Žiji si svůj Život 5.2 (= druhý rok po ukončení páté dekády) poté, co jsem loni spustil svůj první Blog 1.0 na platformě tzv. Webu 2.0. Jako Lektor 2.1 a Konzultant 2.1 (přes 21 let praxe, čas letí) nechci zmeškat vývoj. Stačí, že jsem si díky nepozornosti nechal vnutit instalaci Windows 10(.0?).

Nějakou dobu registruji anglicky psané články, studie a různé zmínky na téma Industry 4.0. Proto mě zaujal název knihy Průmysl 4.0 – Výzva pro Českou republiku a vypůjčil jsem si ji v knihovně.

Chtěl jsem vědět, jak jsem např. propásl Průmysl 1.6, (pra)dědů se nestihl zeptat na Průmysl 2.5 a mimo mě asi šel i Průmysl 3.3 až 3.9. Pravděpodobně i všechny další. Tak teď hlavně nic nezaspat…

Ale dost už legrace, ona stejně při čtení knihy brzy skončí.

Průmysl 4.0

• Průmysl 1.0 na konci 18. století (tedy v populárním „století páry“, jak všichni ví z filmu Marečku, podejte mi pero), představoval zavádění mechanických výrobních zařízení za pomoci síly vody a páry.
• Pak přišla 2. průmyslová revoluce, kdy na počátku 20. století (to se naší předkové načekali) nastoupila masová produkce a zvyšování pracovního výkonu díky vydatné pomoci elektrické energie.
• Pak už události dostaly dynamičtější spád. Postupující automatizace výroby a zavádění elektroniky a informačních systémů vzedmula hladinu tzv. 3. průmyslové revoluce na počátku 70. let minulého století. To jsem se narodil, takže jsem vlastně dítě Průmyslu 3.0, akorát, že tehdy ten název ještě nikdo nevymyslel. A skladování dat bylo v drahých plenkách (já v levných, které se tenkrát praly a vyvařovaly). To, že skladování dat bylo drahé (ne plenky) ilustruje např. fakt, že podle studie PwC stál v roce 1964 1 TB (terabyte) úložného prostoru 3,5 mil. USD, v roce 2016 už pouhopouhých 27 USD.

Dnes jsme tedy, spolu s „kyberneticko-psychickými systémy“, na prahu 4. průmyslové revoluce, která dostala P.R. nálepku Průmysl 4.0 (v některých zdrojích také Práce 4.0).

Revoluce ve vládě a mentální entropie

„Vláda ČR na svém zasedání dne 24. srpna 2016 schválila Iniciativu Průmysl 4.0, zpracovanou Ministerstvem průmyslu a obchodu, jejímž dlouhodobým cílem je udržet a posílit konkurenceschopnost České republiky v době nástupu tzv. čtvrté průmyslové revoluce.“ Zdroj: MPO

Množství lidí (napočítal jsem 75 jmen na 255 stran textu knihy) se spoustou titulů a funkcí, pod vedením profesora Vladimíra Maříka, sepsalo knihu, z níž jsem docela na rozpacích. Akademicky vypadá vše erudovaně (a tudíž „studeně“, neosobní, odtažité, svým způsobem „ne-lidské“). Samozřejmě se autoři dovolávají různých studií, zpráv, analýz apod. Ostatně, Google vás bude dostatečně navigovat (Průmysl 4.0 – 120 000 odkazů, Industry 4.0 – 1 300 000 odkazů). Myslím, že prakticky orientovaný, výkonný manažer knize zcela neporozumí nebo nebude chtít jí porozumět. Minimálně ze dvou důvodů:

• Velice často to „běžný“ průmysl a manažeři, vlastníci firem či podnikatelé dostávají v knize (hned v úvodních stranách) takříkajíc „sežrat“. Jak by ne, když úvodní slovo ve stylu „Proto jsem inicioval vznik dokumentu, který se nyní dostává do Vašich rukou…“ napsal politik, který podnikatele nazval „parazity“ a ve své funkci ministra průmyslu a obchodu musel pár měsíců po vydání knihy skončit.
• Druhý důvod nečtivosti je to, že kniha nabízí spíše teze, než něco praktického a uchopitelného. Myslím, že věci spíše komplikuje, než zjednodušuje. Je to klasický „dokument“ – shrnující, poučující, obecný, ovšem odborně erudovaný.

• „Velmi omezenému podvědomí o zásadách, přístupech a možnostech Průmyslu 4.0, zejména u vrcholových managementů, způsobené absencí úspěšných vzorových obchodních případů a studií, kdy by byly jasně prezentovány konkrétní úspěšné případy zavedení Prvků Průmyslu 4.0, včetně prokázaných výhod.“ Stejně tak je na vině „Absence možností prohlédnout si vzorové provozy či pracoviště, často nazývané „testbeds“.“ (Než jsem ty dvě věty přepsal, tak jsem se nadřel.)

Co mohu ze zkušenosti v mnohých firmách „podepsat“ je další prezentovaný důvod mentální entropie – „Těžkopádné rozhodovací procesy a nechuť učinit strategická rozhodnutí.“

Ovšem malým a ještě menším jsem se stal po větě „Pojmy jako kyberfyzické systémy jsou naprosto neznámé a velmi často zcela mimo chápání průmyslové praxe.“ No, manažeři a paraziti, styďte se! Nic nechápete! Stačí být vědecky lehce arogantní a je to.

Ano, akademická, politická a velmi často agenturně-dotační praxe (mezi autory jsou lidé z agentur, zprostředkovávajících dotace pro různé sféry) je zcela mimo chápání současné reálné průmyslové praxe. Když jsem někde svědkem toho, že do práce na směnu nenastoupí zaměstnanec, že zaměstnanci si stěžují, že manažer řve po svých podřízených, aby „drželi hubu“ (manažeři tomu říkají „mítink“, zaměstnanci „pojeb“) nebo když někde přestane fungovat vstřikovací lis, tak se nedivím, že nikoho zrovna nenapadne, co je to „kyberfyzický systém“.

Výzva je tu. Ale osočováním, že jednotlivé sféry „triády“ (komerční, veřejný a akademický sektor) se nechápou, to je sice známá pravda, ale ničemu to nepomůže. Ani to není moc motivační. Stejně jako slovo „parazit“.

Žonglování s pojmy

Upřímně řečeno, jsem z celé knihy tak docela nepochopil, co autoři tím pojmem Průmysl 4.0 myslí. Osobně vše vnímám jako trend, do něhož se promítá zvyšující se míra digitalizace a (další, chytřejší) automatizace, robotizace, kybernetika, strojová komunikace, které lze (asi za určitých podmínek) využít ve prospěch podnikání, konkurenceschopnosti, hodnoty pro zákazníky… Logicky lze také očekávat, že tyto trendy budou mít dopad na lidi a trh práce a tento dopad pude chápán podle mě protichůdně.

Ale doporučení (s. 36) „Vytvoření a realizace strategie Průmyslu 4.0 jako hlavní firemní strategie“, to jsem jako člověk, který se strategiemi zabývá, nějak nepobral. Ono se nám totiž Průmysl 4.0 jako hlavní firemní strategie mění na další stránce, protože máme nedostatek pracovníků (s. 39):

• „Schopných vizi Průmysl 4.0 technicky definovat a následně přetransformovat do firemní strategie.“
• „Schopných orientovat se v množství dostupných systémů a řešení podporujících zavedení prvků hodnototvorného modelu Průmysl 4.0.“

Vítejte ve světě neschopných. Kdyby to nebylo jasné, je třeba si uvědomit, že (s. 43) „Pro koncepční řešení projektů Průmysl 4.0 je klíčovým aspektem to, že autonomní jednotku v rámci složitého výrobního systému tvoří nejen výrobní úseky, výrobní stroje a jejich nástroje, nýbrž i transportní vozíky a pásy, roboti, ale zejména i výrobky, částečně zpracované výrobky, dávky vstupního materiálu…“

Jinde se dozvíme, že Průmysl 4.0 je „koncept“, na dalším místě, že je to „iniciativa“ nebo „naplnění cílů Průmyslu 4.0“ (které jsem definované v knize nenašel).

S praxí „nálepkovat“ a nezatěžovat se definicí se setkávám. U 75 autorů se ani nedomnívám, že bych slyšel nějakou jejich jednotnou definici, co je to Průmysl 4.0. Důležité zřejmě bylo vystřílet arzenál pojmů, s nimiž strategie pracují, a které mají ve strategickém řízení svůj praktický význam. Naštěstí k tématice Průmyslu 4.0 kniha obsahuje alespoň v závěru „slovníček pojmů“.

Pozvánka do S/M salónu

V žádném případě bych knihu nechtěl zcela zatratit. Ovšem možná to bude jako pozvánka do S/M salónu. Jste-li manažeři, podnikatelé, konzultanti, třeba i koučové (terapeutům nedoporučuji, ti teprve podle mě budou řešit důsledky Průmyslu 4.0 na svých gaučích), najděte si čas a zkuste si knihu pojít, přečíst a „nějak“ si ji pro sebe přeložit. Protože (s. 37) „České slovo „průmysl“ je blízké slovu „promýšlet“…“ (pozn.: znáte z ruštiny gasudartvěnaja promyšlenosť?), tak se knihou můžete také „propromýšlet“.

Dozvíte se, že naše situace v České republice (a jejím průmyslu) je (jak jinak) „specifická“. Poučíte se po technologické stránce (a poznáte spoustu anglických zkratek a nálepek, na něž budete právě onen „slovníček pojmů“ potřebovat). Zjistíte. jak to vypadá s právní, standardizační (a samozřejmě certifikační), regulatorní a bezpečnostní situací pro Průmysl 4.0. Je to oblast, kterou není radno podceňovat, a tak je také možné, že bude přeceněna (regulace, standardy, bezpečnost, certifikáty). Kdoví…

• „Cíleně dbát na maximální rozvoj každého žáka.“
• „Klást větší důraz na rozvoj intra- a inter-personálních dovedností.“
• „Podporovat cílené a účelné využívání technologií ve výuce.“
• „Umožnit žákům více experimentovat a tvořit, podporovat podnikavost…“ (Tady si myslím, že se autor úvodního slova pan bývalý ministr Mládek ani nedočetl, protože podporovat malé parazity by se mu jistě příčilo.)

Průmysl 4.0 je když… (si přečtete P.S.)

75 autorů je obrovská intelektuální síla. Protože čtu převážně knihy weby a různé zdroje v angličtině, byl jsem zvědav, zda v česky psané knize vše pochopím jednodušeji a jasněji.

Domnívám se, že mezi cíle takových publikací má patřit:

• Definovat o co jde – to se podle mého názoru moc nepovedlo.
• Shrnout situaci – to se povedlo (= je to manažerská katastrofa).
• Ukázat konkrétní návrhy, otázky k diskusi – mimo odborně-technických záležitostí to spíše byly teze, obecné pravdy nebo myšlenky, které se opakují.
• Z mého hlediska však zejména motivovat ty, v jejichž rukou všechno je – podnikatele, vlastníky a manažery průmyslových firem. Ne jim ukázat, že akademici, výzkumníci, funkcionáři a IT byznysmani jsou „kádři a hrdinové“, protože používají „newspeak“ pro vizi budoucího průmyslu (v jehož reáliích se mnozí z autorů ani neocitli. Tato negativní motivace není moc účinná.

Kniha má pravdu v tom, že skrytá i vyjevující se síla a trendy s názvem Průmysl 4.0 jsou VÝZVOU. Pro někoho (zatím) příležitostí, pro někoho (zatím) vnímanou hrozbou.

Souhlasím s trefným vyjádřením C. Baura a D. Weeho mnichovských zástupců poradenské firmy McKinsey: „Při zmínce o Průmyslu 4.0 většina výkonných manažerů povytáhne obočí. Pokud jste už o něm někdy slyšeli je pravděpodobné, že jste zmatení v tom, co to je. Pokud se o něm ještě neslyšeli, je pravděpodobné, že budete skeptičtí ohledně toho, co vidíte jako další kus marketingového humbuku a prázdnou frází. A přesto při bližším pohledu na to, co je to Průmysl 4.0, jsou patrné některé objevující se mocné směry, se silným potenciálem změnit způsob práce ve fabrikách. Může být příliš nadnesené říkat, že jde o další průmyslovou revoluce. Říkejte tomu, jak chcete a jak se vám líbí; faktem je, že Průmysl 4,0 nabírá na síle a vedoucí pracovníci by měli pečlivě sledovat přicházející změny a vytvořit strategie, jak nových příležitostí využít.“

To beru. Vize, strategie a příležitosti na základě vývoje, směrů a trendů, to je uchopitelné. S firmou, jejichž lidí a výsledků podnikání si velice vážím, plánujeme workshop ke tvorbě scénářů budoucnosti (leden 2017). Bude součástí práce na vytvoření firemní vize a strategie s horizontem 2025-30 Manažeři zvolili pro tento projekt trefné motto „Let’s Future“. Žhavé téma Průmysl 4.0 bude součástí debaty. Doufám, že uchopitelnější a konkrétnější než v knize, která mě nenechala klidným.

PS. (bez toho podnikového žargonu to neumím/nejde)

Zde je několik tezí z definice Průmyslu 4.0 dle německé platformy „Industrie 4.0“ při Spolkovém ministerstvu hospodářství a energetiky (web výše):

1. Průmysl 4.0 je nový stupeň organizace a řízení kompletního řetězce vytváření hodnot během celého životního cyklu produktů.
2. Životní cyklus produktů je orientován na stále individuálnější přání zákazníků (velikost dávky = 1) a rozpíná se od myšlenky a zakázky, přes vývoj a výrobu/zhotovení až k expedici zákazníkovi a k recyklaci.
3. Vedle vývoje, výroby a prodeje produktu se tím rozumí i všechny přidružené a průmyslu blízké služby.
4. Předpokladem je dostupnost všech relevantních informací v reálném čase, prostřednictvím všech do sítí propojených instancí, které se podílejí na procesu vytváření hodnot.
5. Plánování a provádění fungují paralelně a v reálném čase, místo sekvenčního pořadí.
6. Předpokladem je technologicky projevená schopnost odvodit (v každém okamžiku a z dat v reálném čase) optimální tok vytváření hodnoty.
7. Pokud lidé, objekty a systémy propojené v síti spolupracují, vznikají dynamické, v reálném čase optimalizované a samostatně se organizující jednotky, tvořící hodnoty, které překračují hranice jednotlivých podniků.
8. Tyto nadpodnikové sítě vytvářející hodnoty lze optimalizovat na základě různých kritérií (náklady, dostupnost a spotřebovávání přírodních zdrojů).
9. Je výzvou pro každý podnik, aby nastoupil svoji specifickou cestu k Průmyslu 4.0 a napojil ji na stávající procesy (není „standardní“ cesty).