Člověk je tvor sociální (píšu to jako velký introvert). Na úrovni společenského vývoje, kde se nacházíme, žijeme mezi nejen jinými lidmi, s nimiž navazujeme vztahy, ale i organizacemi a institucemi, se kterými přicházíme do styku. V našich společenských vesmírech nejsme sami. Obklopují nás zainteresované strany!

Uvědomit si, které to jsou, kdo je reprezentuje, umět se v nich zorientovat, zvolit k nim vhodný přístup a začlenit je do svých strategií je užitečná dovednost. V článku se podíváme, na možnosti, jak to zvládnout a zainteresované strany si zmapovat, abyste mohli lépe rozhodnout o přístupu k nim. Ještě více pak najdete v e-booku.

„Stejkholdři“! Dá se s nimi setkat i ve „steakhouse“, vzít je tam na oběd či večeři a probrat jejich zájmy a vliv. Zainteresované strany jsou fenoménem, který je dobré nepodcenit. Ani na úrovni organizací, v jejich strategiích, záměrech a projektech, ani na individuální úrovni každého z nás, v našich různorodých rolích, strategiích, přístupech a plánech. Na workshopech bývá mapování zainteresovaných velmi bouřlivou a dynamickou částí. Není to obvyklá a „samozřejmá“ činnost, proto vznikl tento příspěvek a k němu ZDARMA rozšiřující čtyřicetistránkový E-BOOK s postupem, tipy, pracovními listy apod. Stáhněte si jej!

Zainteresované strany – Kdo drží „stake“?

Zainteresované strany (angl. stakeholders) jsou pojem a koncept známý zejména z projektového a strategického řízení. Někdy se lze setkat i názvem „zúčastněné strany“.

Autor koncepce, Edward Freeman (2010) definoval zainteresované strany jako

„osoby nebo skupiny, které mohou ovlivnit nebo působit na dosažení cílů organizace nebo jsou dosažením cílů organizace ovlivněni“.

Donaldson & Preston (1995) považují za zainteresované

„osoby nebo skupiny s legitimními zájmy na procedurálních a/nebo podstatných aspektech činnosti organizace“.

Stejně jako u mnoha jiných věcí, tak i v případě „stejkholdrů“ jsem přesvědčen, že to, co platí pro organizace, můžeme s výhodou přizpůsobit a využít na úrovni jednotlivců pro svůj osobní život. Zainteresované strany nevyjímaje.

Pro sebe můžete za zainteresované strany považovat organizace, instituce, skupiny lidí a jednotlivé osoby, kteří ovlivňují naše životy, dosažení našich osobních a dalších cílů, kariéru, úspěch apod. Dotýkají se každé vaší role, osobní i profesní. Na druhé straně jsou zainteresovanými všichni ti, které svým jednáním a konáním v životě, snahou dosáhnout úspěchu a cílů, ovlivňujete vy sami.

V současné době díky fenoménu youtuberů, kuchařů, módních a food blogerů, s přispěním marketingové komunikace a všemožných forem sdílení na sociálních sítích, vystupují do popředí lidé, pro něž se vžil typicky český název „influenceři“ (jednou jsem narazil na pojem „vlivaři“). Ti jsou pro mnohé jednou ze zainteresovaných stran a mají vliv na jejich životy.

„…if you have a stake in something, its success or failure will have an effect on you.“

(Zdroj: Cambridge Dictionary)

Obr. 1 – „Stake“ má v angličtině také význam „kůl“. Bez „stakeholderů“ jsme možná proto jako „kůl v plotě“. A někdo by třeba chtěl mít své „stakeholdery“ uspořádané pěkně ve štosu.

Zdroj: Pixabay

Proč se zabývat zainteresovanými stranami?

CO jsou to zainteresované strany jsme si vysvětlili. Je čas se zamyslet nad tím, PROČ se jimi zabývat.

Existuje více důvodů. Podívejme se na tři z nich.

  • Zainteresovaná strana obvykle má určitou míru moci a/nebo vlivu, včetně (každého z) nás samotných. Sami sebe nemůžeme vyřadit, tak jako ředitel nemůže vyřadit sebe, jako zainteresovanou stranu v podniku.
  • Pak jsou tu naše osobní sny, ambice, přání, představy, očekávání, požadavky a plány, na jejichž naplnění máme zájem. Totéž platí i pro všechny naše zainteresované. Mají zase své zájmy, ambice apod. Na(ne)štěstí se v čase a svými „zájmy“ proměňují.
  • Zdaleka ne všechno o zainteresovaných je nám známo, proto se i tady dá použít Johariho okno. Ne vše si uvědomujeme, ne vše se nám líbí nebo s tím souhlasíme. U sebe samých a u zainteresovaných také. S nadsázkou by se dalo říct, že život je kombinací symbiózy, synergie a souboje/konfliktu zájmů zainteresovaných stran.

Jeden citát, na jehož autora si nevzpomínám, říká něco ve smyslu:

„Nepracuješ-li na uskutečnění svých snů/cílů, pravděpodobně pracuješ na uskutečnění snů/cílů někoho druhého.“

Mapování zainteresovaných vám ukáže, zda se tak děje či nikoliv.

Je to jeden z důvodů, proč se domnívám, že je užitečné i v osobním životě si zainteresované strany uvědomit, udělat si o nich přehled, zmapovat je a podle toho promyslet a nastavit priority z hlediska

  • budování a rozvíjení vztahů,
  • komunikace,
  • sdílení a networkingu,
  • podpory,
  • věnování pozornosti a (trávení) času apod.

Na méně vědomé úrovni či intuitivně to zcela jistě děláme (a ego nám napovídá).

 

Závisí na situaci (projektu, etapě života…)

Leckdy je k tomu třeba cit a vědomí účelu (proč zainteresované strany rozebíráme). Mapování zainteresovaných má situační podtext, kterého můžete s výhodou využít. Různé situace s sebou přináší výzvu jak odlišit jednání s různorodými zainteresovanými stranami.

Zvažte třeba tyto případy:

  • osobní/životní strategie obecně,
  • rodinná strategie rodiny/domácnosti,
  • výchova dětí (poté co přijde dítě na svět jako „nová zainteresovaná strana“),
  • zahájení a rozvoj kariéry v konkrétní firmě,
  • zahájení a průběh studia na konkrétní škole,
  • zahájení podnikání (a poté jeho různá stádia a situace v rozvoji) apod.

Podle různých situací můžete brát v úvahu vhodná kritéria, kterými lze zainteresované strany hodnotit, posuzovat a členit. Užitečné kreativitě se meze nekladou. Existují ale zažité či obvyklé/modelové postupy, často ve formě jednoduchých matic a tabulek.

Můžete rozdělit zainteresované strany na vnější a vnitřní. Zejména v organizacích. U jednotlivců bychom sice mohli začlenit mezi interní zainteresované ego a jiné složky osobnosti, ale to je nadsázka.

V případě pracovní role nebo u rodiny má členění na interní a externí zainteresované větší smysl, i když samo o sobě nic podstatného neřeší.

Život je kombinací symbiózy, synergie a konfliktu zájmů zainteresovaných stran.

Jednoduchý postup mapování zainteresovaných stran

Pojďme se podívat na jeden z nejpopulárnějších přístupů ke zmapování zainteresovaných stran. Můžete jej použít i při (sebe)koučování.

Základní postup je jednoduchý.

  1. Určete konkrétní zainteresovaná strany.
  2. Zvolte kritéria pro členění a připravte prázdnou „mapu“.
  3. Označte zainteresované strany v připravené „mapě“.
  4. Určete priority a opatření pro komunikaci a jednání.

 

Krok 1. Určete konkrétní zainteresované strany

Vůči situaci, kterou řešíte, před níž stojíte nebo se v ní nacházíte, si sepište seznam konkrétních osob, skupin, organizací a jejich zástupců atd. V úvahu berte dva úhly pohledu:

  • ty, kteří na situaci/projektu mohou mít vliv či zájem, aby se (pokud možno úspěšně) odehrála – KDO vás ovlivňuje
  • ty, které situace/projekt, strategie apod. pokud se uskuteční ovlivní, dotkne se jich či na ně nějakou měrou dopadne – KOHO ovlivňujete vy.

Proveďte si malý brainstorming, bez cenzury a bez jakéhokoliv vnitřního třídění, „známkování“ nebo nálepkování. Zapisujte na papír, jak vám jednotliví zainteresovaní přijdou na mysl. Pořadí není důležité.

Logickým důsledkem konkretizace zainteresovaných je, že se asi doberete většího počtu (kvantity) a různé „kvality“. To je v pořádku.

Doporučuji zainteresované strany identifikovat co nejkonkrétněji. Nemusí jít vždy o jednotlivce, ale v některých případech je to lepší a účinnější než zůstat pouze u identifikování organizace. Např. formálně posílám daňová přiznání na příslušnou pobočku Finančního úřadu, ale jsem rád, že znám úřednici, která má na starosti písmeno F a mohu se na ni v případě potřeby obrátit s dotazem, prosbou apod.

Doporučuji sepisovat seznam zainteresovaných jako číslovaný seznam, který ovšem nevyjadřuje žádné priority. Vytváří však „klíč“, který se bude hodit ve vizuální části.

Při mapování zainteresovaných v rámci koučování je tento krok jedním, které může klientovi navrhnout kouč, pokud takový proces souvisí s dosažením cíle koučovacího setkání a klient s ním souhlasí.

 

Krok 2. Zvolte kritéria členění a vytvořte „mapu“

Pro klasifikaci zainteresovaných stran z vašeho číslovaného seznamu si zvolte jakákoliv smysluplná a vypovídající kritéria. Dvě budou na naší mapě. Jsou nejčastější, pro mapování mají dobrou vypovídací schopnost a zahrnují

  • zájem
  • moc

Zájem zainteresovaných má mnoho zdrojů. Může jít o to, kdo se bude snažit vaši věc podpořit, kdo blokovat a znepříjemňovat, kdo se soustředí na finanční efekty a dopady, kdo na reputaci a image apod.

Vnímaná moc je závažnějším kritériem. Má obvykle více podob:

  • formální/neformální
  • hierarchická (např. nadřízený)
  • smluvní (např. banka, poskytovatel hypotéky…)
  • legislativní
  • odborná (např. ve školském/univerzitním prostředí docent, profesor…)

Moc/vliv a zájem jsou dva rozměry „mapovací matice“, které představuje prostor, v němž se zainteresované strany budou pohybovat.

Příručka pro Vás!

Obr. 2 – Mapa zainteresovaných stran s kritérii „moc“ a „zájem“.

Zdroj: vlastní zpracování

Krok 3. Označte zainteresované ze seznamu v připravené „mapě“

Dva faktory, podle nichž jste se rozhodli zainteresované rozčlenit, vytvoří jednoduchou matici. V našem případě je to „moc/vliv“ a „zájem“.

Nejde o absolutně objektivní „cvičení“. Důležité je uvědomit si stávající vnímání situace a sítě vztahů. Při workshopech ve firmách a mapování zainteresovaných stran ve skupinách, se ukazuje důležitou i diskuse o různých argumentech, pohledech na moc a zájem zainteresovaných stran od různých lidí apod. To vše pomáhá odhalovat příčiny nesouladu, vnímání „kritérií hodnocení“, vnitřní přesvědčení, dostupnost nebo naopak nedostupnost informací a podrobností apod.

Mapa zainteresovaných v podobě matice obsahuje čtyři kvadranty (viz. obrázek):

  • Kvadrant I – V tomto segmentu jsou zainteresované strany ve formě fanoušků a příznivců. Jejich míra zájmu je větší než možnost a schopnost věci ovlivňovat.
  • Kvadrant II – V tomto kvadrantu se nachází vaši klíčoví ovlivňovatelé a zainteresovaní jimž je třeba se prioritně věnovat. Chcete-li, tak „klíčoví hráči“. V osobním mapování je užitečné, když se v tomto kvadrantu pro danou situaci nacházíte i vy sami.
  • Kvadrant III – Je možná důležitější, než segment I. Hodně záleží, jaká je forma moci, o níž se opírají zainteresované strany na tomto území.
  • Kvadrant IV – Malý zájem, malá moc (IV) je zdánlivě snadným segmentem, kde „nic nehrozí“, ani ve smyslu příležitostí, ani ve smyslu rizik. V e-booku zjistíte, že to není tak docela pravda.

 

Krok 4. Zvažte priority a opatření pro komunikaci a jednání

Vizuální znázornění (mapa) usnadňuje pohled na to, kteří zainteresovaní by měli získat největší pozornost. Cílem je zainteresovaným stranám porozumět.

  • Proč (z jakého důvodu) je pro vás příslušná zainteresovaná strana důležitá?
  • Co ji motivuje?
  • Jaké zdroje od ní budete potřebovat?
  • Jak bude řešit konflikty mezi (zejména klíčovými) zainteresovanými?
  • Jaké jsou nejlepší metody a způsoby komunikace s různými zainteresovanými?

Analyzujte seznam zainteresovaných a snažte se co nejlépe porozumět jejich zájmu na vašem projektu, jaké informace od vás budou chtít, kdo ovlivňuje jejich postoje a názory a další detaily, které vám poskytnou informace a umožní vám lépe se rozhodnout v jednání s nimi.

Kvadrant II (viz. obrázek) – Zainteresované strany s vysokou mírou moci i zájmu byste měli úzce zapojit. Jsou to vaši klíčoví hráči v/pro situaci (nebo váš osobní projekt), pro níž zainteresované strany mapujete. Doporučuji záležitosti s nimi intenzivně konzultovat, být si vědomi jejich očekávání a dbát na jejich spokojenost.

Těžko předjímat výsledky jakéhokoliv mapování, ale jak už jsem zdůrazňoval dříve, na osobní úrovni byste měli být klíčovými hráči ve svých „projektech“.

Ještě více nabízí e-book ZDARMA

Mapování zainteresovaných stran se 4 kroky je výborným základem pro mnoho situací. Do mapování však lze zařadit i další prvky, které zvyšují objektivitu, přesnost a vypovídací schopnost a přináší další inspiraci pro určení dobré komunikační strategie pro jednání a vztahy se zainteresovanými stranami.

Ve 44-stránkovém e-booku, který si můžete zdarma stáhnout, najdete více podrobnosti ke 4 krokům mapování zainteresovaných stran. Mimo jiné:

  • Další ukázky map, které zachycují dynamiku vztahu se zainteresovanými a rizika z ní vyplývající
  • Dodatek ke koučování a vazbu na GROW model v koučování
  • Desatero ke zainteresovaným stranám
  • Další tipy, doporučení a pracovní listy
  • Přístup k rozšířující prezentaci k „mapovacímu workshopu“

 

Na závěr pár otázek pro vás do diskuse:

  • Jak se se zainteresovanými stranami vypořádáváte vy?
  • Kdo jsou pro vás klíčoví hráči?
  • Jaké přístupy považujete za vhodné?
  • Co byste poradili ze svých zkušeností druhým?

Pište do komentářů, sdílejte své pohledy na věc.

 

Literatura:

  • DONALDSON, Thomas, PRESTON, Lee E. The Stakeholder Theory of the Corporation: Concepts, Evidence, and Implications. Academy of Management Review. 1995, 20(1), 65-91.
  • FREEMAN, R. Edward. Strategic Management: A Stakeholder Aproach. 2. vyd. New York: Cambridge University Press, 2010. 292 s. ISBN 978-0-521-15174-0.

Chcete ještě i prezentaci?

Stáhněte si ZDARMA krátkou prezentaci k tomuto příspěvku – na SlideShare.

Kontaktuje mě

12 + 15 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

Slova moudrých

„Nejlepším způsobem, jak minimalizovat nesouhlas, je zajistit, aby všichni zainteresovaní byli v jedné místnosti byli v místnosti.“

(Cheryl Yeoh)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma modelů a nástrojů, strategií nebo koučování zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplnit můžete také anketu ZDE.

Děkuji. LF

Share This