Ikigai, vnitřní zápal a flow

Ikigai, vnitřní zápal a flow

Na LinkedIn jsem minulý týden narazil na post se čtyřmi kruhy Ikigai a sdílel jsem jej. Několikrát jsem ten „koncept“ již dříve zaregistroval. Dává smysl a je dobrým, i když ne jediným rámcem k zamyšlení a reflexi. K adventnímu času (ale nejen k němu) se to hodí.

Protože jsem velký fanda Stephena Coveyho a (nejen) jako kouč mám rád pozitivní psychologii, chci na následujících řádcích sdílel některé pohledy na vzájemné synergie a inspiroval vás při nich k zamyšlení. U Coveyho je to model, jímž prezentuje vnitřní zápal, z pozitivní psychologie koncept flow.

Kaizen, kanban, kamishibai, poka-yoke… V konceptu štíhlé výroby a produktivity proniklo do organizačního dění spousta japonských slov. Asi to má svůj důvod. Stejně tak se to týká i osobního života a obecně smyslu našeho bytí. Tak proč nezkusit IKIGAI. Nabízí spoustu příležitostí a skrytých otázek k zamyšlení a pro naše „aha momenty“.

Být ve flow

Flow, stav plynutí, použil a do povědomí lidi pomohl zabudovat jeden z otců pozitivní psychologie, muž maďarského původu s krkolomným jménem Mihaly Csikszentmihalyi. V češtině má jeho kniha (Csikszentmihalyi, 2015) trefný podtitul – O štěstí a smyslu života.

Připomenu slova Viktora Frankla, psychologa, který přežil koncentrák a zmiňují jej jak Csikszentmihaly, tak i Covey:

„Úspěch, stejně jako štěstí, se nedá uštvat a dohonit. Musí sám vyplynout… jako nezamýšlený vedlejší efekt osobní oddanosti cestě, která je vyšší než člověk sám.“

O tolik populárním a zmiňovaném flow autor sám hovoří jako o stavu optimálního prožívání, kdy máme kontrolu nad svou psychickou energií a vše, co děláme, dává řád našemu vědomí (Csikszentmihaly, 2015, s. 56).

Stav plynutí (sportovci znají „zónu“) vznikne obvykle ze tří příčin:

  • Jako „postranní efekt“ nějaké činnosti, do níž se ponoříme a ztratíme ponětí o času a okolí
  • Na základě individuální schopnosti každého z nás tento stav („uměle“/záměrně) vytvořit.
  • Kombinací obou zmíněných příčin.

Předpokladů a podmínek, vnějších a zejména vnitřních, je pro stav optimálního prožitku spousta a jsou velmi individuální. Obecným předpokladem je ovládnutí svých pocitů a myšlenek a uspořádané vědomí díky našim záměrům (potřebám, touhám, přáním…). Skrývá se za tím MEJV, řetězec zmiňovaný např.  Paulem McGee (2007) podle prastaré čínské moudrosti:

Myšlení (utváří naše) Emoce, které motivují naše Jednání, vedoucí k (různým) Výsledkům.

Záměry mohou být konkretizovány (a třeba SMARTizovány) díky našim cílům. Potřeby, touhy a přání pohání naši vnitřní motivaci. Zbývá vše umocnit tím, že

TO MÁ/DÁVÁ SMYSL.

Potřeby, přání a touhy shrnují do motivačních modelů různé rámce a teorie. Např. známá Maslowova pyramida potřeb nebo z ní vcházejících sedm úrovní vědomí Richarda Barretta.

Obtížná jednoduchá synergie

Velmi dobře pochopitelný je v tomto Stephen Covey. V zásadě se naše přání, touhy a potřeby dotýkají čtyř oblastí:

  • Žít
  • Milovat
  • Poznávat
  • Zanechat odkaz

Potřeba žít je o našem zdraví, fyzické kondici, energii, materiálním zabezpečení, vlastnictví a bohatství. Při přání druhým často slýcháváme „Hlavně zdraví, to ostatní přijde samo“. Na jedné straně to určitě „samo“ nepřijde („štěstí je třeba jít naproti“). Na straně druhé dokonce ani dokonalé fyzické zdraví (např. v podobě mít obě nohy nebo ruce) není pro mnohé lidi překážkou štěstí, radosti a optimálního prožívání.

Potřeba milovat je ze škatulky „sociálních“ potřeb. S ní je spojena i „protisměrná“ potřeba být milován (rovnováha dávání a braní). Vztahy (ne „lajky na sociálních sítích), blízkost, sdílení společných chvil, rodina, láska, přátelství, kolegialita, týmový duch… je toho hodně co zde patří, jaké hodnoty tuto „doménu“ podporují a posilují či jak můžeme naše sociální potřeby, touhy a přání uspokojovat.

Potřeba poznávat patří k mentálním potřebám spojených s učením se, objevováním, zkoumáním, osobním a profesním rozvojem a růstem, využitím darů, talentu a potenciálu „díky hlavě“. Stačí pozorovat malé děti a „jsme doma“ v jedné formě a přirozenosti této potřeby.

Potřeba zanechat odkaz je svým způsobem duchovní potřebou zanechat na tomto světě (nejlépe v pozitivním slova smyslu) stopu nebo otisk. Nemusí jít nutně o zanechání fyzického odkazu („zasaď strom, postav dům, zploď syna“) a hmotného dědictví jako výsledku naplnění už zmíněné potřeby žít. V dětech se obvykle otiskne náš (vědomý a žádoucí nebo i nevědomý a nežádoucí) odkaz.

Tajemství spočívá v rovnováze, či spíše synergii. Synergie a současné uspokojení (průnik) všech čtyř oblastí potřeb přináší to, co Covey nazval „vnitřní zápal“ (the fire within), planoucí oheň uvnitř nás, jistě ne nepodobný stavu optimálního prožívání, tedy flow.

Znaky Ikigai 

(Zdroj: Pinterest)

E-book ZDARMA

Obr. 1 – Vnitřní zápal vzniká při naplnění potřeb ŽÍT, MILOVAT, POZNÁVAT a ZANECHAT ODKAZ..

Zdroj: adaptováno podle S. Coveyho (2015)

Ikigai

K nalezení ideální synergie inspiruje také další model, který jsem předeslal v úvodu. Je znám jako Ikigai. Vychází z japonského konceptu pro hledání důvodu a smyslu bytí. V podstatě si klade (podobně jako test Rotary International) čtyři otázky:

  • Co miluji (co mám rád/a, co rád/a dělám)?
  • V čem jsem dobrý/výborný/vynikající?
  • Jaké jsou potřeby okolí/světa?
  • Za co mohu být placen?

Kniha Kena Mogiho se stejným názvem a podtitulem „Japonská cesta k nalezení smyslu života“ staví Ikigai na pěti pilířích:

  1. Začít s málem.
  2. Oprostit se od sebe sama.
  3. Harmonie a udržitelnost.
  4. Radovat se z maličkostí.
  5. Být tady a teď.

Pokud vás zajímají tyto podrobnosti, mrkněte přímo do knihy (Mogi, 2018) o „důvodu, proč vstát ráno z postele a pečlivě se věnovat své práci, rodině i koníčkům“.

Zkuste si však raději odpovědi na výše napsané otázky a uvědomění si jejich kontextu.

Za co mohu být placen/a?

Začnu pragmaticky. Penězi a placením.

  • Za co můžete být placeni?
  • Za co ve skutečnosti jste placeni.
  • Jste-li zaměstnanci, tak proč jste na výplatní pásce svého zaměstnavatele?

Jsou to sugestivní a životně důležité otázky. Internetový podnikatel Pavel Říha vetkal stejně sugestivně a marketingově (sice nesmyslně, ale účinně) odpověď do filozofie „Placen za svou existenci“. S touto otázkou a v duchu Kiyosakiho modelu cash-flow kvadrantů operuje i Jirka Mazur ve svém konceptu „Život na pravé straně“, kde Ikigai využil.

V duchu Coveyho pojetí čtyř potřeb představuje tato otázka do značné míry potenciál pro naplnění fyzických potřeb (= ŽÍT).

Ideál hledání smyslu v Ikigai spočívá ve schopnosti být placen za to v čem jste dobří, co máte/děláte rádi a co uspokojuje potřeby okolního světa. Ne vždy a všem se podaří dospět do tohoto stádia. Třeba proto, že děláte něco, za co jste dobře placeni, ale moc vás to nebaví. Potřeba „výplaty“ (event. její velikosti) zvítězí nad touhou dělat něco co máte rádi.

Být placen málo znamená, že člověk (ještě) něco neumí (dost) dobře nebo dělá cosi, po čem není příliš poptávka a není to „potřebou světa“.

Jaké jsou potřeby okolního světa?

Trh je založen na uspokojování potřeb a (nasycování) poptávky. Motivační modely stejně tak. Jsme u velmi košatého a kreativního světa možností a příležitostí, který z (velké?) části ovládá i vlna umělého a umně prosazovaného vytváření poptávky díky všudypřítomnému marketingu.

V Česku zažívá v posledních letech boom automobilní průmysl a tolik (ne)populární montovny. Potřeba světa je jezdit v autech. A tak máme spoustu lidí-zaměstnanců, kteří jsou placeni za to, že vyrábí či montují díly a komponenty pro auta či celá auta. Je to jejich zaměstnání či povolání. To, co vyplývá z propojení potřeb a jejich placeného uspokojování. Je to dílčí synergie spodního a pravého kruhu v modelu Ikigai.

Otázky k reflexi:

  • Jaké potřeby (světa) uspokojujete vy?
  • Jste za to (již) placeni?
  • Jak moc/dobře?
  • Co je vašim zaměstnáním/povoláním?

V čem jsem dobrý/dobrá?

Otázka, která je jistě na místě. Být v něčem dobrý, vynikající či expert, je ambicí mnohých z nás. Učíme se, získáváme praxi a zkušenosti, aplikujeme pravidlo 10 000 hodin, zdokonalujeme se, osobně a profesně rozvíjíme a rosteme…

Být v něčem dobrý či v něčem vynikat (být vynikající) souvisí s naší mentální potřebou (= POZNÁVAT), jak ji zmiňuje Covey ve svém pojetí.

Kdo je placen za to, že je dobrý a expert, může vnímat sebe jako profesionála. Dělá skvělým způsobem svou profesi. Za profesionalismem se skrývá i to, že někdo expertně provede i to, co jej příliš nebaví, protože za to dostane zaplaceno. Znáte třeba z některých kolektivních sportů a rolí, které sportovci plní na přání trenéra, kvůli taktice apod.

Otázky k reflexi:

  • V čem jste dobrý/dobrá?
  • V čem jste vynikající? Čím vynikáte?
  • V čem byste chtěl/a vynikající být?
  • Jak to souvisí s vašimi talenty?
  • Kde se považujete za profesionála?
  • Co je vaší profesí?

Co mám rád(a)? / Co rád(a) dělám?

A jsme opět u toho. Dělejte, co vás baví! Žijte svou vášní! Jsou to lákavé, ale (pro reálný svět jímž jsme obklopeni) trochu laciné či populistické motivační rady. Ikigai jasně naznačuje, že dělat něco, co vás baví nestačí (nemusí stačit), i když je to krásný ideál (nebo jen mé omezující přesvědčení?). Holiday (2017) argumentuje prostřednictvím tzv. cílománie (zmiňoval jsem ji v příspěvku zde), že vášeň je častou příčinou selhání. Zakrývá slabiny a zamlžuje smysl pro realitu. Ztotožňuji se s tím, co píše (s. 48) – „…záměr je zápal pro něco s určitými hranicemi. Smysl pro realitu znamená uchovat si odstup a perspektivu“. I proto může vášnivé (stratégovo) ego selhat.

Budete-li dělat něco, co vás baví a co máte rádi, roste s časem pravděpodobnost, že se v tom budete zlepšovat a budete dobří. Je to zrcadlení vaší vášně a zápalu pro věc. Společenské zrcadlo v mnohém chce znát vaši odbornou a pokud možno specializovanou tvář. Říká, že je dobré se specializovat a není možné dělat mnoho věcí, pokud vás mnoho věcí baví a děláte je rádi. Proto přichází lidé jako Barbara Sher a Emilie Vapnick, které se snaží toto klišé vyvrátit a pomoci multipotenciálům nestydět se za „přelétavost“.

Coveyho sociální potřeba (= MILOVAT) je zde přenesena do podoby aktivity a akce. Ne „koho“ mám rád/a, ale „co“ mám rád/a (jakou aktivitu/činnost).

Čistotu poslání lze zažít, pokud děláte něco, co milujete a zároveň pomáháte světu, protože je to jeho potřeba a je toho zapotřebí.

Čistotu vášně zažijete, když jste vynikající v tom, co vás baví a děláte rádi.

Otázky k reflexi:

  • Co rádi děláte?
  • Co vás baví dělat? (Teprve pak podle mě můžeme hledat své „Proč? v duchu Simona Sinka)
  • Co je vašim posláním? (Pro co jste byli posláni zde na Zem?)
  • Co je vaší vášní?

Užitečná příručka ZDARMA

Užitečná příručka ZDARMA

Obr. 2 – Ikigai má co do činění s naším posláním, vášní, povoláním a profesí.

Zdroj: vlastní zpracování podle Toronto Star

Ještě to „není ono“

Jak vidno, svou vášní, svým posláním či svou profesí a svým povoláním budujeme každý z nás základy a východiska pro to, zda se nám podaří dojít k synergii, zapálit svůj vnitřní žár a zápal a naplnit Ikigai.

Ne vždy se to podaří. Není to stav 24/7. Stejně tak jako není trvalý vnitřní zápal v Coveyho pojetí, flow nebo zen-budhistické intuitivní osvícení satori.

Proto zažíváme různé „mezistavy“, na které model Ikigai také upozorňuje. Potenciál (Ikigai) je naplněn ze 75%. Podaří se propojit a vytvořit synergii ve třech doménách, ale stále to „není ono“. Možná to také znáte.

  • Spokojenost, ale pocit neužitečnosti.
  • Pohodlí, ale pocit prázdnoty.
  • Vzrušení a uspokojení, ale pocit nejistoty.
  • Radost a naplnění, ale ne materiální bohatství.

Průniky Ikigai

 

Prázdnota

Prázdnota se obvykle objeví tam, kde chybí láska. Děláte něco, co nemáte rádi. I když to zvládnete, druhá strana (svět) to tak chce a dostanete za to zaplaceno. Je to daň za profesionalitu právě v případech, kdy kývnete na potřebu/poptávku. Často formou výměny času za peníze. Naučit se dá i to, co zrovna nemilujete. A když to prodáte…? Rozhodně to není cesta k trvalému štěstí a optimálnímu prožívání. Do tehdy, dokud se nepřidá autentický pocit, že to děláte rádi. Model Ikigai říká, že spojení lásky k něčemu a peněz za něco není možné. Není to stav „všechno nebo nic“. Je to stav „buď všechno“ (= synergie Ikigai ve všech čtyřech oblastech) nebo „prázdnota“.

Ikigai - pocit prázdnoty

 

Nejistota

To, co zažíváme patrně všichni, je pocit nejistoty např. při prvních pracovních zakázkách a zkušenostech. Je to propojení toho, že děláme něco, co máme rádi, někdo to po nás chce a je ochoten nám zaplatit a my si nejsme jisti, zda jsme v dané činnosti a pro naplnění takové poptávky (dost) dobří. Perfekcionisté (a třeba ještě navrch ješitní) muka a peklo této nejistoty prožívají ještě více. I pro neperfekcionisty může být tato nejistota příčinou odkládání („až se to lépe naučím“, „až budu lépe připraven“…).

Opakem je např. garance vrácení peněz při prodeji různých e-produktů, kdy tímto aktem/slibem chce autor pro potenciálního klienta zdůraznit, že je v dané věci dobrý a spíše nalomit rozhodnutí, a motivovat klientovu poptávku (vyvolat potřebu).

Ikigai - pocit nejistoty

 

Neužitečnost

Za takovým opakem stojí poslední stav, a to je pocit neužitečnosti v případě, že děláte něco, co milujete, jste v tom dobří a je zde z vašeho pohledu potenciál pro to, být zaplaceni a vydělat peníze, ale není jisté, zda existuje poptávka/potřeba.

Chybí-li zřetelnější pocit potřeby ze strany zákazníka/příjemce, naplňujete nějaký formální účel (občas to také zažiji při realizaci dotovaných školení, kde má tendenci zvítězit „čerpání“ (jako autentická potřeba) a naplnění formálně přijatelného obsahu, nad skutečnou potřebou, která mnohdy během seminářů či konzultací vyplyne. Dvojkolejnost je v tomto případě opravdu neužitečná.

Ikigai - pocit neužitečnosti

 

A co bohatství?

Umění říci si o peníze/zakázku tam, kde jde o něco, co děláte a máte rádi, jste v tom dobří a máte v ruce poptávku, bývá výzvou. I při splnění všech těchto podmínek jsou ti, kteří toto umění hůře zvládají méně bohatí, než dobří vyjednávači o ceně. Je to zjednodušené, ale vystihuje to podstatu poslední „kombinace“, kdy to „ještě není ono“. Mezi otázkami „Za co mohu být placen/a?“, „Za co jsem placen/a?“ a „Jsem (za to) opravdu placen/a?“ může být rozdíl. Na vás je jej najít nebo potvrdit, že tam žádný rozdíl není.

Ikigai - bez bohatstvi

Ikigai (skrze marketing?)

Ikigai lze „vyvolat“ marketingem. Jeho snadnější částí, kterou má každý více pod kontrolou je dělat to, co máte rádi a být v tom dobří. Zda přijde autentická poptávka a zaplacení tak jisté není. K tomu existují nepřeberné marketingové nástroje, metody, modely apod. Proto tato disciplína slaví velký boom a zažívá úspěch. Vy máte dvě části pomyslně v rukou (Co mám rád/a? V čem jsem dobrý/dobrá?). V tom toto „prodat“ a propojit s dalšími dvěma doménami (Co svět potřebuje? Za co mohu být placen/a?) vám pomůže průzkum trhu a další marketingové nástroje.

Když se vše propojí… HURÁ!!! Ikigai je na světě! Míru autentičnosti musí každý posoudit sám. Smysl jednorázového prodeje ještě nemusí znamenat smysl života. V ikigai nemusí všechny „domény“ růst stejně rychle. Synergie se nevytváří najednou, ale postupně. Udržení synergie Ikigai je daleko těžší.

Je to však rámec, s nímž lze experimentovat, klást si v něm otázky a odpovídat na ně. Tak jako vás Coveyho model přivede k vnitřnímu zápalu, Ikigai vás může přivést ke smyslu života a flow.

V předvánočním čase vám přeji, aby se tak stalo v ten pro vás správný čas.

 

Literatura:

  • COVEY, R. Stephen. 7 návyků skutečně efektivních lidí.Praha: Management Press, 2007. 342 s. ISBN 978-80-7261-15-0.
  • CSIKSZENTMIHALYI, Mihaly. O štěstí a smyslu života. 2. upr. vyd. Praha: Portál, 2015. 326 s. ISBN 978-80-262-0918-8.
  • McGEE, Paul. U.M.O. Zmlkni a pokračuj. Praha: Ekopress, 2007. 140 s. ISBN 978-80-86929-27-9.
  • MOGI, Ken. Ikigai: Japonská cesta k nalezení smyslu života. Hodkovičky: Pragma, 2018. 176 s. ISBN 978-80-7549-938-7.

Silné stránky VIA pro vás

Získejte vlastní pořadí 24 silných stránek Values In Action.

U bezplatného testu přes uvedenou stránku navíc s mou individuální zpětnou vazbou (+ plakát 6 skupin ctností a 24 silných stránek v češtině)!

http://liborfriedel.pro.viasurvey.org

Kontaktuje mě

13 + 10 =

Slova moudrých

„Člověk nemůže mít radost, když vykonává dlouho stejnou činnost na stejné úrovni. Začne cítit buď nudu nebo frustraci, a pak ho touha, aby se znovu cítil dobře, postrčí k tomu, aby rozšířil své dovednosti nebo objevil nové příležitosti k jejich použití.“

(Mihaly Csikszentmihalyi)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma Modely a nástroje či Lídrovství zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplnit můžete také anketu ZDE.

Děkuji. LF

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

7 přínosů genealogie pro osobní růst a rozvoj

7 přínosů genealogie pro osobní růst a rozvoj

Slovo genealogie vychází ze spojení řeckých výrazů:

  • génos (rod) a 
  • logos (sbírat, shromažďovat, smysl, důvod…).

Rod (a jeho zachování) je pradávnou instinktivní touhou živých tvorů, příčinou rozvoje a evoluce. Rod je důvodem naší existence. Proto má smysl se jím zabývat, sbírat a shromažďovat fakta a střípky ze života rodu, rodiny, předků… 

„Genealogie je věda zkoumající stav dvou souvisejících jevů nebo faktů, a také věda o rodové posloupnosti či rodokmen, rodopis.“

Toto zkoumání souvislostí a pátrání po rodové posloupnosti je už několik let mým koníčkem. Amatérská občanská genealogie a pátrání po předcích významně přispívá osobnímu rozvoji a růstu. Z vlastní zkušenosti jsem přesvědčen, že díky vlastní angažovanosti je tento „příspěvek“ ještě větší, než když si zadáte zpracování rodokmenu pouze jako službu u profesionála. Ošidíte se tak trochu o cestu hledání a poznávání. To je volba každého z nás.

Každopádně vám nabízím 7 hlavních důvodů a přínosů, proč a jak genealogie a poznání rodu přispívají k osobnímu růstu a rozvoji.

Genealogie je koníčkem, kvůli němuž „to hraji na dvě strany“. Kromě tohoto blogu, píšu ještě blog rodopisný – MY ROOTS. Profesi a hobby vnímám v mnohém jako propojené či se styčnými body. Např. pro sebepoznání, učení a osobní rozvoj apod. Proto je zde článek o přínosech genealogie právě skrze tyto styčné body. Doba digitalizovaná navíc skvěle podporuje jak genealogii, tak osobní růst a rozvoj. Není to o tom, že o víkendu byly zrovna „dušičky“ a 11. listopadu si připomínáme Den válečných veteránů.

1. Opora pro vizi

Vědomí vlastních kořenů poskytuje oporu pro vizi. V tom platí analogie stromu. Roste s tím, jak posiluje své kořeny. Některý do hloubky, jiný do šířky. Bezesporu však kořeny brání tomu, aby nepřízeň počasí strom vyvrátila.

Před každým z nás stojí řada výzev, máme různorodě plastickou a barevnou představu o budoucnosti a vlastní osobní vizi. Mám zato, že je prospěšné vědomí a vnímání mnoha osob a událostí, které stojí za každým z nás a umožnily naší existenci. Bez naší minulosti a rodu bychom zde nebyli a nepotřebovali bychom uvažovat a uvědomovat si, jakou pro sebe chceme vytvořit budoucnost.

Poodhalit alespoň částečně tuto roušku „tajemné“ minulosti nám dodá(vá) energii k tomu, abychom se mohli odrazit k budoucnosti. Tu na rozdíl od minulosti (ještě) můžeme (spolu)utvářet. Genealogie je o minulosti, kterou naopak změnit nelze. V přijetí minulosti takové jaká byla, proto tkví jeden z důležitých principů léčení. 

Americký filozof, kritik a spisovatel George Santayana prohlásil, že ti, kdo si nepamatují svou minulost, jsou odsouzeni ji opakovat. Troufám si odhadnout, že není vaší vizí opakovat chyby minulosti. Jsem zastáncem (sebe)poznání, jako východiska každé cesty do budoucnosti. V životě i profesi konzultanta či kouče. Genealogie slouží k poznání předků, konkrétních osob a jejich příběhů. Každý z nás máme kořenový systém opory našeho rozvoje, stromu našeho života. Víte-li jaký je a jak se o něj můžete opřít, je důležitou informací pro turbulentní „větrné“ časy, které v životě každého z nás přicházejí. Být ukotven a mít jasnou vizi pro tyto časy jsou tedy dva důležité záchytné body.

2. Probuzení představivosti a fantazie

Vytváření a uvědomování si příběhů předků probouzí fantazii a povzbuzuje tvůrčí představivost. V mém případě to funguje od samotného počátku. Jsem za to vděčný (o tom ještě „bude řeč“). Rád probouzím fantazii a tvůrčí představivost v druhých jako kouč nebo a konzultant. žijeme v době, kdy jsou populární příběhy.

  • Co se lze z příběhů (vašich) předků naučit pro (váš) současný život?
  • Jaké charakterové rysy prokazovali  předkové svými životními příběhy? 

Tvůrčí představivost je jedním z našich „lidských darů“, použiji-li slova svého učitele Stephena Coveyho. Funguje směrem do minulosti i do budoucnosti. Mezi nimi je naše realita „tady a teď“. Umíte-li „fantazírovat“ o budoucnosti a vytvářet o ní příběhy, nebude to pro vás velký problém ani směrem do minulosti, v příbězích vašich předků. Proces vlastního bádání tuto příležitost posiluje. Na druhou stranu, dostanete-li již zpracovaný rodokmen, fantazii a představivosti to nebrání, svou cestu si k ní jistě každý najde sám.

Proto je odhalování našich talentů, Darů a hodnot přístupné i skrze genealogii. Pracovitost, pokora, skromnost, víra, trpělivost… Naši předci se měli o co opřít. Vy máte možnost vše poznat tím lépe, čím více využijete všech dalších zde popsaných přínosů. Nakonec je však důležité odlišit příliš bujnou fantazii od doložitelných faktů a informací. Proto i umění neromantizovat si minulost je důležitá pro schopnost být střízliví vůči budoucnosti a vlastnímu rozvoji a růstu.

3. Tříbení logického myšlení a úsudku

Na jedné misce pomyslných vah je představivost a fantazie (viz. předcházející bod). Práce se zdroji a rodokmenem přináší rovnováhu v tom, že pomáhá také tříbit úsudek a logické (i kritické) myšlení.

V zásadě i genealogie prvořadě pracuje s fakty a doložitelnými zdroji. Je to výzkumná práce a koneckonců práce opírající se o principy vědeckého bádání, kterým je kritické myšlení vlastní.

Mnohé v pátrání po předcích lze odvodit z různých souvislostí a využít jisté fantazie a představivosti. Poté lze mnohé ověřit v zápisech a listinách. Byť to neplatí ve všech případech, zažil jsem řadu situací, kdy mě vpřed posunul logický úsudek, nikoliv fantazie a představivost. Přehlédnete-li základní logiku (jako já v příběhu dvou Aloisů), narozených 4 dny po sobě, část práce může být zmarněna.

V současné době je poměrně snadné upadnout do pasti falešných zpráv, podlehnout různým samozvaným guruům a marketingovým pastičkám. Zejména pokud příliš opustíte cestu kritického myšlení, selského rozumu a zdravé logiky. Pro osobní rozvoj je potřeba obou ingrediencí ve vyvážené míře – jak fantazie a představivosti, tak logiky a kritického myšlení. Genealogie nás učí a upomíná na obojí.

„Rodopis čili genealogie, v nejširším smysle nauka o vývodě jakýchkoli věcí, obyčejně však pomocná věda dějezpytná, která vyličuje posloupnost, vývoj a příbuzenství jednotlivých rodin a to z té příčiny, aby se tím vysvětlil vliv jednotlivcův aneb celých rodin na některé záležitosti působící nebo jisté právní poměry…“

(Zdroj: Ottův slovník naučný, díl XX1, s. 880, 1904)

Stáhněte si e-book s náloží knih!

Bibliografický soupis knih

Obr. 1 – Můj zájem o předky a genealogii se zrodil v kruhu mužů během první poloviny roku 2014.

Zdroj: vlastní foto

4. Učení se (historickým) souvislostem

Při utváření a zpracování příběhů předků se postupně otevírají souvislosti a kontext. Můžete se mnohému naučit nejen o historii. Poznávat můžete také nová a někdy i překvapivá místa, spojená s historií rodu.

Míst k poznání je požehnaně. Lze z nich udělat cíl výletů pro rodinu, dospělé i děti. Konkrétní místa ve městech a obcích, muzea, archivy, hrady a zámky, technické památky i hřbitovy. Je např. srozumitelnější zařadit dětem některá místa a data do souvislosti s rodem. To je škola nenaučí. V roce stoletého výročí vzniku samostatné republiky jsem si uvědomil, kdo z mých předků se této události dožil. Poznal jsem, jak málo toho o té době vím a jak zkreslené jsem měl vnímání souvislostí.

Je spousta témat, která jdou jaksi kolem nás. Mnohdy proto, že jim chybí kontext. Snaha alespoň částečně porozumět životu předků, takový kontext poskytuje. Je to kontext, který může dopadat na současnost, naše rozhodování, vědomí hodnot i vnímání přínosů a užitku pro budoucnost a náš rozvoj a růst. Svým způsobem mi například dějepis dal větší smysl až v době, kdy jsem začal pátrat po předcích a tvořit blog MY ROOTS.

5. Výzva pro systematičnost a trpělivost

Osobní rozvoj a růst mohou probíhat intuitivně a živelně. Často lidé chtějí všechno hned. Ne vždy jsme dostatečně trpěliví nebo systematičtí.

Genealogie učí trpělivosti a učí i systematičnosti. Odhalování dat a faktů není vždy snadné, jednoznačné či dostupné. Tento důvod je pro řadu lidí tím, proč se do vlastního pátrání nepustí nebo proč je lepší svěřit práci profesionálům. Účelem mého článku není „obracet vás na pravou víru“ ve smyslu, aby se z vás stali amatérští genealogové. Netrpělivost však podle mého názoru (a v genealogii tomu tak je) vede mnohdy k neadekvátním a nesmyslným zkratkám. Nesystematičnost zase ke zmatku, nejasnostem, znásobenému úsilí, objevování objeveného apod. 

Trpělivost (spolu s vytrvalostí) i systematický přístup jsou vlastnosti, které považuji za užitečné pěstovat, a to nejen v souvislosti s osobním rozvojem a růstem, ale také v podnikání. Navzdory různým „agilním“ a „lean“ přístupům, které jsou módní (i užitečné). A není to jen genealogie jako hobby, která nám umožňuje se trpělivosti a systematičnosti učit.

6. Praktikování vděčnosti

Vděčnost jako charakterová silná stránka či postoj je dnes uznávána jako důležitý předpoklad našeho pocitu štěstí, spokojenosti a faktor rozvoje a růstu. Na blogu jsem se o ní už také zmiňoval.

Zpochybňovat můžeme lecjaké přístupy, „teorie“ a postoje. Nezpochybnitelným faktem však je, že bez našich předků bychom nežili své životy. Vděčnost není slabost. Vyjádřit vděčnost a poděkování našim předkům je v podstatě to nejmenší, co můžeme udělat. Z výše uvedeného hlediska role vděčnosti v našich životech je to také dobrý kontext, jak si vděčnost začít uvědomovat a praktikovat ji (pro ty, kdo tak dosud nečiní).

Rád praktikuji koučování systémů. O systemickém pohledu na předky jsem psal zde. Zejména při práci na tzv. vývodu předků zjistíme, kdo všechno „může za to“, že jsme na tomto světě. Přitom stačí jen pár generací. K vděčnosti z hlediska systémů patří i to, umět se sklonit a přijmout v životě to, co je „větší“ než my. Jsou to ti, kdo do různých systémů (od rodiny až po vesmír) vstoupili dříve než vy, jsou hierarchicky výše než vy, přispívají systému více než vy apod. Je to celá řada úhlů pohledů na systém, které mohou přispět k našemu rozvoji a růstu.

Genealogie a praktikování vděčnosti vůči rodu a předkům, kteří v rodovém systému byli dříve než my, je základem učení se, které můžeme s výhodou přenést do současnosti a budoucnosti i do porozumění celé řadě konfliktů, nedorozumění a chybných interpretací (které vedou až k rozdělení společnosti, jehož jsme v současné době svědky).

Obr. 2 – Čtyři jednoduché mantry havajské techniky ho’oponopono lze uplatnit i ve vztahu k předkům.

Zdroj: Podle http://www.hooponopono.cz 

7. Učení se a poznávání

Učení se a poznávání (vč. sebe sama) je důsledkem mnoha různých aktivit a koníčků. Genealogie mezi ně jistě také patří. Stále se lze i díky ní něčemu novému učit. může udivovat i překvapit.

Díky propojení v sítí MyHeritage jsem zjistil, že příbuzní z mého rodokmenu žijí v Německu, Polsku, USA apod. Překvapivou domněnky přináší původ mých mužských předků. Jak z pohledu klasického rodopisu, tak z pohledu DNA a genetické genealogie.

Poznávání a neustálé učení k osobnímu rozvoji a životu patří. V genealogii dává smysl, protože je součástí osobního kontextu a sebepoznání a sebe-vědomí každého z nás (jsme součástí různých „systémů“ – viz bod 6). Tak jako je (sebe)poznání východiskem Cesty jednotlivce i Cesty organizace, tak je Sebe-vědomí východiskem Cesty SRDCE.

V rodopisné práci a pátrání po předcích se konkrétně naučíte či zdokonalíte např. v práci s Internetem a vyhledáváním, pravopisu, latině či němčině, starých stylech písma, v historii, zeměpisu, fotografování, filmování, skenování, hledání v mapách, komunikaci s úřady… Pro mě to byla i práce s blogem a systémy pro tvorbu blogu, sociální sítě apod. Na druhé straně chápu, že když se někdo rád „vrtá“ v autech a pořád něco opravuje a kutí, tak práce s knihami a archivními pomůckami pro něj nebude „to pravé ořechové“. Své poznávání a učení hledáme každý sám.

Genealogie v tom není sama

Rodopisné práci lze snadno podlehnout. Doba navíc nahrává tomu, že lze spoustu práce zvládnout „od stolu“. V tomto duchu to není příliš sportovní disciplína. 7 uvedených přínosů považuji za inspirativní.

Genealogie však jistě není jediný možný koníček s pozitivním dopadem na náš osobní růst a rozvoj.

  • Jaká hobby napomáhají vám?
  • Jak se vám daří je propojovat se svým životem?
  • Zajímá vás genealogie? Jaké další přínosy pro osobní růst v ní spatřujete?

Potěší mě, když se podělíte o své názory v diskusi a komentářích.

Mrkněte na můj blog MY ROOTS

Jsi-li mezi vámi badatelé nebo zájemci o genealogii, navštivte i můj osobní genea-blog MY ROOTS.

Kontaktuje mě

2 + 2 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

Slova moudrých

„Existují pouze dva trvalé odkazy, které můžeme doufat, že dáme našim dětem. Jedním z nich jsou kořeny, druhým jsou křídla.“

(W. Hodding Carter II)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma Sebepoznání zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplnit můžete také anketu ZDE.

Děkuji. LF

Logické úrovně 2 – Diltsova pyramida cestou nahoru

Logické úrovně 2 – Diltsova pyramida cestou nahoru

minulém článku jste se seznámili se sedmi stupni (neuro)logických úrovní. Upravená Diltsova pyramida vás vedla po schodišti od jejího vrcholu (= identita) k přízemí či základně (= prostředí). Prošli jste následující patra (viz. obrázek 1).

  • Identita
  • Role
  • Hodnoty
  • Přesvědčení a víra
  • Znalosti, schopnosti a způsobilosti
  • Chování, jednání
  • Prostředí

Byla to cesta uvolňování (vize na vrcholu), na níž může probíhat změna. Cesta po schodech dolů je leckdy snadnější, obvykle rychlejší, ale hrozí i riziko pádu. Cesta dolů je proaktivnější a tvůrčí protože jde ve směru utváření příčin a důsledků

Cesta po schodech nahoru do vyšších pater je namáhavější. Možná není dobré „brát schody po dvou“. Tento článek je o směru nahoru. Jde o cestu uvědomování, na níž je změna rovněž možná. Poptávka po změně v nižším patře (důsledek) vyvolá nutnost změny ve vyšším patře (příčina). Je to reaktivnější cesta, zejména ve spodních patrech pyramidy. Jak jste si už možní v minulém článku uvědomili, „kritickým“ patrem je střed Diltsovy pyramidy, který se týká naší víry a přesvědčení.

Máte rádi pyramidy? Jsou populární také jako „manažerské“ modely. např. Maslowova pyramida potřeb. Jiným modelem je Diltsova pyramida (neuro)logických úrovní. Cestu jejími úrovněmi jsme zahájili minulý týden na vrcholu a skončili v přízemí. V tomto článku vás čeká cesta opačná – vzhůru po schodech, vzhůru za změnou!

E-book ZDARMA

Diltsova pyramida – otázky cestou dolů

Změna díky uvolnění a uvědomění je jednou z inspirací, které Diltsova pyramida logických úrovní a její konstrukce přináší do našich životů. Cesta je dlážděna řadou otázek, které považuji za přínosné a užitečné si nejen položit, ale také si na ně (nejlépe písemně) odpovědět. V následujících řádcích jsou příklady pro „cestu dolů“.

  • Kdo jsem?
  • Co jsou hlavní zdroje mé identity?
  • Co je „větší než já“, něco, co mě přesahuje?
  • (Jak si „to, co mě přesahuje“ pro sebe pojmenovávám?)
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – např. Jak to ovlivňuje a formuje mé životní role? Jakými rolemi sytím svou identitu?
  • Které role jsou opravdové a které jsou příliš umělé, nepřirozené?
  • Ve kterých rolích se cítím dobře?
  • Ve kterých rolích tápu?
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – např. Které hodnoty jsou ovlivněny mými rolemi?
  • Jakými hodnotami žiji?
  • Jak vypadá můj hodnotový žebříček?
  • Které hodnoty vychází z mé identity a jsou trvale platné?
  • Ve kterých hodnotách vnímám synergii a soulad?
  • Mezi kterými hodnotami pociťuji nesoulad a rozpor?
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – např. K jakým vnitřním přesvědčením a víře mé hodnoty směřují?
  • Jaké jsou má přesvědčení (o životě, o druhých lidech, o práci, a vztazích, o penězích,,,)?
  • Která z těchto přesvědčení mi pomáhají v rozvoji a růstu? (Jak to vím? Jak se to projevuje?)
  • Která přesvědčení mě omezují a brzdí? (Jak to vím? Jak se to projevuje?)
  • Z jakých mých hodnot tato podpůrná či omezující přesvědčení vyrůstají?
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – např. O čem jsem nejvíce přesvědčen/a, že se ještě potřebuji naučit a zvládnout?
  • Co se právě učím?
  • Jaké znalosti, schopnosti a způsobilosti chci získat? Proč?
  • Z jakých přesvědčení pramení tato má touha a úsilí?
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – Jaký to má či bude mít efekt a dopad na mé jednání a chování?
  • Co je pro mé jednání a chování typické?
  • Do jaké míry jednám a chovám se v souladu s tím, co jsem se (na)učil a využívám při tom své schopnosti a způsobilosti?
  • Jaké hodnoty se v mém chování a jednání (v jednotlivých rolích) zrcadlí?
  • Přechodová otázka pro nižší úroveň – např. Jaký to má vše dopad na mé nejbližší prostředí a okolí?
  • V jakém prostředí (osobním, pracovním, rodinném…) žiji?
  • Co je pro takové prostředí charakteristické?
  • Jak se v něm cítím? Jak se v něm cítí/mohou cítit druzí?
  • Do jaké míry mě toto prostředí uspokojuje?
  • Co bych v něm mohl/a změnit k lepšímu? (Chci v něm něco změnit?)

Cestou dolů je pro každého možné si uvědomit důsledky a dopady vyšší úrovně (patra) na úroveň nižší a na to, „co se v ní děje a odehrává“. Potvrzujete si co je pro vás užitečné a dobré. Na druhé straně také uvolňujete potenciál pro změnu díky poznání toho, co vám nevyhovuje a neslouží. Vše ve vztahu k celkovému kontextu, vizi nebo konkrétním cílům vašeho rozvoje a růstu (naplnění potenciálu a snů). Cesta dolů z vrcholu pyramidy je proaktivním inspirátorem změn.

4 možnosti změny

Mám v oblibě podání změny jako čtyř možných způsobů, jak ji dosáhnout:

  1. Dělejte něčeho (co už jste předtím dělali a příliš se to neosvědčilo) méně.
  2. Dělejte něčeho (co už jste předtím dělali a bylo to přínosné a užitečné) více.
  3. Začněte něco nového (co jste ještě nikdy předtím nedělali) dělat.
  4. S něčím zcela přestaňte (co už jste předtím dělali).

Jsou to čtyři varianty, které můžete cestu po logických úrovních uplatnit a vyzkoušet. Třeba sami sebe více chválit a méně kritizovat. S touto výzvou ke změně se jako kouč docela často setkávám.

Jedna či více z uvedených čtyř variant vždy zafunguje! Přesvědčte se sami. „To (ne)bude fungovat!“ je také jedno z přesvědčení. Diltsova pyramida (obrázek 1) obsahuje patro o přesvědčeních přesně uprostřed. O jeho stěžejní roli jsem se už dříve zmínil.

Největší pyramida na světě není žádná z těch egyptských, ale nachází se stranou pozornosti v Mexiku. Pyramida v Cholule (Tlachihualtepetl) je se svými 450 metry délky každé strany a výškou téměř 70 metrů nejen největší pyramidou, ale zároveň největším monumentem, který kdy byl na světě postaven. Obrovská pyramida na místě stojí zhruba 2400 let. Ke znovuobjevení pyramidy došlo až v roce 1910. Od třicátých let minulého století dochází k postupnému odkrývání pyramidy, kterou je tak dnes možno obdivovat v celé její monumentálnosti.

(Zdroj: Expres.cz, 27.8.2016 + Wikipedia)

Užitečná příručka ZDARMA

Užitečná příručka ZDARMA

Obr. 1 – Diltsova pyramida – seřazení logických úrovní podle Roberta Diltse znáte i z minulého článku.

Zdroj: vlastní zpracování podle Roberta DIltse

Cesta vzhůru (za změnou)

Jak už jsem napsal, cesta vzhůru může být namáhavější. Je do cesta uvědomování si a reakce (= změny) na důsledky, které pociťujeme na nižší úrovni pyramidy. Ovšem s potenciálem tyto důsledky do budoucna pozitivně ovlivnit změnou ve vyšším patře našeho „neurologického domu„.

Cestu zahájíme v přízemí, obklopeni prostředím. Týká se vás osobně, rodiny, práce apod.

Panuje zde pohoda nebo „dusno“?

K posouzení využijte některý z lidských darů, o kterých psal Stephen Covey (2007):

  • sebeuvědomění (odstup od sebe sama, pohled na sebe z různé perspektivy),
  • tvůrčí představivosti a
  • svědomí.

Poslední dar, nezávislá vůle (= jen vy rozhodujete, ne počasí, vláda, šéf…) vás povede k rozhodnutí o změně. Chce to „maličkost“ – přijmout odpovědnost za důsledky a dopady, příjemné i nepříjemné.

Silné stránky VIA pro vás

Získejte vlastní pořadí 24 silných stránek Values In Action.

U bezplatného testu přes uvedenou stránku navíc s mou individuální zpětnou vazbou (+ plakát 6 skupin ctností a 24 silných stránek v češtině)!

http://liborfriedel.pro.viasurvey.org

Od prostředí k chování/jednání

1. části článku jsem popsal definici managementu (procesu řízení) jako procesu vytváření a udržování prostředí pro výkon a dosahování cílů. Vytvořené prostředí je jedním z konečných důsledků tohoto procesu. Prostředí je možné popsat prostřednictvím pocitů, můžeme pojmenovat jeho různorodé „kvality“. Je na každém z vás zda vsadíte na první dojem nebo podrobně zkoumáte a  analyzujete. Prostředí je odrazem toho, co se odehrává ve všech vyšších patrech Diltsovy pyramidy. „Leží na něm tíha“ toho dobrého, ale zejména špatného/negativního.

Stupněm nad prostředím, kde je nutné hledat příčinu, je chování a jednání. Otázka, kterou si položte, pokud tápete v přízemí je následující:

  • Co mohu změnit na úrovni chování a jednání, aby tato změna měla pozitivní dopad na prostředí (v němž žiji, pracuji…)?
  • Jak mohu/musím změnit své chování/jednání, abych napomohl/a žádoucí změně v prostředí?

Začněte u sebe! Ne u kolegů nebo jiných zainteresovaných stran (byť je to oblíbený „folklór“ mnoha lidí). „Jak musí šéf změnit svůj přístup ke mně, abych já změnil své chování?“ není správný konec, za kterou se taková změna dá uchopit, třebaže jako „nabídka“ vypadá lákavě. Pravda, někdy je to obtížné (protože nás omezují naše přesvědčení o práci, šéfech apod.).

Změnit rozložení nábytku v prostředí nebo vyměnit doplňky je nejsnazší pokus o změnu. O tu ani tak moc nejde. Změnit chování je obtížnější (o tu v tuto chvíli jde). Změnit přesvědčení je „jádrem pudla“. K tomu vás povede Diltsova pyramida a cesta po jejich schodech nahoru.

Od chování/jednání ke znalostem, dovednostem a způsobilosti

Kráčejme po schodech dále nahoru.

Je pravděpodobné, že ke změně chování budete potřebovat nové/jiné znalosti, dovednosti, návyky… Jste na druhém patře, které Diltsova pyramida pojmenovává (chování) a hledáte (uvědomujete si), co musíte změnit na úrovni třetí (znalosti, způsobilosti…).

  • Abych se choval jinak (a spoluvytvářel žádoucí prostředí), co nového/jiného se potřebuji naučit, dozvědět?
  • Jaké dovednosti potřebuji získat/posílit, aby mě posunou k žádoucímu chování?

Ve vzdělávání je takový přístup předmětem procesu analýzy vzdělávacích/tréninkových potřeb. Způsob měření efektu vzdělávání je totiž prostý. Na jedné straně (a na stejném patře Diltsovy pyramidy) můžete testovat a „známkovat“ naučené a znalosti (to se děje ve školách). Užitečnější a přínosnější je však sledovat dopad naučeného do chování a jednání, tedy v Diltsové pyramidě o úroveň níže. Co je efektivnější, asi lehce odhadnete sami.

Od znalostí k přesvědčení

No a „jde do tuhého“. Jak nám v Koučink akademii říkal její zakladatel a kouč Zdeněk Štěpánek, změna, která se odehraje do této úrovně (znalostí) je změnou „transakční“. Můžete se učit a aplikovat spoustu znalostí a dovedností, navštívit řadu kurzů, poslechnout si hodiny webinářů apod. Lze změnit své chování a jistě to bude mít „nějaký dopad“ do prostředí. Otázkou a potenciálním limitujícím faktorem je naše víra a naše přesvědčení.

Když jsem žil naplno s přesvědčením, že „život je boj“, hledal jsem cesty, finty a „manažerské prášky“, jak takový boj lépe ubojovat a zvládnout. Jako řada jiných „bojovníků“ (nemám teď na mysli archetyp), jsem se domníval, že přece musí být nějaká finta! Motivační řečníci do vás napumpují spoustu pouček, tipů a například afirmací. Nejste-li přesvědčeni, že afirmace fungují, nic se (ve smyslu změny) nestane. Pravděpodobně budete dál hledat a zkusíte jinou knihu či jiného motivačního řečníka, který vás na semináři nabudí. Druhý den budete na sítích sdílet své nadšení… a pak? Narazíte-li na limit vnitřního přesvědčení, může přijít deziluze. V cestě stojí mnohým další přesvědčení, že všechno jde snadno, bez práce, bez námahy, jednoduše, na jedno kliknutí, nejlépe z pláže. Taková falešná marketingová „jaknatologie“ (pozor, třeba je to jen přesvědčení(?)). Zejména však zákonitosti a principy strategie, konkurenční (ne)výhody, přístup k riziku apod.

Ano, je to všechno v hlavě (to není nic nového). „Transformace“ jako kvalitativně vyšší typ změny začíná na úrovni (změny) přesvědčení. Svým způsobem je nutná destrukce, zničení neužitečných pravd, které do nás vtloukali rodiče, škola, společnost, média, reklamy… Prosévat však musíte pozorně a vědomě. Jediné řešení neexistuje, jsou zde oblasti jako legislativa, etika, svědomí…

  • Jaká přesvědčení mi brání, abych se stal/a… (doplňte schopnost, způsobilost, kterou chcete získat)?
  • Proč si myslím, že se (ne)dokážu naučit…?

Pro mě je kupříkladu výzvou přesvědčení, že „nejsem dobrý obchodník“. (Z koncepce a obsahu mého webu a blogu je to myslím v tuto chvíli dost patrné.)

Pravdivost rčení, že zázraky se odehrávají za hranicí zóny pohodlí v tomto patře Diltsovy pyramidy jistě poznáte. Analyzovat svá přesvědčení, roztřídit je na užitečná a neužitečná, a poté postupně nahrazovat omezující, neužitečná přesvědčení takovými, které vám pomohou, to vyžaduje mentální energii, čas a prostor. Tady s mentální leností nikdo neuspěje. Koučování je jedním ze způsobů, jak se pustit do křížku s mentální leností a zpochybnit některá svá přesvědčení. O patro výše čeká další výzva.

Obr. 2 – Světový den hodnot připadá v roce 2018 na 18.října. Proto jsem i tento obrázek v článku nechal z minula.

Od přesvědčení k hodnotám

Na pomoc přichází úroveň o patro výše – hodnoty. Odráží v našich životech to, co je pro nás důležité (a co si velice často neuvědomujeme, zejména, když žijeme v režimu jakéhosi autopilota). Jsou v mnoha směrech kotvou pro naše chování a jednání, filtrovanou skrze víru a přesvědčení.

  • Které (většinou žité, ale neuvědomované) hodnoty mi brání v tom, abych změnil/a svá přesvědčení?
  • Jaké hodnoty povzbudí a posílí získání nových přesvědčení?

V úvahu jako negativní hodnoty můžete vzít např. to, co je považováno za sedm smrtelných hříchů (pýcha, závist, hněv, lenost…).

Velice inspirativním způsobem pracuje s hodnotami na osobní i organizačními hodnotami britský psycholog Richard Barrett. Hodnoty také rozděluje do (další) „pyramidy“, vzhledem k našim potřebám a úrovním vědomí. Zkuste si jeho osobní zrcadlo zde.

18.10.2018, za pár dnů od publikování tohoto články, tady máme světový den hodnot (obrázek 2). Zapojte se, využijte tento stimul k prozkoumání vlastních hodnot a pohyb v Diltsově pyramidě.

 

Od hodnot k rolím

minulém článku jsem zmiňoval, že hodnoty jsou univerzální, ale že můžeme mít (a v mnoha případech máme) individuální hodnotové žebříčky pro různé své role. Minimálně pro osobní a pracovní. Rozdíly v těchto hodnotách jsou hybnou silou úsilí, které má nálepku „work-life balance“. Jsem přesvědčen (= úroveň přesvědčení v pyramidě), že čím méně je hodnotových rozporů mezi hodnotami v našich různých rolích, tím větší je naše životně-pracovní rovnováha. Až do stavu pomyslného ideálu (který má každý jiný).

Na místě jsou otázky typu:

  • Kolik rolí mě „zaměstnává“ a jaká je mezi nimi ne/rovnováha?
  • S jakými rolemi se nejvíce identifikuji?
  • Jsem schopen/schopna stále vnímat hranu mezi rolemi a vlastní identitou?

Pozor si dejte na to, že životní role nejsou životními oblastmi (škatulkami), na které soustřeďujete svou pozornost (rodina, práce, zdraví, finance, hobby, rozvoj…).

Zrekapitulujme si stav a pomyslný řetězec, který nám Diltsova pyramida napovídá.

Chcete-li ovlivnit to, jaké je prostředí, které spoluvytváříte, je pravděpodobné, že potřebujete změnu v tom, jinak se chovat nebo jednat. Abyste se mohli jinak chovat a jednat, musí se něco stát (= změna) s vašimi znalostmi či dovednostmi. Aby to bylo možné, nesmíte být omezeni žádným přesvědčením, které vám bude bránit si nové znalosti či dovednosti osvojit a začít je uplatňovat ve svém chování. To může záviset na vašem hodnotovém nastavení a hodnotách, které je třeba si (možná pro různé role) uvědomit a v případě potřeby je změnit. Může to být různé, roli od role, na osobní i pracovní či organizační úrovni.

 

Vzhůru k identitě

Občas nastávají trable (a mohou vést až k tragickým koncům), dojde-li k přílišné identifikaci se s některou z pracovních rolí. Bývá to ve světě příčina problémů s penzionovanými armádními představiteli, vrcholovými manažery korporací, kteří díky svým manažerským pracovním rolím žijí zdánlivě „ve vatě“, ale také se jimi nechají pohltit v režimu 24/7. Naštěstí to není pravidlo a jde snad spíše o výjimky. Přesto to svědčí o tom, jak je důležité si své různé životní role uvědomovat a zvažovat, kterým dáme přednost, abychom udrželi svou identitu a autentičnost. Zpětný vliv mají hodnoty a přesvědčení o tom, o které pomyslnou zeď jste opřeli či se chystáte opřít svůj kariérový žebřík.

Je spousta příkladů, kdy lidé různého věku „našli sami sebe“ až poté, co odešli z korporátního prostředí. Dramaticky změnili své role i prostředí. To ukazuje na skutečnost, že logické úrovně fungují a můžete zahájit změnu postupem dolů i nahoru v pyramidě. Diltsova pyramida a její logika všechny úrovně propojuje. Vstupní dveře potenciální změny naleznete na každém patře.

Je na vás, zda je pro vás užitečnější vydat se po schodech dolů, jak jsem popsal v minulém článku nebo začíst stoupat nahoru. Domnívám se, že ani nepotřebujete být „NLP mastery“, byť Diltsova pyramida je nahlížena jako nástroj NLP.

Pomoci s přechodem a změnou vám pomůže dobrý kouč. Podle obou dílů komplikovaného článku (= mé přesvědčení – neumím se vyjadřovat jednoznačně a jednoduše, protože tak věci nevnímám, vidím spíše různorodé souvislosti) můžete odvodit i své vlastní sebekoučování.

 

A je to!

To byla Diltsova pyramida cestou dolů i cestou nahoru. V článcích padla řada otázek. Důležitější než ony jsou vaše odpovědi. Uvítám vaše názory v diskusi. Bezprostřední i ty s odstupem času.

  • Jak vnímáte Diltsovu pyramidu jako „nástroj“ změny?
  • V čem tkví vaše pozitivní či naopak negativní zkušenosti s logickými úrovněmi?
  • S jakým přesvědčením jste se v životě nejvíce „potýkali“? Jak se vám podařilo dospět ke změně?

Doporučuji test osobních hodnot podle Richarda Barretta. Když jsem absolvoval jeho trénink byl jsem nadšen. Tak ochutnejte zdarma! Díky za zájem a pozornost.

 

Literatura: (bibliografii všech knih z článků na blogu LF najdete ZDE!)

  • COVEY, R. Stephen. 7 návyků skutečně efektivních lidí. Praha: Management Press, 2007. 342 s. ISBN 978-80-7261-15-0.

 

Světový den hodnot 18.10.2018 pominul. Zapojit se do průzkumu hodnot můžete stále.

Vyplňte ZDARMA krátký dotazník a získejte pro sebe reflexi o vašich hodnotách a tipy na cvičení.

Kontaktuje mě

6 + 10 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

Slova moudrých

„Růst je bolestivý. Změna je bolestivá. Ale nic není tak bolestivé, jako zůstat a uvíznout tam, kam nepatříte.“

(Narayana Murthy)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma (Sebe)poznání či Modelů a nástrojů nebo Koučování zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplnit můžete také anketu ZDE.

Děkuji. LF

Logické úrovně 1 – 7 kroků dolů pro (neuro)schodišti

Logické úrovně 1 – 7 kroků dolů pro (neuro)schodišti

„Logické úrovně“ navrhl Robert Dilts a často se s nimi lze setkat v neurologickém programování (NLP). Obecně poskytují logické úrovně a jejich hierarchie strukturovaný způsob pochopení toho, co se děje v jakémkoli systému, včetně lidské osobnosti člověka, v partnerství nebo manželství, rodině, týmu, oddělení nebo dokonce organizace. To, jak se člověk cítí na každé z těchto úrovní, má obrovský dopad na jeho každodenní fungování. Na které úrovni se kdo nachází může prozradit například použitý jazyk při diskusi o různých problémech nebo situacích. Změna úrovně obvykle znamená změnu pohledu a také otevřené dveře novým řešením.

V jednom z dřívějších článků na blogu jsem stručně zmínil pyramidu (neuro)logických úrovní. Občas jsem v jiných příspěvcích na onen článek odkazoval. Model logických úrovní považuji za velmi zdařilý, inspirativní a užitečný. Je čas se mu věnovat podrobněji.

Stáhněte si e-book s náloží knih!

Bibliografický soupis knih

Logické úrovně

Nedaří-li se vám něco změnit, zdá-li se vám, že stagnujete a/nebo jste uvízli v nějaké myšlenkové pasti, pokud toužíte něco změnit a chcete, aby změna byla trvalá, je vždy vhodné zamyslet se nad logickou úrovní, v níž se zrovna pohybujete (nacházíte) a podívat se na úroveň, která je pod ní a nad ní.

Základní myšlenkou v pozadí (neuro)logických úrovní totiž je, že každá úroveň přímo ovlivňuje tu, která je v hierarchii níže. Zároveň ovšem nižší úroveň může (ale nutně nemusí) přispět ke změně úrovní nad sebou.

Někomu pomůžete změnit úroveň, na níž přemýšlí, změnou jazyka na jinou úroveň. To změní problém a nabídne novou perspektivu. Jedná se o jeden z nástrojů, které používají koučové k tomu, aby umožnili svým klientům přemýšlet o problémech a výzvách z více úhlů pohledu. Model logických úrovní a jeho přístup je dobře použitelný pro jednotlivce doma i v práci, zejména na vedoucích (manažerských) pozicích.

Nahoru po schodišti dolů

V roce 1983 založil Marek Brodský (syn herce Vlastimila Brodského) kapelu s dlouhým a kontrastním názvem Nahoru po schodišti dolů band. Paradoxně vystihuje dobře pojetí logických úrovní, vesměs zobrazených jako pyramida. Moje pyramida na obrázcích je „zubatá“ jako schodiště. Na něm (a v pyramidě) se tedy lze pohybovat jak nahoru, tak dolů. Každá úroveň může být příčinou i důsledkem.

Pojďme se nejprve projít směrem dolů. Konečným důsledkem bude prostředí, které tvoří základnu pyramidy. To mi vždy připomene mou oblíbenou definici procesu řízení (managementu).

Řízení (management) je proces vytváření a udržování takového prostředí, v němž mohou lidé (jednotlivci, ve skupinách či týmech) podávat výkon a dosahovat cílů a záměrů.

Prostřednictvím řízení sebe sama či druhých (si) spoluvytváříme prostředí, klima, organizační/rodinnou kulturu…, která je popsatelná a poznatelná. Vše se odvíjí od vyšších (neuro)logických úrovní.

Někteří za nejvyšší úroveň považují spiritualitu, úroveň a prostor něčeho, co nás přesahuje a mívá spoustu jmen. Na osobní i organizační úrovni bývá zmiňováno také poslání (mission), vyšší smysl a účel, kam směřuje naše konání a existence.

  • „Co ještě je nad námi?“
  • „Co je to, co nás přesahuje, je větší než my sami?“…

Nad čím? Nad naší vlastní identitou.

Robert Dilts je autor, trenér a konzultant v oblasti neuro-lingvistického programování, dlouholetý student a kolega zakladatelů NLP John Grindera a Richarda Bandlera. Osobně také studoval u psychologa a hypnoterapeuta Miltona H. Ericksona, M.D. a biologa a antropologa Gregory Batesona, obou osobností rodinné psychoterapie.

(Zdroj: NLP University)

Obr. 1 – Pyramida logických úrovní Roberta Diltse. Doplněna je úroveň rolí.

Zdroj: vlastní zpracování podle Roberta DIltse

Identita

Identita, vaše „já“ ve slovech a vyjádřeních toho, jak ji pojmenováváte. Je vrcholem pyramidy v obvyklém ztvárnění.

  • Kdo jsem (jako jedinec)?
  • Kdo jsme (jako organizace)?

Identita vyjadřuje vaše vnímání sebe sama. Člověk, muž, žena… Je to něco s čím se identifikujete, co vám poskytuje vědomí Celistvosti (integrity) a tudíž nás z(o)celuje. Motivační teorie (např. Maslowova hierarchie potřeb) v podobném smyslu hovoří o sebeaktualizaci. Z psychologického hlediska má blízko identita také k sebepojetí – co si myslíte o sobě, jak se máte rádi, kdo je pro vás vzorem.

Abychom se na této úrovni sami našli a pak mohli sestoupit níže, potřebujeme se obvykle zklidnit, zastavit, oprostit se od okolního hluku a šumu, abychom mohli naslouchat sami sobě. Proto bývá např. meditace zmiňována jako cesta, jak se dotknout sebe sama a svého nitra.

Je pravděpodobné, že se v dnešní uspěchané době mnoho lidí příliš často na této úrovni nepohybuje. Když se na ni dostane, tak často díky impulsu z úrovně pod ní a díky stresu či vyhoření, kdy nás přinutí zklidnit se ne naše vnitřní nastavení, ale vnější okolnosti (a často zdravotní problémy). Díky vnějším, obvykle nepříjemným okolnostem, se pak „musíme“ zastavit a zamyslet se nad sebou samými, svou podstatou a identitou, posláním a smyslem života.

Dnešní doba marketingová se snaží nás strhnout k „brandu“ či „corporate identity“ jako něčemu, co však může být vyumělkované, poplatné společenskému zrcadlu nebo poptávce. Například modelky a modely, lidé, kteří se snaží vypadat jako panenka Barbie nebo Ken. Tady je podle mého přesvědčení hrana, kdy je důležité opět zastavit se a uvědomit si, co je pravé, autentické a co umělé a falešné jako „fake news“.

Jiný úhel pohledu představuje také to, že na této úrovni můžeme „ujíždět“ díky přílišnému poddání se duchovnu a spiritualitě (sektářství apod.). Chybí-li někomu vědomí vlastní identity, snadněji spadne do pasti náhradní identity.

Role

Vědomí našich rolí je další logickou úrovní. Ve svých profesních začátcích jsem spolupracoval s dánskou společností TMI, založenou Clausem Mollerem. Jedním z konceptů, který měli zpracován měl názvem „Me, My Time, My Life“, tedy Já, můj čas, můj život. Vyjadřoval analogii o tom, že jsme scénáristy, režiséry a producenty svého vlastního života. Jsme zároveň i vystupujícími, herci, kteří na scéně života hrají či představují rozličné role. Některé si uvědomujeme více a hrajeme je s větší vervou, některé naopak.

Už v roce 1959 přišel americký sociální psycholog Erving Goffman s popisem přizpůsobování jedinců v komunikaci s lidmi, v knize, které v českém překladu vyšla pod názvem Všichni hrajeme divadlo (Goffman, 2018). Chování člověka přirovnává k divadelní hře a řadě situačních rolí.

Naše identita se v reálném životě „rozpadá“ do řady osobních, rodinných a profesních rolí. Plánovací diáře pro od TMI měly záložky, které se týkaly rolí. Účelem bylo si své hlavní životní role pojmenovat, popsat, stanovit si v nich cíle a plány a ty rozprostřít do časového rozvrhu. Dalo by se říci, že šlo o klasické techniky time managementu, po kterých následovaly koncepty Stephena Coveyho (nyní diáře FranklinCovey, které dlouhou řadu let využívám) či Allenova metodika GTD apod.

Role vás mohou snadno pohltit a odpoutat od identity. V rolích se cítí někteří mnohem lépe, jsou pro ně uchopitelnější. A jsou také příčinou odporu a odchodu z kultury (prostředí) rolí, např. v korporátních firmách.

Pojetí rolí logické úrovně je důležité a dává smysl. Kromě vašeho univerzálního hodnotového žebříčku, mohou zafungovat i různé hodnotové priority ve vašich jednotlivých rolích. Proto jsou role mezistupněm, který je důležitý ve vztahu k nižší úrovni, kterou představují hodnoty.

Hodnoty

Wow, to je silná úroveň! Ovlivňuje naše chování, jednání, jazyk. Osobní hodnoty nebo firemní hodnoty jsou fundamenty a stavební kameny, z nichž dláždíme patro pod nimi, kterým je naše víra a přesvědčení.

Jaké osobní hodnoty jsou nejdůležitější pro vás obecně? Vyzkoušet jeden z pohledů zde (krátký dotazník) a nechte si zpracovat stručnou reflexi. Určitě nebudete litovat.

Směrem „po schodišti dolů“ v Diltsově pyramidě jsou hodnoty důsledkem naší identity a toho, jak vnímáte své role.

  • Jaké hodnoty uplatňujete ve výchově v rodičovské roli?
  • Jak a v čem se liší tyto hodnoty, pokud jde o roli zaměstnance nebo manažera?
  • Které hodnoty považujte za univerzální, které jsou nadstavbou pro uplatnění v různých životních rolích?

Hodnoty jsou důležitou součástí pocitu celistvosti a integrity, která je součástí mého SRDCE. Žít v souladu se svými hodnotami přináší větší uspokojení. Rozpor bývá příčinou frustrace a stresu.

Důležitou úlohu hrají hodnoty v manažerských rolích a „jednotě slov a činů“. Byl jsem až příliš často svědkem demotivace zaměstnanců, právě díky rozporu mezi slovy a činy. Platí to jak pro manažery, tak pro zaměstnance (a platí to obecně pro všechny z nás).

Své hodnoty máme i v roli, kdy vystupujeme jako zákazníci (včetně firem jako zákazníků v dodavatelském řetězci, třeba v automobilním průmyslu). Specifickou oblastí se zde stává hodnota „kvality“ a její zajištění díky budování systémy managementu kvality. K tomu se přidružuje hodnoty včasnosti, rychlosti, nákladů apod. narušit rovnováho mezi slovy (dokumenty) a činy je velice snadné. Záleží třeba na tom, zda věříme, že nám to projde nebo ne.

Ostatně, nezapomeňte 18. říjen je každoročně Světovým dnem hodnot! Poznejte ty své a řádně jej oslavte tím, že si jednu vyberete a budete ji vědomě ctít a pečovat o ni.

24 silných stránek Values In Action

Získejte vlastní pořadí 24 silných stránek Values In Action.

Při bezplatném testu přes tuto stránku navíc získáte individuální zpětnou vazbou, plakát a mini e-book k výsledkům (vše v češtině)!

http://liborfriedel.pro.viasurvey.org

Víra / přesvědčení

V jednom z rozhovorů se svou koučkou, jsem při osvětlování situace použil větu „…protože život je boj.“ Její reakce a odpověď byla jednoduchá: „To máš zajímavé přesvědčení.“ Víc říkat nemusela, „aha efekt“ se dostavil.

Každý máme svou víru a svá přesvědčení. Užitečná i ta, která nás omezují, brzdí, nejsou nám k ničemu, jen je máme zasunuta v méně vědomé úrovni. Pochází od rodičů, učitelů, autorit, z médií… Vyjadřují to, co jsme přijali či přejali za (často neměnnou) skutečnost a pravdu. Dostáváme se kvůli nim do konfliktů s druhými či se sebou samými, v extrémních situacích se kvůli víře a přesvědčení vedly a vedou války, lidé za svou víru a přesvědčení bojují se zbraní v ruce.

Při cestě dolů Diltsovou pyramidou představují naše přesvědčení to, co vyrůstá z našich hodnot. Např. pokud etika, spolehlivost, poctivost apod., nejsou významnou hodnotou, mohou vést ke zobecňujícímu a zkratkovitému přesvědčení, že „všichni kradou“.

Hovoříte-li o svých přesvědčeních, můžete si „směrem nahoru“ uvědomit, z jakých hodnot nebo jejich absence vaše přesvědčení vyrůstá. „Směrem dolů“ pak to, co máme tendenci se na základě svých přesvědčení učit, získávat o tom znalosti, posilovat dovednosti apod.

Každopádně je čas od času užitečné se nad přesvědčeními zamyslet a udělat si inventuru.

  • Která přesvědčení vám dobře slouží?
  • Která nikoliv?

Následné doporučení je jednoduché – nahraďte limitující přesvědčení takovými, která vám budou prospěšnější. Nebojujte jako já před časem. To zvládnete!

Užitečná příručka ZDARMA

Užitečná příručka ZDARMA

Obr. 2 – Světový den hodnot připadá v roce 2018 na 18.října.

Znalosti, schopnosti, způsobilosti

Podle naší víry a přesvědčení máme tendenci rozvíjet naše znalosti, dovednosti a způsobilosti. Hledáme „jak na to“, buď v rámci našich omezení, nebo (alespoň částečně) osvobozeni od limitů, které jsme si sami nastavili.

V limitech svých přesvědčení, znalostí či způsobilostí často přemýšlíme. V knize S.U.M.O. její autor, Paul McFee (2007) prezentuje cestu označenou jako MEJV.

Myšlenky spoluutváří naše Emoce, na jejichž základě Jednáme a dosahujeme Výsledků.

Naše způsobilosti jsou hybnou silou našeho chování. Děje se tak prostřednictvím osobní strategie, která zahrnuje znalosti, dovednosti, schopnosti a způsobilosti a jejich rozvoj (osobní rozvoj). Výsledkem je, že se v klidu a v pohodě můžeme rozvíjet, ale stále pouze v rámci omezení našich přesvědčení a víry.

A to už se pomalu blížíme do přízemí, které představuje již na počátku zmíněné prostředí, jako základní logická úroveň. Před ním je ještě jedno patro.

Chování

Podle toho, co se (na)učíme a jak se rozvíjíme, se obvykle také chováme, jednáme, konáme, činíme se, jdeme či nejdeme do akce, vystupujeme ze zóny pohodlí apod. Chování je akcí a reakcí jednotlivců (na podněty) v prostředí.

Reagovat svým chováním můžete na vnější i vnitřní prostředí. To je však cesta vzhůru po schodišti neurologických úrovní. Ta nás čeká příště.

Knihkupectví jsou plné knih o tom, jak změnit své myšlení a chování a tím změnit svůj život. Na této úrovni totiž obvykle popisujeme, co si myslíme a děláme a jaký to má vliv/dopad/efekt. Stejně tak popisujeme, co bychom mohli udělat a jaký efekt by to mohlo mít. Pro prokrastinátory je to známé „honění bychů“. Záměry a sny se rozplývají…

Chováním po kapkách (spolu)utváříme prostředí, klima a kulturu. Od naší identity, přes jednotlivé role a hodnoty, vybaveni vírou a přesvědčeními, znalostmi a schopnostmi, sestupujeme prostřednictvím chování k důsledku – okolnímu prostředí.

Prostředí

Prostředí představuje vnější podmínky, v nichž se „nějak“ chováte a v němž působíte. Je výslednicí a efektem toho, jak se chováte v interakci s chováním druhých. Na této úrovni jste schopni vysvětlit „co se stalo“, „kdo tam byl“ apod. Takovýto „příběh“ nebude o vypravěči, ale spíše o tom, jak se něco stalo. Nezřídka s přídechem stěžování si.

  • Jak popíšete prostředí, v němž se nacházíte v zaměstnání? Co jej charakterizuje?
  • Jaké prostředí panuje u vás doma?

Je-li management (vč. sebeřízení) procesem, který vytváří a udržuje prostředí pro výkon a dosahování cílů, je nasnadě, že logické úrovně a cesta skrze ně shora dolů, ukazují myšlenkovou návaznost, jak se skrze jednotlivé úrovně dostat od poslání, smyslu (spirituality) k prostředí, které nás obklopuje a jehož jsme součástí.

Jestliže se vám nelíbí, co na jednotlivých úrovních Diltsovy pyramida pro sebe nacházíte, můžete to změnit. Vnější prostředí může ovlivnit to, jak se chováte. Zejména pokud jste osobou s tzv. externím centrem kontroly. Tak lze nastartovat cestu popsanými neurologickými úrovněmi po schodech směrem nahoru. To bude, společně s vazbou na změnu a její zvládání, předmětem článku příště.

Pokračování příště…

Spiritualita, poslání, smysl, identita, role, hodnoty, víra a přesvědčení, znalosti, schopnosti, způsobilosti, chování a prostředí. Je toho hodně a cesta, kterou představují logické úrovně může být namáhavá. Ta, kterou jste prošli byla cestou směrem dolů. Logické úrovně jsou patra pro vaše zastavení se, reflexi, naslouchání, pozorování a uvědomění. Stojí za to si připomínat, obnovovat či znovu vyjasňovat odpovědi na otázky jako např.

  • Kdo jsem?
  • Co je smyslem mého života?
  • Jaké životní role jsou pro mě klíčové?
  • Co je v životě a v důležitých rolích pro mě důležité (hodnotné)?
  • Jaké jsou mé osobní hodnoty?
  • Která přesvědčení mě omezují v cestě za mými sny, záměry a cíli?
  • Jaká víra mi pomáhá překonávat překážky?
  • Co se učím a z jakého mého přesvědčení to vychází?
  • Co mohu dělat jinak? Co bych měl/a přestat dělat a čeho naopak dělat více než dosud?
  • Jaké chování přinese žádoucí změny, po kterých toužím?
  • S čím jsem spokojen/a, pokud jde o prostředí, které (spolu)vytvářím? S čím nikoliv?
  • Která logická úroveň je tou, na níž chci zapracovat?

Otázek je řada, stejně jako odpovědí. Není jediná univerzální a správná. Zamyslete se, napište své postřehy do komentářů. Domnívám se, že nemusíte praktikovat NLP, abyste mohli vytěžit z logických úrovní pro sebe to, co potřebujete. Přeji vám hodně inspirace.

Použitá literatura: (bibliografii všech knih z článků na blogu LF najdete ZDE!)

  • GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo. Sebeprezentace v každodenním životě. 2. upr. vyd. Praha: Portál, 2018. 294 s. ISBN 978-80-262-1342-0.
  • McGEE, Paul. S.U.M.O. Zmlkni a pokračuj. Praha: Ekopress, 2007. 141 s. ISBN 978-80-86929-27-9.

Světový den hodnot 18.10.2018 pominul. Zapojit se do průzkumu hodnot můžete stále.

Vyplňte ZDARMA krátký dotazník a získejte pro sebe reflexi o vašich hodnotách.

Kontaktuje mě

9 + 4 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Učím, inspiruji a podněcuji ke STRATEGICKÉ CESTĚ v souvislostech. Mým posláním je nabádat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro strategický rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

POZNÁNÍ a ANALÝZA ☛ LÍDROVSTVÍ ☛ STRATEGIE ☛ VÝKONNOST a SKÓRE ☛ KVALITA a EXCELENCE

Slova moudrých

„Flexibilita pochází z mnohonásobných možností; moudrost pochází z mnohonásobných perspektiv.“

(Robert Dilts)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma (Sebe)poznání či Modelů a nástrojů nebo Koučování zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Vyplnit můžete také anketu ZDE.

Děkuji. LF

Věčná otázka „Kdo jsem?“

Věčná otázka „Kdo jsem?“

„Kdo jsem?“

Magická otázka. Past pro věčně hledající. Výzva pro sebe-poznání a Sebe-vědomí. Otázka, na níž je jiná odpověď ve 20 letech, jiná v 50+. Proto je to otázka magická (pro mě určitě).

Chcete-li někoho motivovat, musíte apelovat na jeho hodnoty. Lidé mají přirozenou tendenci považovat své hodnoty za nejlepší. Proto je důležité poznat sám sebe a své hodnoty, abychom mohli porozumět kdo jsou ostatní a jaké jsou jejich hodnoty. Kniha Stevena Reisse nabízí řešení.

Článek je o Reissově stěžejní knize, týkající se výzkumu fenoménu (sebe)motivace a hodnot. Doporučuji!

Co mě motivuje?

Americký psycholog Steven Reiss (*1947) se zabývá fenoménem vnitřní motivace, ale také např. psychologií náboženství. Svůj dlouholetý výzkum korunoval knihou, která má zmíněnou magickou otázku v názvu. Podtitul (obr. 1) napovídá, že publikace rozebírá našich 16 základních tužeb, které jsou motivátory našeho jednání a formují naši osobnost.

Publikace je staršího data, vydaná už v roce 2000. Českého překladu se nedočkala. Stejně tak ani další Reissova kniha, s volně přeloženým názvem „Normální osobnost – Nový způsob přemýšlení o lidech“.

Obě knihy jsou adepty, aby nechyběly v knihovnách koučů, kteří se zabývají životním koučováním a stavějí koučování na silných stránkách člověka.

Reiss není zdaleka jediným výzkumníkem ve „škatulkování“ osobností, jejich motivů, typologie, charakterových vlastností, silných stránek atd. V této oblasti zkoumání se mi zdá, že jde o přirozenou touhu (= touha po moci, nezávislosti, zvědavost… jako základní tužby Reissem popsané) vytvořit metodiku, rámec, kontext či taxonomii, jež by byla užitečná pro sebepoznání a měla dopad do osobního rozvoje a růstu. Reiss své úsilí dotáhl do „nástroje“ zvaného Reiss Profile®.

Steven Reiss měl život ohrožující nemoc, která ho vedla k přehodnocení toho, co dělá život smysluplným. Jeho výzkum byl základem této knihy.“

(Zdroj: goodreads)

Obr. 1 – Kdo Jsem? Obálka knihy.

Zdroj: Amazon

Po čem toužíme?

16 tužeb a hlavních motivů (Reiss, 2000, s.17-18), vychází z již dříve publikovaných studií. Pořadí nevyjadřuje žádné priority. Autor je pojmenovává následovně:

  • Moc (Power) – touha ovlivňovat ostatní.
  • Nezávislost (Independence) – touha  po samostatnosti.
  • Zvědavost (Curiosity) – touha po znalostech.
  • Přijetí (Acceptance) – touha po začlenění.
  • Pořádek (Order) – touha po organizaci.
  • Střádání (Saving) – touha sbírat či shromažďovat věci.
  • Čest (Honor) – touha být loajální k rodičům a dědictví.
  • Idealismus (Idealism) – touha po společenské spravedlnosti.
  • Společenský kontakt (Social Contact) – touha po společnosti.
  • Rodina (Family) – touha vychovat vlastní děti.
  • Status (Status) – touha po společenském postavení.
  • Pomsta (Vengeance) – touha se pomstít.
  • Romantika (Romance) – touha po sexu a kráse.
  • Jídlo (Eating) – touha konzumovat potravu.
  • Fyzická činnost (Physical Activity) – touha cvičit svaly.
  • Klid (Tranquility) – touha po emočním klidu.  

Každá touha má evoluční (instinktivní) základ, je s ní spojena nějaké emoce (Reiss, 2000, s. 20-21) a vede nás k určitému chování (a to přináší své důsledky).

Např. moc je evolučně založena na odhánění konkurenta od potravy (u politické moci jde o známá „koryta“). Emoce, která je mocí spojená je schopnost/způsobilost a vliv (schopnost/způsobilost v politice bohužel příliš často neplatí). Chováním se projevuje ve vůdcovství/lídrovství a dosahování efektů a výsledků (dosahování „něčeho“). (Přirozené lídry aby v politice člověk lupou pohledal).

V osobním lídrovství podle mého jde o to, mít moc sám nad sebou, ovlivňovat sebe sama a mít schopnost „odehnat sebe sama od plané potravy“ od toho, co není smysluplné, užitečné, přínosné, efektivní… (a je naopak zbytečné).

Zvědavost (zvídavost) vychází z vyhledávání nových impulsů u zvířat. Emočně se pojí s překvapením, úžasem či stavem obdivu a respektu. Vede k chování, kdy hledáme pravdu, snažíme se řešit problémy apod.

Osobně mi v různých testech a dotaznících vychází a opakuje se touha, motiv a silná stránka zvídavosti. Jsou situace, kdy tato touha život zjednodušuje i situace, kdy život naopak komplikuje. Do hry vstupuje výše zmíněná „moc sama nad sebou“ a Sebe-vědomí.

Pomsta je založena na instinktu agresivity, emočně podložena nepřátelstvím a nenávistí. Vede k odplatě (revanši).

Dějiny světa jsou v pozitivním i negativním slova smyslu těmito třemi, pro příklad uvedenými touhami, naplněny měrou vrchovatou.

Posouzení osobnosti je možné prostřednictvím tzv. Reiss Profile®. Vytvoření profilu je založeno na sebehodnotícím dotazníku, s následnou osobní zpětnou vazbou. Profil ukazuje silné, slabé a průměrné motivátory.

Reiss, jak už bylo řečeno, identifikuje 16 tužeb. Stejný počet profilů má např. typologie MBTI® podle Myers-Briggsové. Nelze však mezi nimi hledat spojitost.

Sebehodnocení

V závěru obsahuje kniha jednoduché sebehodnocení. Můžete si jej udělat sami nebo můžete pro srovnání požádat někoho, kdo vás velice dobře zná, aby sebehodnocení udělal na vaši osobu. Pak lze výsledky porovnat a prodiskutovat.

Podívejme se na dva příklady – přijetí a romantiku.

Přijetí (s. 252)

Ohodnoťte přijetí jako pro vás velmi důležité, pokud obecně považujete za pravdivé některé z následujících tvrzení:

  • Obvykle si stanovujete snadné cíle.
  • Snadno se vzdáváte.
  • Činí vám velké potíže vyrovnat se s kritikou.

Přijetí ohodnoťte jako pro vás méně důležité, pokud je pravdivé některé z těchto tvrzení:

  • Máte hodně sebedůvěry.
  • Zvládáte kritiku znatelně lépe než většina lidí, tzn. že se jí nenecháte nadměrně rozrušit.

Jako průměrnou ohodnoťte svou touhu po přijetí, pokud jste ji neohodnotili ani jako velmi důležitou, ani jako méně důležitou nebo pokud souhlasíte s prohlášeními, které naznačují, že přijetí je pro vás jak velmi, tak méně důležité.

Romantika (s. 258)

Ohodnoťte touhu po romantice jako pro vás velmi důležitou, pokud obecně platí jako pravdivé některé z následujících tvrzení:

  • Ve srovnání s ostatními lidmi, které znáte  akteří jsou ve stejném věku jako vy, trávíte neobvykle mnoho času snahami o milostný románek
  • Máte obsáhlou sexuální historii s mnoha partnery.
  • Obtížně ovládáte svou sexuální touhu.
  • Ve srovnání s většinou lidí, které znáte, trávíte mnohem více času oceňováním krásy.

Ohodnoťte svou touhu po romantice jako méně důležitou, pokud je obecně pravdivé jakékoliv z následujících prohlášení:

  • Vyhledáváním sexu nebo přemýšlením o něm trávíte velmi málo času.
  • Myslíte si, že sex je nechutný. 

Ohodnoťte svou touhu po romantice jako průměrnou, pokud jste ji neohodnotili ani jako velmi důležitou, ani jako méně důležitou nebo pokud souhlasíte s prohlášeními, které naznačují, že touha po romantice je pro vás jak velmi, tak méně důležitá.

Silné stránky VIA pro vás

Získejte vlastní pořadí 24 silných stránek Values In Action.

U bezplatného testu přes uvedenou stránku navíc s mou individuální zpětnou vazbou (+ plakát 6 skupin ctností a 24 silných stránek v češtině)!

http://liborfriedel.pro.viasurvey.org

E-book ZDARMA

Obr. 2 – „Přijetí znamená vidět srdcem, nikoli očima.“

Zdroj: Teachers Paradise

Závěr

Máte-li chuť, můžete si zkusit jednoduché sebehodnocení (a angličtině) udělat sami. Úryvek z knihy se sebehodnocením je na Internetu dostupný. Podle mě je však dostupnost na úkor porušení autorských práv, takže konkrétní link zde uvádět nebudu.

Při sebe-poznávání jako cestě k Sebe-vědomí, nemůže nikdo očekávat, že najde jediný, jednoduchý, univerzální nástroj nebo test. Každý z publikovaných, více i méně známých, má své zastánce a odpůrce, odborné články kritiků i vědců, kteří prokazují statisticky či jinými vědeckými a výzkumnými metodami jejich platnost či poukazují na úzká místa. Nejinak je tomu u Reisse a taxonomie tužeb. Domnívám se, že pro „obyčejného smrtelníka“ je poznání 16 motivů (dalším) dobrým nahlédnutím pod pokličku sebe sama.

Podstatnou část své knihy autor věnuje tomu, jak lze základní tužby uspokojit – v rodině, při volbě kariéry, ve sportu, ve vztazích, při hledání štěstí. Relativní důležitost, kterou věnujeme každé ze 16 tužeb je to, co nás činí individuálními a odlišnými. K tomu se navíc přidává naše genetická výbava, kulturní zázemí a zkušenosti. Důležité je zpracovat si souvislosti a nedívat se na hodnocení optikou „správně vs. nesprávně“ či „dobře vs. špatně“. Reissovy knihy to čtenáři umožňují. Reiss Profile® nabízí více než 2 bilióny možností (2 000 000 000 000). Zjistit svůj profil, znamená získat vhled na to, kdo jsme a proč děláme to, co děláme.

Literatura:

  • REISS, S. Who Am I? The 16 Basic Desires That Motivate Our Behavior and Define Our Personality. 1. vyd. New York: Jeremy P. Tarcher / Putnam, 2000. 280 s. ISBN 0-7865-1729-8.
  • REISS, S. The Normal Personality: A New Way of Thinking About People. 1. vyd. New York: Cambridge University Press, 2009. 201 s. ISBN 978-0-521-70744-2.

Kontaktuje mě

8 + 9 =

Libor Friedel

Libor Friedel

Lektor, kouč a konzultant s praxí od roku 1996

Mým posláním je inspirovat ke zlepšování, pomáhat se znalostmi a jejich aplikací a vytvářet bezpečný prostor pro rozvoj lidí a organizací. Dávám do toho SRDCE.

Slova moudrých

„Máme tendenci pokoušet se motivovat druhé tím, že je poučujeme o našich hodnotách.“

(Steven Reiss)

Líbil se Vám příspěvek? Byl pro Vás něčím zajímavý, inspirativní, přínosný nebo užitečný? SDÍLEJTE jej se svými přáteli a známými!

Pokud Vás téma sebepoznání a analýz zajímá více, NAPIŠTE mi DO KOMENTÁŘŮ. Budu lépe vědět, o čem si chcete přečíst a čím se mám příště na blogu zabývat.

Děkuji. LF

Přihlaste si ODBĚR ČLÁNKŮ z blogu!

Připojte se k seznamu odběratelů aktualizací z mého blogu. Žádný nový článek vám neunikne. Na uvítanou vám pošlu dárek - e-book DESATERO VELKOMYSLNÉHO OSOBNÍHO LÍDRA!

Vhled ☛ Lídrovství ☛ Strategie ☛ Skóre ☛ Excelence

Byli jste úspěšně přihlášeni k odběru novinek z blogu. Přijde Vám e-mail s odkazem na dárek.

Share This