Na cestě ke štěstí využívají pozitivní géniové podle Shawna Achora celkem 5 strategií. První dvě strategie jsem zmínil v minulém příspěvku. Pro připomenutí, šlo o:

  • Architekturu reality – cílem je zvolit si takový úhlel pohledu na skutečnost, který má pro nás největší hodnotu.
  • Duševní kartografii – cílem je zmapovat si svou cestu k cíli a uvědomit si milníky, které stojí za to projít.

Jaké jsou další tři strategie, které kniha Before Happiness rozebírá?

Patříte mezi neustálé „hledače štěstí“?

Soustřeďte se na „bod-x“

Třetí strategii Shawn Achor nazývá „x-spot“. (Poznámka: X-spot vychází ze zkoumání psychologa Clarka Hulla (teorie cílového gradientu) – čím blíže jste cíli, tím rychleji jdete. Je to bod, od něhož se dosažení cíle stává reálné. Vidíte cílovou rovinu a cílovou pásku… Bližší informace k „bodu-x“ najdete např. v magazínu Success.)

Achor v knize popisuje „x-spot“ následovně:

„Běží-li běžci maraton, zhruba 100-200 metrů před cílem, se v určitém bodu (= bod x) v mozku odehraje specifická událost. Mozek závodníka uvolní množství endorfinů a dalších chemických látek, které mu dají sílu akcelerovat na posledním úseku trati. …Na trati je bod-x také místem, kde je největší pravděpodobnost, že dojde k selhání srdce.“

A proč tato strategie? Stojí za pokus akcelerovat cestu k úspěchu. Co je k takové akceleraci potřeba?

  • Přiblížit svůj záměr. Fotografové to znají pod pojmem zoom. V praxi – přiblížit se cíli důrazným startem, na počátku vynaložit hodně energie a stanovit si postupové dílčí cíle. A co je podstatné – soustředit se spíše na dosažený pokrok, než na zkoumání, co vše ještě zbývá k naplnění cíle. Podle mě je to docela dobrá smyčka se zpětnou vazbou. Uspokojen bude ten, kdo vnímá raději cestu k cíli („cesta je cíl“) i ten, pro koho je důležitý cíl sám o sobě. Pro takové, bude bod-x velmi důležitý. Čím blíže jsou lidé cíli, tím rychleji a usilovněji pracují.
  • Zvýšit pravděpodobnost úspěchu. Zde jde o psychologický efekt – zvýšit vnímanou pravděpodobnost, že „dosáhneme cíle“.  Příklad: připomenout si úspěšné okamžiky z minulého zvládání podobných situací (Achor to nazývá champion moments), vybrat si cíle, kde máme alespoň 70%-ní pravděpodobnost jejich dosažení. I tak to není nic pro rodilé pesimisty. Připomíná mi to otázku Jima Rohna – „Znáte nějakého pesimistu, který by byl úspěšný?“
  • Přezkoumat svůj „tah na branku“. Tady je nutné stále si uvědomovat potřebný Elán a energii a napřímit své mentální zdroje i je ochránit (třeba před rozptylováním). Záleží na našem způsobu přemýšlení. Vnímat úkoly spíše jako výsledky a hodnotu, než prostřednictvím množství úsilí, které je do úkolu třeba zapojit. Součástí strategie je také to, abychom se vyhnuli zbytečnému soustředění na starosti, obavy a strach. Mnohdy právě zaměření se na úsilí vede k obavám typu „to nezvládnu“, „to nedám“.

Hypotéza cílového gradientu říká, že motivace k dosažení cíle neustále vzrůstá, a to od stavu záměru cíle, až k jeho dokončení. Úvodní teorii Clark Hull publikoval v letech 1932 a 1934 v časopise Psychological Review.

(Zdroj: Psychological Review)

Obr. 1 – Bod-X akceleruje cestu k cíli.

Zdroj: Spirit of Marathon

Drnčí vám blatník?

Před lety byly bicykly z jiných materiálů než dnes. Třeba blatníky byly plechové. Koloval tehdy jeden vtípek. Rozhovor mezi dvěma cyklisty. První volá na druhého: „Drnčí ti blatník!“. Druhý: „Cože?“ První: „Povídám, že ti drnčí blatník.“ Druhý odpoví: „Cože? Já tě neslyším, drnčí mi blatník!“ ????

Achor čtvrtou strategii nazývá „eliminací hluku“. Cílem je zvýšit vnímavost vůči (pozitivním, užitečným, podporujícím…) signálům tím, že eliminujeme okolní zbytečný hluk a šum. Nenechat „drnčet svůj blatník“. Rovněž tady potřebujeme zvládnout určité dovedností a mentální fígle.

  • Naučit se vypouštět/nevnímat/selektovat negativní nebo neužitečné informace (= hluk), které nás odvádí od opravdových a spolehlivých informací, jež nám mohou pomoci dosáhnout našeho plného potenciálu. Je to vlastně eliminace informačního šumu, abychom co nejlépe vyladili náš „přijímač“ na příjem toho, co potřebujeme (ke štěstí).
  • Zdokonalit se v rozlišování, co je signál a co okolní neužitečný šum/hluk, lze podle Achora prostřednictvím čtyř kritérií. To, co je neužitečné, časově nevhodné (brzy nebo pozdě), hypotetické (mohlo by) a rozptylující je s velkou pravděpodobností šum. Stačí, je-li splněno byť jediné z těchto kritérií. Berme a pouštějme k sobě jen to, co je užitečné, aktuální, faktické a zaměřené na to, co řešíme. To vyžaduje hodně energie. (Ta pozitivní psychologie je fakt těžká na praxi). Jako poradci a konzultantovi se mi líbí možnosti, které skýtá měření různých aspektů v životě.Achor zde nabízí měření prostřednictvím poměrového ukazatele „signál/šum“. Pro naše štěstí a úspěch je určitě dobré, aby tento poměr měl hodnotu minimálně > 1. Zlepšování poměru nám ukazuje cestu našeho ladění se na signál a umění odstraňovat šum.
  • Třetí oblastí taktik je naučit se aktivně vypínat vnitřní šum – obavy, strach, pesimismus, zlost. Návod Achor konkretizuje třemi tzv. vlnami pozitivní energieTady to určitě chce Sebe-vědomí a nenechat se přetlačit vnitřním kritikem.

Záleží na každém z nás, jak s měnou nazvanou sekunda mého života (SMŽ, v bankách nehledejte) naloží a jakou hodnotou takové sekundě dá. Ať už peněžní nebo pocitovou. Nejsou zde žádná depozita, úroky, spořící účty apod. Půjčit si a později splácet? Nelze. Tik, tak, tik, tak… 10 000 hodin = 36 000 000 sekund, to je téměř 1/28 z miliardy. Vypadá to, že za život bychom se mohli stát určitě několika (10, 15…?) na slovo vzatými odborníky.

Staňte se přenašeči pozitivní reality

V teorii a praxi změny je důležitým fenoménem vybudování dostatečně silné koalice, která změnu uskuteční. Tady se asi dostáváme s k pojmu kolektivní inteligence, kolektivní vědomí apod. Strategie, kterou Achor doporučuje zní „pozitivní založení“. V praxi to znamená umět vlastní pozitivní realitu přenést na druhé. Být nakažlivý vnímáním pozitvní reality. Tak, aby z ní bylo možné vytěžit to pozitivní pro kolektivní vědomí. Od samotného počátku (jako vše v životě) je to o úhlu pohledu, ne o strkání hlavy do písku. Jaké jsou praktické rady?

  • Vytvářet jednoduché, pozitivní vzorce chování a návyky. Pak můžeme rozšiřovat svůj pozitivní vliv a zvyšovat tak pravděpodobnost „nakažení druhých“ a pomáhat šířit vnímání pozitivní reality. Achor o trefně nazývá frenčízou úspěchuOsobně se pokouším nestěžováním si a je to docela fuška.
  • Rozvíjet vlastní pozitivní vliv a zvyšovat pravděpodobnost přijímání pozitivní reality směrem ven. Nebát se vlivného vůdcovství v konverzaci a pomáhat přepisovat společenský scénář, který skrytě ovlivňuje každého z nás. Myslím, že tady úhel pohledu hraje zásadní roli. Achorova kniha je apolitická. U nás je z mnohých internetových diskusí patrné, kdo považuje politiku za „hluk“ a kdo za „signál“, pokud použiji autorovy výrazy. Achorův pohled a doporučení jednoznačně směřuje zevnitř ven.
  • Emoce, historky a jejich sdílení, to jsou nástroje šíření vlivu pozitivní reality podle Achora.
  • Nakonec autor hovoří o udržitelných a obnovitelných zdrojích. O zdrojích pozitivní energie, která motivuje, nabíjí a celkově násobí kolektivní inteligenci okolo nás. Zdá se to velmi romantické. Domnívám se však, že je to obecný princip pozitivní psychologie. Ne člověka „opravit“ a léčit, protože je v něm něco špatně. Spíše ho dovést k tomu, aby si uvědomil, co je v něm a jeho okolí pozitivního, a že v podstatě (zjednodušeně) žádnou léčbu nepotřebuje.

Zde je ještě na místě autorův citát.

 Nesdílená negativní realita je klamná. Sdílená negativní realita je katastrofální. Nesdílená pozitivní realita je krátkodobá. Sdílená pozitivní realita je geniální.“ 

Proto i Achor ukazuje v knize případové studie a snaží se čtenáři usnadnit pochopení toho, co svým výzkumem objevil a jaké střípky spojil do celkové mozaiky.

Obr. 2 – Bicykly, na nichž „drnčely blatníky“.

Zdroj: Kotrla.com

Závěr

Nedejte se mýlit zjednodušením a zkratkovitostí tohoto popisu knihy a jejího obsahu. Shawn Achor má vše podloženo příklady, ukázkami a proběhlými výzkumy a studiemi, jimiž jednotlivé strategie a taktiky podrobně rozebírá. V knize je bibliografická příloha a rejstřík. Bibliografie (natož citace) obvykle nejsou doménou populárně naučné literatury. U této knihy je bibliografie světlou výjimkou. Čtenář tedy pozná, o co se autor konkrétně opírá a může si „rozjet“ vlastní postranní studium a ověřování. Achorovo portfolio zdrojů a zkušeností není rozhodně zanedbatelné.

Kniha není plytkou brožurou typu „jak snadno a rychle dojít k trvalému štěstí“. Má přes 250 stran. Je syntézou mnohého, co bylo k tématu napsáno. Kdo čte literaturu o osobním rozvoji, svépomoci, úspěchu, pozitivní psychologii, fenoménu „tajemství“ apod., ten jistě na různých místech pozná či si uvědomí, že už to „někde“ viděl a četl nebo má s danou záležitostí vlastní zkušenost. Každá kapitola „Before Happiness“ v závěru obsahuje praktické tipy a rady. Můžete si udělat vlastní akční plán a v pohodě doplnit vlastní experimenty. Web stránka vztahující se ke knize je už dnešním standardem. Ten Achorův obsahuje i studijní list A4 ke stažení. Tady je odkaz – http://goodthinkinc.com/resources/books/before-happiness/.

Mým záměrem není vyřknout verdikt a udělit „počet hvězd“ této knize. Není to čistokrevná recenze. Rozhodně knihu Shawna Achora doporučuji. Spíše k postupnému studiu a praktickým činům, než k přečtení a odložení. Jste-li „amazoňáci“, zde je odkaz. Máte-li e-čtečku, za minutu můžete začít studovat a experimentovat. Neangličtináři musí spoléhat na český překlad (myslím, že je pravděpodobný, když už ANAG jednou Achora vydal).

Důvod mého osobního doporučení ke studiu knihy je prostý. Jim Rohn, můj vlivný inspirátor a učitel, velmi zdůrazňoval sílu slova a studium života. Neustále nabádal: „Chcete-li být bohatí, studujte bohatství. Chcete-li být úspěšní, studujte úspěch. Chcete-li být šťastní, studujte štěstí“. Dosadit si můžete cokoliv. Logicky platí i to z opačného spektra: „Chcete-li mít blbou náladu, studujte blbou náladu“. ???? Možná je to snazší, nevím.

Já doporučuji nahlížet pod pokličku toho, co může předcházet našemu štěstí. Běžte mu naproti! Třeba s Achorovou knihou v ruce.

Literatura:

  • ACHOR, S. Before Happiness: The 5 Hidden Keys to Achieving Success, Spreading Happiness, And Sustaining Positive Change. 1. vyd. New York: Crown Business, 2013. 272 s. ISBN 978-0-7704-3673-5.
  • ACHOR, S. Výhoda spokojenosti: 7 principů pozitivní psychologie, které jsou hnací silou úspěchů a výkonnosti v práci. 1. vyd. Olomouc: Anag, 2014. 222 s., ISBN 978-80-7263-882-6.

Kontaktuje mě

6 + 10 =

Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„To, co nás dělá šťastnými není to, co máme, kým jsme, kde jsme nebo co děláme. Šťastnými nás činí to, co si o tom myslíme.“

(Dale Carnegie)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma sebopoznání a zajímavých knih zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Share This