Dnes začíná Proměna jara 2016. Zažiju „podporu a dohled při své cestě za štíhlejším a rychlejším já“. Spolu s fitness náramkem vívofit 2, který mi přišel před několika dny, s prostým vzkazem:

Makej 🙂 !

Jaké to je, zažít proměnu? Možná to pro někoho je hraní si se slovíčky.  Inspirátor a řečník Brian Tracy, který bude v Praze 23.-24.4.2016 přednášet o Novém začátku, vidí obecně čtyři možnosti.

1. Začít něco dělat nově (co jsme předtím nedělali).
2. Přestat něco dělat úplně (co jsme předtím dělali).
3. Dělat něčeho více (co by mohlo být užitečné a předtím jsme to dělali jen v omezené míře).
4. Dělat něčeho méně (co jsme předtím dělali příliš a nebylo to k užitku)

Příkladem k posouzení je např. vyjadřování vděčnosti a stěžování si. Posuďte každý sám, jak na tom jste a chcete-li něco vyměnit, změnit nebo se proměnit.

Vyměnit

Co můžete vyměnit? Život není o směně typu „něco za nic“. Mnoho lidí o tom možná sní a bylo by to pro ně ideální. Leč vždy je třeba vyměnit „něco za něco“. Pohodlí za nepohodlí, přemýšlení za čin, neužitečné za užitečné, snadné za obtížné, staré za nové, kritiku za uznání…

Razantnější přístup nabízí první dva z výše zmíněných čtyř doporučení Briana Tracyho. S něčím začít nebo s něčím lidově řečeno „praštit“. Osobně jsem kupříkladu začal běhat, ale nepraštil jsem s mlsáním. Asi ani úplně nechci. Spíše „mlsat méně“. Vím, že nevyměním maso za vegetariánství. Jsem masožravec a býložravcem se stát nehodlám.

Tato rozhodnutí jsou často na nepatrné hraně (Slight Edge). Něco nedělat je stejně snadné, jako něco dělat – v daném okamžiku, tady a teď. Když se „tady a teď“ rozhodneme dát si colu (nebo pivo) a ne vodu (nebo fresh), v daném okamžiku takové rozhodnutí vypadá banálně a zanedbatelně. Budeme-li takto „banálně“ v okamžicích pravdy rozhodovat týdny, měsíce a dokonce roky, tak to bude mít svůj dopad a důsledek. Pravděpodobně ne jeden. Samotné rozhodnutí v daný moment je jednoduché (nikoliv snadné) – (co) dělat nebo (co) nedělat. Prostě nepatrná, tenká hrana. Kumulativní efekt těchto rozhodnutí v čase už tak banální není. A obvykle to není ani žádná karma.

Pro mě bylo např. obtížné rozhodnout a začít sdílet myšlenky a zkušenosti mimo svět seminářů, konzultací, učeben a firem. S nadějí, že to pro někoho bude užitečné. To, že jsem se přihlásil do Proměny 2016 bylo součástí vystoupení z introvertní zóny pohodlí – vyměnit pohodlí soukromí, za zveřejňování toho, kolik kroků zvládnu za den, kolik vážím (pořád přes-cent, ale jen o fous) apod.

Protože občas je velmi užitečné udělat si poctivou sebe-reflexi:

• Co chceš vyměnit za co?
• Čeho toužíš dělat více?
• Co chceš omezit?
• S čím nově začneš? (A kdy?)
• S čím definitivně „sekneš“? (A kdy?)
• A proč to všechno? Proč chceš provést takovou výměnu? K jaké změně v důsledku této výměny něco za něco má dojít?

Změnit

Na seminářích o managementu změn, mám na prvním obrázku podtitul „Vše co je, může být jinak!“ Někdy následuje klišé typu „Život je změna, změna je život“. Proč? Protože je tady jedna historická konstanta – ZMĚNA NEMŮŽE ZMIZET. Změnu lze chápat jako jiný způsob, jak dělat věci. Jsem přesvědčen, že to je základ. Po výměně následuje změna.

Spousta lidí se rovnou vrhá do transformace. Změna a transformace nejsou, podle mého názoru, jedno a totéž. Je to jiný způsob bytí, změna formy. Dotýká se naší víry, našich hodnot, našich domněnek a přesvědčení. Začíná od třetího patra pyramidy neurologických úrovní.

Běžným, mnohdy ne tak uvědomovaným prvkem soužití se změnou a chováním, je evoluce – stav neustálé změny a drobné transformace, přizpůsobování hodnot, chování a víry. Díky učení a zpětné vazbě.

Existuje názorný model (má taky přes padesát, byl publikován roku 1964), který toto popisuje. Říká se mu učení s dvojitou smyčkou. Autorem je harvardský profesor Chris Argyris (1923-2013), jeden z duchovních otců hnutí organizačního rozvoje a učících se organizací.

Něco (ne)děláme (příčina) a naše (ne)dělání má nějaké efekty (důsledek). Pokud se nám efekt nelíbí, obvykle přistupujeme k první smyčce zpětné vazby – můžeme změnit to, co a jak (ne)děláme (akci). Vyměníme něco za něco. Zlozvyk za prospěšný návyk, gauč za chůzi, a pak běh, colu za ovocný čaj, čokoládu za jablko… Úplně nebo postupně (něčeho méně, něčeho více). Rozhoduje nepatrná hrana. Proto je důležité Sebe-vědomí. Držet v ruce volant, nenechat řídit autopilota.

Pokud se po této výměně a trans-akci očekávané a žádoucí důsledky nedostaví, je čas na učení s druhou smyčku – transformaci. Čas na výměnu naší vůdčí víry nebo hodnot, na výměnu našich přesvědčení. Nebývá to úplně bezbolestný proces. Důsledkem výměny přesvědčení je změna chování, myšlení apod.

I v tomto případě je na místě provést sebe-reflexi. Můžete se zeptat sami sebe:

• Jaká jsou tvá přesvědčení? (Osobní příklad – „Život je boj.“ = Nic nemůže jít snadno a zdánlivě samo. Nelze být v proudu a nechat věci plynout…)
• Která tvá přesvědčení přináší žádoucí efekty a která nikoliv? (Žádoucí – houževnatost, nevzdat se. Nežádoucí – neschopnost zjednodušovat, vše musí být obtížné, protože pak má smysl „bojovat“, křečovitost…)
• Proč děláš to, co děláš a tak, jak to děláš?…

Proměnit

Jaký očekávám výsledek výměny a změny a jejich důsledek pro Proměnu 2016? Nižší hmotnost, lepší fyzičku… Štíhlejší a rychlejší „já“. Ve fyzickém světě očekávám proměnu tvaru postavy. To očekává zřejmě všech 16 zúčastněných. Proměnu svých šedivých vlasů na černé realisticky neočekávám.

Proměna. Je to docela trefný název pro tato očekávání a celou výzvu. Nebo myslíte, že by více seděl název „Výměna 2016“? Nikdy jsem ten pořad sice neviděl, ale připomíná mi to titulek reality show „Výměna manželek“. Možná že na konci roku vyměním oběhané tretry za nové. S účastníky a čtenáři, které to zaujme si budeme vyměňovat a sdílet informace o našich výsledcích. K výměnám jistě dojde. Ale výměna sama o sobě není cílem.

Že by se lépe hodila „Změna 2016“? Doufám, že se změní moje hmotnost a budu trvalým do-centem, s vekou rezervou. Třeba změním některé rituály. I změna je pouhým prostředkem na cestě k cíli.

„Proměna 2016“ se hodí podle mě nejlépe. Vystihuje postupný proces. Nejprve výměna, pak změna jako první úroveň důsledků „výměny něčeho za něco“. A nakonec proměna „hmotné reality“.

No a jaká bude sebe-reflexe zde?

• V co chceš proměnit své výměny a změny?
• Jaká bude fyzická realita takové cesty vnitřní proměny?
• Jaké bude tvé proměněné/lepší já?

Měřit

Kudy kam? Zorientovat se a správně se rozhodovat nelze bez faktů a informací. Chceme-li je získat, je dobré měřit. Měření není cílem, ale cíl má být měřitelný.

Měření bude jednoduché – na cestě za proměnou např. počet kroků, počet kilometrů (ušlých, uběhnutých, uplavaných, ujetých na kole…), výsledkově hmotnost, osobní rekordy, časy… Měřící náramek bude dobrým pomocníkem. Složitější měření může zahrnout podíl vody, tuků, svalové hmoty, jejich rozložení v těle apod. Vnějším „měřením“ bude vizuální kontrola postavy v upnutém oblečení – před Proměnou a po ní (obr. 3).

Myslím, že je to důležité pro Sebe-vědomí. Začnete-li ve svém životě něco vyměňovat a dojdete-li ke změně, zvažte, jak to vše můžete a budete měřit. „Manažerština“ má úsloví – „Co neměřím, to neřídím“. Procesy tréninků a závodů v různých sportech jsou protkány měřeními. Z našich normálních životů měření mnohdy vypouštíme (v práci máme měření a výkonnosti až nad hlavu a pro spokojený život neexistuje měřící náramek). Avšak i to je na nepatrné hraně – to co je snadné dělat (měřit), je stejně snadné nedělat (neměřit). Jedno i druhé má své důsledky. To, čemu říkám životní skóre.

K diskusi

• Jak se v následujících třech měsících chcete proměnit vy?
• Co chcete změnit? Jaký ze čtyř výše popsaných „přístupů Briana Tracyho“ zvolíte a nejlépe vám vyhovuje?
• Co obvykle v osobním životě měříte? Co byste chtěli měřit a netroufáte si?

Dejte vědět do komentářů.

Tip na knihu:

• OLSON, J. The Slight Edge: Turning Simple Disciplines Into Massive Success. Rev. ed. Dallas: Success Books, 2011. 198 s. ISBN 978-1-935944-60-7.