Horko. Vláda. Daně. Zácpy na silnicích. Imigranti. Teplé pivo. Geneticky modifikované potraviny. Vlas v polévce… No…, může se to docela rozjet, když si uvědomíme na co vše si stěžujeme nebo bychom si mohli a chtěli (po)stěžovat. V nějakém textu jsem viděl krásné slovo – „lamentovat“. Co to znamená, když si stěžuji a začnu lamentovat? Suma sumárum – nejsem spokojen, nemám radost, neužívám si života tak, jak bych chtěl.

Stěžovat si, znamená hovořit o věcech, které nechceme, spíše než o tom, co chceme.

Interní a externí centrum kontroly

V knížečce S.U.M.O. – Zmlkni a pokračuj, Paul McGee popisuje to, co staří Číňané věděli už před tisíci lety. Známé je staročínské úsloví

„Zasej myšlenku, sklidíš čin, zasej čin, sklidíš návyk, zasej návyk sklidíš charakter, zasej charakter, sklidíš osud.“

McGee toto (přeloženo do češtiny) nazývá procesem MEJV – Myšlenky utváří naše Emoce, která nás vedou k určitému Jednání, přinášejícímu konkrétní Výsledky. Stěžování si nahlas i v myšlenkách tento proces také startuje.

Psychologové hovoří v této souvislosti o sebepojetí a centru kontroly. Někdo má přirozeněji(?) rozvinuté externí centrum kontroly. Jeho spokojenost řídí vnější okolnosti a podmínky. Covey tomu také říká přístup „zvnějšku dovnitř“. Myslím, že takoví lidé jsou více náchylní na stěžování si. A jsem přesvědčen (viz. pyramida neurologických úrovní), že v neuvědomělých úsecích svého dne toto zažívá nebo zažil každý z nás.

Interní centrum kontroly souvisí s tím, co Covey nazývá přístupem „zevnitř ven“. Je to Sebe-vědomí, že vše začíná u nás, uvnitř nás, že jsme to my, každý sám za sebe, kdo je zodpovědný za své „vnitřní počasí“. Není třeba měnit nic zvnějšku, stačí změnit vnitřní postoj. S tím postupně mizí i touha po stěžování si či dokonce závislost na něm.

Učení se – jak jste „kompetentní“?

Proces od stěžování si k nestěžování si je procesem učení se a procesem utváření návyku, jak jej najdeme v mnohé svépomocné zahraniční a české literatuře.

Myslím, že stěžování si je zprvu součástí (pozor, trojitý zápor) nevědomé nekompetence nestěžování si. Nenapadne nás a neuvědomíme si, že si můžeme nestěžovat, že lze žít bez stěžování a lamentací. Myslíme si, že to nejde, na stěžování je nastaven náš „autopilot“ – stěžování si je naším návykem.

Pak může (musí?) přijít impuls. Šťouch. Hele, proč si stěžuješ? Co ti to přináší? Také jsem před více než rokem dostal otázku na tělo – Co dobrého ti přináší balvan, který máš na svém srdci, že ho nechceš odvalit?

V procesu učení je podobní šťouchnutí přechodem od nevědomé nekompetenci k vědomé nekompetenci. Uvědomění, že něco co děláme, nemusíme dělat, pokud nechceme. Nebo naopak. Něco, co neděláme, můžeme začít (se učit) dělat. Aha, já si stěžuji! To ale přece nemusím. Budu/chci se učit uvědomovat si okamžiky, kdy si začínám stěžovat a v tu chvíli si vystavím STOPku.

Při opakování tohoto procesu (učení se, zkoušení, experimentování), vstupujeme do fáze, kdy můžeme rozvíjet tzv. vědomou kompetenci. Na této fázi učení je založen celý koncept „vědomého…“ – např. vědomé podnikání, vědomý byznys, vědomé lídrovství. Sebe-vědomí nebo sebe-uvědomění. Pustíme do hry našeho vnitřního „pozorovatele“ (alternativou je rekvalifikovat na „pozorovatele“ našeho vnitřního „kritika“).

Vědomé nestěžování – náramná náramková výzva

Pro vědomé nestěžování si přišel s jednoduchým nápadem reverend Will Bowen („škoda, že to nenapadlo mě“ ).  Přinesl vizi světa bez stěžování si (Complaint Free World), kritizování a pomlouvání. A k tomu „kouzelnou“ pomůcku – náramek. Chcete zkusit, jak to funguje? Začít můžete prakticky okamžitě.

Tady je jednoduchý návod a výzva k akci:

1. Opatřete si náramek a navlékněte si jej na zápěstí (politické preference nehrají roli).
2. Když se přistihnete, že si stěžujete, pomlouváte nebo kritizujete, převlékněte náramek na druhé zápěstí. Platí to, co vyřknete. Když si stěžujete pouze v myšlenkách, v duchu, tak penalizace neplatí (Hurá!!! – Ale pozor na MEJV).
3. Uslyšíte-li někoho jiného, kdo takto pracuje s náramkem, že si stěžuje, můžete ho upozornit, aby si převlékl náramek na druhé zápěstí. Zároveň totéž musíte udělat i vy, protože jste si stěžoval(a) na jeho stěžování si .
4. Vytrvejte, dokud vám náramek nevydrží na jednom zápěstí bez převléknutí 21 po sobě následujících dnů.

Ano (to stojí za zopakování), cílem je vydržet s náramkem na jedné ruce do dobu 21 po sobě následujících dnů. Znamená to 3 týdny si nestěžovat. Mi to poprvé trvalo téměř půl roku než jsem výzvu naplnil. Pokud vás už nebaví klišé s návyky, které se budují 21 dnů, stanovte si svůj vlastní počet dnů nad třítýdenní rámec. Nebo postupně zvyšujte svou laťku.

Poznámka pro spořivé a volnomyšlenkáře:

• Použijte jakýkoliv náramek.

Poznámka pro ty, kteří mají rádi styl a formu:

• Opatřete si purpurový, oficiální náramek „A Complaint Free World“ zde. Prodávají se po 10 ks, takže můžete myslet na 9 přátel, které zapojíte do výzvy. Nestěžujte si, že je to pro někoho „dobrý byznys“, protože jeden náramek je za dolar. Jako doplněk si třeba pusťte film Purpurová barva nebo si přečtěte předlohu k tomuto filmu, knihu Barva nachu.

Poznámka pro podnikavé (ale neoriginální):

• Založte si doménu http://www.nestezujsi.cz, nestezujisi.cz nebo podobnou, nechte udělat silikonové náramky s nápisem „NESTĚŽUJI SI“, „ZA ČESKO BEZ STĚŽOVÁNÍ“…, na webu udělejte opt-in stránku k získání e-mailů, pošlete lidem e-book o fantastickém životě bez stěžování si a nabídněte prodej náramku nebo uspořádejte placený webinář, k němuž bude náramek zdarma jako bonus. Alternativně lze provést s jakýmkoli nápadem. Přidat můžete i ochranu autorských práv a registrovat si známku „NESTĚŽUJI SI®“.

Poznámka pro geeky:

• Vykašlete se na náramek, pořiďte si aplikaci pro Android nebo iOS a pouze pracujte s touto aplikací (ale nestěžujte si, že se vám „seká“ mobil).

Aktualizace

Nedělal jsem si legraci, ale vše dopadlo tak, že Will Bowen navštívil Prahu 12.12.2017. Bylo to „promo“ českého překladu knihy, o níž jsem více něž dva roky předtím psal tento článek a kdy jsem také svým známým a kamarádům rozdával náramky, které jsem si nechal poslat spolu s knihou z USA. Bral jsem to jako inspiraci, ne obchodní nápad, takže jsem rád, že se toho někdo „chytl“ i obchodně. Díky! Přinejmenším z pohledu knihy a dalších nezbytností se hypotéza „Česko bez stěžování“ (líbí se mi to více než sousloví „bez stížností“) může začít naplňovat.

„Ani nevím o tom, že si nestěžuji“

Zvládnutí vědomého nestěžování si a vytvoření návyku znamená, že se „činnost“ přesune do nevědomí, na autopilotní režim. Nastává fáze tzv. nevědomé kompetence. Něco (= nestěžování si) zvládáme, aniž bychom o tom přemýšleli a příliš si to uvědomovali. Nestěžování se stane samozřejmostí. Otázkou, na níž si každý z nás může upřímně odpovědět je:

„Chci takové nevědomé kompetence nestěžování si opravdu dosáhnout?“

Minimálně jako výzva a experiment je to zdravotně nezávadné. Neznamená to však, že by byla jednoduchá či imunní vůči přemýšlení „pod čarou“. Však se zkuste zamyslet.

Otázky k zamyšlení:

• Jaké centrum kontroly u vás převažuje?
• Na co si nejčastěji stěžujete? Nad čím neustále lamentujete?
  
• Jaký je podle vás rozdíl mezi tím „nestěžovat si“ a „být pasivní“ nebo „být netečný“?
• Když si nebudeme stěžovat, znamená to, že se z nás stanou poslušné ovce nebo egoisté?
• Kdy je stěžování si oprávněné a kdy ne? Jaký je v tom rozdíl? Kdo a jak to pozná?
• Do jaké míry může nestěžování si člověka společensky diskvalifikovat?
  
• Jak daleko je od nestěžování si k vděčnosti?
• …
• Na co všechno jste si postěžovali, když jste četli tento článek?

Abych to podpořil experimentem, vytvořil jsem na Facebooku skupinu Život bez stěžování. Můžete tam sdílet své vlastní zkušenosti a příběhy s nestěžováním si a „náramkovou výzvou“. (Doufám, že si nebudu stěžovat, když se k ní lidé nepřidají).

Aktualizace

Bowenova kniha byla vydána v češtině, Facebook skupinu jsem pozastavil, protože vznikla komunita, která s knihou Svět bez stížností souvisí. Také můžete v jiné skupině můžete sdílet své příběhy. Jak to zvládnout s náramkem? Nestěžovat si, že nejsem kreativní obchodník a marketér!

Už jsem „to“ aktualizoval 2x

Skupina na Facebooku se stala otevřenou a změnil jsem její název – Život bez stěžování, s vděčností. Lépe vystihuje druhou stranu mince „nestěžování si“, a to je vděčnost. Po vydání knihy Bowenovy v češtině jsem ji zastavil a není spravována.

Literatura (nyní už i s českým překladem Bowenovy knihy):

• BOWEN, Will. A Complaint Free World – How to Stop Complaining and Start Enjoying the Life You Always Wanted. New York: Doubleday, 2007. 176 s. ISBN 978-0-385-52458-2.
• BOWEN, Will. Svět bez stížností. Praha: Synergie, 2017. 223 s. ISBN 978-80-7370-493-3.

Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.