Připravte se na nejlepší (články co publikoval Harvard)

Připravte se na nejlepší (články co publikoval Harvard)

V minulých dnech jsem pro poslední letošní číslo Perspektiv kvality psal „recenzi“ ke knize s názvem O strategii (2018). Je to překlad originální publikace 10 HBR’s Must Reads on Strategy (2011). Překlad letos vydal Management Press, po 10 nejlepších O komunikaci (2017) a Základech moderního managementu (2016). Nevím přesně proč si jako další „desítku“ vybral zrovna téma strategie, ale jako stratég to kvituji pozitivně. 10 nejlepších („must reads“) článků z Harvard Business Review (HBR) vychází ještě o řadě dalších témat – řízení lidí, emoční inteligenci, rozhodování apod. Z oblastí mého zájmu a odbornosti (praktické, konzultační i akademické) to byly zejména témata:

Populární, čtenářsky úspěšné, koncepční, užitečné a nadčasové (s trvalejší platností)… Takové charakteristiky jsou výběrovými kritérii pro sestavování článků, které si čtenáři (v případě HBR manažeři, studenti, podnikatelé…) „musí přečíst“.

Aktualizace 20.4.2022

V průběhu času jsem puzzle „z Harvardu“ doplnil o články k tématům

 

Harvard není Forbes

V časopisech jsou zpravidla články aktuálnější než v knihách. V českých luzích a hájích ne vždy a zdaleka ne všichni potenciální čtenáři zvládají anglicky psané originální články. Ani nejsou předplatiteli nebo odběrateli časopisů a nemají k nim přístup. Česká mutace Harvard Business Review, na rozdíl od (mezi mladými populárního) žurnálu Forbes, dosud nezačala vycházet. Jsme poměrně malý trh pro licenci. HBR je navíc přece jen odbornější (a náročnější na čtení), než obecnější, na úspěch zaměřený Forbes (např. s žebříčky bohatých apod.).

V recenzi a poznámkám k výběrové publikaci o strategii jsem poznamenal, že na jedné straně si každý takový vydavatelský počin najde své „novice“, na druhé straně může vyvolat skepsi ohledně přínosu, jsou-li tam články vydané před 15 lety a dříve. Mimo jiné i takové, které mají své pokračování v knihách, přeložených a vydaných v ČR (např. ve strategii koncept Balanced Scorecard nebo Strategie modrého oceánu (Blue Ocean Strategy)). Zrovna tyto dva koncepty měly svou premiéru v článcích na stránkách Harvard Business Review.

Jak to je v případě článků o lídrovství/leadershipu, řízení změn a inovacích? Zkusím se na to postupně podívat v několika příspěvcích na svém blogu.

Odvolávat se na Harvard (např. kvůli Viktoru Koženému) není moc populární. Co vás tam nenaučí, o tom jste se mohli dozvědět v knize Marka H. McCormacka z roku 1992 („Co vás nenaučí na Harvardu“). Nestudoval jsem tam a o této katolicky zaměřené a bezesporu kvalitní univerzitě mnoho nevím. Byť z dob kontaktů s Michaelem Porterem a práce na rozvoji klastrů, mám doma univerzitní tričko Harvard Business School.

Pod jejími „křídly“ působí Harvard Business School Publishing, vydavatel prestižního a populárního manažerského, podnikatelského a akademického časopisu Harvard Business Review (HBR). Byť v roce 2016 byl jeho Impact factor pouze 0,72, protože časopis není výzkumnickou a akademickou obcí považován za výzkumný časopis.

Je tam klasika

Netuším, zda Management Press má v plánu vydávat další „HBR desítky“ či s tématem strategie šlo o ojedinělý počin. Všechny disciplíny a jejich výzkum i praxe jdou vpřed s měnícím se prostředím, technologickým rozvojem i vývojem lidského myšlení. Také se postupně proměňují role nových generací studentů, manažerů, majitelů firem a dalších reálií v USA, Evropě, Asii a ostatních ohniscích rozvoje, kde Česká republika nemusí být (a spíše není) relevantním trhem a geografickou oblastí pro hlavní skupinu konzumentů, v podobě čtenářů.

Ke zvládnutí takové dynamiky by témata (srategického) lídrovství, zvládání změn a inovací by měla být a zůstat v ohnisku zájmu jako jedna z klíčových. I ona mají v HBR své „kořeny“.

Pokud z výběru deseti článků vyberu nejstarší podle doby prvního publikování, dostaneme následující seznam.

  • Strategie
    • PORTER, Michael, E. How Competitive Forces Shape Strategy. Harvard Business Review, 1979, 57(2), 137-145.
    • (Jak konkurenční sílu formují strategii.)
  • Lídrovství
    • KOTTER, John, P. What Leaders Really Do. Harvard Business Review, 1990, 68(3), 103-111.
    • (Co opravdu dělají lídři.)
  •  Inovace
    • DRUCKER, Peter, F. The Discipline of Innovation. Harvard Business Review, 1985, 63(3), 67-72.
    • (Disciplína inovace.)
  • Management změn
    • KOTTER, John, P. Leading Change: Why Transformation Efforts Fail. Harvard Business Review, 1995, 73(2), 59-67.
    • (Vedení změny: proč selhává transformační úsilí.)

Takže… Co článek, to naprostá klasika a velká osobnost (Porter, Kotter, Drucker)! Velikáni manažerského myšlení a autoři, kteří jsou populární i u nás díky českým překladům svých knih. V podstatě jsou opěrnými body v „desítkových sériích“ o nichž budou články na blogu.

Mnozí z dnešních úspěšných podnikatelů a manažerů ještě nebyli na světě, když vznikaly uvedené koncepty, využitelné i pro dnešní manažerskou praxi. Neznamená to, že by neměli kritiky a oponenty. Na jejich díle a myšlenkách staví druzí. Kdo chce, může také sledovat myšlení a jeho proměnu u zmíněných autorů. Peter Drucker zemřel v roce 2005, Michael Porter (*1947) i John Kotter (*1947) stále publikují a přednáší na Harvardu.

Obr. 1 – John Harvard (1607-1638) byl mladý duchovní a filantrop, po němž pojmenována Harvard College, od roku 1780 Harvard University. (Socha je „sochou tří lží“ – mj. proto, že neztvárňuje Harvarda, ale studenta Harvardu z 19. století.)

Zdroj: Pixabay

Harvard Business Review (HBR) začal v roce 1922 jako časopis pro Harvard Business School. HBR je časopisem obecného managementu publikovaný Harvard Business Publishing, 100% dceřinou společností Harvard University. Vydáván je 6x ročně a má více než 250 000 předplatitelů v anglické verzi. Celkem je vydáván ve 13 jazykových mutacích. Cílem Harvard Business Review je poskytovat profesionálům po celém světě důkladné informace a osvědčené postupy, které jim pomohou efektivněji vést sebe i jejich organizace a přinášet pozitivní dopad.

Posláním vydavatele Harvard Business Publishing je zlepšit praxi řízení (managementu) v měnícím se světě. Prostřednictvím svých publikací slouží Harvard Business Publishing jako most mezi akademickou obcí a podniky po celém světě.

(Zdroj: Wikipedia, Harvard Business School Publishing)

Michael Porter

Z pohledu stratégů stále platí koncept Michaela Portera o 5 konkurenčních silách, které s různou intenzitou a různými dopady působí v jakémkoli (různě atraktivním) odvětví na náklady a ziskovost.

  • Rivalové si v jednom odvětví navzájem v různé intenzitě konkurují (ale mohou spolu v něčem i spolupracovat, neporuší-li pravidla hospodářské soutěže (= koncept „co-opetition“), jak vidíme u vyspělých klastrů.
  • Každé odvětví může čelit novým (podle nastavených bariér různě ne/očekávaným) vstupům (koupit licenci na prodej kosmetiky Oriflame vers „koupit“ licenci na provozování služeb mobilního operátora v telekomunikacích).
  • V mnoha odvětvích existují pro zákazníky substituty, náhražky, uspokojující stejnou potřebu a ohrožující ziskovost firem v odvětví (přeprava vlakem / autem / letadlem; brýle / laserová operace očí / kontaktní čočky…).
  • V každém odvětví mají dodavatelé různou míru vyjednávací síly (ti s velkou vyjednávací silou ohrožují ziskovost firem v odvětví).
  • V každém odvětví mají zákazníci různou míru vyjednávací síly (ti s velkou vyjednávací silou ohrožují ziskovost firem v odvětví).

Zvažovat z pohledu těchto pěti sil můžete třeba odvětví internetového podnikání (nikoliv e-shopy, spíše blogy, internetové kurzy, vydávání e-booků apod.). Odvětví poměrně roztříštěné, s čitelnými strategiemi, několika „lídry“, kteří těží z včasného vstupu do odvětví, učební křivky či vytvoření platforem.

Sami posuďte vyjednávací sílu, rivalitu, snadnost či nesnadnost vstupu do tohoto byznysu a možné substituty (off-line aj.). Obdobně třeba v případě koučování jako součásti „odvětví“ osobního rozvoje a jeho poskytovatelů.

John Kotter (poprvé)

A co praví „klasik“ John Kotter ve svém (výše zmíněném) článku o lídrech?

  • Lídři stanovují směr, manažeři plánují a vytváří rozpočty. (Je to tak, ještě pořád.)
  • Lídři motivují lidi, manažeři kontrolují a řeší problémy. (Je to tak, ještě pořád.)
  • Lídři slaďují lidi, manažeři organizují a zajišťují personál. (Je to tak, ještě pořád.)

Prosté pravdy v jednom článku. Z doby, kdy se u nás sotva zhroutil reálný socialismus. Je něco, co by se v inspiraci Johna Kottera změnilo? V těchto principech myslím nikoliv. Přibylo knih, definic a motivačních citátů a seminářů. Lídrovství se zdá být košaté, neustále se objevují  nové návody a poučky jak být dobrým a ještě lepším lídrem. Není to paušální disciplína. „Lídrovská SMS“ však stále platí.

Jsem propagátor osobního lídrovství, kde jde také o osobní směr, osobní motivaci a osobní sladění se a integritu.

Obr. 2 – Obálka Harvard Business Review, číslo pro listopad-prosinec 2018 (nejnovější v době publikování blogu).

John Kotter (podruhé)

Paradoxně John Kotter ovlivnil i „obor“ managementu změn. I zde se objevil a je znám jako „klasik“, rovněž v Česku, kde vyšly překlady několika jeho knih.

Leckde se setkáte s jeho 8 kroky transformace organizace. Jako konkrétní „návod“ funguje stále, takže se jej snažím přenášet i do diskuse v rámci výuky MBA i do procesů ve své konzultační praxi.

  1. Vytvořte pocit naléhavosti (je mnoho firem, které naléhavě potřebují změnu, ale… – viz. rozdíl v tom, co dělají lídři a co dělají manažeři).
  2. Zformujte (dostatečně (pravo/mocnou) koalici pro změnu.
  3. Vytvořte vizi (a strategii) pro změnu.
  4. Komunikujte vizi (a využijte k tomu každý komunikační kanál, včetně osobního příkladu a osobní angažovanosti v komunikaci).
  5. Zplnomocňujte a delegujte tak, aby ostatní mohli jednat na základě vize.
  6. Plánujte a vytvářejte krátkodobá vítězství (efekt „nízko visícího ovoce“).
  7. Konsolidujte to, čeho jste dosáhli a vytvářejte podmínky pro další změny.
  8. Standardizujte a institucionalizujte nové přístupy.

Vpadá to snadně, realita ve firmách je samozřejmě komplikovanější a ovlivněná mnoha faktory. Praxe mnohdy pokulhává, ale obvykle to podle mých zkušeností není tím, že by tento model byl špatný nebo „teoretický“. Je v něm však skryta řada výzev pro lídry a manažery.

3×10=30 … 30:5=6

 

Deset vybraných článků z HBR v různých oblastech vždy přináší příležitost naučit se (nebo odmítnout) deset konceptů nebo metodik, které autoři doporučují. S těmi nejnovějšími se můžete setkat v případě předplacení si časopisu nebo nákupem jednotlivých článků. V omezené míře i seznamováním se s volnými články na webu Harvard Business Review. Na LinkedIn má přes 6 miliónů sledujících.

Těším se tedy s vámi na šest článků o tom, co se píše „v Harvardu“ o lídrovství, změnách a inovacích.

  • Jaké jsou vaše zkušenosti s časopiseckými odbornými články?
  • Jak se to promítá do vašeho lídrovství?
  • Jak podle vás spolu souvisí strategie, lídrovství, management změn a inovace?

Diskuse je otevřena.

Literatura:

  • HBR’s 10 Must Reads on Strategy. Boston: Harvard Business School Publishing, 2011. 266 s. ISBN 978-1-4221-5798-5.
  • KOTTER, John, P. What Leaders Really Do. Harvard Business Review, 1990, 68(3), 103-111.
  • KOTTER, John, P. Leading Change: Why Transformation Efforts Fail. Harvard Business Review, 1995, 73(2), 59-67.
  • O komunikaci. 10 nejlepších příspěvků z Harvard Business Review. Praha: Management Press, 2017. 201 s. ISBN 978-80-7261-497-4.
  • O strategii. 10 nejlepších příspěvků z Harvard Business Review. Praha: Management Press, 2018. 285 s. ISBN 978-80-7261-555-1.
  • PORTER, Michael, E. How Competitive Forces Shape Strategy. Harvard Business Review, 1979, 57(2), 137-145.
  • Základy moderního managementu. 10 nejlepších příspěvků z Harvard Business Review. Praha: Management Press, 2016. 289 s. ISBN 978-80-7261-449-3.

Kotterovy a Porterovy knihy v češtině najdete v soupisu 50 knih o strategii 50 knih o zvládání změn, které jsou pro vás k dispozici formou mini e-booků v sekci Ke stažení.

Kontaktuje mě

10 + 6 =

Slova moudrých

„Management je o zvládání komplexnosti. Lídrovství je o zvládání změn.“

(John Kotter)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma lídrovstvístrategie nebo knih zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplnit můžete také anketu ZDE.

Děkuji. LF

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

Jak jste na tom s tématem „jaknatologie“?

Jak jste na tom s tématem „jaknatologie“?

Na sklonku prázdnin tu mám několik odlehčených, lehce provokativních poznámek k tématu „jaknatologie“, (své)pomocné vědecké disciplíně, která má po světě obrovské množství fanoušků a příznivců.

„Jaknatologie“ (angl. „howtology“) je vědecká disciplína, která se zabývá zkoumáním, navrhováním a sdílením metod, postupů, praktik a cest, které mají člověka dovést k radostnému, šťastnému a naplněnému životu a úspěchu. Je to věda o postupech „jak na to“.

„Jaknatologie“ se snaží zodpovědět jednu ze základních otázek našeho bytí – JAK (na to)? O její popularitě svědčí, že Google nabízí přes půl miliardy výsledků (u „PROČ (to)? -logie“ je to jen necelých sto milionů).

 

„Humor – to už je asi to poslední, co je v tomto vědeckotechnickém světě k smíchu.“

(Jiří Suchý)

V minulém článku jsem zmiňoval „zlatý kruh“ Simona Sineka. Mám pocit, že odpovědi na CO a PROČ nemohou být tak nápovědné a „CO dělat“ či „PROČ to dělat“ si musíme zodpovědět sami. Tam, kde se otevírá prostor, jsou odpovědi a sdílení JAK na to, co se chystáme udělat. S nadsázkou jsem tuto „disciplínu“ nazval „jaknatologie“. Kromě svých velice užitečných stránek má i své občasné mouchy.

Jaknatologie hubnutí a bohatnutí

Jaknatologie má své dílčí odborné disciplíny. Mezi nejpopulárnější patří dvě:

  • JAK ZHUBNOUT
  • JAK ZBOHATNOUT

Bohužel v těchto jaknatologických disciplínách dochází ke konfliktům.

Zbohatnou-li lidé o nějaké kilogramy navíc (v tomto oboru existuje početná skupina jaknatologů-samouků, včetně mě) obvykle to kompenzují soustředěním na jaknatologii hubnutí.

Na druhé straně zhubne-li člověk nikoliv o tuky, ale nespecifikovaný objem financí (vlivem jaknatologů-amatérů i profesionálů), okamžitě se soustředí na jaknatologii zbohatnutí. Nejasné (pokud jde o finance nebo tuky) je zaměření disciplíny JAK ZCHUDNOUT.

JAK

  1. vyjadřuje otázku po způsobu nebo prostředcích
    • Jak na to?
  2. vyjadřuje otázku po stavu, především pak po zdraví nebo duševním rozpoložení
    • Jak se máš?
  3. vyjadřuje otázku po rozměru, míře, věku apod.
    • Jak je to daleko na nádraží?
  4. (v obecném jazyce, hovorově, nářečně) „než“
    • Je větší jak já.

(Zdroj: Wikislovník)

Obr. 1 – Jaknatologii zbohatnutí jako populární téma reprezentují i tištěné knihy.

Zdroj: ABZ knihy

Pestrost jaknatologie

Mezi jaknatology najdeme jak ty ortodoxní, tak i umírněné. Ortodoxní jaknatologové vynikají monometodickým pojetím své vědecké disciplíny. Nejčastěji tento jev charakterizuje „jediná metoda, jak na to“. Často „zaručená“ event. časově neomezená, tedy „navždy“, popřípadě „jednou provždy“. Motivačně jsou mnohá jaknatologická řešení opřena o pádné argumenty „snadno“, „rychle“ a pokud je to možné, tak „bez námahy“.

Umírnění jaknatologové nabízí zpravidla vícero cest a možnost volby nebo jaknatologická portfolia.

Pro určité společensko-politické vrstvy nejsou některé specifické jaknatologické obory z neznámých důvodů dostupné, přestože oficiálně nejsou ilegální. Jako příklad uvedu obor „Jak správně citovat v diplomové práci“ nebo „Jak přežít v politice bez vysokoškolského titulu“. Za zprofanovanou specializaci považují mnozí lidé obor „Jak slíbit cokoliv“. Co chybí, je jasnější metodika „Jak plnit sliby“.

Specifickou disciplinou jaknatologie pro začátečníky i pokročilé je JAK ZAČÍT S…. Na druhém konci spektra stojí disciplína JAK SKONCOVAT S…. Zájemců, uchazečů či adeptů o aplikaci těchto disciplín v praxi je mnoho. Včetně témat „Jak začít s jaknatologií“ a „Jak se stát jaknatologem (za 10 hodin)“.

Jaknatologie se řídí jednoznačnými zákony poptávky a nabídky. Jaknatologové jsou velmi flexibilní, mistrovsky zvládají umění tvorby titulků a finty profesionálních copywriterů, s nezbytnými referencemi jiných kolegů-jaknatologů.

Jaknatologie bezesporu šetří čas a energii. Proniká do fyzické, duševní, společenské i duchovní oblasti našich životů. Je to univerzální disciplína, vyznačující se stručností, místy až neutajovanou zkratkovitostí a vzbuzováním velkých nadějí a očekávání. To jsou i důvody její popularity. Jiné vědecké disciplíny mohou jaknatologii závidět, byť na ni občas hledí skrz prsty.

Po éře ústního předávání a papírových knih, začal boom jaknatologie s rozvojem informačních technologií, digitalizace a Internetu. K akceleraci došlo díky blogům, sociálním sítím a podpoře sdílení. Jaknatologem se nyní může stát v podstatě kdokoliv. Zejména ve sféře aplikované a empirické jaknatologie.

[tweetshare tweet=“Po éře ústního předávání a papírových knih, začal boom jaknatologie s rozvojem informačních technologií a Internetu.“ username=“LiborFriedel“]

Záhada jaknatologie

Existují jaknatologikcé disciplíny, u nichž platí univerzální pravidlo 97/3. Znamená, že 97% populace v dané disciplíně neví „jak na to“ a neumí pravidla příslušné odborné jaknatologie implementovat, dělá to špatně nebo to ještě nikdy nezkusila. 3% tvoří znalí a nejpokročilejší jaknatologové s dlouholetými zkušenostmi, které předávají dále. Bohužel zdroje dat jsou pro tuto situaci obvykle nedostupné.

Nezodpovězenou otázkou pro další vědecký výzkum v jaknatologii zůstává záhada, proč i po 10 a více letech implementace návodů „jak na to“ ve specifických oborech, zůstává v populaci stále poměr 97/3, bez zřetelného posunu.

Jaknatologové samozřejmě mezi sebou svádí konkurenční boj. Argumentují sugestivně s použitím „pročtologie“ (Proč 97% diet selže?). Poté obvykle následují argumenty, zasahující do rodící se „neo-jaknatologie“. Potenciál této vědecké disciplíny je vskutku obrovský.

Okrajové, extrémní obory jaknatologie v určitých případech vyžadují striktní víru. Nemusíte vědět proč a jak to funguje, musíte věřit, že to funguje a postupovat podle návodu. Když tomu nebudete věřit, návod „jak na to“ nebude fungovat. Tyto extrémní případy mají blízko k vybraným disciplínám „záhadologie“, občas s přídechem uplatnění konspiračních teorií.

V dynamicky se měnícím světě tu máme i velmi praktickou jaknatologii legislativní, právní či odvozenou a aktuální jaknatologii GDPR.

E-book ZDARMA

Obr. 2 – Motivační jaknatologie hubnutí v knižní formě.

Zdroj: Knižní klub

Kritika jaknatologie

Bohužel jaknatologie má i své kritiky, kteří (často neoprávněně) poukazují na některé (údajné) nedostatky této vědy. Například:

  • Nevyžaduje či příliš nepodporuje kritické myšlení.
  • Podporuje naopak určitou mentální lenost a ubíjí kreativitu.
  • Není dostatečně situační. Jaknatologie je mnohdy aplikována paušálně, bez ohledu na prostředí, konkrétní situaci a její vývoj či nebere v úvahu více možných úhlů pohledu na předmět svého zájmu.
  • Opomíjí orientaci na smysl (PROČ chce dotyčný dělat to, k čemu hledá JAK NA TO).
  • Vyvolává stresové situace a paralýzu/zmatek v rozhodování, protože jednotlivá jaknatologická řešení bývají často protichůdná.

Důležité je zmínit, že při selhání v realizaci jaknatologických doporučení dotyční nezřídka obviňují jaknatologii a zejména jednotlivé jaknatology z nefunkčnosti jejich návodů „jak na to“. Diví se a málokdy obviňují sami sebe.

Důsledkem je popularita již zmíněné disciplíny JAK ZAČÍT (nejlépe znovu a už se nespálit), obvykle s jiným, ještě nevyzkoušeným jaknatologickým postupem. V takových případech lze hovořit o paradoxu jaknatologie, zvláště když se tato věda opírá o exaktní jaknatologii vytrvalosti, boje s prokrastinací, stanovení cílů apod.

Výzvy jaknatologie pro budoucnost

Z hlediska organizační jaknatologie v podnicích a firmách panuje určitá obezřetnost a nedůvěra. Zejména tehdy, když jaknatologická témata nejsou podporována dotacemi EU. Nejsem si jist zda jde:

  1. o nedůvěru ve výsledky aplikovaných jaknatologických řešení,
  2. o absenci jaknatologických doporučení a návodů v určitých oblastech,
  3. o nedostatek jaknatologů na trhu.

Patrné je to u následujících témat:

  • Jak snadno získat a udržet si navždy kvalitní zaměstnance.
  • Jak dosáhnout stálé motivace, výkonnosti a produktivity svých pracovníků.
  • Jak na dokonale fungující komunikaci a bezproblémové vztahy v organizaci.
  • Jak bez námahy zajistit vysokou a udržitelnou míru spokojenosti všech členů organizace.
  • Jak přijímat zodpovědnost za své konání a jeho důsledky na všech úrovních ve firmě.

 

Jaknatologie je prostě fascinující vědecký obor. Také se nořím do nabídek a tomuto oboru občas propadnu. Aktuálně mě zajímá disciplína „Jak psát příspěvky na blog, které lidé budou číst a sdílet ve velkém“. Při pátrání jsem narazil hned u rad k tvorbě titulku na doporučení

„Nejlepších výsledků dosahují titulky tipu návodů (Jak…. ). Je jich sice plný internet, ale podobné headliny stále fungují. Dát totiž člověku omezený a rychlý návod, jak získat něco, co aktuálně potřebuje, je v dnešní uspěchané době k nezaplacení.“ 

Co naplat, je doba „jaknatologická“ a „titulková“. Můj článek o jaknatologii je odsouzen k neúspěchu. Z vědecké disciplíny by si člověk neměl tropit legraci a ironizovat úsilí mnoha jaknatologů. No jo, ale jak z toho ven?

Závěr a doporučení

S pojmem genealogie se potkávám díky svému hobby často. Pojem „JAKnatologie“ jsem poprvé použil na blogu v minulém článku. Vyhledávač Google nenašel pod klíčovým slovem „jaknatologie“ žádné výsledky. Článek na blogu je tedy první (hurá!), bohužel ale neodpovídá jaknatologickým doporučením „Jak vybrat správná klíčová slova pro SEO“.

Každopádně, když jsem toho dosáhl já, můžete toho dosáhnout i vy. Návod, „jak na to“ je snadný a rychlý:

  1. Vyberete slovo/sousloví, které chcete použít ve „vědecky“ znějícím významu a logice (v mém případě to bylo „JAK na to“). Příklad: zkuste třeba „Linkedin
  2. Za vybrané slovo připojte příponu „-logie“ (v mém případě „JAKnato-logie“), O významu slova logos se dozvíte na Wikipedii. Příklad: dostanete se k termínu „Linkedinlogie“.
  3. Hotovo! Ve vyhledávači si ověřte, zda se novotvar již vyskytuje, (U „Linkedinlogie“ pravděpodobně ne, vyjma tohoto článku v době jeho publikování.)
  4. Bonusové doporučení zdarma – Najděte jaknatologa na ochranné známky a zkuste vzniklé slovní spojení zaregistrovat.
  5. Zapomeňte na tento návod. 🙂 Doufám, že jste se u tohoto komplikovaného příspěvku trochu pobavili. Nebo vyplývá z tématu i něco „vážného“?

 

Co o „jaknatologii“ soudíte vy? Proč je/není „jaknatologie“ úspěšná? Existuje rozdíl mezi „jaknatologií“ pro lidi a pro firmy? Která „jaknatologická“ disciplína je vaší oblíbenou?

Podělte se o své názory na téma v komentářích. Vážně (i nevážně).

Kontaktuje mě

2 + 6 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

Slova moudrých

„Co je směšné? Všechno, pokud se to děje někomu jinému.“

(Voltaire)

Být či nebýt (produktivní)? Číst či nečíst?

Být či nebýt (produktivní)? Číst či nečíst?

V březnu 2016 mi v časopisu Perspektivy kvality (č. 1/2016) vyšla „recenze“ knihy 5 možností – Cesta k mimořádné produktivitě [1]. Upravenou a doplněnou verzi vám nabízím v tomto článku.

Nejsem profesionální recenzent, ani články o knihách za recenze moc nepovažuji. Rád doplňuji souvislosti a další myšlenky a mým cílem je vytvořit širší perspektivu na knihu, o níž „je řeč“. Nejinak je tomu i dnes.

„Naše POZORNOST je vystavena bezprecedentnímu útoku. Proto bychom měli věnovat pozornost naši pozornosti a naučit se být pozorní.“ Kniha, která obsahuje tato slova si žádá naší pozornost. Dopřejete jí tu svou?

Stephen Covey / David Allen (?)

Stephen R. Covey A/NEBO David Allen? Jeden proti druhému nebo jeden s druhým? Takové otázky mě napadly, když jsem poprvé četl knihu 5 možností.  Management Press ji vydal v roce 2015, s „pečetí“ FranklinCovey na obálce.

Při prvním pohledu pouze na název knihy, jsem se domníval, že je další z řady publikací, které útočí na manažery tzv. japonskými metodami typu „lean“. Navíc i  titulek je jako z partesu (=chcete-li nalákat, uveďte v něm číslo)! Koneckonců, o jedné z takových metod (5S) a jejím uplatnění při „čištění hlavy“ jsem už psal.

Publikace, o níž je řeč, se však týká osobní produktivity. Stephen Covey a jeho kultovní kniha o 7 návycích [2], patří k mým celoživotním inspiracím. Stále, i po 22 letech od jejího českého prvního vydání ve vydavatelství Pragma, (znovu)objevuji sílu myšlení dr. Coveyho a jeho PŘÍSTUPU, založeného na vizi, proaktivitě, životních rolích a „dělání důležitých věcí“ [3]. Ve spoustě různých e-booků, on-line seminářů a dalších digitálních produktech k osobnímu rozvoji a růstu zní jeho myšlenky, tipy, inspirace. Bohudík, protože reprezentují univerzální principy a jdou k podstatě věci. Bohužel často bez uvedení originálního zdroje. Kdo by se s tím páral…

V roce 2008 se na českém knižním trhu zjevil překlad jiné, pragmatické knihy, která v anglickém originále akcelerovala úsilí o osobní produktivitu a uvedla do celosvětového pojetí zkratku GTD – Getting Things Done [4]. David Allen se příliš nezabývá obecnými věcmi, jako jsou principy, etika charakteru a etika osobnosti, tak jako Stephen Covey. Nastínil propracovaný NÁVOD, jak si „odškrtávat“ úkoly z vašich seznamů a zavést systém ve „zvládání věcí“ a realizace projektů. Coveyho přívrženci se pokoušeli a pokouší oba systémy, Coveyho a Allenův, nějak harmonicky propojit. Do toho přišla podpora v podobě mobilních aplikací, další nástroje projektového managementu…

Stephen Covey v červenci 2012 zemřel. V jeho odkazu pokračují další, v čele se synem Stephenem M. R. Coveyem, propagátorem tématu „chytré důvěry“ [5] a také rodina Merillových. Na nové knize se podílel Adam Merrill, vice-president FranklinCovey pro inovace. Kniha Pět možností se dle mého názoru snaží vyhovět dnešní rychlé, zkratkovité době a „vybírá“ z Coveyho filozofie pouze „něco“ a toto „něco“ balí do přehledného návodu, který se má přiblížit Allenovu konceptu GTD.

Produktivita práce vyjadřuje objem vyprodukovaných hodnot, připadající na jednotku spotřebované práce za určité období (rok, měsíc, den, hodinu) podle toho, v jakém období tuto produktivitu zjišťujeme.“

(Zdroj: Wikupedia)

Obr. 1 – Obálka českého vydání knihy.

Mimořádná produktivita

Co je to mimořádná produktivita podle autorů knihy? Charakterizují ji čtyři fenomény (s. 20):

  • Žijeme a pracujeme, jak nejlépe dokážeme.
  • Do toho, co děláme, vkládáme to nejlepší, co je v nás.
  • Při všem, co děláme, využíváme jedinečné vlohy a potenciál, jimiž jsme obdařeni.
  • Z toho, co děláme, máme opravdu dobrý pocit.

Za první odrážkou se skrývá princip excelence. Druhá odrážka symbolizuje, že „do hry“ vkládáme své SRDCE. Třetí bod hovoří o našich Darech a čtvrtý o Radosti.

Východiskem je, že můžeme být mimořádní – „uléhat večer do postele spokojeni, s pocitem, že jsme něčeho skutečně dosáhli“ (s. 64). Ovšem „mnoho lidí si nenajde dostatek času na to, ujasnit si, jaké věci jsou pro ně nejdůležitější a neinvestují svůj čas na jejich dosažení. To vede k tomu, že nepociťují dostatečné uspokojení z toho, jak prožili ten který den svého života. Namísto toho zakoušejí stísněný pocit prostoupený obavami a znepokojením nad tím, že jim v životě a v tom, co dělají, něco chybí“ (s. 65).

Základem řešení je tzv. II. kvadrant, na jehož základě S. Covey koncipoval také jednu ze svých knih [3]. Tento kvadrant v tzv. Matici času, nabádá soustředit se na věci, které jsou pro nás důležité, avšak nejsou (ještě) naléhavé – prevence, plánování, relaxace (broušení pily)…

Pro zvládnutí našich záležitostí doporučují autoři v knize tři základní stavební kameny, vyplývající ze tří výzev, jimž v naší době čelíme.

  1. Činíme více rozhodnutí než kdykoliv předtím. Proto bychom měli našemu (běžnému, každodennímu) ROZHODOVÁNÍ věnovat pečlivou vědomou pozornost.
  2. Naše POZORNOST je vystavena bezprecedentnímu útoku. Proto bychom měli „věnovat pozornost naši pozornosti“ a naučit se být pozorní.
  3. Trpíme kritickým nedostatkem osobní ENERGIE a jeho důsledky. Management osobní energie (mentální, fyzické, duchovní) je další fenomén, kterému bychom měli věnovat pozornost.

5 možností

Tyto tři pilíře utváří osu knihy. Na nich je vystavěno pět možností, jak být produktivní. Záměrně použiji negativní vyjádření. Pozitivní návod „jak na to“ si můžete najít přímo v knize nebo si jej sami odvodit.

  1. Nereagujte na naléhavé.
  2. Nespokojte se s obyčejným.
  3. Nepřehazujte štěrk.
  4. Nedovolte, aby vás ovládly technologie.
  5. Nevyhořte.

Kam zaměřujeme naší pozornost, to roste („kam pozornost plyne, tam energie kyne“). Věc, známá v ezoterickém světě prostupuje díky výzkumům mozku a neurovědám i do světa manažerského. Zaměření naši pozornosti na drobná, malá, běžná, každodenní rozhodnutí (dát si čokoládu nebo jablko, zapnout TV nebo si 10 minut číst…) způsobuje, že se pohybujeme na nepatrné hraně [6] (zmiňoval jsem ji už v několika článcích). Okamžité pozitivní efekty nebo důsledky jsou téměř nerozpoznatelné. V průběhu delší doby (měsíců a let) však důsledky mohou být (a také v drtivé většině jsou) velmi zásadně odlišující.

Podle autorů je vstupem na tuto nepatrnou hranu právě II. kvadrant. S tím nelze jinak, než souhlasit. V Coveyho filozofii budování 7 návyků, jde „až“ o návyk č. 3 (= Dejte přednost důležitým věcem – tzv. velkým kamenům, ne štěrku). V tom spočívá z mého pohledu určitá „zkratka“ poplatná dnešní rychlé době. Možná jde i o snahu autorů vymezit se a nabídnout alternativu vůči systému GTD, popř. k jeho minimalistické verzi od Lea Babauty [7]. V knize totiž zazní rada, která oba systémy propojuje a do jisté míry je  „vrací“ do jiné generace managementu času – vytvořte si „master list“. Seznam všech úkolů, které chcete zvládnout. Kniha vám dá návod v podobě Mapy postupu v kvadrantu II (alternativa ke GTD) a nakopne vás k prvním krokům.

Naštěstí kniha rovněž varuje – viz. titulek „Technologie: droga nebo volba?“ (s.106). Dokonce v tomto smyslu využívá i slovník bojovníků – samurajů.

Obr. 2 – (Můj) inspirátor a učitel.

Zdroj: Pinterest

Být či nebýt (produktivní)?

Myslím, že v podstatě kniha neopomíjí nic důležitého. Klade nároky na to, abychom byli sami sobě lídry, soustřeďuje se na naše vědomé konání a jednání, bere v potaz technologický rozvoj a vrací nás zpět k práci s naší fyzickou a duševní energií.

Hamlet si s lebkou v ruce kladl zdánlivě jednoduchou otázku:

„Být či nebýt?“

Dnes si s knihou 5 možností v ruce můžeme také položit otázku:

„Být produktivní či nebýt produktivní?“

Možnosti jak odpovědět jsou pouze dvě. Je to na každém z nás. Kupříkladu, aby si položil otázky, na něž odpověď „ano“ není tou pozitivní zprávou a v nichž nejde o „umění říci ne“. Spíše jde o pravdu vůči sobě samému.

  • Jste perfekcionista?
  • Plníte představy druhých, jak má vypadat váš život?
  • Snažíte se vyhovět vrtochům druhých?
  • Srovnáváte se s druhými a snažíte se s nimi soupeřit?

Provokativní otázky, které zasluhují upřímnou odpověď.

Zajímavá a trochu provokativní je i kniha. Myslím, že stojí za přečtení/prostudování, ať už odkaz Stephena Coveyho znáte (a ctíte) či nikoliv. Nezapomeňte – rozhodnutím o přečtení nebo nepřečtení pravděpodobně vstupujete na „nepatrnou hranu„. Na jejím konci může být na jedné straně život pod vlastní kontrolou a s vlastní odpovědností nebo na druhé straně (nepatrné hrany) život plný výmluv a stěžování. Je na nás, jak si vybereme a pro co se rozhodneme.

Přeji vám hodně štěstí a moudrá rozhodnutí. Podělit se o ně můžete v komentářích.

Použitá a doporučená literatura:
[1] KOGON, K., MERRILL, A., RINNE, L. Pět možností – Cesta k mimořádné produktivitě. 1. vyd. Praha: Management Press, 2015. 222 s. ISBN 978-80-7261-251-2.
[2] COVEY, S. R. 7 návyků skutečně efektivních lidí – Zásady osobního rozvoje, které změní váš život. Aktualizované vyd. Praha: Management Press, 2007. 342 s. ISBN 978-80-7261-156-0.
[3] COVEY, S. R., MERRILL, A. R., MERRILL, R. R. To nejdůležitější na první místo. 1. vyd. Praha: Management Press, 2008. 374 s. ISBN 978-80-7261-187-4.
[4] ALLEN, D. Mít vše hotovo – Jak zvládnout práci i život a cítit se při tom dobře. 1. vyd. Brno: Jan Melvil Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-903912-8-4.
[5] COVEY, M. R., LINK, G. Chytrá důvěra – Vytváření prosperity, osobní energie a radosti ve světě plném nedůvěry. 1. vyd. Praha: Management Press, 2012. 284 s. ISBN 978-80-7261-254-3.
[6] OLSON, J. The Slight Edge: Turning Simple Disciplines into Massive Success and Happiness. Rev. ed. Dallas:Success Books, 2011. 198 s. ISBN 978-1-935944-60-7.
[7] BABAUTA, L. Zen a hotovo – Zcela jednoduchý systém osobní produktivity. 1. vyd. Brno: Jan Melvil Publishing, 2010. 126 s. ISBN 978-80-87270-03-5. 

Kontaktuje mě

11 + 4 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Nejsem produktem mých okolností. Jsem produktem mých rozhodnutí.

(Stephen R. Covey)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma knih pro rozvoj a růst jednotlivců a organizací zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Zkuste 7 dnů vděčnosti

Zkuste 7 dnů vděčnosti

Will Bowen je „idealista“. Nosí v sobě ideu, ideál a vizi světa bez stěžování. Na Facebooku sdílel obrázek s následujícím textem:

CVIČENÍ

MEDITACE

ZAPISOVÁNÍ DO DENÍKU

MODLITBA

Malé věci, které, provádějí-li se pravidelně, učiní, že velké věci v životě vypadají jako malé věci.

Přiznávám, že mi Bowenova čtveřice „malých věcí“ v životě moc nešla. Stále to není úplně ono. Pár dnů choroby mi přineslo poznání, že mi chybí běhání. K běhání patří i cvičení a rozcvičování. Je to pro mě náhražka cvičení a svým způsobem i meditace. Běžící Buddha Sakyong Miphan* píše o běhání s meditativní myslí. Ovšem pozor! Běhání nemůže být meditací, tak jako meditace nemůže být během. Stejně tak jako mysl není tělo a naopak.

Zapisování do deníku je u mě nárazové, spíše spojené s výklady tarotu, občasnými reflexemi a zapisováním vděčností. Určitě je fajn vyměnit klávesnici za pero a obrazovku za papír.

A modlitba? Nejde o angažovaný náboženský přístup, spíše o vnitřním rozhovor se sebou a s něčím, co je větší než já.

Nuže, mám co zlepšovat! Což začít s vděčností a zapisováním do deníku?

(Aktualizace 12.2.2024 – Zlepšuji se. 🙂 Téma VDĚČNOST je prvním tématem dnes zahájeného online kurzu Happiness Habits (návyky štěstí), který jako dobrovolníci mezinárodního hnutí Action for Happiness vedeme s kamarádkou Lenkou Mlýnkovou. Action for Happiness znáte třeba i díky inspirativním kalendářům, které lze pravidelně každý měsíc zdarma stáhnout zde>>. Opakování plánujeme na podzim 2024.)

Článek trochu s nádechem novoročních předsevzetí, s vděčností za uplynulý rok i za ten, který se na nás chystá. Spíše na který se chystáme my sami. Vděčnost je univerzální téma, nesouvisí jen s „vánoční reflexí“ nebo novoročními předsevzetími. Netýká se ani pouhých 7 dnů v roce. To je pouhá inspirace pro začátek.

7-denní experiment vděčnosti

Vděčnost je vděčné téma. Pro věřící, pro přívržence a propagátory fenoménu zákona přitažlivosti, pro milovníky osobního rozvoje i další. Nejsem přívrženec zjednodušujících frází typu „vděčnost – nejjednodušší cesta ke štěstí“, ani toho, že „vděčnost je jednou z technik…“. Vděčnost je emoce, dokáže být obrovsky silná, ale také ukrutně slabá. Patří k našim vvv stránkám (vize, vášeň, vděčnost). Je navýsost intimní svým způsobem vyjádření, hloubkou, mírou upřímnosti, vkladem našeho Sebe-vědomí. Voní člověčinou a otevřeným srdcem. Není prostě jen tak „obyčejná“.

Zkusme si vděčnost více uvědomit a třeba trochu ritualizovat prostřednictvím experimentu. Půjde spíše o experimentování s formami a způsoby vyjádření a různými adresáty. Experiment nemá vděčnost znevážit, zlehčit a zneuctít. Záměrně nechci z jednotlivých 7 dnů dělat seriál. Je na každém, zda a kdy začne a jednotlivé dny experimentu prožije, pokud se do toho pustí. Myslím, že den po dni je nejlepší přístup. Roli hrají také vaše zkušenosti s „tématem“ a zvolenými přístupy. Rád bych vás prostě k vědomé práci s vděčností inspiroval, cestu si jistě najdete svou individuální. Počátkem října 2015 jsem podobný experiment (14 dnů) zkoušel ve Facebook skupině Svět bez stěžování, s vděčností.

(AktualizaceBowenova kniha byla vydána v češtině, Facebook skupinu jsem pozastavil, protože vznikla „oficiální“ komunita, která s knihou Svět bez stížností souvisí.)

V listopadu 2014 zveřejnil Forbes článek, v němž ukazuje 7 vědecky ověřených přínosů vděčnosti. Můžete si jej přečíst zde.

(Zdroj: Forbes.com)

Obr. 1 – K článku mě inspiroval tento post Willa Bowena na Facebooku.

Zdroj: Facebook

1. den

Pořiďte si a upravte podle svého deník vděčnosti.

Nehodlám se zde „chlubit“ obrázkem svého deníku vděčnosti. Odmalička jsem miloval papírnictví, sešitky, bločky apod. V tomto smyslu panuje nyní na trhu pravý ráj. Vybere si každý – formát, styl, vazbu… Udělejte si malou (či velkou) radost, tržbu nějakému obchodníkovi a zkuste si založit „deník vděčnosti“ – na poznámky k tomuto týdennímu experimentu i (doufám) na další dobu. Možná zůstane deníkem vděčnosti, možná se změní na deník reflexe, běžecký deník či něco podobného. Vy jste páni a dámami svého deníku-společníka.

(P.S. S psaním/vedením deníku mám skvělé zkušenosti jako kouč u svých klientů.)

2. den

Zapište si 3, 5, 10 (kolik chcete) „věcí“, za které pociťujete vděčnost.

Vzhůru k využití nového a upraveného deníku/deníčku! Patří k tomu následující rady:

  • Raději méně položek zapisovaných často (nejlépe každý den), než velký seznam jednou za rok.
  • Rozhodně (zapisujte) ručně! Žádné klávesnice a myš! (Mi se na mobilu líbí aplikace Diaro, ale te pro mě není deníkem vděčnosti.)

Fígl nespočívá primárně v tom najít, za co jste vděčni, ale v uvědomění si důvodu PROČ jste za „to“ vděčni (a komu/čemu). Pak se teprve začínají rozehrávat ty správné emoce.

  • Proč jste vděčni za dobré zdraví?
  • Co vám to přináší?
  • Proč jste vděčni za pomocnou ruku?

Protože…

Význam vděčnosti spočívá v posílení Sebe-vědomí, toho, co nosíme v sobě v podobě důvodů a argumentů co a proč se nám líbí, nelíbí či nás nechává lhostejnými.

3. den

Poděkujte za život.

Kouzlo poděkování za život, v podobě poděkování otci a matce pro mě znovuobjevil Zdeněk Weber, nejprve v programu Cesta pravého muže. V koučování systémů má toto zásadní význam. Jde o uznání velikosti rodičů, jako našich stvořitelů. Poděkování by mělo proběhnout každému rodiči zvlášť. Jsou-li mrtvi, tak symbolicky, nejlépe na hřbitově, kde jsou pochováni. Poděkování může mít i obecnější či rituálnější charakter, podle vaší víry a duchovního založení.

4. den

Zapište si alespoň jednu „věc“, kterou považujete za samozřejmou… A něco s ní udělejte!

Co je pro vás samozřejmé, automatické, běžné, obvyklé… Nejsou to náhodou věci, za které nejsme příliš vděčni, protože jsou pro nás „samozřejmé“?

  • Je pro vás samozřejmé, že dýcháte?
  • Je pro vás samozřejmé, že vám někdo přinese na stůl snídani?
  • Je pro vás samozřejmé, že vám na účet pravidelně přistane každý měsíc nějaké částka?

Je na každém z nás individuálně, aby si alespoň v tento den experimentu uvědomil jednu takovou „samozřejmost“ a „něco“ s ní udělal. Co? Uvědomění, poděkování, vyjádření vděčnosti, protislužba, věnování pozornosti apod., to vše jsou možnosti, které máme. Třeba věnujte pozornost svému dechu, uvědomujte si nádech a výdech…

Obr. 2 – Při zapisování do deníku vděčnosti si třeba zapalte svíčku.

Zdroj: Pexels

5. den

Poděkujte/vyjádřete vděčnost druhému.

Můžete projevit vděčnost někomu, koho milujete a máte rádi, někomu, kdo před vás staví výzvy a učí vás, někomu, kdo s vámi pracuje, někomu, kdo vám poskytuje službu apod. Zkusit vyjádřit vděk (a uvědomit si důvod a pocity s tím spojené) lze bez ironie i nepříteli a někomu, koho zrovna v lásce nemáte, i když je to obtížné a není to pohodlné. Ale to o „vystoupení ze zóny pohodlí“ pravděpodobně znáte.

POZOR!!! Vyjádření vděčnosti není „lajk“ na sociální síti!

Poděkování a vyjádření vděčnosti sobě samým si nechte na poslední den tohoto experimentu vděčnosti.

6. den

Meditujte s vděčností.

Příspěvek není o návodu k meditaci. Pokud se však vsedě, v pohodlné, vzpřímené pozici uvolníte, zavřete oči, budete se soustředit na svůj dech a nebudete se nechat unášet myšlenkami, které vás zrovna napadnou, máte vcelku dobrou šanci postupně se zklidnit. Pokud se tak stane (a dostanete se do meditativního stavu či se mu přiblížíte), soustřeďte se postupně na dva cíle, kterých chcete v nejbližší době dosáhnout. Vizualizujte (představte si vizuálně, co nejpodrobněji, i se zvuky, vůněmi apod.) dosažení prvního cíle a snažte se procítit a uvědomit si vděčnost za jeho dosažení. Totéž pak udělejte v meditaci také s vašim druhým cílem. V této meditační a vizualizační „hře“ věnujte každému cíli alespoň 5 minut. Prožitky si poté můžete zapsat do deníku.

Pokud se vám to povedlo, tak „bravo“, právě jste využili Dar, kterému Stephen Covey říká tvůrčí vizualizace.

7. den

Poděkujte sami sobě (i za své chyby).

Jsem přesvědčen, že myslet na sebe, pečovat o sebe, (po)děkovat si a být sám vůči sobě vděčný, není známkou egoismu a sebestřednosti. Je to zdravý postoj Sebe-vědomí. Buďte vděčni za své pocity, za to co jste dokázali, přijměte svou minulost (nic jiného už s ní stejně nelze udělat), a to včetně chyb a omylů, kterých jste se dopustili. Vyjádřete vděčnost za tyto lekce. Měly by vést k poučení a stát se základem příštího úspěchu a zlepšení. Poděkujte za své Dary, které vám byly dány do vínku. Poděkujte za Elán a energii k dalším krokům.

Jaké jsou vaše silné stránky?

Získejte vhled do svých 24 silných stránek!

Navíc s bonusy v češtině formou 5-ti denního e-mail minikurzu!

Nově také test VIA pro mládež 13-17 let (např. projekty středních škol).

Více informací k silným stránkám Values IAction.

„Osmý den schází nám (?)“

Pokud jste zvládli 7 dnů experimentu, mějte Radost, protože vděčnost patří k naší Celistvosti. Ještě jednou si tedy z celého SRDCE poděkujte.

Dál je to (stále) na vás – zda a jak pokračovat, zapojit do svého života vděčnost či 4 malé věci, o kterých se zmiňuje Will Bowen. Pro mě jsou to věci, kterých bych chtěl v letošním roce dělat více. Cvičit, meditovat, zapisovat do deníku a přizpůsobit rituál své „modlitby“.

A vy?

*Běžící Buddha je název stejnojmenné knihy Sakyonga Miphama, s podtitulem „běháním a meditací k posílení těla a mysli“. V roce 2014 knihu vydalo nakladatelství Rybka Publishers.

Kontaktuje mě

2 + 6 =

Tento příspěvek byl původní součástí mého blogu Život 50+, který fungoval od 3/2015 do 3/2016 na platformě webu 2.0.

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Vděčnost není jen největší z ctností, ale je rodičem všech ostatních.“

(Cicero)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma lídrovství a vedení sebe sama zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Přihlaste si ODBĚR ČLÁNKŮ z blogu!

Připojte se k seznamu odběratelů aktualizací z mého blogu. Žádný nový článek vám neunikne. Na uvítanou vám pošlu dárek - e-book DESATERO VELKOMYSLNÉHO OSOBNÍHO LÍDRA!

Vhled ☛ Lídrovství ☛ Strategie ☛ Skóre ☛ Excelence

Byli jste úspěšně přihlášeni k odběru novinek z blogu. Přijde Vám e-mail s odkazem na dárek.

Share This