Manifest velkomyslnosti

Manifest velkomyslnosti

autor: | Knihovna, Lídr sobě a druhým

Když v roce 1993 vyšel v Knižním klubu překlad knihy Davida J. Schwartze The Magic of Thinking Big, měla kniha český název Myslete velkoryse (podtitul: Budete mít úspěch).

Autorem knihy, o níž je následující článek je Michael Port* – heroický řečník a marketingový konzultant, zaměřený na malé a střední podniky. V roce 2013 jsem podepisoval jeho The Think Big Manifesto a měl jsem stále slovo velkorysost v hlavě. Dnes mám pocit, že se k anglickému „think big“ nebo „big thinking“ více hodí VELKOMYSLNOST – buďte velkomyslní. Proto bych Portovu knihu přeložil jako

Manifest velkomyslnosti.

*(V zahraničí na konferencích jsem se párkrát potkal s Michaelem Porterem, profesorem z Harvardu a „guru“ v oblasti strategie, strategického myšlení a propagátora nového přístupu ke strategii ve zdravotnictví. I jeho myšlenky na mém webu a blogu jistě zazní.)

V článku jsem zvolil „velkomyslnost“. Jaký vnímáte rozdíl mezi „velkorysostí“, „velkomyslností“ a „myšlením ve velkém“?

Vítejte ve světě BIG THINKING

Velkomyslnost znamená naplno vyjádřit sebe sama, tváří v tvář všem silám, které se spiknou, aby oslabily náš pohon** a zmařily naše úsilí; velkomyslnost je o naší touze a vášni být/stát se tím nejlepším, kým můžeme být.

** (Pohon jsem použil podle překladu knihy Daniela H. Pinka „Drive“. Pod názvem „Pohon – Překvapivá pravda o tom, co nás motivuje!“ vyšla v roce 2011 v češtině).

Port se přiznává, že chce, aby kniha byla „manifestem revoluce velkomyslnosti“ (s. 15). Věří, že každý z nás chceme více, než jen zlepšit naše osobní životy. „Pouze manifest opravdu odpovídá naší touze udělat náš svět tím nejlepším. Nezměníme-li svět, kdo to udělá za nás?“ (s.16-17). V touze po manifestu Port připomíná Brendona Burcharda. Akorát s manifestem přišel dříve a má konkrétnější a srozumitelnější představu než Brendon. Časově Michael Port a jeho knižní manifest koliduje s dobou vzniku Holstee manifestu (2009).

Port vidí svůj manifest jako osobní, profesní i politický. To poznání se zdá být jednoduché a je přitom do určité míry (aktuálně) pesimistické – my sami sobě jsme překážkou dělat v našem světě velkomyslnější věci.

Vzpomínám si, že jsem nedávno na Facebooku sdílel citát Alberta Schweitzera – „Člověk je chytré zvíře, které se chová jako imbecil.“ Víte proč se mi líbí? Protože sarkasmus a ironie nám dávají daleko větší pocit bezpečí. Chce nás udržet v zóně pohodlí (sarkasticky – „v teple a smrádečku“). Dává jen pocit zdánlivé revolty, sounáležitosti apod.

Svůj názor Michael Port v tomto smyslu jasně formuluje:

„…nestojí za to předstírat, že nemáme důležité aspirace, protože se příliš obáváme, že se nám někdo vysměje, že selžeme, proto máme obecně strach opustit svou zónu pohodlí a místo toho říkáme, že nechceme zase tak moc uspět“ (s. 23).

Naštěstí ne všichni. Aby takových, kteří to vidí jinak, bylo víc, k tomu se odhodlal autor sepsat svůj manifest – a žít podle něj.

Pokud o 5 let později Brendon Burchard přišel se stejnou „skepsí“ ve smyslu, že jsme někde poztráceli svou osobní svobodu, zdá se, že žádný masový úprk k velkomyslnému myšlení se nekonal. Přitom, jak popisuje Michael Port, velkomyslnost je snadná. A také obtížná. Snadnější část spočívá v tom co je mottem společnosti Nike – „Just Do It“. Prostě to udělej. Obtížnější část velkomyslnosti představuje to, jak každodenně zpracováváme naše vlastní „malé“ myšlenky, spolu s myšlenkami druhých, které se snaží útočit na naše Sebe-vědomí a sebedůvěru. Domnívám se, že v boji proti této malomyslnosti potřebujeme každý z nás aktivovat některý z archetypů – kupříkladu Bojovníka a Mudrce. Někdo možná Blázna. Pokud se to podaří, jsme Králi a Královnami.

Na rozdíl od Burcharda, Port jednoznačně trvá na tom, že není guru, že je pouze (technicky vzato) autorem textu manifestu. Proto velmi frekventovaně používá slova MY a NÁŠ. Má to motivační podtext, kterým se snaží čtenáře vyburcovat.

Aby nedošlo k omylu, že začít s velkomyslností je nadlidský úkol, zde je pár tipů, jak se dá začít:

  • Zhubněte
  • Začněte studovat
  • Nastartujte své vlastní podnikání
  • Změňte práci
  • Staňte se na nějakou dobu dobrovolníkem
  • Adoptujte dítě
  • Objevte znovu lásku k životu
  • Angažujte se v politice (ne v hospodě)
  • Zvelebte svůj byt/dům
  • Začněte cvičit
  • Meditujte
  • Uběhněte 5 km, 10 km, půlmaraton, maraton…
  • …

Vraťte do hry své ambice, své odhozené a ztracené cíle. Odvalte balvan ze svého SRDCE.

Alternativní pohled Robina Sharmy, autora série knih s mnichem, který prodal své ferrari: „Snění je skvělé, avšak velkomyslné myšlenky samy o sobě nevybudují podnikání, nezaplatí tvé účty nebo z tebe neudělají člověka, o němž ve svém srdci víš, jaký může být.“

Obr. 1 – Obálka knihy The Think Big Manifesto od Michaela Porta.

Zdroj: Amazon

Manifest velkomyslnosti

Pro inspiraci jsem přeložil shrnutí Michaelova manifestu (s.164-166), který zahrnuje 10 bodů. Je to v „mužské“ verzi.
1. Prohlášení, týkající se jádra: Za něčím si stůjte
  • Zjistím, za čím si stojím prostřednictvím koordinovaného procesu sebedotazování a zkoumání, abych objevil své jádro, to, kým skutečně jsem.
  • Zveřejním to, za čím si stojím.
  • Každý den se učiním viditelně zodpovědným vůči liteře i duchu toho, za čím si stojím.
2. Prohlášení, týkající se nezávislosti: Zavrhněte posuzování
  • Smířím se s tím, kým jsem teď, neboť vím, že i teď jsem dost dobrý.
  • Využiji své vrozené talenty a Dary k tomu, abych ve světě vykonal velké věci.
  • Nevzdám se tváří v tvář strachu, ani nedůvěře druhých.
3. Prohlášení, týkající se spolupráce: Spolupracujte
  • Budu člověkem, s nímž ostatní chtějí spolupracovat.
  • Budu s ostatními spolupracovat bez skrytých nebo sobeckých záměrů, na dosažení našich vzájemných cílů, ve službě tomu, za čím si každý z nás stojí.
4. Prohlášení, týkající se nepohodlí: Pohodlně se usaďte v zóně nepohodlí
  • Nebudu usilovat o kontrolu.
  • Zviditelním své poslání, učiním k jeho naplnění sliby a přijmu riziko k naplnění svých závazků.
5. Prohlášení, týkající se slibů: Slibte a splňte
  • Budu autentickým člověkem, jedním z těch, na něž se druzí mohou spolehnout.
  • Učiním tvrdé sliby, které mě posouvají na hranice mých schopností.
  • Nebudu se je „snažit splnit“. Splním je.
6. Prohlášení, týkající se pokory: Podvolte se autoritě a buďte autoritou
  • Jsem zde, abych se učil.
  • Budu záměrně vyhledávat moudré a opravdové učitele a předložím jejich autoritě svá omezení, která vytvářím při naplňování svých cílů.
7. Prohlášení, týkající se integrity: Žijte v Celistvosti
  • Budu jednat ve shodě se svým posláním v soukromí i na veřejnosti.
  • Budu jednat v duchu, světle a službě toho, za čím si stojím.
8. Prohlášení, týkající se práce: Pracujte (tvrdě)
  • Jsem bojovník.
  • Budu trénovat, abych byl silný psychicky, intelektuálně a fyzicky, abych měl odvahu dělat velké věci, kterých jsem schopen.
9. Prohlášení, týkající se zábavy: Bavte se
  • Budu přijímat chaos i radost.
  • Nechám odejít falešný pocit kontroly a vysměji se neviditelné absurditě existence, především té své.
10. Prohlášení o „teď“: Proveďte revoluci času (přestaňte čekat na Godota)
  • Budu teď. Jsem teď.
  • Nebudu čekat na druhé, ve falešném bezpečí výmluv a odkládání.
  • Udělám to teď.
Jsem zde, abych se učil. (Manifest velkomyslnosti) Click To Tweet

Na Godota se nečeká

V průběhu času od vydání manifestu Michael Port opravdu na Godota nečekal – rozvinul svůj byznys. Vytvořil propracovanou koučovací platformu pro marketingový koncept Book Yourself Solid zaměřený na podnikatele typu OSVČ nebo malé firmy, vč. softwarových řešení. Revoluci velkomyslnosti i manifest převedl do komunikace a sdílení na sociálních sítích a určité formy „one man show“. Ze svého webu udělal rozcestník. Nyní se hodně angažuje ve výcviku řečníků. Nevystupuje v pozici guru (i když marketingovým guru v podstatě je) a samozřejmě drží se americké zásady vystupování v televizních pořadech apod. Patří k otevřeným autorům a inspirátorům, ale ne těm, kteří nabízí instantní 1-2-3 řešení.

Oslovil mě text a duch tohoto manifestu. Myslím, že může inspirovat řadu lidí.

Obr. 2 – Principy Manifestu velkomyslnosti.

Zdroj: Think Big Manifesto

Otázky pro vás

Vždy je to jen na každém z nás, jak se na věci díváme a co si z různých inspirací vezmeme pro naše SRDCE.

Znáte to. AKCE není na autorovi, nýbrž na čtenáři.

  • Co pro vás velkomyslnost znamená?
  • Jak velkomyslní chcete být? (bodů v manifestu je 1-10, stejně jako na škále)
  • Jak velkomyslní jste teď?
  • Co s tím uděláte?

 

Literatura:

  • PORT, M.: The Think Big Manifesto. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2009. 166 s. ISBN 978-0-470-43237-2.

Kontaktuje mě

13 + 6 =

Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

Slova moudrých

„Jsme více než si myslíme, že známe.

Můžeme udělat více než si myslíme, s méně než si myslíme.

Budeme (to znamená, že ty také) velkomyslnější v tom, kdo jsme a co nabízíme.

Taková velkomyslnost se však musí odehrát teď, dnes, zítra a napořád.“

(Michael Port)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma osobního a organizačního lídrovství zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Výzva nestěžování si

Výzva nestěžování si

autor: | Lídr sobě a druhým, Skóre a měření

Horko. Vláda. Daně. Zácpy na silnicích. Imigranti. Teplé pivo. Geneticky modifikované potraviny. Vlas v polévce… No…, může se to docela rozjet, když si uvědomíme na co vše si stěžujeme nebo bychom si mohli a chtěli (po)stěžovat. V nějakém textu jsem viděl krásné slovo – „lamentovat“. Co to znamená, když si stěžuji a začnu lamentovat? Suma sumárum – nejsem spokojen, nemám radost, neužívám si života tak, jak bych chtěl.

Stěžovat si, znamená hovořit o věcech, které nechceme, spíše než o tom, co chceme.

 

Když jsem tvořil tento článek, stěžoval jsem si na mouchu, která kolem mě poletovala. Ona si také možná stěžovala, ale nevím na co, protože nerozumím řeči zvířat jako v pohádkách.

Některé události téma posunuly, tak jsem příspěvek i aktualizoval. To co pro mě bylo „jen“ představením knihy, nápadu a inspirace, se stalo skutečností i v Česku. Kniha, o níž se zmiňuji byla přeložena a vydána i u nás a Will Bowen koncem roku 2017 krátce navštívil Prahu.

Interní a externí centrum kontroly

V knížečce S.U.M.O. – Zmlkni a pokračuj, Paul McGee popisuje to, co staří Číňané věděli už před tisíci lety. Známé je staročínské úsloví

„Zasej myšlenku, sklidíš čin, zasej čin, sklidíš návyk, zasej návyk sklidíš charakter, zasej charakter, sklidíš osud.“

McGee toto (přeloženo do češtiny) nazývá procesem MEJV – Myšlenky utváří naše Emoce, která nás vedou k určitému Jednání, přinášejícímu konkrétní Výsledky. Stěžování si nahlas i v myšlenkách tento proces také startuje.

Psychologové hovoří v této souvislosti o sebepojetí a centru kontroly. Někdo má přirozeněji(?) rozvinuté externí centrum kontroly. Jeho spokojenost řídí vnější okolnosti a podmínky. Covey tomu také říká přístup „zvnějšku dovnitř“. Myslím, že takoví lidé jsou více náchylní na stěžování si. A jsem přesvědčen (viz. pyramida neurologických úrovní), že v neuvědomělých úsecích svého dne toto zažívá nebo zažil každý z nás.

Interní centrum kontroly souvisí s tím, co Covey nazývá přístupem „zevnitř ven“. Je to Sebe-vědomí, že vše začíná u nás, uvnitř nás, že jsme to my, každý sám za sebe, kdo je zodpovědný za své „vnitřní počasí“. Není třeba měnit nic zvnějšku, stačí změnit vnitřní postoj. S tím postupně mizí i touha po stěžování si či dokonce závislost na něm.

 

Formování návyku během 21 dnů je populárním a opakujícím se mýtem. Vyplynul ze špatné interpretace práce Maxwella Meltze (u nás jej známe díky knize Psychokybernetika) na utváření obrazu sebe sama (self-image).

(Zdroj: Forbes)

Obr. 1 – Reverend Will Bowen s náramky „A Complaint Free World“.

Zdroj: Život 50+

Učení se – jak jste „kompetentní“?

Proces od stěžování si k nestěžování si je procesem učení se a procesem utváření návyku, jak jej najdeme v mnohé svépomocné zahraniční a české literatuře.

Myslím, že stěžování si je zprvu součástí (pozor, trojitý zápor) nevědomé nekompetence nestěžování si. Nenapadne nás a neuvědomíme si, že si můžeme nestěžovat, že lze žít bez stěžování a lamentací. Myslíme si, že to nejde, na stěžování je nastaven náš „autopilot“ – stěžování si je naším návykem.

Pak může (musí?) přijít impuls. Šťouch. Hele, proč si stěžuješ? Co ti to přináší? Také jsem před více než rokem dostal otázku na tělo – Co dobrého ti přináší balvan, který máš na svém srdci, že ho nechceš odvalit?

V procesu učení je podobní šťouchnutí přechodem od nevědomé nekompetenci k vědomé nekompetenci. Uvědomění, že něco co děláme, nemusíme dělat, pokud nechceme. Nebo naopak. Něco, co neděláme, můžeme začít (se učit) dělat. Aha, já si stěžuji! To ale přece nemusím. Budu/chci se učit uvědomovat si okamžiky, kdy si začínám stěžovat a v tu chvíli si vystavím STOPku.

Při opakování tohoto procesu (učení se, zkoušení, experimentování), vstupujeme do fáze, kdy můžeme rozvíjet tzv. vědomou kompetenci. Na této fázi učení je založen celý koncept „vědomého…“ – např. vědomé podnikání, vědomý byznys, vědomé lídrovství. Sebe-vědomí nebo sebe-uvědomění. Pustíme do hry našeho vnitřního „pozorovatele“ (alternativou je rekvalifikovat na „pozorovatele“ našeho vnitřního „kritika“).

 

Hele, proč si stěžuješ? Co ti to přináší? Click To Tweet

Vědomé nestěžování – náramná náramková výzva

Pro vědomé nestěžování si přišel s jednoduchým nápadem reverend Will Bowen („škoda, že to nenapadlo mě“ ????????).  Přinesl vizi světa bez stěžování si (Complaint Free World), kritizování a pomlouvání. A k tomu „kouzelnou“ pomůcku – náramek. Chcete zkusit, jak to funguje? Začít můžete prakticky okamžitě.

Tady je jednoduchý návod a výzva k akci:

  1. Opatřete si náramek a navlékněte si jej na zápěstí (politické preference nehrají roli).
  2. Když se přistihnete, že si stěžujete, pomlouváte nebo kritizujete, převlékněte náramek na druhé zápěstí. Platí to, co vyřknete. Když si stěžujete pouze v myšlenkách, v duchu, tak penalizace neplatí (Hurá!!! – Ale pozor na MEJV).
  3. Uslyšíte-li někoho jiného, kdo takto pracuje s náramkem, že si stěžuje, můžete ho upozornit, aby si převlékl náramek na druhé zápěstí. Zároveň totéž musíte udělat i vy, protože jste si stěžoval(a) na jeho stěžování si ????.
  4. Vytrvejte, dokud vám náramek nevydrží na jednom zápěstí bez převléknutí 21 po sobě následujících dnů.

Ano (to stojí za zopakování), cílem je vydržet s náramkem na jedné ruce do dobu 21 po sobě následujících dnů. Znamená to 3 týdny si nestěžovat. Mi to poprvé trvalo téměř půl roku než jsem výzvu naplnil. Pokud vás už nebaví klišé s návyky, které se budují 21 dnů, stanovte si svůj vlastní počet dnů nad třítýdenní rámec. Nebo postupně zvyšujte svou laťku.

Poznámka pro spořivé a volnomyšlenkáře:

  • Použijte jakýkoliv náramek.

Poznámka pro ty, kteří mají rádi styl a formu:

  • Opatřete si purpurový, oficiální náramek „A Complaint Free World“ zde. Prodávají se po 10 ks, takže můžete myslet na 9 přátel, které zapojíte do výzvy. Nestěžujte si, že je to pro někoho „dobrý byznys“, protože jeden náramek je za dolar. Jako doplněk si třeba pusťte film Purpurová barva nebo si přečtěte předlohu k tomuto filmu, knihu Barva nachu.

Poznámka pro podnikavé (ale neoriginální):

  • Založte si doménu http://www.nestezujsi.cz, nestezujisi.cz nebo podobnou, nechte udělat silikonové náramky s nápisem „NESTĚŽUJI SI“, „ZA ČESKO BEZ STĚŽOVÁNÍ“…, na webu udělejte opt-in stránku k získání e-mailů, pošlete lidem e-book o fantastickém životě bez stěžování si a nabídněte prodej náramku nebo uspořádejte placený webinář, k němuž bude náramek zdarma jako bonus. Alternativně lze provést s jakýmkoli nápadem. Přidat můžete i ochranu autorských práv a registrovat si známku „NESTĚŽUJI SI®“.

Poznámka pro geeky:

  • Vykašlete se na náramek, pořiďte si aplikaci pro Android nebo iOS a pouze pracujte s touto aplikací (ale nestěžujte si, že se vám „seká“ mobil).

 

Aktualizace

Nedělal jsem si legraci, ale vše dopadlo tak, že Will Bowen navštívil Prahu 12.12.2017. Bylo to „promo“ českého překladu knihy, o níž jsem více něž dva roky předtím psal tento článek a kdy jsem také svým známým a kamarádům rozdával náramky, které jsem si nechal poslat spolu s knihou z USA. Bral jsem to jako inspiraci, ne obchodní nápad, takže jsem rád, že se toho někdo „chytl“ i obchodně. Díky! Přinejmenším z pohledu knihy a dalších nezbytností se hypotéza „Česko bez stěžování“ (líbí se mi to více než sousloví „bez stížností“) může začít naplňovat.

 

Užitečná příručka ZDARMA

Obr. 2 – Obálka knihy A Complaint Free World (edice 2013).

Zdroj: Amazon

„Ani nevím o tom, že si nestěžuji“

Zvládnutí vědomého nestěžování si a vytvoření návyku znamená, že se „činnost“ přesune do nevědomí, na autopilotní režim. Nastává fáze tzv. nevědomé kompetence. Něco (= nestěžování si) zvládáme, aniž bychom o tom přemýšleli a příliš si to uvědomovali. Nestěžování se stane samozřejmostí. Otázkou, na níž si každý z nás může upřímně odpovědět je:

„Chci takové nevědomé kompetence nestěžování si opravdu dosáhnout?“

Minimálně jako výzva a experiment je to zdravotně nezávadné. Neznamená to však, že by byla jednoduchá či imunní vůči přemýšlení „pod čarou“. Však se zkuste zamyslet.

Otázky k zamyšlení:

  • Jaké centrum kontroly u vás převažuje?
  • Na co si nejčastěji stěžujete? Nad čím neustále lamentujete?
  • Jaký je podle vás rozdíl mezi tím „nestěžovat si“ a „být pasivní“ nebo „být netečný“?
  • Když si nebudeme stěžovat, znamená to, že se z nás stanou poslušné ovce nebo egoisté?
  • Kdy je stěžování si oprávněné a kdy ne? Jaký je v tom rozdíl? Kdo a jak to pozná?
  • Do jaké míry může nestěžování si člověka společensky diskvalifikovat?
  • Jak daleko je od nestěžování si k vděčnosti?
  • …
  • Na co všechno jste si postěžovali, když jste četli tento článek?

Abych to podpořil experimentem, vytvořil jsem na Facebooku skupinu Život bez stěžování. Můžete tam sdílet své vlastní zkušenosti a příběhy s nestěžováním si a „náramkovou výzvou“. (Doufám, že si nebudu stěžovat, když se k ní lidé nepřidají).

Aktualizace

Bowenova kniha byla vydána v češtině, Facebook skupinu jsem pozastavil, protože vznikla komunita, která s knihou Svět bez stížností souvisí. Také můžete v jiné skupině můžete sdílet své příběhy. Jak to zvládnout s náramkem? Nestěžovat si, že nejsem kreativní obchodník a marketér!

 

Už jsem „to“ aktualizoval 2x

Skupina na Facebooku se stala otevřenou a změnil jsem její název – Život bez stěžování, s vděčností. Lépe vystihuje druhou stranu mince „nestěžování si“, a to je vděčnost. Po vydání knihy Bowenovy v češtině jsem ji zastavil a není spravována.

Literatura (nyní už i s českým překladem Bowenovy knihy):

  • BOWEN, Will. A Complaint Free World – How to Stop Complaining and Start Enjoying the Life You Always Wanted. New York: Doubleday, 2007. 176 s. ISBN 978-0-385-52458-2.
  • BOWEN, Will. Svět bez stížností. Praha: Synergie, 2017. 223 s. ISBN 978-80-7370-493-3.

Jaké jsou vaše silné stránky?

Získejte vhled do svých 24 silných stránek!

Navíc s bonusy v češtině formou 5-ti denního e-mail minikurzu!

Nově také test VIA pro mládež 13-17 let (např. projekty středních škol).

Více informací k silným stránkám Values In Action.

Vstoupit do testu! (ZDARMA)

Kontaktuje mě

7 + 4 =

Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Kdyby nás ventilování našeho hněvu dělalo šťastnějšími, nebyli by pak nejšťastnějšími lidmi ti největší stěžovatelé?“

(Will Bowen)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma lídrovství či měření a skóre zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Co je vaší vášní? – Ke knize The Passion Test®

Co je vaší vášní? – Ke knize The Passion Test®

autor: | Knihovna, Koučování

O vášni byla na blogu řeč nedávno. I když je lepší s vášní žít, než o ní číst, pro inspiraci jsem sáhl po starší knize manželů Atwoodových – The Passion Test®.

Na scéně života je banální otázka. Víte, co chcete? Brian Tracy říká, že jasnost je vším. Jednoduché jako facka. Jenže! Jasně si odpovědět na otázku Co chci? je pro někoho leckdy proklatě obtížné. Kniha Passion Test® v tomto ohledu slibuje mnohé: „…ukazuje nejjednodušší a nejjasnější cestu, jak si začít uvědomovat, co chcete – vyjasněním si toho, kým jste.“ (str. xiii). Pojďme se na vše podívat podrobněji. Lze vůbec vášeň textovat? Steven Covey v 7 návycích zmiňuje něco, co je vášni blízké – vnitřní zápal. Lze jej zažehnout, pokud se nám daří naplňovat naše čtyři potřeby – žít, milovat, poznávat a pracovat na svém odkazu (zanechat odkaz).

V článku se dozvíte i to, jak má podle pravidel vzlétnout horkovzdušný balón. Už jste letěli? Je to vaše vášeň?

Záměr – Pozornost – Žádné napětí

Co je v životě důležitější vědět? – „CO chci?“, „PROČ to chci?“ nebo „JAK na to?“. Např. Simon Sinek v knize „Začněte s Proč“ (v USA vyšla v roce 2009, v ČR v roce 2013) sází na PROČ. Pro Jima Rohna to zase bylo CO. „Čím je CO jasnější, tím je JAK snadnější.“ Osobně jsem propagátorem začínat s CO – na úrovni vize, záměrů, cílů…

Kniha Janet a Chrise Atwoodových usiluje o to, pomoci čtenářům odhalit a vyjasnit si odpověď na otázku, CO je jejich vášní. Víte, co je vaší vášní?

Vášeň je velmi osobní a intimní zkušenost. Mnou intuitivně předpokládaným nosným úhlem pohledu v knize bylo, jak je důležité pro člověka užít si, vychutnat si život a těšit se z něj. Archetyp Milovníka v nás jásá, ostatní archetypy jsou ostražitější. Je to prostě o úhlu pohledu (a našich přesvědčeních). Jsem přesvědčen, že vášeň a nadšení fakticky vychází ze srdce a v přeneseném slova smyslu nás přivádí do SRDCE.

Červená nit, která se vine typem knih jako je The Passion Test®, sleduje zejména tři kroky jak žít naplněný život:

  1. Uvědomit si svůj záměr.
  2. Věnovat mu plnou a vědomou pozornost.
  3. Utlumit v sobě obavy a napětí, že záměru nebude možné dosáhnout.

Koneckonců, obdobnou stopu lze vypozorovat i v knize Shawna Achora, o níž jsem psal v minulých příspěvcích.

V publikaci o testu vášně se před námi nejprve odvíjí příběh Janet a jejího objevování vášně, prokládaný otázkami na tělo. Osobně považuji za dobré nenechat se odradit „americkou“, bombastičtější krasomluvou (magický, sny, jednoduchost, systém…).

Autoři čtenáře postupně zavedou ke způsobu, jak svou vášeň otestovat. Je tady ovšem důležitý předpoklad – NECENZURUJTE SVOU VÁŠEŇ! Necenzurujte sami sebe. Zkroťte svého kritika a cenzora, jděte do toho naplno. Dovolte si to!

Odhoďte zátěž!

Obr. 1 – Obálka knihy, edice 2006.

Zdroj: Amazon (odkaz přes obrázek na edici 2008)

Test jako sebekoučování

„Test“ je zdánlivě jednoduchý a „koučovací“. Trochu se přibližuje tzv. životnímu seznamu (life list). Nejde o test, jak jej známe z časopisů a webů z odkazů Facebooku. Jednoduše si zapíšete alespoň 10-15 (doporučuji jít do 20 a výše) vět, které mají stejný začátek. Jejich pestrobarevné dokončení je na vás.

Vítejte v představě ideálního života!

Uvolněte se, zavřete oči a tvůrčím způsobem si představte váš ideální život. Co nejplastičtěji. Kde jste? Co děláte? Co vnímají vaše smysly? Jaké zažíváte pocity? Kdo je s vámi?… Pak začněte doplňovat věty

  1. Když je můj život ideální, (jsem/mám/dělám…) ………………
  2. Když je můj život ideální, (jsem/mám/dělám…) ………………
  3. Když je můj život ideální, (jsem/mám/dělám…) ………………

Zapisujte, co je vaší vášní, co vám dává nadšení. Nejsou to cíle, nemusíte být SMART. Vaše vášeň je rozhodnutí, jak chcete žít svůj život. Co chcete dělat? Čím chcete být? Co chcete mít?

Autoři knihy The Passion Test® mají pro tento „sebekoučovací“ proces několik doporučení:

  • S nikým se neraďte, s nikým nic nekonzultujte. Je to vaše intimní záležitost.
  • Nedělejte test jako „zkoušku“ v páru, zda máte s partnerem/partnerkou stejné sny nebo podobnou představu ideálního života. Neporovnávejte odpovědi. Nesnažte se vzájemně ovlivňovat.
  • Udělejte si tento test během jednoho sezení. Může to trvat 20 minut, půl hodiny nebo třeba déle. Záleží, nakolik se chcete ze své vášně vypsat (ne vyspat).
  • Zvolte pro přemítání a snění tiché prostředí, kde nebudete vyrušováni.

Máte-li seznam hotový, na pár hodin jej odložte.

Když se k němu později vrátíte, začněte porovnávat a vybírat. Kdybyste ze dvou položek mohli mít pouze jednu, která by to byla? Když projdete celý seznam propadne tímto sítem vždy jedna položka. Zapište její pořadové číslo, vraťte se k seznamu se zbývajícími položkami a celý postup zopakujte. A pak znovu, než vyselektujete vzájemným porovnáváním 5 položek. To je 5 zrnek, z nichž klíčí vaše vášeň.

Když je můj život ideální, (jsem/mám/dělám…)… Click To Tweet

„Nástroje“ se opakují

Další pokračování knihy je už trochu obehraná písnička (však také kniha vyšla v roce 2006). Představuje instrumentárium v podobě vizualizace, afirmací, „vision boardu“, práce s deníkem apod. Možná forma a „omáčka“ okolo nejsou pro někoho tak důležité. Podstatné je projít procesem, v němž bez obav a cenzury popustíte uzdu svým ideálům. Za experiment to jistě stojí, těžko můžete něco ztratit. Koneckonců, ve finále o naši vášni nejlépe vypovídají naše výsledky.

Brian Tracy má pro určení toho, co je v životě důležité obdobné „síto“. Používá otázky, jimiž se před vámi zkracuje horizont vašeho života.

  • Co byste dělali, kdybyste zjistili, že před sebou máte 6 měsíců života?
  • Co byste dělali, kdybyste zjistili, že před sebou máte 6 týdnů života?
  • Co byste dělali, kdybyste zjistili, že před sebou máte 6 hodin života?

Zde už to není jen o vášni, ale také o hodnotách a posunu paradigmat. Koučové navíc jistě umí zapracovat podobné otázky do procesu koučování, který ladí s potřebami klientů.

Obr. 2 – Vášeň je často spojována s elementem ohně, představujícím „zápal“.

Zdroj: Pexels

Závěr (pokud jde o knihu)

Vraťme se však ještě ke knize The Passion Test®. Její druhou polovinu vyplňují rozhovory, např. se Stephenem Coveym a dalšími 6 americkými legendami – o jejich vášni a snech a o cestách jejich naplnění. Další interview si můžete poslechnout v doplňující sekci Real Life Legend Clubu na členském webu.

Od roku 2006 se mnohé odehrálo, popisované postupy a přístupy získaly na popularitě (v očích skeptiků se snad i zdiskreditovaly). Přišly nové marketingové tahy, knihy, e-booky… Vášeň je věčná, „hledajících“ jsou spousty. To nejlépe posoudítet sami. Myšlenka testu vášně žije a dobře se jí daří. V souladu s dobou si lze vyzkoušet i zjednodušený on-line test zde.

Kniha (reprint 2008) je na Amazonu stále v prodeji. Chcete-li, ochutnejte. Stojí přece za to, nechat nakazit vášní.

Závěr (pokud jde o principy, taktiky a návody)

To, čemu věnujeme pozornost a energii, to roste. Chytrá, opakující se rada, s níž si podle mě každý musí zaexperimentovat sám. Nelze si ji jen opakovaně číst a zapamatovat. U nás známe pořekadlo „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“ Volat do lesa „strach“ a očekávat, že se z lesa ozve „vášeň“? To nefunguje. Pozornost věnované vášni rozdmychává vášeň. Doporučuji tedy testovat své Sebe-vědomí občasnou otázku:

Čemu věnuji v tuto chvíli  pozornost?

V tomto ohledu věřím v užitečnost vision boardu, který upoutává pozornost k naší vizi, užitečnost afirmací, které upoutávají pozornost k přítomnému okamžiku a pozitivní změně i užitečnost deníků (nejlépe psaných rukou), které vedou k reflexi, uvědomění a formulování našich představ a obrazů do slov či kreseb. Návody jak na to, jsme v doméně „osobní rozvoj“ obklopeni dosytosti. Z této perspektivy čtenářům může kniha manželů Atwoodových připadat všední a reference nadnesené. Ovšem vášeň a nadšení všední nejsou. Všední je občas přiložit ruku k dílu a svou vášeň žít.

Když chce vzlétnout horkovzdušný balón, musí odhodit zátěž nebo se odpoutat od toho, k čemu je připoután. S realizací vlastní vášně to je podobné. To je důvod proč si položit otázku:

Co bude mým prvním krokem k naplnění a realizaci mé vášně, mého ideálu?

A také:

  • Od čeho se potřebují odpoutat?
  • Jakou zátěž potřebuji odhodit?
  • Odpovídat a sdílet můžete v komentářích.

Literatura:

  • ATTWOOD, J.B., ATWOOD, Ch. The Passion Test: The Efortless Path to Discovering Your Destiny. 1. ed. Fairfield: 1st World Publishing, 2006. 230 s. ISBN 1595408355.

__________________________________________________________

PS: ????

Našel jsem pro zajímavost doslovný postup pro vzlet horkovzdušného balónu, vydaný 7.6.2012 Sekcí školení a vzdělávání Českého balónového svazu.

Kapitola 2.3  – Vzlet

„Pilot vytápí obal do vyvážení. Prostor okolo a nad balónem je volný. Nechá pomocníky a pozemní posádku postupně odstupovat od koše. Když se balón zvedne ze země, je stále na napnutém laně s odepínačem. Pilot zkontroluje, že nikdo nevisí na koši zvenčí a všichni ustoupili mimo dosah. V tu chvíli odjistí pojistku odepínače a odepne se. Vystoupá do plánované letové hladiny. Upevní odepínač do polohy, aby nepřekážel a nepraštil nikoho do hlavy. Přivítá osoby na palubě a rozhovoří se o vzduchoplavbě.“

Kontaktuje mě

7 + 8 =

Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma sebepoznání zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Co předchází štěstí?

Co předchází štěstí?

autor: | (Sebe)poznání a analýza, Knihovna

Štěstí. Richard Müller zpívá, že je to „krásná věc“, pro básníka jej) to „muška jenom zlatá“… Frekventované slovo, předmět touhy, hledání, zkoumání i měření a experimentů. Také téma jednoduchých návodů a marketingových triků. Jak ale lze uvažovat o tom, co štěstí předchází? Co je příčinou našeho štěstí? Do oka a do ruky mi padla kniha Shawna Archora s názvem Before Happiness. Bude o tom, co je „před štěstím“, co štěstí předchází?

Shawn Achor není českým čtenářům neznámý. V nakladatelství ANAG vyšel pod názvem Výhoda spokojenosti, jeho titul The Happiness Advantage z roku 2010. Nesleduji podrobně překladatelský a nakladatelský trh, nicméně je docela možné, že se už pracuje také na překladu této Achorovy knihy, která vyšla ve vydavatelství Crown Business v roce 2013. A i kdyby… Pojďme ji společně prozkoumat.

Poznámky o knihách na blogu nejsou recenzemi. Snažím se poodhalit co v knize je a pokud se to povede, komentovat některé souvislosti. Budu rád, pokud vás to inspiruje a knihu si třeba koupíte a přečtete.

Ať žijí pozitivní géniové

Možná, že když někdo uslyší sousloví pozitivní génius, řekne si, že jde (zase) o pozitivní myšlení a esoterii. Ať si to myslí. Je to jeho úhel pohledu a jeho realita.

Podle Achora:

„Pozitivní géniové mohou vidět problémy, stejně dobře jako pesimisté. Rozdíl je v tom, že když pesimista vidí nějaký problém, předpokládá jen více problémů, zatímco pozitivní génius předpokládá překonání tohoto problému, a proto pracuje tvrději a chytřeji na nalezení řešení a možnosti jeho překonání.“

Shawn Achor přednáší pozitivní psychologii na Harvardu a je zakladatelem a CEO své vlastní firmy Goodthink Inc. Je tedy zřejmé, že se o soustředění na pozitivní aspekty opírá.

Je to i jedním z klíčových předpokladů knihy. Čím lépe dokáže mozek využít svou Energii k zaměření se na pozitivní, tím větší je šance na úspěch. Energie, o které je řeč je vyvolaný potenciál (evoked potential). Je to energie, kterou náš mozek uvolňuje, aby dokázal porozumět informacím, které neustále získává z okolí.

Příklad (na hranici)? Letící letadlo za sebou zanechá stopu. Něčí mozek tuto stopu interpretuje jako „contrail“ (kondenzační stopu), něčí mozek vynaloží energii, aby tuto stopu interpretoval jako chemtrail. Jedno je jisté – na zpracování a interpretování informace je spotřebována energie. (Co se třeba může dít dál, to nechám na vašich přesvědčeních a fantazii).

„Nástrojem ke zvyšování štěstí je, když se k právě prožitému znovu vracíme, znovu si pocity s ním spojené vybavujeme.“

(Zdroj: Psychologie.cz)

Obr. 1 – Obálka knihy Shawna Achora (vydání 2013).

Zdroj: Amazon

Zastavení – Zamyšlení

Zkratka, která vede k základní myšlence autora by se dala vyjádřit následovně:

  • Před úspěchem příchází štěstí.
  • Před štěstím je potenciál.
  • Před potenciálem je motivace.
  • Před motivací je emoce.
  • Před emocí je NAŠE REALITA.

Smysluplně by tento princip bylo možné zkombinovat s procesem MEJV, který je jádrem knihy S.U.M.O. Stačí si položit sérii otázek:

  • Jak přemýšlíme o naší realitě?
  • K jakým emocím to vše vede?
  • Jak jsme poté na základě těchto emocí motivováni jednat?
  • A jak tímto jednáním vytváříme a využíváme potenciál a naše Dary?
  • Co je výsledkem tohoto jednání?
  • Považujeme takový výsledek za úspěch?
  • A přinese nám tento úspěšný výsledek štěstí?

Je-li východiskem REALITA, je výzvou vytvořit si pozitivní realitu  – být „pozitivním géniem“. Zde se Achor opírá do koncepcí IQ, emoční inteligence a sociální inteligence (naštěstí o mém konstruktu vizionářské inteligence, inteligence vášně a vděčnosti neví). Která „inteligence“ je nejdůležitější? Ta klasická, měřená IQ nebo emoční nebo sociální? Odpověď je nasnadě – takto otázka nestojí. Na všech třech záleží a našim cílem by mělo být naučit se, jak je využívat a zesilovat v synergii a kombinaci. IQ nám napoví CO potřebujeme dělat, emoční inteligence JAK to dělat a sociální inteligence S KÝM to dělat. Změna způsobu, jak přistupujeme k těmto „inteligencím“ může mnohé změnit. Není to paradigma optimismus vs pesimismus.

Jak vidno z titulu knihy, její praktická část popisuje celkem 5 strategií, jak se na cestu budování a vnímání pozitivní reality vydat. V každé strategii autor doporučuje klíčové dovednosti a přístupy, jak danou strategii naplnit. Můžeme si je krátce shrnout. V tomto příspěvku nejprve první dvě, zbylé tři za pár dnů v pokračování.

IQ napoví CO, emoční inteligence JAK, sociální inteligence S KÝM. Click To Tweet

Jaká je vaše realita?

První strategii Achor nazývá „architektura reality“. Vyberte si realitu, která má pro vás největší hodnotu. Co k tomu potřebujeme?

  • Uvědomit si, že existuje více realit (studenti systemiky a systemického koučování by mohli vyprávět). Je na nás a energii našeho mozku, abychom si vybrali detail, na který se soustředíme pro utvoření naší reality.
  • K tomu, abychom viděli větší množství realit, potřebujeme měnit úhel pohledu (vantage point), perspektivu, s jakou na realitu nahlížíme. Realita „žabí perspektivy“ je jiná, než realita „ptačí perspektivy“. Včera jsem si do bazénu zapomněl vzít plavecké brýle. S brýlemi se soustřeďuji na styl plavání, rytmus a vytrvalost. Bez brýlí jsem změnil úhel pohledu a soustředil jsem se při pomalejším plavání na to, co se děje nad hladinou, kdo přichází, jaké má plavky… Mým cílem nebyl výkon, ale „když už jsem bez plaveckých brýlí, tak si to užiju jinak“.
  • Pak stačí vybrat si realitu, která pro nás má větší hodnotu, je pravdivá a pozitivní. Koučové na cestě ICF ostatně znají jeden z předpokladů koučování – „Každé lidské chování má pozitivní záměr“. Nejde o růžové brýle a optimismus za každou cenu. Sami si volíme poměr pozitivity, tedy poměr pozitivních a negativních interpretací reality. Např. Facebook je na úhly pohledu a různé reality fantastická vychytávka.

Podívejte se na video z návštěvy Shawna Achora v Google 23.1.2014.

Zdroj: YouTube

Máte svou mapu?

Druhou strategii Achor nazval „duševní kartografie“. Zmapujte si cestu k úspěchu. Nejde o „mind maps“ jak je známe od Tony Buzana, jde o mapu naší Cesty. Co k tomu potřebujeme?

  • Opět Sebe-vědomí. Uvědomit si, která z cest vede k naplnění významných a smysluplných cílů. Načrtnutí takové cesty ovšem není možné bez toho, abychom zmapovali a identifikovali události, které pro nás mají v životě největší význam. To jsou milníky, které označují naši cestu. Autor ukazuje konkrétní taktiky jak nepodlehnout vábení zkratek či dalším vějičkám a návnadám. Jak se to ujme v zemi vojáka Švejka a „české uličky“ zůstává pro mě otázkou.
  • Každá takto pojatá myšlenková mapa musí mít ohniskový bod, kam je třeba upřít většinu zdrojů a svou „trojí“ inteligenci – intelektuální, emocionální i sociální. V terminologii Stephena Coveyho by se dalo říci „zorientovat si mapu podle skutečného severu“.
  • Poslední dovednost pro mapování může být také náročnou výzvou. Zmapovat si nejprve cesty k úspěchu, spíše než hledat únikové cesty nebo se vyhnout cestám k neúspěchu. Klíč je zde také znám – na co se zaměřujeme, to má tendenci se stát realitou. Kam směřujeme energii, to roste. Pozitivní se stává pozitivnějším, negativní se stává negativnějším.

Pokračování příště…

Asi tušíte, že z širší perspektivy to není „nic zásadně nového pod sluncem“. Nicméně vše přesně vystihuje podstatu knihy. Kombinujeme naše úhly pohledu do naší reality. Myslím, že kvůli cílové stanici je fajn mít mapu. Ale i zde záleží na úhlu pohledu. Někdo si Cestu lépe užije, když má mapu a může porovnat, jak to, kde se reálně nachází, koresponduje s jeho mapou. Já jsem zastáncem osobních strategií (map a cest). Ovšem zcela chápu a respektuji, že někdo jiný si více užije Cesty bez mapy. Také má svou realitu. A také to má své důsledky.

Literatura:

  • ACHOR, S. Before Happiness: The 5 Hidden Keys to Achieving Success, Spreading Happiness, And Sustaining Positive Change. 1. ed. New York: Crown Business, 2013. 272 s. ISBN 978-0-7704-3673-5.

Kontaktuje mě

2 + 10 =

Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Úspěch není klíčem ke štěstí. Štěstí je klíčem  úspěchu. Jestliže milujete to, co děláte, budete úspěšní.“

(Albert Schweitzer)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma sebepoznání nebo tipů na knihy zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Přihlaste si ODBĚR ČLÁNKŮ z blogu!

Připojte se k seznamu odběratelů aktualizací z mého blogu. Žádný nový článek vám neunikne. Na uvítanou vám pošlu dárek - e-book DESATERO VELKOMYSLNÉHO OSOBNÍHO LÍDRA!

Vhled ☛ Lídrovství ☛ Strategie ☛ Skóre ☛ Excelence

Byli jste úspěšně přihlášeni k odběru novinek z blogu. Přijde Vám e-mail s odkazem na dárek.

*Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Share This