Dům inovací je koncept z dílny poradenské společnosti A. T. Kearney. Poukazuje na elementy, které jsou pro inovační výkonnost firem životně důležité. Stále projekt a posouzení inovační výkonnosti malých a středních podniků (MSP) doporučuji všude tam, kde o něm mohu hovořit. Sami se můžete seznámit se a zapojit na webu zde.

To, že jde o zlepšení (IMProving) inovační výkonnosti firem (Innovaton Managament Performance) s udržitelným dopadem (sustainable IMPact), říká název IMP³rove.

Jiná věc je, že úspěšné inovace nejsou zdaleka pouze o invenci (Invention). Po inovaci (Innovation) se musí dostavit ekonomický efekt (Invoice). Máme zde tedy ještě zjednodušeně koncept I³, ne vždy pochopený.

Dům inovací ukazuje (a benchmarking potvrzuje), že inovační úsilí vyžaduje rovnováhu mnoha prvků. Poskytuje tím pádem podnikatelům, majitelům a manažerům firem inspiraci, rámec a prvky „nápovědy“ k úvahám, rozhodování, definování a rozvoji způsobilostí, procesů, kultury a strategie, s cílem dosáhnout ekonomických efektů jako výsledků inovačního úsilí. Jeho spojitost s konceptem Balanced Scorecard (BSC) si nechám na některý z dalších článku tady na blogu.

Jakých 10 prvků pro inovace a inovační výkonnost bere Dům inovací v úvahu?

1. Inovační strategii
2. Inovační kulturu
3. Nakládání s nápady
4. Vývoj procesu/produktu
5. Uvedení na trh
6. Práci s lidskými zdroji
7. Management znalostí
8. Řízení projektů a programů
9. Finanční controlling
10. Informační technologie

Výčet to není konečný. Je však součástí čtyř pater Domu inovací. Na ně se ve stručnosti podívám a popíšu je, se záměrem vás inspirovat k zamyšlení „jak to máme u nás ve firmě“?

Obsah článku:

• Inovační strategie – střecha pro Dům inovací
• Pro-inovační kultura
• Řízení inovačního životního cyklu
• Co ještě umožňuje dát průchod inovačním procesům?
• Vyzkoušejte IMP3rove

Důvodů pro tvorbu strategie je celá řada. Jsou střechou nebo „deštníkem“, pod nimiž bývá ukryto podnikání, organizační a koneckonců i osobní rozvoj. V závislosti na tom, zda v úvahách kráčíme po Cestě organizace nebo po Cestě jednotlivce.

V inovacích proto nelze vynechat a zapomenout na element inovační strategie.

V letech 2014 a 2015 vedla Technologická agentura ČR (TAČR) projekt INKA 2014+. Projekt mapoval inovační kapacitu v ČR ve 452 firmách a 82 výzkumných a vývojových organizacích. Firemní strategie byla brána za předpoklad a klíčový prvek inovačního ekosystému.

Měl jsem v minulosti možnost prostřednictvím Domu inovací v projektu IMP³rove posuzovat a hodnotit několik desítek MSP. Několik případů za ČR jsem popsal zde. Důležitost strategie pro inovace (event. inovační ekosystém) je tedy ve svém vývoji poměrně konzistentní. Důvodem je i to, že stále ve větší míře selhávají „strategie“ pouhého optimalizování nákladů. Slovy Michaela Portera, selhává to, že provozní efektivita není strategií.

Firmy mnohdy nedokáží využít i docela dobře vybudované předpoklady pro inovace ke „skórování“ a ekonomický efekt. V benchmarkingu výkonnosti inovací, převedeném do finančních efektů selhávaly a selhávají (byť naštěstí ne paušálně).

Jako vždy je potřeba zamyšlení nad řadou otázek.

• Jaká je vaše vize v oblasti inovací?
• Máte vypracovanou inovační strategii?
• Jaké finanční cíle máte v oblasti inovací stanoveny (např. tržby z nových/inovovaných produktů a služeb)?
• Ve kterých oblastech chcete dosáhnout růstu?
• Co vaše inovace charakterizuje?
• Jaké inovační projekty právě ve vaší organizaci běží?

Hodně se v současné době hovoří i koná v oblasti inovačních ekosystémů (viz. poznámka v pravém bočním panelu), vytvářejí se různá regionální partnerství, posiluje se práce regionálních inovačních center (s výsledky toho Moravskoslezského jsem se nedávno byl seznámit na akci „Inovační vývar“) apod. V létě 2018 byla v tomto duchu podepsána smlouva o spolupráci mezi dvěma docela důležitými hráči a zainteresovanými stranami, Agenturou CzechInvest a Technologickou agenturou České republiky (TAČR).

Hovoříme-li o inovačním ekosystému, zdaleka však nejde jen o to, co je vně organizace a jaké podmínky jsou vytvářeny v okolním prostředí, odvětví a na trhu.

Dům inovací klade důraz na „inovační ekosystém“ uvnitř firem a organizací. Tak bychom mohli nazvat organizační způsobilosti a firemní kulturu podporující inovace.

Ta je vytvářena organizačními rutinami (např. využívání agilních přístupů), způsobem vedení lidí, otevřeností komunikace, sdílením nápadů, sdílenými hodnotami, které nejsou příliš „konzervativní“ apod.

Smutné je, když se ve firmách střetávám se situací, kdy „levá ruka neví, co dělá pravá“. Organizace a její členové obvykle mají příležitost pro komunikace v režimu 24/7, ale právě její „virtulizace“ a malé množství či čas strávený v osobní komunikaci (nemám na mysli neproduktivní porady) odklání mnohé organizační složky organizace od synergických efektů, podporujících inovace.

Položte si otázky, které nejsou vždy jsednoduché, pokud jde o upřímné odpovědi.

• Do jaké míry podporuje vaše firemní kultura inovace a inovační strategii či je na inovace připravena?
• Jakou externí spolupráci pro inovace využíváte (či potřebujete)?
• Jak intenzivní jsou vaše uzavíraná partnerství za účelem inovací?
• Čím byste charakterizovali svou inovační kapacitu?
• Kolik času ve firmě věnujete komunikaci inovačních příležitostí?
• Jak a čím lídři v organizaci podporují inovační kulturu a organizují aktivity k jejímu posílení?

Obr. 1 – Dům inovací a jeho jednotlivé prvky.

Zdroj: adaptováno podle A.T. Kearney

Inovace je proces. Existují zde vstupy, které někdo „dodává“, logika a posloupnost činností (princip I³) říká „od nápadu k fakturaci“), které vedou k výstupům pro interní a externí zákazníky. To je známý princip SIPOC, který v procesech specifikuje:

• S (supplier) – dodavatele do procesu
• I (input) – vstupy do procesu, které dodavatele dodávají (data/informace, finance, materiál, technologie, postupy…)
• P (process) – posloupnost činností v procesu, které vedou k přeměně vstupů na výstupy
• O (output) – výstup/výstupy z procesu
• C (customer) – zákazník procesu, který může být externí i interní

Chcete-li se více seznámit s procesním uspořádáním a jeho logikou, doporučuji Rámec pro klasifikaci procesů od APQC. Pro tvorbu vize a strategie najdete ukázku v mém článku na „školním“ blogu.

Řízení inovačního životního cyklu v Domu inovací zahrnuje tři procesy:

1. Řízení nápadů
2. Vývoj procesu/produktu
3. Uvedení na trh (a neustálé zlepšování)

Upozorňují na to, že nápady jsou cenným potenciálem a je třeba s nimi sofistikovaně (procesně) pracovat.

• Jak u vás funguje proces shromažďování, vyhodnocování a zpracování nápadů?
• Jak se vám daří do něj zapojovat lidi? (Do jaké míry to vůbec chcete?)

Úspěšný vybraný nápad (lze využít např. Kaizen) je přetaven do vstupu pro vývoj, ať už inovačního procesu nebo inovačního produktu. Cílem tohoto procesu je vyvinout, ověřit a vyzkoušet inovaci předtím, než dojde k jejímu uvedení na trh se vší marketingovou parádou.

• Jaké je vaše doba k uvedení produktu na trh (time-to-market) u inovovaných produktů?
• Jak je doba k dosažení zisku (time-to-profit)?
• Jaký je vzájemný podíl vašich postupných a radikálních inovací?
• Jak do procesů „od nápadu k uvedení na trh“ integrujete informace od zákazníků?

Dílčí procesy si můžete zkusit „zmapovat“ také prostřednictvím tzv. želvího diagramu.

Příklady, kde se skrývají procesy v začátku inovačního životního cyklu je možné sledovat např. v Moravskoslezském kraji v projektu Chytrá myšlenka, jejímž cílem je podpořit (a akcelerovat) vybrané inovativní projekty a produkty v uvedení a podpoře na trhu. Zúčastnil jsem se úvodních prezentací a zpovzdálí sleduji, jak se jednotlivým projektům daří a v jakém stádiu se nachází. Některé návrhy a produkty byly velice zajímavé a slibné.

Obdobně jsem se snažil postřehnout výsledky práce Moravskoslezského inovačního centra (MSIC) v průběhu konference, nazvané Inovační vývar. I zde by jistě bylo možné (zpětně nebo dopředně) sledovat, jak si vedly či vedou firmy, podpořené MSIC ve svých inovačních projektech.

Základnou pro Dům inovací jsou způsobilosti, dovednosti a procesy, které umožňují zvládat následující důležité hybné síly:

• řízení lidských zdrojů,
• řízení znalostí,
• řízení programů a projektů (v mnoha směrech dotačních, ale i jiných
• IT podpora

Tyto čtyři ingredience vytváří předpoklady, aby mohl dobře běžet výše zmíněný I³ proces, důležitý pro životní cyklus celé inovace „od nápadu k uvedení na trh (a fakturaci)“.

Otázek spojených s tím, co umožňuje inovační proces rozjet a akcelerovat je řada. Např.

• Jak jste vybaveni „personálně“ pro nápady, invenci a potenciální inovace?
• Jakým způsobem a skrze jaké procesy řídíte vaše znalosti a zkušenosti (nejde jen o zákaznické znalosti a CRM)?
• Do jaké míry zvládáte řídit a uskutečňovat rozličné rozvojové a inovační projekty a programy (vč. financovaných z fondů EU, ovšem bez totální závislosti na zpracovatelích dotačních žádostí a projektů)?
• Jaké cíle a milníky máte pro tyto projekty a programy stanoveny?
• Co je obvyklou hybnou silou vašich inovačních projektů?
• Jak udržujete v organizaci znalosti na aktuální úrovni, aby podporovaly rozvoj inovací?

V první části článku o Diltsově pyramidě neurologických úrovní jsem zvolil „cestu“ pyramidou shora dolů. Doporučuji toto cestu i v případě Domu inovací.

Vyjděte ze strategie a specifikujte svou inovační strategii. DIltsovu pyramidu můžete využít k definování žádoucího a vhodného (pro)inovačního klimatu a prostředí, které si přejete vytvořit. Nebojte se „ponořit“ do mapování svých procesů, které souvisí s inovačním životním cyklem. Důkladně také prověřte své hybné síly a předpoklady související s personálem, finančním řízením, znalostmi a projektovou způsobilostí.

Dům inovací je inspirativní a systémový rámce pro to, aby organizace mohly své inovační schopnosti a výkonnost nastartovat či zlepšit. V jakékoliv fázi se stále můžete zapojit a zhodnotit svou inovační výkonnost v programu IMP³rove. Bude-li potřeba neváhejte mě kontaktovat.

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma Modely a nástroje či Strategie zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplnit můžete také anketu ZDE.

Děkuji. LF