ý prvky jsou všude. Najděte své vlastní a budete mít trumfy ve vlastních rukou. Článek je k tomu inspirací.

Zdroj: vlastní zpracování

Nový článek vám neunikne

823 543

Do takové jasnosti (i díky synergiím) je třeba investovat určité množství energie, včetně mentální. Sedm trumfů ve vašich rukou je jednou z cest, které lze odvodit, pokud využíváte modely a přístupy, o nichž jsem se v posledních měsících na blogu zmiňoval).

Já se s nimi setkávám v organizacích jako konzultant a lektor. Jednotlivce v synergiích podporuji jako kouč, v koučování, založeném na hodnotách a silných stránkách. Jsem přesvědčen (viz. Diltsova pyramida), že má cenu pátrat po synergiích a hledat společnou červenou nit tím více, čím více různých modelů a přístupů si pustíte k tělu.

„Sedmičky“ a trumfy ve vašich rukou jsou jednou z možných inspirací. Permutace s opakováním při 7 prvcích a výběru sedmi prvků dává 823 543 možností. Je z čeho vybírat a je to spousta příležitostí pro praktické synergie.

Budete-li chtít o tom a více podebatovat, napište, rád se s vámi sejdu nebo zvolíme vhodnou platformu pro komunikaci a spolupráci.

Více obrázků ZDARMA pro lepší přiblížení najdete 25.10.2019 na SlideShare.

Ještě pár dodatečných otázek pro vaše poznámky a komentáře ke sdílení:

  • Kterým ze zde uvedených sedmi „trumfů“ dáváte přednost a máte s nimi praktické zkušenosti?
  • Jaké synergie modelů a nástrojů patří mezi vaše úspěšné a považujete je za dobrou praxi?
  • Proč v organizacích (i u jednotlivců) selhává úsilí o změnu, produktivitu, efektivitu, zlepšování a posun vpřed? Co naopak považujete za faktory úspěchu?

 

Chcete ještě i prezentaci?

Stáhněte si ZDARMA interaktivní prezentaci k tomuto příspěvku – na SlideShare.

Pošlete vzkaz nebo dotaz

11 + 13 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Konzultant, kouč a lektor, s praxí od roku 1996

PODPOŘÍM vaši STRATEGICKOU CESTU!

Baví mě vytvářet tvůrčí prostor, inspirovat, učit, sdílet své znalosti a zkušenosti. Podněcuji jednotlivce a organizace ke strategickému rozvoji, úspěchu a excelenci s vědomím souvislostí, jako LÍDRŮ. Dávám do toho SRDCE.

VHLED ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ SKÓRE ☛ EXCELENCE

„Tak jako svíčka nemůže hořet bez ohně, nemůže člověk žít bez spirituálního života.“

(Buddha)

Líbil se vám příspěvek? Byl pro vás v něčem zajímavý, inspirativní a/nebo přínosný? SDÍLEJTE jej s přáteli a známými!

Zajímá-li vás téma více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, čím se mám na blogu zabývat. Zvu vás proto k vyplnění ankety na tomto odkazu.

Děkuji. Libor

7 druhů plýtvání – ne/využitá šance jak nemrhat zdroji

7 druhů plýtvání – ne/využitá šance jak nemrhat zdroji

Anglické slovo „waste“ má (jako obvykle) řadu různých významů. Populární v současné době je „odpad“. Podívejme se však na něj jako na sloveso – plýtvatmrhat, chřadnoutrozhazovat

Plýtvání vidíme všude kolem nás. Má podobu zbytečného vydávání, utrácení a mrhání zdroji, které bohužel nejsou neomezené a nekonečné.

  • Mrháme časem.
  • Plýtváme energií.
  • Plýtváme vlastními silami i silami druhých (což je také energie).
  • Plýtváme přírodními zdroji.
  • Plýtváme potravinami.
  • Rozhazujeme finance…

Řada ze zdrojů má statut „vzácné“ (čas, suroviny…) i „jedinečné“ (lidé). Také se stane, že plýtváme slovy, kritikou, pozorností atd.

Platí to v osobním i organizačním životě. Naše všímavost vůči různým druhům plýtvání a jejich uvědomění si bývají odlišné.

Konzultační a lektorské aktivity mě zavádějí mimo jiné do firem, kde je plýtvání takříkajíc „na tapetě“. Přes určitý společný podtext se liší například:

  • mírou zájmu „něco s tím dělat“, spojenou s
  • různorodým povědomím o tzv. „štíhlé výrobě“, „výrobním systému Toyota“, „leanu“ atd.
  • odlišnými strategiemi a nabídkou hodnoty pro zákazníky

V takových firmách je plýtvání jedním z klíčových slov a podstatnou příčinou omezené produktivity, efektivity a následně spokojenosti zákazníků, zaměstnanců a nakonec finančních výsledků.

Často se plýtváním rozumí tzv. 7 druhů plýtvání. Poukázal na ně před lety Taiichi Ohno (1912-1990), šéf inženýrů japonské firmy Toyota. V současnosti je 7 druhů plýtvání (je jich ve skutečnosti osm) vnímáno jako jedno z východisek pro tzv. Toyota Production System (TPS), výrobní systém Toyota. TPS sám bývá někdy zkratkovitě a nepřesně označován jako štíhlá výroba.

7 druhů plýtvání nemůže uniknout pozornosti v sérii mých článků „o sedmičkách“. Není mým cílem podrobně vysvětlovat cestu k nápravě a nabádat ke štíhlé výrobě, byť se opakovaně ve firmách potýkám s tím, že si manažeři ne vždy uvědomují, co ona štíhlost (lean) znamená.

Zařadím přesto jeden důležitý osvětový bod, který musím v podnicích stále připomínat. K němu si půjčím citát Jeffreyho Likera (2010).

„Štíhlost nespočívá v napodobování nástrojů, které používá firma Toyota v rámci konkrétního výrobního procesu. Štíhlost znamená rozpracování zásad, které jsou vhodné pro vaši organizaci a jejich pečlivé praktické uplatňování, aby organizace dosahovala vysoké výkonnosti, která nepřetržitě přináší přidanou hodnotu zákazníkům i společnosti.“

No a teď pojďme na některé synergie a tipy jak odemknout dveře k pokladu zvaného „zlepšování“ díky základům při uplatnění strategie kvality a využití sdílených hodnot a dalších 6S.

 

Po delší době článek s doplňkovou prezentací na SlideShare. Někdy lidé a firmy řeší „techniky“ a „nástroje“, přičemž zapomínají na základy. Jindy nástroje a techniky vytrhnou z celkového kontextu a diví, že jejich použití nemá očekávaný efekt. Bývá to i případ různých metod z arzenálu filozofie „lean“. S ní je spojeno omezování plýtvání a 14 zásad, které do života uvedla společnost Toyota. Je to inspirace k synergiím, včetně těch, které jsou spojeny se „sedmičkovými“ modely, o nichž píšu na blogu. Šancí jak nemrhat zdroji je řada. Článek nabízí odemčení potenciálu ke zlepšení a omezení plýtvání ne díky nástrojům „leanu“, ale nejprve díky návratu k některým zásadám. Tak co vy na to?

 

Rubriky blogu LF

Prozkoumejte jednotlivé kategorie blogu. ZÍSKÁTE INSPIRACI k různým fázím a krokům své vlastní Cesty, po níž kráčíte jako jednotlivec a/nebo organizace.

7 druhů plýtvání

Nejprve nahlédněme na 7 druhů plýtvání. Týkají se jak výroby, tak i administrativní práce. Při troše fantazie (a/nebo naprosto evidentně) je najdete i doma a ve své vlastní práci, ať děláte cokoliv.

 

1. Zásoby

Proč jsou zásoby plýtváním? Váží na sebe již spotřebované zdroje, vč. finančních, zabírají fyzický nebo virtuální prostor. Na druhé straně díky „produkci“ a „produkování“ zásob může mít člověk (falešný) pocit „produktivity“. Trochu to připomíná „křečkování na horší časy“. Nestačím se divit, v kolika firmách ještě přežívá myšlení typu „my jsme výrobní firma, my musíme vyrábět“.

Na místě je sebezpytující otázka:

  • Jaké zásoby, v čem a kde úmyslně nebo neúmyslně vytváříte? (Já mám například doma řadu dosud nepřečtených knih, na disku spoustu starých souborů i těch „co kdyby někdy“, v hlavě zásobu užitečných i neužitečných myšlenek a nápadů…).

Zásoby jako pojistka jsou nezbytné a zákazníci často určitou míru zásob požadují. Vždy závisí na zralosti a důvěře v dodavatelském řetězci a „pocitu jistoty“ některých rozhodovatelů a zainteresovaných stran. Nezapomínejte však ani na zásoby, které na první pohled nejsou vidět (data, informace, dokumenty, brožury, letáky…).

 

2. Nadprodukce

Původní myšlenka plýtvání je svázána spíše s hromadnou a velkosériovou výrobou, takže uvedené příklady nebo otázky mohou pokulhávat za situací, které řeším já i řada kolegů konzultantů ve firmách, které tuto podmínku „formálně“ nesplňují.

U hromadné výroby se také nejlépe ukáže další ze 7 druhů plýtvání – nadprodukce. Vyrábí/produkuje se více než v danou chvíli potřebuje zákazník (i ten interní). Úzce to souvisí se zásobami – nadprodukce nevyhnutelně vede k zásobám. V myšlení a uvažování je to důležitý faktor, protože požadavky zákazníků se mohou měnit, a to velice flexibilně. Rychlá sériová produkce na to musí flexibilně reagovat. Flexibilita v procesech je tedy mnohdy klíčovým prvkem uvažování, vnímání, akcí a zlepšování v podnicích (a poptávkou po konzultační, poradenské nebo vzdělávací pomoci a asistenci).

I nadprodukce na sebe váže spotřebované finance, čas, další zdroje a prostor. Mnohdy vzniká lákavý a bohužel falešný pocit „produkce“ a „jistoty“ („máme hotovo, můžeme jít na další“). Důvody nadprodukce jsou rozmanité a nebudu je rozebírat.

Ze života jen jeden příklad.

  • Stává se vám, že si k jídlu připravíte více, než zvládnete sníst?
  • Co pak?

 

3. Doprava, přemísťování

Každé plýtvání spotřebovává zdroje. Je plýtváním, protože zdroji mrhá. Platí to i pro nadbytečnou dopravu a přemísťování čehokoliv z bodu A do bodu B (a tak dále). Stává se tak zejména tehdy, je-li pracovní proces rozvržen do velkých vzdáleností, v nichž je třeba přepravovat materiál, polotovary, díly i hotové výrobky, řešit logistiku ze skladu a do skladu apod.

V podnicích to bývá dědictví minulosti (malé areály, které se nedají rozšířit, výstavby formou „přílepků“ jako kukaččí hnízdo apod.

V celém dodavatelském řetězci má vliv rozmístění závodů, strategie a kritéria výběru dodavatelů atd.

 

Obr. 1 – 7 druhů plýtvání podle konceptu Toyota.

Zdroj: vlastní zpracování

​4. Zbytečné pohyby

Zbytečné pohyby jsou dalším z „vyjmenovaných“ 7 druhů plýtvání. Extrémním případem je např. zbytečná chůze (tady totiž nejde o pojetí typu „buď fit“), protože i chůze znamená ztracený (= neproduktivní) čas. Hledání, natahování se pro nástroje, nářadí… a vůbec ergonomie pohybů a uspořádání pracoviště, to je to, oč tu běží. Odstranění zbytečných pohybů není jen pomyslný „závod s časem“, jak to někteří chápou. V mnoha případech přináší také omezení rizik zranění, úrazu.

Uspořádávání pracovišť je populární, protože má viditelný efekt v prostoru a lze k němu přistupovat opravdu velice vědecky, s kamerou a stopkami v ruce. Když ovšem není pochopen smysl, účel a širší kontext, mohou opatření k omezení zbytečných pohybů být vnímána jako určitá míra šikany a jevu, který automatizací pohybů dělá z člověka pomyslného robota.

Podle mých zkušeností musí být tato „péče“ o pohyby pracovníků vyvážena jinou péčí, například ve vztazích, dalších podmínkách pro efektivní práci, vyvažováním tvořivými způsoby práce apod.

 

5. Nadbytečné procesy

Zásadnějším zdrojem plýtvání jsou rozmanité procesy, které jsou zbytečné převážně tím, že nepřidávají hodnotu pro zákazníka a jsou začleňovány kvůli hlídání nedostatků v práci jiných – kontrolování, testování, zkoušení nad nezbytnou mez požadovanou zákazníkem.

Mohou to však být i procesy, které způsobují nepřesné nebo nadměrné zpracování díky nekvalitním postupům, opotřebovanému nářadí či nástrojů, špatného konstrukčního řešení apod.

Čím menší osobní kvalita (v jakékoliv činnosti), tím více zbytečných procesů. Optimalizovat, automatizovat a to nezbytné zrušit. Nedávno jsem tento „návod“ četl v jednom příspěvku na LinkedIn. Je to radikálnější vyjádření PDCA cyklu.

Určitým ideálem je vyladění procesu tak, aby výroba/produkce běžela v režimu RFT (Right First Time – napoprvé správně). Třeba (pro mě) napoprvé napsat článek bez chyb, překlepů, dodělávek a předělávek. V tomto duchu mám velké rezervy.

Tipy na procesy a možnost srovnání či inspiraci nabízí procesní rámec APQC. Je pro vás k dispozici v češtině – zde.

 

6. Zmetky a vady

Když věci (a procesy, které nezachytí nekvalitu) dojdou příliš daleko, objeví se vady a zmetky. V takovém případě se spouští „kolečko plýtvání“ v podobě oprav, vyřazování a opakované výroby, předělávek, dodatečného dohledu a kontrol apod. Čas běží, náklady rostou, hledají se viníci, nabourávají se vztahy, pátrá se po řešeních, která nezřídka (alespoň zpočátku) znamenají další plýtvání (administrativa, kontrola…).

Filozofie „leanu“ má řadu přístupů a nástrojů, jak tomu předejít a zabránit. Mnohé dávají důležité pravomoci do rukou pracovníků (např. možnost zastavit výrobu, když se objeví vadný kus/díl). Takové pravomoci předchází trénink, vzdělávání, motivace, komunikace. Není to jen „nástroj“ nějakého delegování či dokonce zbavování se odpovědnosti a její přenášení na nejnižší článek ve výrobě – operátory či výrobního dělníka.

Historky, otazníky ve vnímání a pohledy předáků a mistrů, s nimiž se prakticky setkávám, by vydaly na dlouhé vyprávění. Jsou součástí zásoby příběhů, které využívám při práci s nimi, na porozumění jejich roli, při zlepšování a hledání cest, jak z toho ven.

Stále se opakuje jedno – provázanost a vzájemná závislost mezi lidmi a různými funkcemi a rolemi. I mezi 7 druhy plýtvání.

 

7. Čekání (prostoje)

Dohlížení a čekání na různé kroky procesu, údržbu (kvůli poruše), suroviny, polotovary, nástroje, manipulaci apod. jsou dalším nešvarem z okruhu 7 druhů plýtvání. Také tento čas se v realitě sčítá do kolonky „neproduktivní“, ale bohužel ne zdarma.

Může to být i čekání na užitečnou informaci na poradě, prostoje při přípravě prezentací, hledání čehokoliv… Tak jak to jistě znáte z běžného života.

Různé kombinace jednotlivých druhů plýtvání tvoří v organizacích reálný stav věcí a jsou výzvou k hledání řešení a nápravy. Ne za každou cenu perfekcionistického, utopického či idealistického, ale v daných podmínkách a kontextu optimálního. V současné době takový kontext dokresluje situace na trhu práce a obvyklé stesky typu „nejsou (kvalitní) lidi“.

Ale…

 

8. druh plýtvání – nevyužití potenciálu lidí

I když podle statistik v současné době chybí podnikům a organizacím přes 350 tisíc lidí, drtivou většinu poptávky (více než 220 tisíc) tvoří poptávka po pracovnících se základním vzděláním. To o něčem svědčí. Jak je to reálně s přidanou hodnotou ve firmách?

Plýtváním je i fluktuace lidí, neustále nové a nové zaučování a zacvičování. Proti tomu stojí jako „přídavek“ nad 7 druhů plýtvání ještě míra ne/využití potenciálu lidí. V případě osmého druhu plýtvání nejde o zaměření na proces výrobní, ale na proces manažerský v poznání lidí, komunikaci s nimi, v motivaci, vytváření vztahů, vedení lidí, v jejich rozvoji, důvěře a vytváření příležitostí či dávání šancí.

Robotizace a automatizace je řešením tam, kde nejde o potenciál lidí. Znamená poptávka pro lidech se základním vzděláním to, že firmy hledají lidi bez potenciálu nebo ne?

Toto je téma samo o sobě – do diskuse, pro články, knihy, konference, workshopy…

 

Klub zlepšování

Ve vztahu ke zlepšování s využitím zapojením a angažováním lidí a jejich potenciálu jsme s Centrem andragogiky v Hradci Králové připravili sérii odpoledních setkání v Klubu zlepšování. V těchto „mastermind“ tematických setkáních budeme diskutovat i o těchto otázkách.

Klub zlepšování

Tady je přehled termínů a témat pro podzim 2019.

 

V další části článku vás chci inspirovat k nalézání synergií. Podstata vychází z mé přípravy na Klub zlepšování v květnu 2019, kde se téma diskuse točilo kolem toho, jak zapojit lidi do odstraňování plýtvání ve výrobě. (Chcete-li poslat závěry, napište mi e-mail na info@liborfriedel.cz nebo mi nechte vzkaz přes kontaktní formulář pod tímto článkem.)

Tehdy se v podstatě zrodila myšlenka „sedmičkových“ článků.

 

​Hodnotové disciplíny

Pro ověření a volbu synergie a hledání příležitostí a opatření k optimalizaci či omezení plýtvání je užitečné uvědomit si ještě jeden kontext. Týká se hodnotové nabídky pro zákazníka. Je podstatou tzv. „hodnotových disciplín“ a více o něm píšu v článku na „školním blogu“ European Business School SE.

7 druhů plýtvání (i osmé, týkající se potenciálu lidí) je možné (a důležité) vnímat všude. Tradičně nejrozšířenější je však v procesech a strategiích organizací, které sledují hodnotovou disciplínu nazvanou „provozní excelence“, optimalizující čas, kvalitu a náklady/cenu jako podstatné hodnoty pro zákazníky.

Jinak bude situace (a plýtvání) vypadat v inovativním podniku, pro něhož je strategicky významné „produktové vůdcovství“ jako druhá z hodnotových disciplín.

A Ještě s odlišnější perspektivou bude na plýtvání pohlížet firma uspokojující individuální a specifické požadavky zákazníka, pracující na míru v rámci hodnotové disciplíny nazvané „důvěrná znalost zákazníka“.

 

Obr. 2 – 7 zásad kvality a rámec 7S jako předpoklad pro řešení problémů s plýtváním. („Sedmičkové“ modely v akci.)

Zdroj: vlastní zpracování 

Synergie 7 x 7 x 7

Jednou z inspirací k zamyšlení a akci je synergie a propojení tří „sedmičkových“ modelů. Nesporně důležitá je pro podniky usilující o provozní excelenci (např. u dodavatelů v automobilním průmyslu). Styl přemýšlení však platí obecně. Zvažte propojení a synergii těchto tří přístupů:

  • 7 zásad kvality (jsou základem pro zavádění systémů managementu kvality podle ISO 9001)
  • Rámec 7S (McKinsey)
  • 7 druhů plýtvání (viz. výše v článku)

Pro zopakování, 7 zásad kvality zahrnuje:

  1. Zaměření na zákazníka
  2. Leadership
  3. Angažovanost lidí
  4. Procesní přístup
  5. Zlepšování
  6. Rozhodování založené na faktech
  7. Management vztahů

V úvahu připadá také 8 konceptů excelence, o nichž jsem psal v souvislosti s cestou k osobní excelenci.

Dalším důležitou součástí synergie je rámec 7S, který bere v úvahu následujících sedm oblastí pro řízení:

  1. Sdílené hodnoty
  2. Strategie
  3. Struktura
  4. Systémy
  5. Styl
  6. Spolupracovníci
  7. Schopnosti

článku zde jsem model 7S rozebral v souvislostech, které vytváří ve vazbě na sdílené hodnoty.

Chcete-li přidat ještě jednu „sedmičku“, jsou to právě (sdílené) hodnoty v 7 úrovních vědomí Barrettova modelu.

  1. Přežití
  2. Vztah
  3. Sebeúcta
  4. Transformace
  5. Vnitřní soudržnost
  6. Tvorba rozdílu
  7. Služby

V minulých týdnech jsem na Barrettův model soustředil na blogu dost pozornosti.

 

Obr. 3 – Kroužek pomyslného číselného zámku pro použití „sedmičkového“ modelu. V článku použijeme 7 druhů plýtvání, 7 zásad kvality a rámec 7S.

Zdroj: vlastní zpracování 

Najděte správnou kombinaci

Příležitosti pro zlepšování, odstraňování plýtvání a synergie se ukrývají pod pomyslným jedním zámkem nebo více zámky. Jistě znáte ty s číselnými kroužky.

Zámek s číselným kódem

Představte si zjednodušení, kdy hledáte kód – kombinaci tří čísel na kotoučku s čísly 1-7. Při správné kombinaci se zámek otevře a vy otevřete dveře k pokladu. Tím pokladem je nápad, inspirace, uvědomění, tip, vhled, aha moment… „Sedmičkové“ (a jiné) modely jsou kontrolními seznamy a inspiracemi, abyste na nic nezapomněli a nic nevynechali. Nikdy totiž nevíte, které kombinace čísel (tipů, zásad, myšlenek, otázek a odpovědí) na pomyslném kotoučku zámku bude vítězná a otevře vám dveře (k pokladu).

Takovou hru na nápady si můžete sehrát v výše zmíněnými třemi „sedmičkovými“ modely. Otázek a odpovědí v kombinaci 7x7x7 najdete až 343.

Obecně je to jednoduché (otázky, ne tak odpovědi).

  • Jakým „S“ chcete podpořit jednotlivé Zásady kvality, abyste omezili určitý Druh plýtvání?
  • Chcete-li eliminovat určitý Druh plýtvání, o jakou Zásadu kvality se můžete opřít a jakým „S“ ji podpoříte?

Konkrétně je kombinace na vás. Ukázku, kterou můžete vnímat i jako „výherní automat“ a hledat vhodnou kombinaci faktorů, naznačuje obrázek 2 podle zámku na obr. 3). 

  • Jaké Sdílené hodnoty (7S) potřebujete pro zaměření na zákazníka (7 zásad kvality), abyste eliminovali zbytečné čekání/prostoje (7 druhů plýtvání)?
  • Jakou Strategii chcete sledovat v neustálém zlepšování, která vám pomůže zamezit nadprodukci?
  • Jaký Styl leadershipu nejvíce pomáhá odhalit zbytečné procesy?
  • Jaké Systémy pro zjišťování faktů potřebujete, abyste mohli rozhodovat o hranici nadbytečných zásob?

Další příklady najdete v doplňkové prezentaci na SlideShare.

Ne každá kombinace je „vítězná“. Rozhodně také nebude vždy stačit jen jedna kombinace kódů 1-7 na „sedmičkových“ kroužcích.

Podle mé zkušenosti lidé (zaměstnanci i manažeři) ke škodě věci nepřemýšlí o zapojení určitých (někdy i základních) kombinací. Omezují tak cestu ke zlepšení a řešení problémových nebo zapeklitých situací. Nebo se noří do nástrojů a nedokáží si správnou kombinací otevřít dveře nebo najít správné dveře chráněné zámkem s kombinací.

„Nemít žádný problém je největším problémem ze všech.“ (Taiichi Ohno)

Zrekapitulujte si, co se ukrývá pod jednotlivými kombinacemi zámků. Zvažte, zda jste některou nepřehlédli či ji někdo nezměnil (konkurenti, zákazníci, zaměstnanci…). Hledejte synergie a příležitosti dvou nebo tří „sedmičkových“ modelů (nebo jakýchkoli jiných, které pokládáte za užitečné), abyste našli cestu k odstraňování 7 druhů plýtvání v širších souvislostech.

Tato „hra“ není ve stylu „one size fits all“, kdy se na vše hodí jediné řešení (jediná kombinace).

 

Nový článek vám neunikne

Najděte vlastní zámek a kombinaci

  • Kolik z 343 kombinací „zámku k pokladu“ je vítězných a inspirativních?
  • Kterými začnete?

Principy „odemykání“ a kombinací platí obecně, Stačí zvolit příhodné modely. Synergie kombinací osobních hodnot a osobních silných stránek (článek zde) jsou dalším smysluplným tipem a východiskem. Přidejte k němu kupříkladu své bloky nebo neužitečná přesvědčení. Využijte jich k cestě osobní excelence, budování návyků apod. Je to individuální a je to na vás.

Když se v podnicích setkávám s plýtváním a nedostatky, není to primárně kvůli nějakému chybějícímu nástroji „štíhlé výroby“. Příčiny jsou mnohem měkčí – absence sdílených hodnot, styl vedení, komunikace a zvládání vztahů, schopnosti lidí a jejich angažovanost… Rámec 7S je skvělým hřištěm pro přemýšlení a první částí číslicového zámku. Protože spousta firem ve výrobě i službách má certifikován systém managementu kvality (QMS) podle ISO 9001, nabízí se základy tohoto systému v podobě zásad kvality jako druhý důležitý prvek pro hledání řešení a zlepšování v plýtvání.

Popřemýšlejte, zvažte, vyzkoušejte a napište do komentářů. Budete.li chtít, pojďme probrat vaše potřeby, ideje a záměry osobně nebo telefonicky. Cesta k akci je (vždy) otevřená. Klub zlepšování je jednou z platforem.

Několik otázek k vašemu rozhodnutí i do diskuse najdete v prezentaci na SlideShare.

Literatura:

  • LIKER, Jeffrey, K. Jak to dělá Toyota. 14 zásad řízení největšího světového výrobce. Praha: Management Press, 2010. 390 s. ISBN 978-80-7261-173-7.

Chcete ještě i prezentaci?

Prohlédněte si nebo stáhněte ZDARMA doplňkovou prezentaci k tomuto příspěvku – na SlideShare.

„Styl Toyota nemá vytvářet výsledky tvrdou prací. Je to systém, který říká, že kreativita lidí není omezena. Lidé nechodí do závodů Toyota „pracovali“, oni tam chodí „myslet“. “

(Taiichi Ohno)

Libor Friedel

Libor Friedel

Konzultant, kouč a lektor, s praxí od roku 1996

PODPOŘÍM vaši STRATEGICKOU CESTU!

Baví mě vytvářet tvůrčí prostor, inspirovat, učit, sdílet své znalosti a zkušenosti. Podněcuji jednotlivce a organizace ke strategickému rozvoji, úspěchu a excelenci s vědomím souvislostí, jako LÍDRŮ. Dávám do toho SRDCE.

VHLED ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ SKÓRE ☛ EXCELENCE

Pošlete vzkaz nebo dotaz

3 + 5 =

Líbil se vám příspěvek? Byl pro vás v něčem zajímavý, inspirativní a/nebo přínosný? SDÍLEJTE jej s přáteli a známými!

Zajímá-li vás téma více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, čím se mám na blogu zabývat. Zvu vás proto k vyplnění ankety na tomto odkazu.

Děkuji. Libor

Přihlaste si ODBĚR ČLÁNKŮ z blogu!

Připojte se k seznamu odběratelů aktualizací z mého blogu. Žádný nový článek vám neunikne. Na uvítanou vám pošlu dárek - e-book DESATERO VELKOMYSLNÉHO OSOBNÍHO LÍDRA!

Vhled ☛ Lídrovství ☛ Strategie ☛ Skóre ☛ Excelence

Byli jste úspěšně přihlášeni k odběru novinek z blogu. Přijde Vám e-mail s odkazem na dárek.