Čím začít tento článek? Tím o čem bude? (Začněte s CO.) Nebo tím, proč jej píšu? (Začněte s PROČ.) Co z něj získáte vy? Proč byste si jej měli přečíst?

Bude o otázkách a jejich „pořadí“. Bude o možnostech hledání a objevování. Píšu jej, protože nejsem příznivec přílišného zjednodušování (proto věci někdy jednoduše komplikuji nebo komplikovaně zjednodušuji). Přečtěte si jej proto, abyste mohli polemizovat, zpřesnit svůj názor, malinko se poznat (uvnitř je krátký testík i odkaz na jeden podstatný test či úvahu). Z článku získáte, když se sami zamyslíte nad svými otázkami tvořícími nejen „trojčlenku“ zmíněnou ve sloupci vpravo. Zamyšlení nad otázkami by nemělo zůstat bez odpovědi. O své se můžete podělit např. ve svém deníku, pokud si nějaký vedete. Uvítám samozřejmě i vaše komentáře a názory. A nezapomeňte si stáhnout malý tahák, který doplní ten pro SMARTizaci vašich cílů.

Tak začněte…

Obsah článku:

• Otázky jako z akčního plánu
• Začněte s CO (děláme to nevědomě)
• Co je podstatnější pro vás?
• Takže… CO nebo PROČ?
• Na scénu přichází…
• Neizolovat, neoddělovat… vyvažovat!

CO?

PROČ?

Jak?

Kdo?

Kdy?

Kde?

Kolik?…

…Otázky, které nás orientují (i dezorientují) v našem světě a životech. Pro každého mají různou váhu a pořadí důležitosti. Nelze vyhnout. Otázky jsou jednoduché, odpovědi na ně bývají leckdy obtížné a/nebo složité.

Vyhýbat se odpovědím na tyto otázky, odkládat je nebo před nimi utíkat je krátkozraké. Krátkozraké jsou i falešné odpovědi. Trýznivá je odpověď „nevím(e)“. Dává nám však vodítko. Vybízí ke zvídavosti a hledání.

Odpovědi na takové otázky nám poskytují vhled do situací v minulosti i přípravu pro budoucnost. Mají analytický i preventivní účinek. Hodí se pro strategické uvažování, hodnocení úspěchu i pro řešení problémů a nezdarů, když se naše strategie selže, není účinná nebo se zhroutí.

Jistě znáte podobenství o broušení pily a výmluvu, že někteří musí kácet stromy a tedy „nemají čas“ si pilu nabrousit. Zmíněné otázky ovšem patří do arzenálu „ostřících pomůcek“ pro naše pily.

Díky své práci mám mnoho příležitostí pomáhat s využíváním příležitostí a cest ke zlepšení i hledáním řešení a východisek problémů, jak při spolupráci s jednotlivci (koučování), tak s týmy v organizacích (konzultace, workshopy, tréninky, semináře ve firmách apod.).

Otázky v koučování nejsou ničím novým. Spoluvytváří podstatu koučování, které má svou metodiku a proces. Stejně tak existují rozličné metodiky, nástroje a „techniky“ pro řešení problémů, odhalování jejich příčin a hledání cest, jak z nich ven. Otázky podobného typu pak přijdou vhod, protože na počátku „cesty k problémům“ zůstaly přehlédnuty, nebyla jim věnována patřičná pozornost apod.

Nejvíce vášní a diskusí budí výchozí otázky typu CO a PROČ. Nutí k zamyšlení, a to je dobře. O zamyšlení a přemýšlení „druhé strany“ při koučování a v konzultační práci jde. Návody a inspiracemi, odpovídajícími na otázku JAK, jsme často doslova zahlceni (knihy, Internet, sociální sítě, webináře…). Proto jsem tuto disciplínu již dříve nazval (s nádechem ironie) „jaknatologií“.

„CO…?“ a „PROČ…?“ Jsou daleko intimnější. Ve vztahu k našim osobním životům a osobním strategiím je to pochopitelné. Ve firmách se však utajování odpovědí na otázky typu CO a PROČ obvykle nevyplácí.

Populární kniha Začněte s proč, kterou před 10 lety napsal Simon Sinek, svým názvem nabádá a upozorňuje na důležitost odpovědi na zvídavé otázky typu „Proč…?“ Jako červená nit se příběhem knihy line například následující teze:

Lidé nekupují CO děláte, ale PROČ to děláte.

Myšlenka „začněte s proč“ se zdá být pochopitelná, ale nejsem s ní v některých ohledech úplně zajedno. Příliš zjednodušuje.

Simon Sinek předpokládá, že už znáte odpověď, inspiraci nebo předpoklad jako odpověď na otázku CO.

• PROČ děláte to, CO děláte nebo chcete dělat (prožít…)?
• PROČ se chystáte udělat to, CO je vašim záměrem?
• PROČ by měl být prioritou cíl (= Co), který jste si zvolili…?

Hledáte motiv, význam, smysl, důvod, což je zásadní. PROČ je převlečené vyjádření toho „JAKÝ je důvod/smysl…?“. Nemáte-li však odpověď na otázku CO (cíl, záměr… – „začněte s CO“), není třeba se zamýšlet nad otázku PROČ. K zamyšlení prostě musíte mít vždy nějaký předmět, podnět, nějaké své CO (tedy konkrétní „to“ či „ono“, „tu“ či „onu“, „toho“ či „onoho“. Teprve poté se otázka PROČ a odpověď na ni stane důležitou. Dostane kontext, protože má vztahový rámec.

Zkuste zastavit na ulici kolemjdoucí, pozdravit a zeptat se (začít s) „Proč?“ Pravděpodobná odpověď bude: „Nerozumím vám, proč CO?“ Bez vztahového rámce je PROČ nesrozumitelné.

Obdobně to platí i o (vědeckém) výzkumu, který je založen na hledání odpovědí a vytváření hypotéz odpovídajících na otázku PROČ, spolu s hledáním JAK.

Jablka padala ze stromů celé věky. Byl to jev (= CO) s jasným průběhem (= JAK), který byl považován za samozřejmý. Ale byl to až Isaac Newton, který se důsledně a vědecky zamyslel nad tím PROČ se tak děje. V tom je nesporná a nenahraditelná důležitost tohoto záludného slova.

Obr. 1 – CO dělá? PROČ to dělá? Zkuste malý test níže.

Zdroj: Pixabay

Vallacher a Vegner (1989) zkoumali sklony k impulzivní nebo plánované akci a vedli v tom řadu výzkumných experimentů. Ve svém článku prezentují formy identifikace chování s celkem 25 příklady. Také tam se skrývá malá nápověda k tendenci „začněte s CO“ nebo „začněte s PROČ“.

Mám pro vás malou ochutnávku. Odpovězte na následujících 10 otázek, podle toho, jak vnímáte jednotlivé níže popsané činnosti. Zvolené odpovědi (a. nebo b.) si zapište na papír. Buďte v klidu, odpovědi nejsou správné nebo špatné.

1. Vytvářet seznam znamená…
   1. …organizovat věci.
   2. …zapisovat položky.

2. Číst znamená
   1. …sledovat vytištěné řádky.
   2. …získávat znalosti.

3. Sbírat jablka znamená
   1. …získávat něco k jídlu.
   2. …trhat jablka z větví.

4. Uklízet dům znamená
   1. …ukazovat svou čistotnost.
   2. …vysávat podlahu.

5. Péče o pokojové rostliny znamená…
   1. …zalévat rostliny.
   2. …dělat pokoj pěknějším.

6. Dělat test znamená…
   1. …odpovídat na otázky.
   2. …ukazovat své znalosti.

7. Jíst znamená…
   1. …přijímat výživu.
   2. …žvýkat a polykat.

8. Vyplňovat osobnostní test znamená…
   1. …odpovídat na otázky.
   2. …odhalovat to, kým jste.

9. Odolávat pokušení znamená…
   1. …říkat „ne“.
   2. …ukazovat svou morální odvahu.

10. Hovořit s dítětem znamená…
    1. …něco dítě učit.
    2. …volit jednoduchá slova.

Hotovo?

Nyní své zapsané odpovědi obodujte podle následujícího klíče, a pak získané body sečtěte

• 1a = 1 bod
• 1b = 0 bodů
• 2a = 0 bodů
• 2b = 1 bod
• 3a = 1 bod
• 3b = 0 bodů
• 4a = 1 bod
• 4b = 0 bodů
• 5a = 0 bodů
• 5b = 1 bod
• 6a = 0 bodů
• 6b = 1 bod
• 7a = 1 bod
• 7b = 0 bodů
• 8a = 0 bodů
• 8b = 1 bod
• 9a = 0 bodů
• 9b = 1 bod
• 10a = 1 bod
• 10b = 0 bodů

Pokud jste dosáhli víc než 6 bodů, je pravděpodobné, že patříte k lidem, kteří o svém chování a jednání přemýšlí spíše v abstraktních pojmech a zvažujete PROČ děláte, co děláte a jednáte tak, jak jednáte.

Pokud vám vyšlo 5 a méně bodů, zřejmě jste člověkem, který o svém chování a jednání přemýšlí v konkrétních pojmech a svá chování vnímáte a hodnotíte podle toho CO děláte.

• Jaká je vaše pravděpodobná převažující orientace?
• Jaké má přínosy?
• jaká jsou její omezení?

I zde vidíte, že CO a PROČ jsou nerozlučná dvojčata, každé s jinými brýlemi.

Psycholožka Heidi Grant Halvorson ve své knize Succeed (2012) připomíná, že při získávání zkušeností a činnostech, které jsou pro nás jednodušší, tyto vnímáme abstraktněji a přemýšlíme o jejich účelu (PROČ). To nám poskytuje více jistoty v tom, kdo jsme a co chceme. Koresponduje to s dotazníkem, který jste si právě prošli.

Pro podniky by to mohlo znamenat, že čím rutinnější práci zaměstnanci provádí, tím je důležitější, aby znali její kontext a PROČ.

Potřebujeme-li udělat něco složitého, vyplatí se soustředit se na to, CO právě vykonáváte nebo CO je třeba zvládnout.

Jsem zastánce situačních přístupů. Proto je nejlepším řešením „přepínat“ mezi CO a PROČ podle situace a úkolu, který plníte či podle toho co děláte. Z tohoto pohledu můžete obohatit situační přístup k vedení lidí. Začněte s Co nebo začněte s PROČ podle zhodnocení situace.

K doplnění ještě připomenu roli „nastavení mysli“ (přehled najdete na obrázku zkraje článku zde). Autorka stejnojmenné knihy (Dweck, 2017), psycholožka Carol Dweck, napsala totiž pro Heidi G. Halvorson v knize Succeed předmluvu.

Člověk s fixním nastavením mysli vnímá neúspěch, selhání či problém jako limit svých schopností. Otázkou je, zda to znamená, že je více orientován na CO.

Člověk s růstovým nastavením mysli naopak vnímá problém a neúspěch jako příležitost k růstu. Tady je otázkou, zda má silnější sklon orientovat se spíše na PROČ.

Jak se ještě můžete v pomyslné „trojčlence“ CO, PROČ a JAK zorientovat? O hledání rovnováhy v tomto směru se dozvíte příště, v článku kde vám nabídnu svůj pohled a model.

Obr. 2 – Koncept hodnoty a kontext přesvědčení.

Zdroj: vlastní zpracování podle Vallacher a Wegner (1989).

Vpusťme na závěr do naší myšlenkové arény ještě jeden faktor a úhel pohledu. objevil jsem jej při procházení svých poznámek z tréninku konzultantů CTT (Cultural Transformation Tool), pořádaného Values Centre britského psychologa Richarda Barretta, kterého jsem se zúčastnil v Haagu už roku 2012. (PROČ ten čas tak rychle letí?)

Pokud „začněte s PROČ“ poskytuje kontext, pak „začněte s CO“ poskytuje koncept. Otázkou v tuto chvíli není „CO chci…?“ nebo „CO dělám?“, ale „CO je důležité?“

Z pohledu strategického řízení a toho, čemu říkám „ideologie“ (= vize, poslání, hodnoty, etika) narážím a chci zdůraznit klíčový prvek – hodnoty! Je to rozhodovací prvek (vědomý i nevědomý) pro volbu a zdůvodnění účelu a smyslu (= PROČ). Mrkněte na obrázek č. 2. Je to důvod pro radu „Začněte s CO!“

Odpověď na otázku „CO je důležité?“ vám poskytne koncept, výchozí nástin pro situaci, záměr nebo událost.

Odpověď na otázku „PROČ je to důležité?“ (jako spojitá nádoba) vám pomůže odhalit kontext, souvislosti na základě jejich významu (konceptu hodnot). Zrcadlit se v tom bude vaše víra a přesvědčení.

Aby trojčlenka byla úplná, odpověď na otázku „JAK…?“ nepojímejte „jaknatologicky“ ve smyslu „JAK to uděláme/ provedeme?“ Zamyslete se spíše nad dopady do chování – „JAK se to projeví v každodenním životě?“ To je důležité z pohledu vnímání a „plánování“ dopadů (proto jde v důsledcích o formu „organizační kultury“.

• JAK – Jak to uděláme? Jak to budeme dělat? (Jaké použijeme/zavedeme postupy, standardy, rutiny a návyky?). „Jaknatologické“ řešení.
• JAK² – Jak se to projeví v běžném životě (= každodenní kultuře)? První dopad je v pojetí JAK to děláte, druhý JAK se to, co, proč a jak děláte, projeví v kulturním (mikro)prostředí.

Jste-li příznivci firmy Apple a Steva Jobse, přečtěte si Sinekovu knihu, Jobsovy životopisy (osobně mám rád ten od Waltera Isaacsona) a třeba koukněte na filmy o Jobsovi a dalších z Apple. Snažte se vypozorovat spojnice mezi prvky „trojčlenky“, o které jsem se teď zmínil. Jaké byly Jobsovy hodnoty? CO pro něj bylo důležité? Jak to ovlivňovalo jeho PROČ? Jaké byly hodnoty a PROČ jeho přítele Johna Sculleyho, který také Apple řídil. Jaká asi byla „trojčlenka“ Steva Wozniaka, toho „Woze“, který Apple spoluzakládal? Jaké konflikty v CO a PROČ u Apple nastávaly?…

Hlavně však tuto trojčlenku pozorujte, řešte a experimentujte s ní tam, kde máte dění pod kontrolou – ve svém životě, rodině, ve firmě. Vyzkoušejte „pyramidální přístup“ (obr. 3).

Obr. 3 – Diltsova pyramida logických úrovní ve vztahu k CO a PROČ.

Zdroj: vlastní zpracování podle Roberta Diltse.

Pokud sledujete můj blog, víte, že rád doporučuji Diltsovu pyramidu logických úrovní (obr. 3). Když se na ni podíváte, koncept hodnot je na vyšší úrovni než kontext přesvědčení. Také cestu od víry a přesvědčení k chování dláždí DIltsova pyramida. Chování a prostředí jsou konečnými (chtěnými nebo nechtěnými) důsledky, kráčíte-li po pyramidě cestou shora dolů. Touto cestou nejprve narazíte na hodnoty (CO).

• …
• CO je pro vás důležité? O jaké hodnoty se opíráte (celkově nebo v jednotlivých rolích)? Začněte s CO!
• Jaká přesvědčení z těchto hodnot pramení? PROČ je důležité to, co se učíte, CO děláte, jak se chováte a jak to děláte? (Když to nevyhovuje, co byste chtěli změnit?)
• Co se na základě svých přesvědčení učíte jaké znalosti a dovednosti získáváte? (Když to nevyhovuje, co byste chtěli změnit? …protože jste přesvědčeni, že to má smysl a je to užitečné.)
• Jak se znalosti a dovednosti promítají do chování? Co děláte, jak se chováte a jednáte díky svým dovednostem a znalostem? (Když to nevyhovuje, co byste chtěli změnit?)
• Jaké prostředí (spolu)vytváří vaše chování, jednání, to, že děláte věci tak, jak je děláte? (Když to nevyhovuje, co byste chtěli změnit?)

Prostředí a chování si tedy můžete vysnít a naplánovat si cestu k němu. Měnit a ověřovat budete parametry směrem nahoru po Diltsově pyramidě. Touto cestou nejprve narazíte na přesvědčení a víru (PROČ).

• Jaké chování je žádoucí, abyste vytvořili žádoucí prostředí.
• Jaké znalosti a dovednosti potřebujete uplatňovat, abyste se chovali žádoucím způsobem?
• Jaká přesvědčení podporují to, abyste se učili znalostem a dovednostem, které podpoří žádoucí chování? Jaká přesvědčení vás v tom omezují? PROČ jsou tyto znalosti a dovednost důležité? PROČ byste si je měli osvojit? (V čem bude spočívat jejich smysl a dopad?)
• Jaké hodnoty formují naše přesvědčení (včetně těch omezujících)? Jaké hodnoty jsou pro změnu žádoucí. CO je důležité? Z jakých hodnot vyvěrá vaše přesvědčení?
• …

Aplikovat můžete v osobním i manažerském životě. Záleží jakou míru všímavého vedení sebe sama nebo druhých chcete nastartovat. 

Ten, kdo má rád jednoduché zkratky, ten se do těchto míst pravděpodobně ani nedočetl. (Zastánci poučky „hlavně nenuťte čtenáře a návštěvníka webu přemýšlet“ nebudou mou cílovou skupinou.)

„Začněte s CO“ je v posledně zmíněném úhlu pohledu „soubojem“ hodnot.

„Začněte s PROČ“ je perspektiva „souboje“ přesvědčení a víry.

Obojí v sobě nese punc omezení (omezující přesvědčení) i punc falešnosti a autenticity (falešné/vnucené hodnoty vers. autentické hodnoty).

Kontext a smysl v něm nalezený vám pomůže s motivací na osobní i organizační úrovni. Abstraktnější PROČ u strategií a jejich řízení odhalí souvislosti. Ty si poskládáte do svého obrazu na základě konkrétních osobních nebo organizačních hodnot (CO je důležité) a odvinete z této kombinace rozhodnutí CO (budeme/chceme) dělat.

Snad si to lze představit jako sendvič. Na vybranou spodní část housky (CO – hodnoty) naservírujete ingredience (PROČ – smysl podle chuti a přesvědčení) a nakonec ukryjete pod druhou housku (CO – akce). Jak se do takového sendviče pustíte, je na vás.

Na závěr zamyšlení pro sdílení v komentářích. Díky za ně.

• Proč?
• Máte své CO v osobním životě? O jaké PROČ se opírá?
• Kdo určuje vaše CO v pracovním životě? Jaké PROČ je s tím spojeno?
• Podle čeho obvykle poznáte, že spolu CO a PROČ „ladí“?

Literatura:

• DWECK, Carol. Nastavení mysli. Nová psychologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál. 2. aktualizované vyd. Brno: Jan Melvil, 2017. 320 s. ISBN 978-80-7555-032-3.
• HALVORSON, Heidi, G. Succeed: How We Can Reach Our Goals. Reprint ed. New York: Plume (Penguin Group), 2012. 304 s. ISBN 978-0-452-29771-5.
• SINEK, Simon. Začněte s proč. Jak vůdčí osobnosti inspirují k činům. Brno: Jan Melvil Publishing, 2013. 255 s. ISBN 978-80-87270-55-4.
• SISODIA, Rajendra, SHETH, Jagdish, N., WOLFE, David. Firms of Endearment: How World-Class Companies Profit from Passion and Purpose. 2. vyd. Uper Saddle River: Pearson FT Press, 2014. 320 s. ISBN 978-0-13-338259-4.
• VALLACHER, Robin, R., WEGNWR, Daniel, M. Levels of personal agency: Individual variation in action identification. Journal of Personality and Social Psychology, 1989, 57(4), 660-671.

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma (sebe)poznání, analýz a vhledu zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplňte prosím také anketu ZDE.

Děkuji. LF