autor: | 17.9.2018 | Koučování

„Zastavme se!“ proběhlo 11. září 2018 kolem kulatého stolu v opavském LoveCowork. Pokud jde o změny úhlů pohledu na věc, nese sebou datum 11. září jistou symboliku. Občas potřebujeme k „zastavení se“ silný impuls, leckdy nepříjemný nebo dokonce tragický.

Také v koučování „jde o život“. Naštěstí vesměs v pozitivním slova smyslu, i když to u klientů zpočátku tak nevypadá. Přesto není koučování růžovým obláčkem, na kterém se vznáší malá hrstka lidí.

Pro „zastavení se“ jsem zvolil název „O koučování bez příkras, aneb ať se práší za ko(u)čárem“. Bylo v tom ukryto několik významů:

  • trochu před vlastní přednáškou „mlžil“,
  • mířil k možným „příkrasám“ v koučování,
  • mířil k historii a „kočáru“ z vesnice Kocs, od něhož je slovo „kouč“ etymologicky odvozeno,
  • poukazoval na to, že kočár na prašné cestě víří prach a nečistoty.

Zastavme se! Zklidněme rozbouřenou mysl, dech i tělo, rozhlédněme se kolem sebe, vnímejme život… Užitečná myšlenka pro praxi. Kamarád Tomáš Gřešek ji v opavském LoveCowork zhmotnil do podoby snídaní s přednáškou. Těší mě a děkuji Tomášovi, že mě na start třetí sezóny opakovaného „zastavování se“ pozval. Přes hodinu jsem měl příležitost povídat si s účastníky snídaně o koučování. Na kartičky a lístečky vyjádřili své pohledy a názory z úrovně znalostí a zkušeností s koučováním, na které se každý z nich v tu chvíli nacházel. Z přípravy a výsledků vznikl i díky jim tento článek. Všem děkuji za účast a aktivní přístup.

Zastavme se i nad pojmy

V anglickém slůvku „coach“ se odráží historicky i v současnosti řada významů, mj. značka kosmetiky a módních doplňků, autobusy a vagóny a také pojetí tohoto řemesla ve sportu. Není se co divit, že vám Google nabídne téměř miliardu výsledků.

Češtinu pro změnu zasahuje samotné pojmenování profese a jeho varianty – „koučování“, „koučink“ nebo „koučing“. Dohromady je to přes milión výsledků ve vyhledávání. To je však 10x méně, než v případě slova „kouč“.

Je v podstatě logické, že tento babylon vyvolává zmatek a chaos v chápání „o co jde“, nedůvěru, potřebu vysvětlovat, obhajovat, ale i hanět. Byl to jeden z důvodů, proč téma koučování při „Zastavme se!“ otevřít i důvod, proč se nezabývat pouze pozitivní stránkou věci.

3 perspektivy

Na mysli jsem měl tři perspektivy:

  • historickou,
  • negativní,
  • pozitivní.

Historická perspektiva

Historická perspektiva se opírá o článek z hledání toho, „kde má kouč své kořeny“. Pro mě osobně i proto, že vlastní kořeny (MY ROOTS) považuji za důležitou kotvu a zdroj síly. Jejich hledání je častou náplní a zadáním, které si klienti v koučování sami pro sebe nastavují.

Negativní perspektiva

Negativní perspektiva se odráží v myšlení mnoha „obyčejných“ lidí (a také „hejtrů“), kteří mají o koučích a koučování své vlastní, často nezvratné a ne zrovna optimistické představy. Stačí si přečíst citáty – viz. obr. 1 níže.

Jak vidno, prachu za ko(u)čárem je zvířeného dost. Kde je zdroj těchto pohledů? Odkud se berou?

Občas se jakési „tušení“ objeví, pokud pracujete jako konzultant nebo lektor a jezdíte do firem, podniků a organizací či se potkáváte s lidmi z organizačního prostředí, těmi v hierarchii dole i nahoře. Hodnoty, firemní/organizační kultura, míra a otevřenost komunikace, dlouhodobé rámce… To jsou všechno přísady, které dokáží leckteré vnímání řádně okořenit. Také vyvolávají různá paradigmata o koučích a manipulaci, radách, užitečnosti „práce u pásu“ jako té jediné správné…

Pole pro lídry, manažery, vzdělávání, vnímání hodnot a smysluplnou komunikaci je v mnoha organizacích široké a neorané. Platí na druhé straně i úsloví o házení „hrachu na zeď“ nebo „perel svícím“. Nemá však cenu si nalhávat, že koučové a koučování jsou pojmy a profese, která je vnímána pouze kladně a její představitelé jsou vítáni s otevřenou náručí.

Pozitivní perspektiva je tady právě proto, že druhá strana mince představuje to negativní. Platí to i pro koučování a nahlížení na něj. Nejsme na růžovém obláčku.

Pozitivní perspektiva

Pozitivní perspektivu reprezentují různé definice koučování (slova moudrých v závěru článku v pravém panelu). Vesměs hovoří „potenciálu“ a jeho odhalování, odkrývání, nalézání. V mých 5P koučování je Potenciál zastoupen na druhém místě, protože nejprve vidím důležitost uvědomění si více Perspektiv – úhlů pohledu, které lépe „nasvítí scénu“ s lidským potenciálem.

Spolu s potenciálem přichází i „přijetí odpovědnosti“ za jeho odhalení a rozvoj. Tady se názory mohou rozcházet. Kdo je zodpovědný? Klient, kouč, terapeut, společnost, zaměstnavatel…? V různých perspektivách má každý svůj díl. Největší díl (který pro mnohé znamená „tíhu“ či „břemeno“) odpovědnosti neseme každý sám za sebe, na své Cestě jednotlivce.

Mile mě na „Zastavme se!“ překvapilo, že i přes různorodost skupiny a zkušenosti, účastníci kouče i koučování vnímali pozitivně, motivačně, radikálně odlišně od „lidových diskusí“.

COACH je i luxusní módní značka (boty, oděvy, modní doplňky, kosmetika). Součástí loga této značky je kočár, zapřažený za párem koní.

(Zdroj: web COACH)

Obr. 1 – Když občas vyjde osvětový (a reklamní) článek o koučování na zpravodajských serverech, vyrojí se jako obvykle názory „odborníků“ z lidu a „haterů“. Otázkou je, jaké zkušenosti a impulsy vedou k těmto pohledům

Zdroj: vlastní zpracování, z diskusí pod články o koučování

Výsledkem není „jedna pravda“

Otevřenou otázku k (nekončící) diskusi představují dva směry:

  • Odlišení role kouče a terapeuta.
  • Role koučování při vedení lidí a role koučování při rozvoji lidí manažerem-koučem.

Své pohledy v těchto věcech si nechám na jindy. O manažerech a koučováních jsem se částečně zmiňoval v článku na LinkedIn. Odlišení rolí zasahuje i mou práci. Nejsem terapeut, ani na to nemám žádný výcvik. Odlišuji však role kouče od svých dalších profesních rolí – konzultanta a lektora. Zároveň toto pojetí rolí ukazuje, jak je důležité si role uvědomovat v hierarchii, jakou představuje Diltsova pyramida neurologických úrovní.

Na vyjádření účastníků k tomu, co je to koučování a kdo je to kouč se podívejte na fotkách níže. Ti, kdo se zastavili v Opavě dostali tyto výstupy v sofistikovanější podobě (mají k dispozici i prezentaci z přednášky). Chcete-li o takový „zápis“ i vy (bez prezentace), pošlu vám jej jako „e-book“. Stačí napsat vzkaz s vašim platným e-mailem do následujícího formuláře.

Kontaktuje mě

6 + 7 =

Aby se věci pohnuly ve směru změny, je důležité 'odbrzdit', ne více tlačit na to, co je rozvinuto.

Hybné a brzdící síly

Od negativních a pozitivních myšlenek ohledně koučování a koučů, je blízko ke snaze utvářet profesní rámce a určitý rozvojový tlak na kouče, například po vzoru ICF – Iternational Coaching Federation. Osobně tu vnímám důležitou roli etiky, „nápovědu“ v podobě rámce kompetencí, které by měl kouč zvládat a zejména svobodné rozhodnutí, zda se zapojit do organizovaného rozvoje a systému certifikací či nikoliv. Nemyslím si, že neexistuje střední cesta. Být „certifikovaný“ neznamená, být automaticky skvělým koučem a naopak. Nejsem zdaleka sám, kdo volí cestu mezi těmito břehy. Z certifikací ISO mám mnohou zkušenost, že se certifikát stává hlavně marketingovým nástrojem, který sám o sobě kvalitu a zákazníky nezaručuje. Je ale dobrým nástrojem určitých, (mnohdy až lobbistických) skupin. Ostatně, je to svobodná volba každého kouče. Vliv certifikací zřejmě bude růst.

Myslím, že bylo z pohledu výše uvedených souvislostí namístě, zeptat se účastníků snídaně „Zastavme se!“, jaké vidí hybné a brzdící síly pro lepší vnímání koučování. Nemělo jít o kompletní zpracovanou „analýzu silového pole“, ale o uvědomění si pozitiv ve vnímání a překážek. Aby se věci pohnuly ve směru změny, je důležité „odbrzdit“, ne více tlačit na to, co je rozvinuto.

Názory zúčastněných jsou na obrázku.

Brzdící síly typů „koučů-rychlokvašek“, obav ze změny, soustředění se na negativní aspekty a kritiku, neznalost či předsudky se pravděpodobně daly očekávat a budou se opakovat. Přesto, že fungují vzdělávací aktivity, iniciativy jako „Mezinárodní týden koučování“, který organizuje ICF či úspěšný, ale uzavřený projekt „Káva s koučem“. A zřejmě i přesto, že existují individuální snahy a projekty, jako třeba ten od kolegyně a účastnice „Zastavme se!“, koučky Michaely Holišové, která vyvíjí aplikaci k sebekoučování. Práce koučů a reference jsou přirozenými nástroji, které fungují.

Obr. 2 – Lepením se rodil surový záznam.

Zdroj: foto z Facebooku LoveCowork

Koučování – proces se vstupy a výstupy

Poslední částí diskuse na „Zastavme se!“, se dotkla procesu. Osobně vnímám koučování jako proces (to není nic světoborného) a kouče jako procesního manažery, zodpovědného za to, aby proces (nastavený podle různých škol koučování, ale vycházející ve většině z modelu GROW), proběhl v pořádku.

Proces je mimo jiné charakterizován vstupy (inputs) a výstupy (outputs). Přínosné mohou být dokonce už i vstupy do koučování, např. zastavení se ze strany klienta a vytvoření bezpečného prostoru ze strany kouče, přístup „zevnitř ven“ apod. Výstupy z procesu koučování spočívají např. v mnohých „aha efektech“, které klienti zažívají, lepším „přivlastnění si“ (akceptování) cílů, úkolů a výsledků koučování nebo pozitivnímu vnímání procesu a výstupů.

Jaké přínosy, vyplývající ze vstupů do koučování i jaké výstupy procesu koučování viděli účastníci, to ukazuje poslední fotka.

Zastavme se a pokračujme v diskusi…

Hodinka času na „Zastavme se!“ nebyla moc, přesto vznikla řada námětů a výstupů, které svědčí o tom, že „zastavování se“ má smysl. Nešlo o to „změnit svět“ ani o to „obrátit lidi na pravou víru“. Snad diskuse vyvolala kromě dalších otázek i některé „aha momenty“ a snad přinesla něco pozitivního a v jistém smyslu osvětového.

Možná se to ukáže i v diskusi pod článkem nebo na Facebooku. Možná to bude jen monolog. Zde na blogu v článcích budu pokračovat.

Účastníkům, kteří zaplnili LoveCowork a Tomáši Gřeškovi děkuji. Stejně tak i vám, kteří a pokud se do diskuse zapojíte.

Otázky jsou podobné:

  • Jaké hybné síly spatřujete pro další pozitivní vnímání a rozvoj koučování u nás? (Aby se vyskytovalo co nejméně takových vyjádření, které pochází z „lidových diskusi“ – viz. obr. 1).
  • Co naopak brzdí „změnu k lepšímu“ ve vnímání koučování u nás?
  • Představíte-li si koučování jako proces se vstupy a výstupy, jaké vnímáte přínosy výstupů z koučování?
  • Co může být přínosné v procesu koučování, už na úrovní vstupů, které poskytují koučovaný (klient), kouč, metodiky, popř. další zdroje?

Vítám vaše názory v komentářích.

Kontaktuje mě

5 + 2 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Mé představení pro „Zastavme se!“ je zde.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

Slova moudrých

„Koučování odemyká potenciál člověka a maximalizuje jeho vlastní výkonnost. Pomáhá lidem učit se, spíše než by je učit.“

(Timothy Gallwey)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma koučování zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplnit můžete také anketu ZDE.

Děkuji. LF

Obálka e-booku - soupis knih o změně

Pro efektivnější ZVLÁDÁNÍ ZMĚN!

NOVINKA!!! Stáhněte sei ZDARMA e-book se soupisem vybraných 50 knih k efektivnějšímu zvládání osobních a organizačních změn.

Děkuji za Váš zájem o e-book. Za pár minutek Vám přijde na zadanou adresu e-mail a budete si moci e-book otevřít a stáhnout. Pokud nastane problém, kontaktujte mě prosím na blog@liborfriedel.cz. Libor

Share This