Abeceda – 26 prvků Proměny jara 2016

Abeceda – 26 prvků Proměny jara 2016

„The game is over.“ Hra skončila.

Přesněji řečeno skončila RUNGO.cz Proměna jara 2016. Tři měsíce pod dohledem fitness náramku, v interakci a sdílení s dalšími proměňujícími se muži a ženami.

Sestavil jsem malou osobní „abecedu“ této proměny. Co vše od A do Z se odehrávalo a bylo ve hře?

Abecední slovní hříčka na téma Proměna 2016. Z osobní (ne)zkušenosti.

ABCD…

A – Ano

Vše začalo velkým ANO. Nápadem se zapojit a souhlasem pořadatele. Hec, výzva, zkouška, součást 50 experimentů, to stálo za oním vnitřním „ano“ v mém případě. Vnitřním souhlasem začíná mnoho skvělých v životě. Čemu (možná také komu) se chystáte říci „ano“ v nejbližší době vy?

B – Běh

Pokud jde o běh, už jsem byl svým způsobem „ve hře“ před Proměnou jara. Z účastníků jsem nebyl jediný. Chtěl jsem, aby běh byl hlavní náplní aktivit a tréninku. Spolu s jízdou na kole a plaváním. Běh byl (a je) svým způsobem cestou k cíli a naplnění výzvy.

C – Cíl

Cíl byl jasný. Zhubnout, dostat se pod 100 kg. Ale byl také obecný – vydržet, snad i „vyhrát“, byť jsem zprvu nevěděl, co je tím klíčovým parametrem pomyslného vítězství. Důležité však je vítězství sám nad sebou (nad leností, pohodlností, ne zrovna optimálními návyky…).

D – Den

Vše se odehrávalo jako v životě. Den po dni. Denními aktivitami, denním cílem, který připomínal náramek a cílový počet kroků. Každý den může být novým začátkem, od nuly. Dobrým nápadem cestou od „ano“ k „cíli“ je např. vést si deník.

E – Elán (a Endomondo)

V akronymu SRDCE, které je v mottu mého webu, je písmeno E vyhrazeno pro Elán. Ten během Proměny fungoval u všech účastníků. V mém případě také fungovalo Endomondo, jeden z tréninkových deníků. Zakresluji si v něm mapy běžeckých tréninků a vyjížděk na kole. Je to taková živá historie proměny, kronika cesty a úsilí.

F – Fotky

Fotografie také provázely účastníky proměnou. Hlavně ty v „negližé“ – zepředu a z profilu. Vizuální měřítko proměny postavy po každém skončeném měsíci. Krásně to Bára seskupila v závěrečném článku. Fotky přece patří do kroniky, deníku, k mapovaní historie cesty. Jim Rohn učil nikdy neopomíjet fotografie.

G – Garmin

Platforma sdílení, měření, výsledků. To je Garmin Connect, s nímž byly fitness náramky propojeny. Normálně využívám tréninkový deník na BezvaBěh.cz a Endomondo. Garmin platforma pro mě byla nová. Bylo příjemné sledovat pokrok a „plnění cílů“. V době klidu a léčení kotníku jsem to už vidět nechtěl. Ale „Garminy“ ve formě např. běžeckých či multisportovních hodinek se mi líbí. K měření částí životního skóre jsou určitě vynikající.

H – Hodina

Proměna 2016 byla i experimentování se „správnou hodinou“ pro trénink. Jako kouč a lektor na volné noze mám možnost využvat i dopolední čas, který mi pro trénink sedí víc. S nástupem léta se však tréninky začaly přesouvat na podvečer. Jako sově mi to nejde brzy ráno. Nebo jsou to nějaké tajné výmluvy? Někteří američtí rádci svépomocného hnutí rádi hovoří o „Hour of power“. V tom se užitek a přínos „zlaté hodiny“ dá zobecnit na jakoukoliv změnu. Čemu ji věnujete vy?

CH – Challenge III

Paralelně s Proměnou běžela na Facebooku a v Enodmondo výzva 10-200-300, tedy od 1.4. do 30.6.2016 uplavat 10 km, uběhnout 200 km a ujet na kole 300 km. Aktivita na Facebooku „zamrzla“, ale postupně jsem výzvu naplnil. 10 km plavání k 28.4.2016, 200 km běhu k 7.5.2016 a 300 km na kole k 29.6.2016. Zpestřit si cestu výzvami a pokušeními překonat sama sebe se v abecedě vyplatí.

I – Iritující náramek

O iritujícím náramku jsem psal na blogu v článku o nule. Bohužel mě iritoval nejvíc, během mého klidového režimu, kdy jsem si uvědomil, jak málo jsem se v minulých letech hýbal. Počty kroků byly neúprosné, v době klidu jen třetinová čísla doporučených denních dávek. Zní to jako by člověk bral lék nebo se něčím dávkoval.

J – Jistebník

Jistebník a půlmaraton 21.5.2016. Hlavní magnet a očekávaná osobní zkouška během Proměny. Po devíti měsících běhání. Zůstal kvůli kotníku nenaplněným snem. V tréninku jsem uběhl trať 25 km, ale to se nepočítá. Aspoň jsem v Jistebníku nasál atmosféru, pobyl s kamarády a udělal pár fotek. Každý jistě máme svůj „Jistebník“. Přeji vám, aby se ten váš naplnil.

K – Kroky (nebo naopak „klid kvůli kotníku“)

Kroky a klid. První a druhá půlka Proměny 2016. Docela rychle jsem se stal krokový milionářem a docela rychle mi byl předepsán klidový režim. Krokovou výzvu (tedy 10 000 kroků denně) každému doporučuji. Je to lepší, než klidový režim, který bývá obvykle režimem „kynoucím“, kdy tělo kyne a váha stoupá.

L – Limit

Zvažoval jsem, jak a kdy poznám limit. Jednim limitem byl čas 3 hodiny pro Jistebnický půlmaraton, druhým mělo být zaběhnutí půlmaratonu (pod 2:40). Bohužel jsem se ani jednoho nedočkal. Limit zůstává otevřen. V čem spatřujete svůj limit vy?

M – Měření

Měřitelnost aktivit  a cílů považuji za prospěšnou věc. Také už jsem o tom psal. Jak ve smyslu měřitelného cíle, tak ve smyslu měření s náramkem. Měření počtu kroků bylo tím klíčovým v Proměně. Zdánlivě banálním. Vítězka Jana H. se dostala přes 1 600 000 kroků. Bez měření není skóre, ani to životní. Jiné „M“ v závěru Proměny přinesly pohodlné běžecké botky Mizuno, v jejichž péči se teď nacházím.

N – Nadšení

Nadšení pro věc (nadšení pro běh). Nadšení je hybatelem mnohých skvělých věcí. Může být i hybatelem přetažení. Nadšení by nemělo být předmětem nějaké cenzury. Mělo by být doprovázeno Sebe-vědomím. Ve stavu „flow“ člověk ztrácí pojem o čase a možná i vnímání sebe sama. Je to hrana, kterou je moudré si uvědomit, abychom nebyli překvapeni, když se z „flow“ vynoříme. (Mi se to stalo 16.5. po tréninku v Jistebníku, kdy jsem si uvědomil, že mě dost bolí kotník.)

O – Ortéza

Pomůcka pro druhou polovinu Proměny 2016. Nechtěná, nezvaná. Nakonec jsem ji na doporučení ortopeda přijal do běžecké a cyklistické výbavičky. Zdá se, že kotník to ocenil. Do abecedy bych raději doporučil nějaké jiné O. Jaké, to nechán na vás, čtenářích.

P – První krok

První krok je podle mě ve všem klíčový. Důležitý je i poslední krok. Písmeno P se váže i na „přetažení“ a „přepnutí“ sil (na které jsem doplatil). Možná také na nedostatek „protažení“. Teď už se tomu více věnuji. Protažení pomůže proti přetažení protože pak potřebujete první pomoc.

R – Rungo.cz

RUNGO.cz za to může. Myslím tím za Proměnu 2016. Díky partě lidí, kteří s láskou a nadšením nejen sportují, ale i píší o běhání. A „běhají Srdcem“. Bára Topinková nad námi bděla a byla příkladem svými tréninkovými aktivitami na kole, v bazénu a na vlastních nohou.

S – SRDCE

Myslím, že každý dal do Proměny své srdce. Pokoušel jsem se do toho dát i SRDCESebe-vědomí, Radost, Dary, Celistvost a Elán. Myslím, že se to hodí ke každé proměně nebo změně v životě.

T – Trénink

Nemám výkonnost na vítězství v závodech. Možná nejsem „závodní typ“. Trénink jsem směřoval k Jistebnickému půlmaratonu. Od 30.6. 2016 po více než měsíční pauze „začínám znovu“. Už 13. srpna čeká závod Běhej lesy Bílá na 11 km. Další den je Běh Olbramicemi, kde loni v srpnu (jde-li o běh) vše vypuklo. Termín a nová trať 15 km mě překvapily. Nevím, jestli ty dva dny po sobě zvládnu.

U – Usínání

Usínání a spánek je téma, které náramek také „měřil“. Kvůli práci a nápadům byla má doba spánku největší slabinou. Podle grafů nebyla super ani jeho kvalita. Téma ke zvážení a zlepšení. Poslední týden jsem náramek na noc odkládal.

V – Vívofit 2 (váha, výzva)

Možná by se hodilo i slovo „váha“. Vívofit 2 je náramek, který měřil naše aktivity (a zůstal nám i po skončení Proměny). Váha byla v mnohých případech to, oč šlo. Pro mě „docentura“ (splněno) a 91 kg do konce roku 2016. To bude ještě výzva. Jaká je ta VAŠE VÝZVA?

W – www.liborfriedel.cz

Své myšlenky a zážitky během Proměny jsem sdílel na webu a na osobním Facebooku. Jsem vděčný všem, kdo do něj nahlédli a nechali se třeba něčím inspirovat. Proměna 2016 zde má i svůj štítek, pod níž najdete některé články, které jsem jí věnoval.

X – Faktor X

Neznámá nebo také „černá skříňka“. Překvapení, které může nastat („Mi se to přece nemůže stát.“). Mým faktorem X byl „faktor K“, kotník a nějaký úpon či šlacha. Podle konverzace na Facebooku ve skupině Běžci, nás bylo více. Trpěli všichni. To je druhá strana Faktoru X (že by Faktor Y?). Faktor, pro nějž vás běhání baví, nabíjí vás a stane se součástí života. Pocit, který 10 měsíců s různou intenzitou zažívám.

Y – You

Napadá vás něco na Y? Kromě Faktoru Y. Angličtina to má snadné – Ty nebo Vy (You). Otázky pro VÁS jsou v závěru článku.

Z – Začátek

Proč začátek? Protože s koncem Proměny jara 2016 začala (má soukromá) proměna léta a podzimu 2016. Vzhůru k půlmaratonu a vzhůru k váze 91 kg. Abecedu si beru s sebou. Věřím, že „Oretézu“ v abecedě brzy nahradí pod písmenem O „Ostravský půlmaraton“.

Půlmaraton je běžecký závod na vzdálenost 21,0975 km, což je přesně polovina délky maratonského běhu. Běhá se mimo dráhu, po silnicích nebo cestách. Je to populární závod pro relativní amatéry – je sice dostatečně dlouhý, aby byl vážnou výzvou, ale nevyžaduje takovou úroveň tréninku jako na celý maraton.“

(Zdroj: Wikipedia)

Obr. 1 – 30.6.2016 – po posledním doběhu v Proměně 2016. Po měsíci klidu nový začátek.

Zdroj: vlastní foto

Poděkování

Děkuji všem blízkým, kamarádům a spolubojovníkům za podporu během Proměny. Jsem rád, že všichni kdo ji s RUNGO.cz začali, tak ji také dokončili. Není to samo sebou a automatické. Můžete to zkusit a sestavit si abecedu své proměny.

Otázky pro vás

  • Na jakou proměnu se chystáte v nejbližší době Vy?
  • Čemu jste už řekli své „Ano“?
  • Jaký bude váš „Začátek“?

Pište do komentářů, sdílejte na Facebook. Díky.

Kontaktuje mě

8 + 7 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Pamatuj, že ten pocit, když se vrátíš s dobrého běhu, je daleko lepší, než pocit, který bys měl, kdybys zůstal sedět a přál by sis běžet.“

(Sarah Condor)

Cesta k cíli – Count Up a Count Down?

Cesta k cíli – Count Up a Count Down?

V článku „Jsem nula, co s tím hodláš udělat?“ jsem psal o počtu kroků. které měří fitness náramek vívofit v Proměně 2016. Každý den je novým začátkem a příležitostí začít od pomyslné „nuly“. Píše a čte se to jednoduše – začnete prvním krokem, pak druhým… Řadu kroků uděláte (díky návykům) automaticky, některé nevědomě, jiné Sebe-vědomě.

„Náramkový cíl“ je SMART:

  • Ukazuje Specifický počet kroků, který se denně dynamicky mění. Při tréninku jsem míval před 23 000 kroků denně. Se zraněným kotníkem, který má být v klidu, jsem na třetině. Náramek (za vás) laťku zvyšuje nebo snižuje podle předchozích výsledků.
  • Z výše uvedeného je jasné, že hlavní funkcí náramku je měřit počet kroků, přispívá tedy k Měřitelnosti cíle.
  • Cíl se objeví díky matematickému modelu „natvrdo“, vždy je přinejmenším teoreticky Akceptovatelný, občas i ambiciózní.
  • Náramkový cíl je Reálný, záleží, zda jej akceptujete nebo ne. Laťku si nastavujete sami.
  • Pokud jde o Termín dosažení cíle, náramek se na displeji soustředí na časový úsek 24 hodin k dosažení krokového cíle.

Kolik toho máte za sebou? A kolik toho máte před sebou? Co z toho je důležitější vědět? I takto lze charakterizovat naši životní Cestu. Měřit to, co se na ní děje, znamená poznávat své životní skóre. Článek se těchto věcí dotýká.

Count-up

V praxi, při práci s náramkem, vesměs začínáte od nuly. Můžete nahlédnout, jak vypadá cíl (cílový počet kroků pro daný den) a pak dnem zvesela kráčíte, běháte, plavete… Průběžně lze kontrolovat kolik kroků máte za sebou. Tomuto přístupu říkám COUNT-UP. Kroky se načítají a v každém okamžiku víte, kolik jich už za sebou. Máte dobrý pocit z „vykonané práce“, ovšem připomíná to zpětné zrcátko. Odraz minulosti je jasnější, než obraz budoucnosti.

Jak je to s cíli a jejich dosahováním obecněji? Máte rádi COUNT-UP postup? K tomuto přístupu potřebujete:

  • Vědět jaký je váš cíl (a zda je dostatečně „SMARTizovaný“). Pro podporu je důležité si cíl umět představit, vizualizovat, detailně konkretizovat… Na toto téma už bylo popsáno mnoho papírů a stran.
  • Vědět/být si vědomi, jaké jsou hlavní kroky, které vedou k naplnění a dosažení cíle. V praxi projektového řízení se postupu, jak se k takovým krokům dobrat, říká dekompozice projektu. Pro nejbližší dílčí cíl projektu se v musíte v úvahách a představách dostat na konkrétní kroky (činnosti), které je třeba v určité posloupnosti vykonat.
  • Umět tyto kroky měřit (a zaznamenávat jako „krokoměr“). V mnoha případech jde o idealistickou podmínku. Zejména u důležitých kroků s emočním pozadím. Bylo by např. poučné, mít „úsměvoměr“, „chvaloměr“, „vděkoměr“…
  • Vykročit a kráčet – nejprve od nuly, pak vždy od posledního dosaženého bodu.

Skóre – občas se používá i v přeneseném významu jakožto synonymum pro nějakou bezrozměrnou veličinu, kde nahrazuje například slovo „index“ nebo „kvocient“ i v mimosportovních oblastech života.“

(Zdroj: Wikipedia)

Obr. 1 – Efekt zpětného zrcátka.

Zdroj: Pexels

Jsem na „nule“ – Hurá dosáhl jsem cíle

V případě COUNT-UP je nula východiskem. V posledních dnech zkouším s náramkem hrát opačnou hru. Umožňuje nastavit displej na cílový počet kroků a odečítat směrem k nule. V případě COUNT-DOWN (odpočítávání) je nula cílem (milníkem). Trochu smutně jej ilustruje píseň Jiřího Grossmanna – Blizard (1967).

„V dálce světla zaplály,
To mé oči hledaly.
Potíž je jenom v tom, že nemůžu dál.
Na sedlo si hlavu dát,
Už se mi chce strašně, strašně spát.
A jen sto yardů mi zbývá k Mary Ann.
A jen sto yardů mi zbývá k Mary Ann.“

Psychologicky vnímáme odpočítávání jako něco, po čem následuje start a první krok.

V koučování však existuje metoda, kdy si koučovaný v prostoru vymezí bod začátku a bod cíle (mezi nimi může mít i bod aktuálního stavu či další). Je-li to pro něj užitečné a přijatelné, může se postavit do cílového bodu a představit si (pokud možno všemi smysly), co se děje při dosažení cíle a co prožívá. Pak se může vydat na cestu proti proudu času – nejprve udělat poslední krok (před dosažením cíle, z něhož vychází), pak předposlední… a postupovat až k prvnímu kroku. Je to vhodné kupříkladu při zpětném ověřování cesty k cíli.

V náramkové analogii to znamená, že v každou chvíli víte, kolik kroků zbývá k dosažení cíle. Oproti zpětnému zrcátku, hledíte paradoxně neustále do budoucnosti. U COUNT-UP přístupu máte představu, co (kolik kroků) už je za vámi a musíte si neustále dopočítávat kolik ještě k cíli zbývá.

Domnívám se, že COUNT-DOWN je přístup vhodný pro prokrastinátory. S blížícím se termínem máte jasno o tom, kolik kroků je třeba ještě zvládnout.

Také vás tento přístup nevystaví překvapení z toho, že jste se přepočítali, udělali mnoho kroků a žili v domnění, že už jste u cíle („takový kopec práce za mnou zůstal“) a pak zjistili, že pár kroků ještě zbývá. „Vzdálenost“ do cíle máte před očima.

COUNT-DOWN metoda je náročnější na představivost. Je snazší si představit a uvědomit spíše počáteční kroky, než ty poslední před cílem. Pomáhá vizualizace. Mnoho sportovců této reverzní představivosti využívá. Vizualizují si, jak probíhají cílem, přeskakují laťku apod.

Záleží také na míře kontroly, jakou máme nad dosažením cíle z hlediska působení okolních vlivů a překážek. (Čeští fotbaloví reprezentanti si před několika dny těžko předem vizualizovali, že po heroickém výkonu, pár minut před koncem (kroků před cílem) dostanou od Španělů gól. V dané situaci to byla stále přítomná alternativa. Stejně jako ta, že se jim podaří dát gól z brejku.)

Životní skóre

Jistě. Nejlepší řešení je kombinace obou přístupů. Při cestě za cílem mít přehled o zvládnutém  i tom, co ještě máme před sebou. Princip životního skóre znamená totéž. Na jedné straně si co nejvíce uvědomovat, čeho jsme dosáhli, co je za námi, v co nejširším spektru „tvrdých“ i „měkkých“ výsledků, dílčích kroků, zkušeností, vzestupů a pádů apod. Nemyslím si, že minulost je tady od toho, abychom na ni okamžitě zapomněli.

Na druhé straně potřebujeme perspektivu, být si vědomi cílů a kroků do budoucna. Každý v časové perspektivě, která vyhovuje jeho životní filozofii. Obojí se protíná v tolik důležitém, propagovaném a jediném skutečném a pravém „T&T“ (Tady a Teď). Životní skóre ve všech třech případech prospívá našemu Sebe-vědomí. Fitness náramek, chytré hodinky a podobné vychytávky jsou malým technologickým příspěvkem k měření životního skóre i Sebe-vědomí.

Co si myslíte vy?

Obr. 2 – COUNT-DOWN. 5, 4, 3, 2, 1… kroků do cíle.

Zdroj: Canva

Kontaktuje mě

15 + 4 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Lidé nejsou líní. Jednoduše mají impotentní cíle, to znamená cíle, které je neinspirují.“

(Tony Robbins)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma měření výkonnosti a (životního) skóre zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

V 52 letech milionářem během dvou měsíců (přečtěte si návod)

V 52 letech milionářem během dvou měsíců (přečtěte si návod)

Milion. Je to skvělý pocit! Byť to stálo hodně úsilí a poslední dva týdny to šlo ztuha. Je jisté, že to může dokázat téměř každý. Co je k tomu zapotřebí?

Zde je jednoduchý, fungující, univerzální šestibodový návod, jak to zvládnete i vy:

  • Být zdravý (ale je to relativní)
  • Chtít – být odhodlaný, mít trpělivost a vůli
  • Soustředit se na cíl a jednat
  • Využít podpory druhých (blízkých, přátel…)
  • Nenechat se zlomit nezdarem
  • Radovat se z malých dosažených vítězství

Úvod skoro jako z partesu. V duchu návodů a příruček „Jak na to“, novodobých propagátorů úspěchu. K dokonalosti chybí příběh, jak se odrazit ode dna k vrcholu.

Být milionářem. Touha? Sen? Realita? Zbytečnost? Inspirace? Cíl? Zvolte si úhel pohledu. Jeden nabízí tento článek.

Milionář

(Záleží na měřené jednotce, i když často přepínáme na peníze.)

Co se vám honilo hlavou při čtení prvního odstavce? Skrývá se za tím něco obecnějšího, něco, co pravda je i co pravda není?

Titulek úplně „přesný“ není, spíše zní bulvárně (každý titulek má nalákat, provokovat, ovšem může i odradit). Dnes milionářem ještě nejsem. Ale milion už klepe na dveře. Připravuji druhý „report“ v programu Proměna 2016. Na „tachometru“ mám od zahájení po dvou měsících zhruba 950 000 kroků. Je to výsledek jednoduchého měření neodbytného cifršpióna na zápěstí – fitness náramku Vívofit.

Podlehnete-li propagovanému, vědecky ověřenému trendu udělat denně alespoň 10 000 kroků (chůzí nebo během), dostanete se na milion po 100 dnech, tedy 3 měsících a kousek. Zvýšíte-li úsilí, tak i dříve. Být milionářem za 3 měsíce je tudíž velmi reálné! Obecný princip je zřejmý – krok PO KROKu k milionu. Opakujete postup a jste multimilionáři. ????

Pro mě milion (kroků) nebyl cílem. „Vyplynulo to ze hry“, jak říkají sportovci. Dokonce si myslím, že obecně „být milionářem“ není moc silný a motivující cíl, např. pokud jde o pocit životního štěstí. Je to spíše milník a symbol. Kdo by chtěl nahromadit milion kroků, sekund, minut, korun, dolarů, Euro apod. jen proto, aby je „nahromadil“?

  • Milion sekund uplyne během jedenácti a půl dne.
  • Milion kroků uděláte za tři měsíce.
  • Milion peněz (měnu si vyberte sami) potřebujete nejprve „utržit“ a po odečtení nákladů teprve „vydělat“ (příjem a zisk nejsou totéž, produktivita tržeb 1 000 000,- Kč/člověk/rok není žádná závratná výkonnost, v mnoha odvětvích je to spíše zaostávání). Časový úsek je proto velmi relativní a ovlivněný řadou faktorů, i když uplatníte jednoduchý návod. Můžete také doufat ve štěstí a výhru ve sportce…

To jsou tři perspektivy (multi)milionářství každého z nás.

„Jak mít milion na účtě? Existuje spousta způsobů, jak se dostat ke svému prvnímu milionu. Mezi dva základní způsoby patří: VYDĚLAT si a UŠETŘIT. Mezi těmito dvěma póly existuje velká šedá zóna, která vás k milionu také dovede a možná spolehlivěji a rychleji. Jak? Investujte. Investujte tak, že vám to přinese vyšší úrok, vyšší výnos a vyšší výdělky.“

(Zdroj: Finance.cz)

Obr. 1 – Přesýpací hodiny, symbol plynoucího času.

Zdroj: Pixabay

3 pohledy na „meloun“

Čas

První „milionářská věc“ je neúprosná. Čas plyne, nedá se uložit na úrok, nedá se skladovat na horší časy do budoucna. Proto, aby čas plynul a my nastřádali prožité/“probyté“ sekundy, nemusíme nic dělat. Je to kvantita. Jakou kvalitu ji dodáme, už je jiná píseň. Je to odpovědností každého z nás. Jisté je, že čas můžeme INVESTOVAT. Tato investice se dá měřit. Osobně jsem např. do běhání za 9 měsíců investoval 4 dny, 20 hodin, 18 minut (díky měření v Endomondo).

Podle Malcolma Gladwella, investujete-li 10 000 hodin do rozvoje odbornosti, stanete se špičkovým odborníkem. Každý jsme soukromým investorem.

Kroky (vzdálenost)

Druhou „milionářskou věc“ ovlivňujeme sami – úsilím, snahou, chtěním, tím, zda v sobě neseme odpověď na otázku „Proč?“. Za jak dlouho nashromáždíme tuto kvantitu (milion kroků)? Každý má svou odpověď.  Hrozí zde jistá rizika. Když jsem přepískl trénink, podcenil regeneraci a zřejmě přehlédl signál těla při jednom ze závodů, přišla odezva. Protože kvantita dostala přednost před kvalitou. Problémy s kotníkem, klidový režim a to co bolelo nejvíc (ne tělo, nýbrž duši) – neabsolvoval jsem svůj první oficiální půlmaraton v Jistebníku. Nic nového pod sluncem, klasické „něco za něco“. Za to, co a jak jsem dělal, jsem zaplatil cenu. Asi jsem mohl být „milionářem“ dřív, mohl jsem za sebou mít radost z uběhnutého půlmaratonu…

Takto se obvykle roztáčí závod a spirála, jak „pozdě bycha honit“, lamentovat, stěžovat si. Nebo se poučit a být za poučení vděčný. Četl jsem, že život je trpělivý učitel. Uděláme-li chybu, většinou dostaneme další šanci. Ne každý ji však využije. Osobně jsem si přepracoval tréninkový plán přípravy a pro 55. ročník Ostravského maratonu 11.9.2016 zůstanu u trati 10 km.

Milion je mezistupeň. Přijdou další sekundy a další kroky. Přichází i důsledek (= odpovědi na otázku „Proč?“) – lepší pocit, nižší hmotnost, zlepšující se fyzička, více Elánu a energie, menší číslo riflí, ale taky účastnické medaile, trička… Pro jiné třeba medaile a diplomy za umístění, ceny (bral bych nějakou lahvinku vína jako v Jistebníku).

Taky se to dá celé zjednodušit a zúžit perspektivu – „Za dobrý pocit si chleba nekoupíš“. I takové argumenty jsem slyšel.

Peníze

Třetí „milionářská věc“! Na tuto problematiku existuje řada „expertů“, „zaručených“ návodů, zkušeností, pravd, polopravd a lží, užitečných a neužitečných přesvědčení. Je to lákavé, citlivé a věčné téma. Bez peněz to nejde, nicméně chtěl jsem naznačit, že milion sám o sobě (podobně jako kroky) je spíše užitečným mezistupněm, důsledkem i příčinou (protože je člověk užitečný druhým a poskytne jim hodnotu může si vydělat), s příjemnými dalšími následky (třeba svobodou v rozhodování při naplnění touhy cestovat). Pověstný „meloun“ však nevnímám jako užitečný cíl sám o sobě (lze být bohatý a přitom „prázdný“, vyhořelý, bez vědomí vlastní identity, „nevědět roupama co by“…).

V motivační „manažerštině“ jsou peníze tzv. hygienickým faktorem. Jejich nedostatek je příčinou nespokojenosti. Dostatek peněz ovšem nezpůsobuje automaticky spokojenost (maximálně na krátkou dobu), nýbrž jakýsi „nulový stav“, nazývaný ne-nespokojenost.

6 podmínek milionářů

Ať se jedná o kteroukoliv ze tří milionářských věcí, přejeme si často „hodně ZDRAVÍ“. Být zdravý je podmínka. Někdy nutná, ale nepostačující, někdy ani ne nutná (pokud jde o paradigma fyzického zdraví a vzhledu). Příkladem může být Nick Vujicic, který plnohodnotně žije a inspiruje, i když mu chybí ruce i nohy. Dalším třeba slavný vědec, astrofyzik Stephen Hawking, totálně ochrnutý a neschopný řeči.

Paradigma zdraví dokáže leckdy překonat naše motivace a CHTĚNÍ – odhodlání, chuť, vůle zdolat překážky, trpělivost, schopnost a touha vyrovnat se s podmínkami života mimo obvyklou zónu pohodlí. To jsou ingredience koktejlu, k němuž je dobré přidat i další hybné síly, které jsem zmínil na začátku:

  • Mít CÍL a soustředit se na něj
    • Je ještě někdo, kdo neslyšel o SMART cíli?
  • Získat PODPORU druhých
    • Být vděčný je užitečnější postoj, než si stěžovat.
  • NEnechat se ODRADIT nezdary
    • Kdybychom se nechali jako batolata odradit tím, že upadneme po prvních krůčcích, nikdy bychom se nenaučili chodit.
  • Nepřehlížet MALÁ VÍTĚZSTVÍ
    • Mít vizi či „velký“ cíl je super, ale přestat si kvůli tomu všímat maličkostí a toho, co je tady a teď, to ničemu nepomůže.

Účinné, jednoduché k přečtení, reálné ke zvládnutí.

Už jste začali?

Obr. 2 – Být milionářem! Má to své příčiny i důsledky.

Zdroj: Canva

Abych učinil zadost „reportu“

Ovšem, abych nezapomněl na „report“, tak alespoň pár informací.

  • Jeden z cílů, být „do-centem“ do svých narozenin 2016 jsem splnil už minulý měsíc.
  • Malým vítězstvím je, že i přes „klidovou dobu“ jsem si docenturu za poslední měsíc udržel. Leč místy to byl boj. Stihl jsem přes 100 km „běhmo“ a 130 km „kolmo“. Malá kilometrová vítězství pomáhala v několika projektech podpory, v nichž se z malých vítězství stávají vítězství velká – Sportovci na vozíčku, SOS dětské vesničky, onkologicky nemocné děti.
  • Podporuje mě rodina, řada přátel a jsem vděčný i za podporu ostatních z Proměny 2016.
  • První „zranění“ (natažení vazu v kotníku) mě neodradilo. To, že váha neklesala tak rychle, jak si (naivně) představuji, mě také neodrazuje.

Během a chůzí jsem se během dvou měsíců (přes pět milionů sekund) stal krokovým milionářem. Při starém způsobu života by to trvalo asi 3x tak dlouho.  Milion dolarů či korun jsem za ty dva měsíce nevydělal, ani neutratil. Mám zato milionovou manželku a dcerku. Jsem jim vděčný a jsem spokojen. Vzhůru do života 5.2!

Obr. 3 – V Jistebníku jsem Vodohospodářský VH půlmaraton neběžel. Měl jsem Radost, jak to zvládli ostatní. 21.5.2016.

Zdroj: vlastní foto

Otázky pro vás

  • Jaký je váš postoj a náhled na „milionářské věci“?
  • Máte svého „cifršpióna“?
  • Jakými chcete být milionáři?

Aktualizace 4.6.2016

Už je to tady! (Zdroj: Výpis Garmin Connect)

Kontaktuje mě

2 + 1 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Čas má větší hodnotu než peníze. Můžete získat více peněz, ale nemůžete získat více času.“

(Jim Rohn)

„Jsem nula, co s tím hodláš udělat?“

„Jsem nula, co s tím hodláš udělat?“

„Jsem nula, co s tím hodláš udělat?“

Takto, vždy o půlnoci,  jakoby vyzýval fitness náramek z RUNGO Proměny 2016. Hlavní náplní náramku je měřit a počítat. Má zadány některé vstupní parametry (výška, váha, věk, pohlaví, délka kroku…) a počítá zejména kroky. V závislosti na vstupech vám nastaví cílový počet kroků pro každý den…

…A bez ohledu na to, kolik jich za den napočítal, vám vše o půlnoci vynuluje. Na displeji se objeví „0“.

 

I jednoduchý „krokoměr“ může být inspirativní a na jeho funkce lze nahlížet z vícero perspektiv. Několik úvah najdete v článku.

Špatná nebo dobrá zpráva?

Je to špatná zpráva. Vše, co jsme daný den zvládli, se v určité chvíli přestává počítat, neplatí. Je možné toho litovat, stěžovat si, lamentovat. Na druhé straně také naopak – mít radost, bylo-li to něco, nač nejsme hrdi (to pak je vlastně dobrá zpráva).

Je to dobrá zpráva (hurá!!!). Můžeme začít znovu, každý den. Můžeme být rádi, že neplatí, co se nám nepovedlo. Dobrá zpráva je to i proto, že ta předchozí špatná neplatí, jde-li o delší časový úsek (a s tím, co se nám nepovedlo, je to zase naopak(?)). Na počítadle se o půlnoci sice objeví nula, ale počet kroků se v paměti sčítá – týdně i celkově. Systém Garmin Connect vás pak odmění odznakem za prvních 25, 50, 75 a 100 tisíc kroků, pak vždy za každých dalších 100 tisíc.

 

Jsem NULA. Kuk! Co se mnou uděláš? 
Číslo nula ve významu matematického prázdna, prostého nic, je jednou z nejzákladnějších matematických konstant. Číslo 0 na číselné ose odděluje záporná čísla od kladných.
(Zdroj: MyCuteGraphics (obrázek), Wikipedia)

Obr. 1 – Odznak – odměna za učiněné kroky.

Zdroj: Garmin Connect

Buď fit!

Garmin vívofit 2 je FITness náramek. Vzpomínám si na Jardu Štercla, komika, který za mého mládí svým hlasem popularizovat, celonárodní akci „Buď FIT!“, podporovanou tehdejší Československou televizí. (V nové éře navázala např. Olga Šípková v „Buď fit s ČT“). Tehdy ještě žádné náramky nebyly a anglické „fitness“ byl buržoazní přežitek.

Ve smyslu „každý den začíná nulou“ je fitness náramek docela dobrou motivační a provokující pomůckou. Aby začala naskakovat čísla, je zapotřebí učinit/vykonat nějakou aktivitu – chůzi, běh, jízdu na kole apod. Když s náramkem stojíte, sedíte nebo ležíte, nic se nestane. Nepohnete se vy, nepohne se číslo. Dokonce, když se dlouhou dobu nic neděje, tak vás náramek signálem upozorní. „Hej, vstávej, je čas udělat nějaký krok!“

O počet kroků jde jen zdánlivě. Je to jedna z příčin. Důležité je udržet aktivitu a prostřednictvím cíle (např. určitého počtu kroků, zvládnutých za den), sledovat další důsledky – jak se mění váha, co se děje se zdravím fyzickou kondicí, se stavem „být fit“. Nastává-li očekávaný důsledek, kroky jsou smysluplné.

V širším kontextu vnímám náramek na ruce během Proměny 2016 jako symbol a připomínku následujících dvou poselství.

  1. Každý den je novou příležitostí – jak začít (zdánlivě) od nuly, s (zdánlivě) čistým štítem.
    • Přiznávám, že nejsem typem člověka, který si umí v noci „vynulovat mysl“ a ráno mít na „displeji mysli“ nulu (obrazně, zen-buddhistickou terminologií řečeno „být prázdný“). Nicméně cesty, jak si „vyčistit hlavu“ jsou různé a každý se „nulujeme“ po svém.
  2. Samo od sebe to nejde – je třeba udělat první krok, vykročit, do něčeho (nového, smysluplného) se pustit. Pak se číslo na displeji změní. Neudělá to ani pilný pan „SE„, ani jeho japonští kolegové „SETO“ a  „SAMO“.
    • Co má být oním „číslem na displeji“, záleží na každém individuálně. Krok je příčina, číslo na displeji důsledek. Ještě se mi nestalo, že bych stál, usilovně vysílal do Vesmíru přání, aby se číslo na displeji pohnulo a ono se tak stalo. Takto zákon přitažlivosti nefunguje. Není založen na pasivním přístupu. Platí staré známé „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Když do lesa nevyšlete ani hlásek, nic se z lesa neozve.

 

Všechno to zní (zdánlivě) tak „logicky“ a „samozřejmě“

Být si vědomi toho, co děláme je částí našeho Sebe-vědomí. Být si vědom, jaké to má důsledky a dopady, je další, zralejší částí našeho Sebe-vědomí. Mít Radost při zjištění, že nastávají takové důsledky, které očekáváme, je přirozený jev a nemá smysl jej potlačovat. Využijeme-li svých Darů nebo je rozvinete, je Radost o to větší. Pracujeme-li na tom „být fit“ nejen fyzicky, ale i duševně, duchovně a vztahově (sociálně), má to pozitivní dopady na naší Celistvost. Sytíme tak svůj Elán, který zároveň potřebujeme, když je před námi těžký krok. To je jednoduchý princip, jak pracuje Cesta SRDCE.

Měřící (fitness) náramek je jednou z pomůcek pro uvědomění, pro podporu Sebe-vědomí. Dělat kroky (při chůzi) se zdá automatické (nejsme si toho vědomi). Víte, kolik za den uděláte kroků? Kolik jste jich udělali včera? Ano, je to samozřejmě analogie.

Náramek ukazuje v průběhu dne jak počet kroků, které máte za sebou, tak počet kroků, které vám chybí do cíle. Je-li nastavena délka kroku, lze sledovat také vzdálenost. Počet kroků je předpokladem a příčinou k tomu, urazit určitou vzdálenost. Co je však důležité či důležitější?

  • Pro někoho je to počet kroků. To náramek reportuje.
  • Pro jiného je důležitá vzdálenost. To fitness náramek také reportuje.
  • Pro některé to, kam těmito kroky, za určitou vzdálenost dojdou, tedy cíl, milník apod. To už zmiňovaný náramek neukáže (nemá zabudovanou GPS).
  • A konečně je tady poslední prvek. Někdo považuje za nejdůležitější cestu, co se na ní děje, kudy vede… (opět otázka GPS).

Platí to pro chodce i běžce. Přeneseně to platí i pro ŽIVOT.

Jak je to s vámi?

To, oč běží je (sebe)vědomí si kroků (činů). CO děláme, PROČ to děláme, JAKÉ důsledky a dopady (a na KOHO) má/bude mít to, co děláme. To znamená, KAM svými kroky/činy dojdeme.

Vívo znamená „žít“ (in vívo = „v živém těle“). Vívo fit naznačuje cosi ve smyslu „žít a být fit“. Náramek ukazuje část našeho skóre, dotýkajícího se stavu „být fit“. Pokročilejší náramky a chytré hodinky toho umí ještě více, např. s (opravdovou) GPS.

 

Obr. 2 – O půlnoci jsem si na „náramkovou nulu“ počkal. Nová šance…

Zdroj: vlastní foto

Otázky pro vás

Náramek k měření svého životního skóre si musíme navrhnout a vyvinout sami. GPS by mělo mít podobu spíše GOAL (= cíl) Positioning System (GPS – Global Positioning System). Můžeme (si) nějaké hodnoty vynulovat. Pak přijde od „nuly“ na displeji otázka a výzva: „Jsem nula, co s tím hodláš udělat?“

Nuže.

  • V čem byste chtěli „mít nulu“ a začít znovu?
  • Co s tím hodláte udělat? (Netýká se hladiny alkoholu v krvi).
  • Dáváte přednost krokům, vzdálenosti, cíli nebo cestě?

Nestyďte se svěřit do komentářů.

(Od vánoc 2019 mám hodinky Vívofit 4.)

 

Kontaktuje mě

13 + 2 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„To, co dosažením svých cílů získáte není tak důležité jako to, kým se dosaženích svých cílů stanete.“

(Zig Ziglar)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma skóre a měření (výkonnosti) zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Cesta z krabice do krabice – Ostrava „night“ a rakovina

Cesta z krabice do krabice – Ostrava „night“ a rakovina

Je hluboká noc. Nemůžu spát. Vyplavené endorfiny z večerního AVON běhu při NIGHT RUN v Ostravě spolehlivě plní svou roli. Skvělý zážitek z běžecké akce, se stopou zvláštní pachuti.

Dlouho jsem nebyl v Ostravě na procházce do centra města. Zvědavost mě poháněla co uvidím, leč velké iluze jsem si nedělal.

Jsme rodilý „Ostravak“, ale od roku 2004 bydlím nedaleko Ostravy. Do centra nezavítám příliš často. Na běžeckém závodě jsem zde byl poprvé. Bylo to i s procházkou, která ukázala mnoho kontrastů…

Příjezd do krabice

Přijíždíme autem od Mariánských Hor, po třídě 28. října. Naproti bývalého Domu kultury Vítkovic, míjíme slavný ostravský „skelet“. Rozestavěné sídlo nevím jakého tehdejšího ústředí KSČ. Jeden z ostravských „vředů“, dědictví minulosti.

Aha moment – okamžik náhlé realizace, inspirace, vhledu, uznání nebo porozumění. Prostě docvaknutí.“

(Zdroj: Merriam-Webster)

Obr. 1 – Skelet, slavný ostravský „pomník“ komunismu.

Zdroj: Moravskoslezský deník

Paradoxně o pár desítek metrů stojí zánovní Tieto Towers. Vyrostly rychle, i když ne do takové výšky, jak bylo původně plánováno. Finská IT firma Tieto Enator přibrzdila růst.

Obr. 2 – Tieto Towers, sídlo finské IT firmy Tieto Enator.

Zdroj: Google

Za křižovatkou vstupuje do mého zorného pole obří, nepřehlédnutelná „krabice“. Ostraváci ji trefně říkají „Fukušima“, z doby, kdy fotka „krabice“ této japonské jaderné elektrárny obletěla svět po jaderné havárii. Oficiálně je „krabice“ Forum Nová Karolina. Novodobý „mega-chrám konzumu“, vyrostlý na místě bývalé koksovny Karolina. (To byla Ostrava „ocelovým srdcem“ republiky a byla „černá“.)

Vzpomínám si, že v době příprav a plánování, jak naložit s územím Karoliny, jsem si zafixoval, že Ostrava zde chce vytvořit nové „centrum města“, s bydlením a kancelářskými a obchodními prostory. Žalostným způsobem se to povedlo. (Alespoň z mého pohledu.)

Obr. 3 – „Krabice“ – Forum Nová Karolina alias „Fukušima“, ještě ve výstavbě.

Zdroj: ČT 24

Z podzemních garáží „krabice“ vycházíme s manželkou a dcerkou na čerstvý vzduch. Procházíme skrze ocelově-skleněný architektonický výdobytek kancelářského komplexu. Vlevo banka, vpravo banka. Vlevo cedule „kancelářské prostory k pronájmu“ (různých rozměrů ploch), vpravo cedule „obchodní prostory k pronájmu“. Uvnitř, jak se zdá, spíše zoufalé prázdno.

Přecházíme přes křižovatku. Je mi skoro líto se podívat na konstrukcí podepřenou budovu bývalého Módního domu Ostravica-Textilia. Živě si připomínám zvláštní „vůni“, když tam člověk vešel v době, kdy ještě Ostravica fungovala. I tlumený šum a tichý ruch, který tam panoval. Jdeme kolem budovy, o níž se vedou spory, zda ji bude možné ještě zachránit. Do nosu mě udeří vlhký, zatuchlý „sklepní“ puch. Těžko se bráním otázkám typu „Kterému idiotovi nebo idiotům to patří?“, „Co z toho mají, že skvost nechali takto zchátrat?“, „Existuje nějaká autorita, jež může tyto idioty pohnat ke zodpovědnosti?“. Ne, hlava mi tento způsob „podnikání“ opravdu nebere. Dědictví divokého kapitalismu na úvěr, dědictví bílých ponožek a fialových sak…

Obr. 4 – Toto byl kdysi vyhlášený Módní dům Ostravica (galerie fotek ve zdroji).

Zdroj: iDNES.cz

Kolem bývalého hotelu Imperial (nejsem si jist, zda se hotel tak pořád jmenuje) přicházíme zpět na třídu 28. října. Stačí 50 m a hle, pět kasin a heren – vlevo i vpravo.

Jdeme dál. Nalevo na nároží si pamatuji drogerii, za ní McDonald´s. Jedny i druhé prostory zejí prázdnotou. Naproti jakbysmet. Uff!

To je centrum Ostravy? Bohužel. Normálně po 19. hodině, kdy zavřou přežívající obchody, se centrum vylidní. Možná nastoupí „zvláštní existence“. Nevím…

Zážitek

Naštěstí už se blíží Masarykovo náměstí, slyšíme reproduktory. Je něco málo před 19. hodinou, za chvíli startuje Bosch Family Run. Ostrava zažije to, co už asi dlouho ne. Po 19. hodině večerní budou na náměstí lidé. Většinou poněkud specifické „zvláštní existence“, protože běžci. Minimálně kolem tisícovky. Je tady ŽIVO! To je pro centrum Ostravy vzácnost.

Běžím ve 20:00 – AVON běh proti rakovině prsu. Spolu se mnou dalších 600 běžců a běžkyň.

…Hmm, abych nezapomněl – rakovina. Hlavním znakem rakoviny je fakt, že určitá skupina buněk se začne rozvíjet nečekaným a pro tělo škodlivým způsobem. Dochází k tomu, že buňky začnou ničit svým růstem své okolí. Je to boj a konkurence nezdravých a zdravých buněk.

V tuto chvíli mi „Fukušima“ – Forum Nová Karolina, připadá jako rakovina. Krabice s obchody, kde neprší, ani nesvítí slunce, kde vzduch filtruje klimatizace. Svými dopady ničí své okolí v centru Ostravy. Vylidňuje a vybydluje centrum a stěhuje jej pod svou střechu. Zůstávají prázdné, uprášené prostory, rozpadající se domy, které byly např. chloubou prvorepublikové Ostravy. Stačila procházka, ani ne 500 m a to, co jsem viděl.

Ve 21:00 startuje hlavní závod – Night Run. Atmosféra je skvělá. Chvíli po startu odcházíme. Je čas myslet na návrat domů. Manželka nechce jít stejnou cestou kolem vlhké a smradlavé bývalé Ostravice. Obcházíme ji z druhé strany. Pro změnu narážíme na lešením a sítěmi obalenou další bývalou chloubu Ostravy, hotel Palace. V místním podzemním baru Boccaccio míchali skvělé drinky. S Hankou jsme před svatbou chodili randit do kavárny Monika, která byla součástí budovy hotelu. Roky prázdný a chátrající hotel se snad se zpožděním přetváří na univerzitní kampus.

Obr. 5 – Před startem AVON běhu, 16.4.2016, 20:00.

Zdroj: Facebook NIGHT RUN

Zpět do krabice

Jdeme zpět do garáží v „krabici“. Na obloze září dorůstající měsíc. Obchody už mají zavřeno, uklízí se a balí. Prodavačky budou brzy odcházet domů. Mnohdy za celou směnu ani netuší, jaké je venku počasí a vzduch. Ani, zda je světlo nebo tma. Je to prostě umělý svět. A tak pohodlný. Láká. Vždyť, kdo by všem těm akcím „již od…“ odolal.

Po příjezdu domů se kolem 21:15 rozpršelo. Myslím na běžce na trati Night Run. Běží 10 kilometrů, pravděpodobně ještě všichni nedoběhli. Osobně bych pravděpodobně také (při svém pomalém tempu) teprve dobíhal. Teď na ně prší (vzpomínka na minulý týden a „razovity běh“ v Bělském lese). Možná jim proprší medailový ceremoniál a užívání si občerstvení po závodu. V „shopping centru“ Nová Karolina o tom, že prší, ani neví.

Obr. 6 – Mapka mé „procházky“ s rodinou na AVON běh a zpátky. Ostrava!!!

Zdroj: Mapy.cz

„Razovita“ Ostrava

Něco z „úcty“ k předkům zaniká, něco jiného z „úcty“ ke konzumu a gemblerství roste. Je to můj osobní pohled. Narodil jsem se v Ostravě, přes deset let však žijeme s rodinou v její blízkosti. Tak, jak je Ostrava blízko Zbyslavicím, je Ostrava stále blízká mému srdci. Už nejsem její (každodenní) součástí, jezdím „do města“ na návštěvu. Ta dnešní, večerní návštěva se povedla, pokud jde o sport, pohyb, rodinu, kamarády a charitu. Ostravská pachuť zůstala, pokud jde o „rakovinu“, která zasáhla centrum tohoto města. Proti této „rakovině“ můj dnešní běh nepomohl.

Může za to „kapitál“? Mohou za to podnikatelé a pseudopodnikatelé? Mohou za to obyvatelé a návštěvníci města? Nesou vinu generace lokálních politiků a jejich neschopnost/neochota/nezodpovědnost…? Je za tím nedostatek identity komunisty protěžované, bývalé hornicko-hutnické aglomerace? Chybějící vize? Špatná legislativa?

Nelze jednoznačně ukázat prstem. Je to řetězení malých a velkých příčin a důsledků. Je to bolest, pro níž klesá počet obyvatel města. Je to z mého pohledu škoda. Samozřejmě jsou i další „nedorazy“ (bývalý Bauhaus, jatka, zašlá sláva Stodolní, díky níž vznikla i železniční zastávka). Bojím se, aby do výčtu nepřibyly Bazaly. Vyvažuje to pár pozitivních rozvojových projektů (VŠB-TUO, Dolní oblast Vítkovic…) a hlavně několik krabicových „shoping center“ na území města. Zdá se, že „vybydlování“ center měst je širším fenoménem „shopping extáze“ minulých let.

I takovým způsobem je tedy Ostrava „razovita“.

(Nejsou zde mé vlastní fotografie „dotčených míst“. Článek jsem neplánoval, vyplynul z nočních, vracejících se pocitů z toho, co jsem viděl. Použil jsem fotky z Internetu. Mapka ukazuje „místa činu“, které Ostraváci jistě znají.)

Kontaktuje mě

7 + 4 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

Tentokrát nejde o citát, ale „scénku“…

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás mé osobní, intimnější postřehy, zkušenosti a komentáře zajímají více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Přihlaste si ODBĚR ČLÁNKŮ z blogu!

Připojte se k seznamu odběratelů aktualizací z mého blogu. Žádný nový článek vám neunikne. Na uvítanou vám pošlu dárek - e-book DESATERO VELKOMYSLNÉHO OSOBNÍHO LÍDRA!

Vhled ☛ Lídrovství ☛ Strategie ☛ Skóre ☛ Excelence

Byli jste úspěšně přihlášeni k odběru novinek z blogu. Přijde Vám e-mail s odkazem na dárek.

Share This